Test fotoaparátu Canon EOS 5D

V následujícím článku vám přinášíme test horké novinky - digitální zrcadlovky Canon EOS 5D, jejíž snímací čip má rozměry shodné s okénkem kinofilmu (tzv. full frame) a cena již nepřipomíná cenu nového osobního vozu. Ke stažení jsou také fotografie v plném rozlišení.

Kategorii digitálních zrcadlovek zatím stále ještě dominují aparáty s formátem snímacího čipu, který je označován zkratkou APS-C a který je v případě přístrojů Canon 1,6× menší než filmové políčko, na které jsme byli doposud zvyklí z klasické analogové fotografie. Od samého začátku digitální éry se však pracovalo na vývoji snímacího čipu, který by měl rozměry shodné s okénkem kinofilmu a postupně se pro něj vžilo označení full frame. Začátky byly těžké a hlavním nedostatkem prvních full frame čipů byla především velmi vysoká výrobní cena. Od vůbec prvního full frame aparátu, kterým byl Contax N však již uplynulo hodně času a prvenství nyní získává Canon, který konečně po letech čekání přichází s prvním fotoaparátem tohoto typu, jehož cena nepřipomíná cenu nového osobního vozu. Je jím profesionální model Canon EOS 5D, na který se nyní podíváme v obvyklém redakčním testu.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Jak již bylo řečeno, jedná se o fotoaparát profesionální kategorie a tomu plně odpovídá jeho celková koncepce. Z pohledu mechanického provedení i ergonomie nelze aparátu mnoho vytknout. Tělo je (jak je v této třídě již zaběhnutým zvykem) vyrobeno z robustního kovového odlitku na bázi hořčíkových slitin doplněného o menší plastové díly. O tom, že jde o skutečně odolný korpus se můžete přesvědčit na zajímavých ukázkových snímcích č.8 a 9. Tělo tak jistě bez problémů snese i hrubší zacházení investigativních žurnalistů či reportérů v exotických krajích, i když nemá vodě a prachu odolnou úpravu jako modely série 1D. Tělo také výborně padne do ruky a to i uživatelům s velkou dlaní, protože je dostatečně velké a i jeho hmotnost je “tak akorát“. EOS 5D je po dlouhé době prvním profesionálním aparátem Canon, jemuž chybí integrovaná vertikální spoušť s bateriovým gripem a připomíná proto při zběžném pohledu spíše aparát poloprofesionální třídy. EOS 5D je tak podstatně menší i lehčí než “jedničková“ řada, což považuji spíše za výhodu, protože modely označené jedničkou jsou pro řadu uživatelů velkými a těžkými. Pokud však někomu velké rozměry nevadí, či je dokonce vyžaduje, nebo pro svou práci potřebuje druhou spoušť, tak si může EOS 5D doplnit o obvyklý přídavný bateriový zdroj s vertikální spouští, čímž se jeho rozměry i hmotnost vyrovnají “jedničkové“ řadě.

O tom, že jde o skutečně profesionální model nás ujistí zjevný fakt, že aparát není vybaven vestavěným bleskem, který je doménou amatérských a poloprofesionálních aparátů. EOS 5D je naproti tomu určen náročným uživatelům, kteří jednoznačně dávají přednost externím systémovým zábleskovým jednotkám. Jinak je aparát svým rozložením ovládacích prvků i celkovým způsobem ovládání a nastavování velmi podobný, až skoro stejný, jako menší, ale oblíbený a osvědčený poloprofesionální model EOS 20D s menším čipem formátu APS-C. Všechny důležité funkce jsou vyvedeny do samostatných tlačítek, která jsou dobře a srozumitelně popsaná a mají dostatečný zdvih. Jedinou vadou na kráse je opakující se nevhodné umístění hlavního vypínače uprostřed spodní hrany zadní stěny, na jehož aktivaci musíme vždy použít i druhou ruku, protože aparát rozhodně není možné uvést do chodu stejnou rukou, kterou jej držíme. Také ovládání korekce expozice je trošku “nestandardní“ a bez použití uživatelského manuálu na jeho princip mnoho uživatelů asi vůbec nepřijde. Naopak ocenit musím fakt, že Canon zůstal pro pohyb v menu u osvědčeného “kolečka“ s potvrzovacím tlačítkem uprostřed. Tato koncepce je přímo geniálně jednoduchá a ovládání menu je tak snad ještě snazší, rychlejší a logičtější než při použití křížového voliče. Také samotné menu je velmi dokonale propracované, logicky uspořádané a přizpůsobené systému jeho ovládání. K provedení menu jsem neshledal jedinou výhradu. Ukázku designu menu najdete na snímcích č.10 a 11.

Velmi příjemný je pohled velkým a jasným hledáčkem, který je opatřen mohutnou gumovou očnicí. Samozřejmostí je dioptrická korekce a také krytka, která je součástí dodávky. Je vhodné ji používat při fotografování samospouští a je prakticky uzpůsobená pro upevnění na popruhu, takže riziko její ztráty je prakticky nulové. V hledáčku pod matnicí je obvyklý stavový displej, který zobrazuje důležité hodnoty nastavení aparátu, bohužel stále s výjimkou citlivosti ISO. Na samotné matnici jsou zvýrazněny ostřící body, které se v případě aktivace červeně zvýrazní, případně doplní o akustický signál. Na horní straně aparátu pak najdeme na levé straně obvyklý kruhový volič pro nastavení jednotlivých fotografických režimů. Na pravé straně pak najdeme hlavní LCD displej s možností podsvícení. Zde najdeme informace o všech podstatných nastaveních aparátu. Ale ani zde nenajdeme při standardním zobrazení informaci o citlivosti ISO. Za zmínku stojí také vybavení tlačítkem pro kontrolu hloubky ostrosti na přední straně u objektivu a také přítomnost konektorů pro kabelovou dálkovou spoušť a také pro studiové zábleskové systémy. Na přední stěně je pak také kontrolka indikující chod samospouště, ale chybí čidlo pro použití IR bezdrátového dálkového ovládání.

Snímací čip

Jak již bylo v úvodu řečeno, tak je aparát vybaven snímacím čipem s rozměry shodnými s kinofilmovým políčkem. Jde o typ označovaný zkratkou CMOS, který je u aparátů Canon již tradiční, protože se tato technologie už velmi dobře osvědčila u předchozích digitálních zrcadlovek této značky. Snímač má rozlišení 12,8 Mpix, což znamená, že při obvyklém poměru stran 3:2 produkuje maximální velikost snímku 4368×2912 obrazových bodů. V základním nastavení lze zvolit citlivost čipu v rozmezí 100 až 1600 ISO. V uživatelských funkcích je ale možné aktivovat rozšíření oběma směry o hodnoty 50 a 3200 ISO. Snímky se ukládají na paměťové karty typu Compact Flash v obvyklých formátech JPEG a RAW. U formátu JPEG je možné volit několik stupňů komprese a je možné také ukládat snímky v obou formátech současně. Samotný čip najdete na ukázkovém snímku č.12. Na snímku č.13 je pak výkonný obrazový procesor Digic II. Pojďme se ale hned také podívat na to, jak je na tom nový čip se šumem. Použil jsem tradiční noční scénu, jejíž ukázku najdete na snímku č.14 v plném rozlišení v nejvyšší kvalitě formátu JPEG. Snímek jsem zároveň složil ze dvou polovin při různém nastavení vyvážení bílé. Z výsledku je zřejmé, že automatika si s agresivním světlem oranžových výbojek poradila oproti nastavení na žárovku celkem dobře. Na ukázce č.15 již jsou samotné 100% výřezy při jednotlivých citlivostech, ke kterým jsem nakonec přiřadil i nejvyšší citlivost s aktivovanou funkcí redukce šumu. Na ukázce je dobře patrné, že úroveň šumu je až po hodnotu ISO 1600 na skutečně vynikající úrovni. Pouze u hodnoty ISO 3200 je šum trošku zřetelnější, ale ve srovnání s jinými fotoaparáty je to ještě pořád zřejmě bezkonkurenční výsledek. Navíc jej lze ještě dále korigovat aktivací funkce redukce šumu. Tu lze manuálně zapnout, vypnout nebo také nastavit do automatického režimu, který ji sám aktivuje při fotografování časem 1 vteřina nebo delším.

Na ukázce č.17 je opět fotografie v plném rozlišení, tentokrát ale složená z ukázek funkce vyvážení bílé při denním světle. Při fotografování bylo úplně zataženo a velmi lehce mrholilo. Zleva doprava je nastavení vyvážení bílé automaticky, potom na předvolbu zataženo a nakonec je snímek pořízený po ručním změření úrovně bílé. Na složenině je viditelné, že automatika měla tendenci posunout snímek do chladnějších odstínů, kdežto další dvě volby vycházely v podstatně teplejším tónu. Výsledek se nijak dramaticky neodlišuje od jiných fotoaparátů této kategorie a lze jej proto považovat za dobrý. Na další ukázce č.18 (opět možno stáhnout v nejvyšší kvalitě formátu JPEG) je praktická ukázka toho, že Canon EOS 5D lze bez obav používat i při nastavení vysokých hodnot citlivosti ISO. Snímek byl pořízen za denního světla při citlivosti ISO 1600 (bez aktivované redukce šumu) a myslím, že po stránce úrovně šumu jej lze považovat za vynikající. Další dvě fotografie v plném rozlišení si můžete prohlédnout na ukázkách č.19 a 20. Na č.20 byl navíc aktivován přímo v aparátu černobílý režim v základním nastavení.

Černobílý režim z ukázky č.20 ale není vše, co v tomto ohledu EOS 5D umí. Je totiž podobně jako model EOS 20D vybaven rozšířeným černobílým režimem, který dokáže softwarově simulovat použití filtrů pro klasickou černobílou fotografii. K dispozici je standardní černobílá a čtyři filtry : červený, zelený, oranžový a žlutý. Výsledky použití filtrů najdete na snímku č.21. No a komu by i tohle bylo ještě pořád málo, tak může své monochromatické fotografie přímo v aparátu tónovat do oblíbeného sépiového odstínu a dále také do modra, růžova a do zelena. Názorně je to patrné z ukázkového snímku č.22.

Praktická zkušenost

Při použití v praxi jsem kromě již uvedených faktů také musel ocenit skvělé fungování automatického ostření, které bez problémů fungovalo i za opravdu hodně špatných světelných podmínek a to i bez použití pomocného paprsku na blesku. Některý z ostřících bodů se většinou zachytil i na velmi monotóních a jednobarevných plochách. Autofokus tak lze také označit za další velkou přednost tohoto aparátu. Jedinou jeho vadou je ne úplně ideální rozmístění jednotlivých ostřících bodů. Všech 9 viditelných a 6 skrytých (pomocných) ostřících bodů je totiž značně nahuštěno uprostřed zorného pole a především okrajové oblasti blízko rohů tak zůstávají bez pokrytí.
Pro praktické každodenní použití musím dále ocenit také vynikající výdrž baterie. Tu je možno ještě dále zvýšit použitím již zmíněného bateriového gripu. Také 2,5“ LCD monitor je dostatečně velký, jasný a s velmi slušným rozlišením 230 000 obrazových bodů. Při zobrazování pořízených snímků je samozřejmostí možnost použití jejich automatického otáčení podle toho, zda bylo fotografováno klasicky nebo na výšku a to i s ohledem, zda otočení na výšku je doleva nebo doprava. Také desetinásobné zvětšení snímku na monitoru je rozhodně dostačující.
Co se týče rychlosti celého systému, tak přístroj sice není žádný extra rychlík, ale na druhou stranu k tomu není ani určen a pomalý také rozhodně není. Vzhledem k vysokému rozlišení snímacího čipu bych jeho rychlost označil za slušnou. AF funguje velmi rychle a spolehlivě. Rychlost sériového snímání pak už záleží na konkrétním nastavení a také na rychlosti použité paměťové karty. Při ukládání na celkem rychlou kartu SanDisk ULTRA II. nemá přístroj nejmenší problém dodržovat katalogové údaje. Při snímání do formátu JPEG v nejvyšší kvalitě displej sice ukazuje, že pobere do vyrovnávací paměti jen 9 snímků, ale ve skutečnosti zvládá až několikanásobně delší sérii bez toho, aby se zadýchal a zpomalil. I při fotografování ve formátu RAW nemá systém problém dodržet a překročit indikovaných 9 snímků. Dokonce i při současném ukládání RAW + JPEG v nejvyšší kvalitě aparát zpomalí sérii až po cca 10 nebo 11 snímku.
Ocenit musím také systém měření expozice, které je možné v několika samostatných režimech. Asi nejpoužívanějším je systém zónového měření, které využívá 35 měřících oblastí. Dále je k dispozici praktické poměrové měření, svázané s aktivním zaostřovacím bodem. Nechybí ani částečné měření z 8% plochy uprostřed hledáčku (dříve se používalo také označení jako měření se zvýhodněným středem). No a nakonec je možné použít také měření bodové, které měří expozici pouze z 3,5% plochy uprostřed snímku. Tato měřící plocha je také zvýrazněna přímo na matnici.

Příslušenství

Velmi silnou zbraní fotoaparátů značky Canon je rozsáhlost a nabídka příslušenství. Nejinak je tomu samozřejmě i u modelu EOS 5D. Ten je kompatibilní se všemi objektivy řady EF, blesky Speedlite EX a dlouhou řadou dalšího vybavení a příslušenství. Jmenovat bych chtěl snad jen novinky uvedené současně s aparátem – výkonný systémový blesk Speedlite 430EX a objektiv EF 24–105mm f/4 L IS USM. Najdete je současně instalované na těle EOS 5D na ukázkovém snímku č.24. Pokud vás zajímá celá mapa systému příslušenství, tak vás rovnou odkážu na stránky výrobce, kde najdete vše prakticky zobrazené na grafickém vyobrazení (možno stáhnout jako soubor PDF), protože snad ani není v možnostech tohoto článku, abych se zmínil o všech jeho položkách. Zapomenout ale nesmím na již zmíněný praktický bateriový grip s vertikální spouští. Ten najdete na ukázkovém snímku č.23.
Důležité je ale také příslušenství, které je již součástí základní dodávky aparátu. V balení najdete především samotné tělo, baterii, nabíječku, velmi hezký popruh pro zavěšení na krk, AV kabel, USB kabel (aparát disponuje rychlým rozhraním USB 2.0 Hi-Speed), krytky těla, praktickou krytku okuláru hledáčku a také CD s EOS DIGITAL Solution disk. V balení tak nejdete vše, co je k základnímu použití potřeba, samozřejmě s výjimkou objektivu a paměťové karty, což je u aparátů této kategorie běžné.

Za volitelné příslušenství bych dnes už bez váhání označil i fotografické tiskárny Canon, které dosahují špičkové úrovně a jejichž nabídka na současném trhu je také velmi rozsáhlá. Pokrývá v podstatě veškeré možné kategorie uživatelů od termosublimačních tiskáren pro formát pouze 10×15cm, přes široké spektrum stolních inkoustových tiskáren různých formátů až po velkoformátové přístroje, produkující i několikametrové obří zvětšeniny. Pro kategorii uživatelů, kterým je určen aparát EOS 5D budou asi nejzajímavější profesionální inkoustové tiskárny formátu A3. Viz ukázka č.26. Tiskárny Canon se dají bez problémů připojit k aparátu i bez použití PC a základní nastavení tiskových parametrů lze provádět přímo v menu aparátu.

Cena a závěr

Závěrem bude jistě velmi důležité, podívat se na jeden ze základních parametrů, kterým je cena. Oficiální doporučená prodejní cena včetně DPH je v současné (1.10.2005) době 109 999 Kč. V nabídce je ale také cenově zvýhodněný set s novým objektivem EF 24–105mm f/4 L IS USM za 133 999 Kč. Reálné ceny v obchodech (a to především v těch internetových) jsou však o poznání nižší a například samotné tělo už dnes není problém objednat za cenu pod magickou hranicí 100 000 Kč včetně DPH. Na první pohled se zdá být cena značně vysoká, ale pokud si uvědomíme fakt, že aparáty s full frame čipem stály ještě nedávno hodně přes 200 000 Kč, tak se jedná o značný cenový průlom a dá se také očekávat, že s nasycením trhu bude cena postupně ještě dále klesat. Navíc za tuto cenu dostanete opravdu špičkový profesionální přístroj, na který již mnoho uživatelů dlouho čeká.
Jediným nedostatkem který stojí za řeč je již zmíněné rozmístění ostřících bodů a snad pro někoho ještě i umístění hlavního vypínače. Zbývající výhrady v závěrečném výpisu jsou spíše jen drobnými chybkami, které budou vadit jen minimálnímu procentu uživatelů. Z kladů bych zvláště zdůraznil především opravdu excelentní kvalitu snímků a také formát čipu, který je pro majitele rozsáhlejší zásoby objektivů z kinofilmové výbavy jistě klíčový. Zapomenout nesmím ani na výbornou ergonomii, mechanické provedení a výbavu funkcemi. EOS 5D je prostě skutečně špičkovým profesionálním přístrojem, který jistě nadchne především náročné uživatele, kteří doposud váhali s přechodem z kinofilmu na digitální techniku kvůli formátu čipu nebo kvůli ceně. Již teď je zřejmé, že EOS 5D se bude jistě velmi dobře a dlouho prodávat a nepochybuji ani o tom, že získá řadu mezinárodních ocenění za kvalitu. Tak jako byl v amatérské kategorii přelomem model EOS 300D, tak v kategorii profesionální je jím jednoznačně EOS 5D.

Závěrem obvyklý heslovitý výpis hlavních předností a nedostatků aparátu :

Další technické informace či podrobné specifikace o aparátu samotném či o jeho příslušenství můžete najít také na stránkách firmy Canon CZ, které bych chtěl tímto zároveň poděkovat za zapůjčení přístroje pro potřebu tohoto redakčního testu.

Pokud vás zajímají konkrétní snímky pořízené tímto aparátem, tak je najdete v naší FotoGalerii.