Test digitálního fotoaparátu Panasonic DMC-FZ30

Poslední model elektronické zrcadlovky firmy Panasonic, tolik očekávaný DMC-FZ30, který má rozlišení 8 Mpx, stabilizaci obrazu a ostření se zoomem na prstenci na objektivu, prošel naším redakčním testem. Pokud chcete shlédnout fotografie, stačí přečíst následující recenzi.

Stručná charakteristika

Panasonic DMC-FZ30 je kompaktní 8Mpx fotoaparát s 12× optickým zoomem se stabilizací obrazu, s hledáčkem o rozlišení výborných 230 000 bodů a výklopným displejem. V základním balení najdete fotoaparát, speciální Li-Ion baterii, nabíječku, řemen na zavěšení na krk, CD se softwarem, tištěný manuál a 32 MB SD kartu. V tuto chvíli není cena stále stanovena (16.8.2005). K dispozici budou v barvě černé a stříbrné (tak trošku šampaň).

Tělo a ovládání fotoaparátu

Aparát s vnějšími rozměry 14 cm x 8,5 cm x 14 cm má hmotnost 780 gramů včetně baterie, karty, popruhu a krytky objektivu. Design je podobný typu FZ20. Nicméně drobné rozdíly značně vylepšily jeho ergonomii. Ovládání je velmi jednoduché, neboť aparát má jen základní (nikoliv nedostatečné) možnosti voleb a nastavení. Několik funkcí musím zdůraznit již zde. Spoušť se oproti FZ20 posunula vpřed a je sešikmená. Již není třeba si kroutit prsty. Na ovládání manuálního nastavení expozice aparát dostal rovnou dva otočné voliče. Jejich umístění vidíte na obrázku. Možná by mohly o nějakou desetinku milimetru vyčnívat více z těla přístroje. Jinak se ale ovládají velmi dobře.

LCD je výklopný a otočný, nicméně vzhledem k umístění „kloubu“ je nemožné jej mít vyklopený při vertikálním focení. Nelze si tedy dopřát komfortu pohledu shora a je nutné být za aparátem. Zoom se ovládá prstencem na objektivu, stejně tak manuální ostření. Právě manuální ostření je na výtečné úrovni, navíc máte dvě možnosti zobrazení snímaného pole.

Na horní stěně je otočný volič, který má 9 pozic – Auto, P, A, S, M, režim videa, dvě pozice scénických režimů a režim přehrávání. Vedle je přepínač zapnutí a vypnutí, tlačítko pro volbu sekvenčního režimu, režimu stabilizace a spoušť. Konektor napájení, A/V konektor sdružený s USB 2.0, najdeme na levé straně pod plastovým krytem, kde je také zdířka pro připojení dálkového ovládání. Posledním prvkem horní strany je patice blesku se středovým kontaktem.

Na dolní straně je prostor pro baterii. Při vyndavání dejte pozor na její vyskočení. Raději ji přidržte. Kovový stativový závit je přesně v ose objektivu. Ničemu nebrání, nelze mu nic vytknout. Zadní straně dominuje 2" LCD displej. To se sice může zdát málo, ale nahrazuje to dostatečně rozlišením 230 000 bodů a možností vyklápění a otáčení, jak ukazují obrázky. Na zadní straně najdete také tlačítko blokování expozice, tlačítko LCD/EVF pro přepínání zobrazení z LCD do hledáčku, tlačítko DISPLAY pro určení množství zobrazených informací, tlačítko MENU se standardním významem, tlačítko pro mazání snímků a vícepolohové tlačítko s volbou bracketingu, režimu rychlého prohlížení, režimu blesku a samospouště. Na levé straně najdeme přepínač ostření z normálního na makro a manuální. Pod ním je tlačítko automatického zaostření v manuálním režimu. Posledním ovládacím prvkem na levé straně je tlačítko na vyskakování blesku.

LCD, hledáček a CCD

2" LCD má rozlišení 230 tisíc bodů. Byl dobře čitelný jak za slunného počasí, tak za sníženého osvětlení. Existují však úhly, při nichž je odraz vyšší, než bychom si přáli. To ovšem zcela nahradí elektronický hledáček velikosti 0,44" s rozlišením také 230 tisíc bodů. Najdeme jej nad středem objektivu. Samozřejmostí je dioptrická korekce.

Objektiv a ostření

Aparát disponuje objektivem Leica se 14 členy v 10 skupinách (3 asférické, 1 ED člen). Světelnost je F2,8-F3,7. Maximální clona je F11. Jeho rozsah v přepočtu ke kinofilmu je 35 mm – 420 mm. Při použití nižších rozlišení se (díky výřezu z čipu a nikoliv přepočtu z celého políčka čipu) dosahuje optického zvětšení ekvivalentního 15,3 násobku pro 5Mpx rozlišení (530 mm) a 19,1 násobku pro nižší rozlišení. Lze říci, že stejného efektu dosáhnete výřezem z plného pole. Optický zoom lze doplnit 2× či 4× digitálním. Ten se aktivuje ihned, nikoliv jako doplněk na „konci“ optického. Objektiv má závit o průměru 55 mm.

Následují tabulka ukazuje reálné ostřící vzdálenosti naměřené od hrany objektivu a přibližné rozměry snímané plochy

Možnosti ostření: středové, rychlé středové, třízonové rychlé (lineárně situované plochy s automatickým výběrem), devítizónové (uspořádané do „čtverce“), bodové (střed). Jednu z devíti zón lze v režimu jednozónového ostření manuálně vybrat.
Kvalita ostření je dobrá, stačí i nízká intenzita osvětlení. Přisvětlení je dobře funkční do vzdálenosti přibližně dva metry, pro velmi kontrastní plochy až do čtyř. Také můžete ostřit manuálně, a to dokonce na vybrané místo, tedy nikoliv nutně na střed. Přepínání mezi manuálním a automatickým ostřením se provádí na levé části objektivu. V MENU lze zapnout kontinuální ostření.

Ostrost snímků se směrem ke krajům viditelně nesnižuje. S rostoucím ohniskem je kresba celkově měkčí, nejlepší kresba je standardně mimo krajní clony. Na testovacích snímcích („neživých“) je při nejmenší cloně patrná mírná vinětace.

Mezi dostupné příslušenství patří telepředsádka LT55, která má zvětšení 1,7× a širokoúhlá předsádka LW55, která má zvětšení 0,7×. S nimi tedy dosáhnete rozmezí ohniskových vzdáleností 24,5 mm až 714 mm při 8 Mpx rozlišení. Při 5 Mpx je to 24,5 mm až 900 mm. Jejich hmotnost je 260 g u telepředsádky a 195 g u širokoúhlé předsádky.

Provozní časy a výdrž fotoaparátu

Na jedno nabití Li-ion baterie jsem běžně nafotil kolem 200 fotografií, obvykle za použití LCD, cca 25 % použití blesku a celkové době provozu aparátu kolem tří hodin. Velmi dobrý je úsporný režim a především „rychlost probuzení“. Stačí namáčknout spoušť a můžete ihned exponovat. Nemusíte tedy aparát během focení prakticky vypínat. Stav baterie je výborně indikován na LCD. Na vybité baterie (červený podklad ukazatele nabití) jsem nafotil asi 10 snímků (5× s bleskem), než se aparát vypnul. Na zelenou kontrolku na nabíječce, která signalizuje nabíjení a po nabití se vypne, je třeba si zvyknout.

Provozní časy

(včetně reakční doby na podnět, která činní přibližně 0,2 s )

• fotografie s namáčknutím 0,25 s
• bez namáčknutí 0,8 s
• doba včetně uložení snímku JPG nízká komprese 0,5 s
• doba včetně uložení snímku TIFF 4 s
• doba včetně uložení snímku RAW 3 s

Doba zapnutí je dle firemních materiálů pod jednu sekundu. A je pravda, že když přístroj zapnete a přiložíte k oku, je již aparát připraven exponovat. Doba ukládání snímků závisí na použité kartě. Zde je použita SD Panasonic 1GB, Pro High Speed. S pomalejšími kartami se doba ukládání prodloužila až třikrát.

Sekvence je exponována frekvencí 2 sn./s do zaplnění karty nebo frekvencí 3 sn./s podle zvoleného režimu. Ve vysokorychlostním režimu lze exponovat v řadě nejvýše 5 (resp. 9) snímků v kompresi fine (resp. normal), přičemž manuál udává méně.

Rychlost ukládání snímků v nejvyšší kvalitě JPG nijak neomezuje potřebu další rychlé expozice. Rychlost záznamu při pomalé sekvenci neklesá až do zaplnění karty.

Blesk

Vestavěný blesk má při ISO Auto dosah od 30 cm do 7 m. Lze nastavit všechny běžné režimy – automatický blesk, automatický s redukcí červených očí, vynucený blesk, synchronizaci s dlouhými časy a současně s redukcí červených očí. Tyto možnosti jsou dostupné přímo tlačítkem. K redukci červených očí slouží záblesk (tedy nikoliv osvětlovací dioda). K dispozici je pouze spouštění blesku na první lamelu, tedy při otevření závěrky. Externí blesk se připojuje pomocí patice Hot Shoe.

Nastavení a funkce fotoaparátu

Režimy dostupné na otočném voliči jsou naprosto běžné a běžných vlastností. Jsou to i dvě pozice pro scénické režimy. Protože si fotoaparát „pamatuje“ poslední nastavení, tak máte vlastně rychlou volbu ke dvěma ze 14 – portrét, sport, jídlo, krajina, noční portrét, noční krajina, dítě, tvář, při svíčkách, párty, ohňostroj, sníh, padající hvězdy a zachycení stop pohybu. Režim dítě lze doplnit o datum narození a na fotografii je rovnou věk. Režim padající hvězdy lze navolit ve třech časech 15 s, 30 s a 60 s. Aparát umožňuje použití časů od 60 s do 1/2000 s a clon od F11 do F2,8 (3,7). Nelze použít jakoukoliv jejich kombinaci. Možné kombinace, závislé na režimu expozice, naleznete v manuálu. Režimy stabilizace jsou tři. Vypnuto, stálá stabilizace a stabilizace v okamžiku expozice. Podle snímků a jejich ostrosti odhaduji, že stabilizátor umožňuje prodloužit časy focené z ruky o dvě až tři clony. Další důležitou funkcí je volba kompenzace expozice v rozsahu +/- 2EV s krokem po 1/3 EV. Lze aktivovat expoziční bracketing také v rozsahu +/- 2EV s krokem 1/3 EV. Všechny tři snímky se exponují po jediném stisku (bez držení) spouště. Volba bracketingu blesku případně je na témže tlačítku. Změny intenzity záblesku jsou možné ve stejných krocích EV. Na témže tlačítku lze ručně jemně nastavit vyvážení bílé po předchozí „hrubé“ volbě v menu (tedy nikoliv v režimu Auto WB). Ze sekvenčních režimů lze volit rychlou sekvenci respektive pomalou sekvenci a to buď nekonečnou či omezenou. Při použití sekvenčních režimů nelze použít blesk a nelze ukládat do formátu TIFF ani RAW. Při nekonečné sekvenci fotoaparát stíhá data ukládat bez poklesu frekvence snímání.
Samospoušť je buď 10 s nebo 2 s. Talčítko REVIEW slouží k rychlému náhledu na snímky, v nichž lze i listovat. Nelze zobrazit další informace. To musíte přepnout do režimu prohlížení na hlavním voliči. Skvělým ovládacím prvkem je tlačítko aretace expozice.

Z podstatných pro režim fotografování lze v menu volit vyvážení bílé (včetně manuálního nastavení), citlivost (80,100, 200, 400 ISO), poměr stran snímku (4:3, 3:2, 16:9), rozlišení (např. 8, 5, 3, 2, 1 Mpx pro formát 4:3 ), kvalitu uložení snímků (TIFF, 2 stupně komprese jpg a nově i RAW), nahrávání zvukových poznámek ihned po expozici ke snímkům (10 s), způsob měření expozice (poměrové měření, se zdůrazněným středem, bodové měření), systém zaostření (9ti bodový autofokus, rychlý 3í bodový autofokus, rychlé ostření na středovou oblast, středová oblast zaostření, bodové zaostření), kontinuální autofokus, přisvícení pro ostření, digitální zoom, barevné efekty (teplý tón, studený nádech, černobílý obraz, sepie), nastavení ostrosti, saturace, kontrastu a redukce šumu obrazu. Funkce FlipAnim umožňuje tvorbu videa z exponovaných snímků. Poslední volba přizpůsobuje fotoaparát nasazeným předsádkám.

V Setupu lze zvolit jas LCD v sedmi krocích, či třeba dobu přehráván snímků ihned po expozici. Také se v Setupu volí způsob zvětšení pole při manuálním ostření. Buď se nezvětší nic, nebo jen ostřící oblast s celkovým pohledem na scénu či zvětšení na celé LCD. Z dalších funkcí bych zmínil režim USB, zvýraznění přepalů a volbu jazyka. Čeština bohužel chybí.

Video

Fotoaparát disponuje pro záznam ozvučeného videa ve formátu MOV rozlišením 640×480 bodů případně 320×240 bodů s možností volby 30 snímků či 10 snímků za sekundu. Natáčet lze do zaplnění karty. Na 1GB kartu se vejde necelých deset minut videa v nejvyšší kvalitě. Máte také možnost exponovat fotografie tak, že je fotoaparát spojí do videosekvence s vámi vybraným počtem snímků za sekundu (psal jsem to již výše). Protože je zoom ovládaný manuálně, lze jej samozřejmě použít i při snímání videa.

Prohlížení fotografií

Prohlížení fotografií je intuitivní a velmi jednoduché. V režimu rychlého náhledu po stisku tlačítka REVIEW lze fotografie pouze prohlížet a zvětšit. Po volbě prohlížení na hlavním voliči se zobrazí po stisku tlačítka MENU širší možnosti práce se snímky. Obrázky lze otáčet, označit je pro tisk (DPOF), nechat je zobrazovat postupně za sebou, či k nim přidat zvukovou poznámku. Zajímavé jsou rozšířené možnosti práce s fotografiemi – změna velikosti a ořez. Množství zobrazených informací ovlivníte tlačítkem DISPLAY. Zobrazit lze mj. histogram.

Připojení k PC a tiskárně

Aparát podporuje režim přímého tisku PictBridge a připojení k PC jako zařízení USB Mass Storage. O propojení se stará rozhraní USB 2.0. Druh zařízení, k němuž se aparát připojuje se volí v SETUPU pod tlačítkem MENU. Přenosová rychlost s kartou Panasonic HighSpeed 1GB byla při zápisu na kartu cca 0,6 MB/s a při čtení z karty do PC cca 0,8 MB/s. Na dodávaném CD najdete LUMIX Simple Viewer, Photo Fun Studio, ArcSoft PhotoBase, ArcSoft PhotoImpression, ArcSoft Panorama Maker a USB Driver. Photo Fun Studio umožňuje konverzi RAWu do formátu JPG, ale nikoliv její ovlivnění.

Testovací fotografie

Snímky označené ® jsou buď originální, nebo obsahují neupravovaný výřez. Všechny (podstatné) snímky obsahují exif.

Zkreslení je obvyklé. Soudkovité na krátkém konci a prakticky žádné na dlouhém konci objektivu.

Aberace je velmi dobrá. Při takto kontrastní scéně je daný výsledek výborný.

Potřebejete-li pozměnit barevnou realitu, máte několik možností.

Dosah blesku je výborných sedm metrů. Při expozici v protisvětle nedochází k přepalům, barvy jsou věrné. To můžete posoudit porovnáním snímku bez blesku a s bleskem. Na poslední fotografii je výřez , na kterém je znatelná aberace. Je to jeden z mála snímků, kde jsem ji objevil.

Kresba objektivu je velmi dobrá. Především (podle snímků v části „Objektiv“) při clonách kolem poloviny jejich rozsahu. Clonu F11 bych doporučil použít jen v nevyhnutelném případě.

Přestože se nejedná o skutečné makro (tedy zobrazení alespoň 1:1) je nejmenší zaostřitelná plocha cca 6 cm x 4 cm vhodná pro focení většího hmyzu, motýlů či rostlin.

Originální noční snímek při ISO 400. Šum porovnejte sami. Velikost originálního souboru je 1,4 MB při rozlišení 2048×1536 bodů.

Snímek vpravo demonstruje rozlišení 16:9.

Na tomto originálním snímku (2,6 MB, 8Mpx, dostupný až ze zvětšeného náhledu) můžete zjistit výbornou schopnost rozlišit jednotlivé odstíny červené a uložit je s množstvím detailů bez negativního vlivu kompresních algoritmů.

V protisvětle si fotoaparát poradí více než dobře. Na prvním snímku je zcela vpravo drobná reflexe. Podobná je i na snímku testu šumu „Místo výřezu“.

U vyššího ISO platí, že ISO 400 již nelze především pro noční záběry doporučit, dochází u nich k odlišnému barevnému podání. Nicméně za denního světla jej lze použít.

Zajímalo mě, co lze z černých částí snímků „vytáhnout“. Výsledek vidíte. Tato fotografie je spíše z pomezí experimentu.

Závěr

Při běžných scénách je aberace prakticky nulová, snad jen při nejdelším ohnisku ji na některých snímcích s vysokým kontrastem naleznete. Pokud chcete dokonale ostré fotografie, je rozumné využívat vyšší clony a kratší ohniskové vzdálenosti. Tento fakt ale platí pro každý objektiv. Skvěle jsou potlačeny reflexe. Ty najdete skutečně jen ojediněle.
Šum produkovaný tímto čipem a následně redukovaný přímo aparátem je do 200 ISO na výtečné úrovni. Při ISO 400 dochází k mírnému barevnému posunu u nočních snímků. Osobně jsem ISO 400 zapomněl nastavené a nevědomky fotil za dne běžné rodinné fotky. Všechny jsou použitelné.
Protože minimální zaostřitelná plocha je přibližně 6 cm x 4 cm, lze jej s úspěchem použít v „makrofotografii“.
Z nastavění jistě oceníte možnost teplého či studeného odstínu a také možnost „hýbat“ se saturací, případně kontrastem a ostrostí.
Malou nectností je absence softwaru, ve kterém by šlo převod z RAWu do JPG ovlivnit. Dodávaný SW provede prostou konverzi.

Děkuji firmě Panasonic za zapůjčení fotoaparátu k redakčnímu testu.