Test digitální zrcadlovky Canon EOS 350D

Jednou z nejzajímavějších novinek letošního veletrhu PMA je jistě nová digitální zrcadlovka Canon s označením EOS 350D, která je určena především náročným amatérským fotografům. V čem je vylepšena oproti předchozímu velmi úspěšnému a populárnímu modelu EOS 300D a jak se osvědčila při praktickém provozu, to se dozvíte v následujícím redakčním testu. Novinku Canon EOS 350D si přijďte prohlédnout v praxi - při fotografování modelek ve dnech 13. až 15. dubna na Interkameře 2005 ve Veletržním paláci v Praze 7 - Holešovicích v našem studiu FotoAparát.cz hned vedle České hospody.. FotoAparát.cz Vám stejně jako v případě Canon EOS 1Ds Mark II přináší jako první médium v České republice podrobný test nové zrcadlovky EOS 350D.

Úvod

Konečně se přiblížila doba, kdy nabídka digitálních zrcadlovek začíná být dostatečně široká ve všech kategoriích a kdy také cenová hladina některých přístrojů začíná být dostupná i pro řadové české amatérské fotografy. Skutečně velkým přínosem v této oblasti je také nový fotoaparát Canon EOS 350D, který je vybaven širokou nabídkou funkcí a přitom si zachovává velmi příznivou cenu, která už dosáhla hladiny nejvyšší třídy kompaktních aparátů. Zakoupit jej lze i v cenově zvýhodněném setu se základním objektivem Canon EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 II, u kterého koncové označení napovídá, že se jedná o druhou verzi předchozího objektivu. Pojďme ale již k samotnému testu.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Mechanické provedení a design jsou velmi podobné jako u předchozího modelu EOS 300D. Novější 350D je však překvapivě ještě o něco menší a lehčí. Rozměry jsou 127×94×64mm při hmotnosti 540g. Srovnání rozměrů obou aparátů je zřejmé na ukázkovém snímku č.5.

Tělo má klasickou koncepci, obvyklou pro zrcadlovky s výměnnými objektivy a vyrábí se v černém a stříbrném provedení (podle informací z českého obchodního zastoupení se ale bude v ČR prodávat prozatím jen provedení v černé barvě). Použitým materiálem většiny celého těla je plast, pouze část vnitřního šasi je z ocelového plechu. Subjektivně bych ale řekl, že celkové provedení je kvalitnější a s lepší povrchovou úpravou než u předchozího modelu. Všechny důležité spojovací body (bajonet pro objektivy, stativový závit a botka blesku) jsou ale také kovové. Ergonomicky je tělo velmi povedené ale spíše pro drobnější ruce menších fotografů a především fotografek (zkoušel jsem ho nechat osahat na srazu našeho serveru v Brně a dámy si opravdu velmi pochvalovaly), urostlejším uživatelům už ale bude asi připadat přeci jen příliš malé a lehké. Celkovou velikost, hmotnost ale i vertikální úchop aparátu je však možné vylepšit přídavným bateriovým gripem BG-E3, který lze naplnit šesti tužkovými AA bateriemi nebo dvěma Li-ion bateriemi NB-2LH, které se jinak používají do těla aparátu bez gripu jednotlivě. Kromě úchopu se tak zlepší i kapacita zdroje a grip má navíc i vlastní vertikální spoušť a stativový závit. Samotný grip i jeho instalaci na fotoaparátu si můžete prohlédnout na ukázkách č.6 a 7.

Také rozmístění ovládacích prvků je tradičně dobře vyřešeno s velkým ohledem na logiku, ergonomii a zvyklosti uživatelů zrcadlovek Canon. Všechny ovladače mají jasně rozeznatelné dorazy a jsou i dobře popsané obvyklými ikonkami. Horní straně vévodí vpravo velký otočný přepínač expozičních režimů, okolo nějž je umístěn i hlavní vypínač celého přístroje na (toto umístění vypínače na horní straně přístroje však nepovažuji za nejšťastnější). Uprostřed je vyskakovací vestavěný blesk a botka pro externí blesk (či jiné příslušenství). Vpředu je zase kolečko pro volbu hodnot v jednotlivých složkách a tlačítko spouště. Po stranách aparátu jsou vlevo gumovou krytkou dobře kryté konektory pro připojení kabeláže a vpravo dvířka slotu pro paměťové karty CompactFlash nebo disky Microdrive. Vespod je komora pro Li-ion baterii NB-2LH a stativový závit, který je v optické ose objektivu, pro snazší práci s panoramaty. Na přední straně je bajonet pro uchycení objektivů typu EF a EF-S se zajišťovacím tlačítkem. Dále je tu senzor pro příjem signálu z IR bezdrátového dálkového ovládání RC-1 nebo RC-5. Aparát lze ale ovládat i pomocí kabelové elektronické spouště RS-60E3.

Nejzajímavější je samozřejmě zadní stěna aparátu. V první řadě jistě zaujme hledáček. Zobrazuje pomocí soustavy zrcadel cca 95% snímku, který zachytí čip a má obvyklé rozměry i světlost, na jaké jsme u aparátů této kategorie zvyklí, včetně doplnění o 7 zaostřovacích bodů viditelných přímo na matnici a vhodně zvýrazňované červeným bodovým světlem v případě aktivace. Samozřejmostí je i přehledný displej pod matnicí se zeleně svítícími segmenty. Displej kromě času a clony indikuje také zaostření, počet snímků které se vejdou do vyrovnávací paměti, sloupcový indikátor expozice, aktivaci redukce červených očí, aktivaci korekce expozice záblesku, nabití blesku, vysokorychlostní synchronizaci (pouze s externím bleskem řady EX) a blokování zaostření nebo expozice. Hledáček je doplněn pěknou a masivní gumovou očnicí. K dispozici je také dioptrická korekce v rozsahu –3 až +1 dioptrie. Hned pod hledáčkem je 1,8“ TFT LCD monitor s rozlišením 115.000 pixelů a s možností nastavení jasu v 5 stupních. Pořízené snímky lze při prohlížení zvětšit až desetinásobně. K dispozici jsou obvyklé funkce prohlížení, včetně zobrazení histogramu a indikace přeexponovaných míst snímku. Nad LCD monitorem se nachází obvyklý LCD displej s možností žlutého posvícení samostatným tlačítkem, zobrazující přehledně všechny hlavní údaje o nastavení aparátu a expozici, včetně počítadla snímků. Chybí snad jen indikace nastavené citlivosti ISO. Po obou stranách a v pravé horní části jsou umístěna další ovládací tlačítka a nechybí ani klasický křížový volič pro pohyb v menu (a přímé nastavení ISO, WB, AF a systému měření), složený z 5 tlačítek. Ten se sice ovládá poměrně dobře, tlačítka jsou dobře popsána a s dobrým dorazem, ale jsou poměrně malá, blízko u sebe a mají malý zdvih. Takže budou opět spíše vyhovovat uživatelům s menší rukou. Dámy budou jistě spokojeny, ale pánové většího vzrůstu už asi méně. Varianta s kolečkem jako u EOS 20D by mi přišla mnohem praktičtější.

Objektivy

Nejdůležitější součástí každého fotoaparátu je jeho objektiv. K aparátu Canon EOS 350D je jich v nabídce sérií EF a EF-S neuvěřitelně široká škála, od superširokoúhlých až po extrémně dlouhé teleobjektivy a některé speciálně zaměřené modely. Zmínit bych se chtěl především o nových objektivech série EF-S, které jsou speciálně určené právě pro digitální zrcadlovky s formátem čipu APS-C a jejichž rozsah ohniska již ve stádiu návrhu počítal s crop faktorem x1,6, kterým je nutno ohnisko vynásobit pro zjištění ekvivalentního kinofilmového rozsahu. V současné době jsou v nabídce Canon k dispozici 4 typy – jeden superširokoúhlý, dva se základním rozsahem a dokonce i makroobjektiv. Superširokoúhlý EF-S 10–22mm f/3,5–4,5 USM má ekvivalentní kinofilmové ohnisko v rozsahu 16–35mm. Je kvalitní konstrukce vyšší třídy a disponuje ultrazvukovým motorem ostření USM, který umožňuje kromě neslyšného provozu i manuální doostřování bez nutnosti přepínání AF/MF. Dalším je zajímavý objektiv se základním rozsahem ohniska a označením EF-S 17–85MM f4–5,6 IS USM, jehož ekvivalentní rozsah je 28–135mm. I tento objektiv je kvalitní konstrukce, včetně USM. Je doplněn ještě optickým stabilizátorem obrazu IS, díky němuž lze fotografovat delšími časy než u běžných objektivů. Třetím modelem je makroobjektiv s označením EF-S 60 mm f/2,8 Macro USM, jehož ekvivalentní ohnisko je 96mm. I tento objektiv má kvalitní mechanické provedení a je také vybaven motorem USM. Kromě toho je s ním možné bez jakéhokoli příslušenství pořizovat kvalitní a působivé makrofotografie a to až do poměru zobrazení 1:1. Využít jej lze i jako objektiv na portréty či momentky, kde díky vysoké světelnosti oceníme především přirozeně a působivě rozostřené pozadí. Na momentky zase využijeme rychlé ostření USM.

V rámci našeho testu nás bude zajímat především čtvrtý objektiv (všechny čtyři najdete na ukázkovém snímku č.11), kterým je základní, tzv. setový model EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 II, se kterým se EOS 350D prodává v cenově zvýhodněném setu. Ekvivalentní kinofilmový rozsah je obvyklých 28–90mm. Optická soustava je složena z 11 čoček (řez viz na ukázce č.12), přičemž jedna z nich má asférický povrch. Mechanické provedení odpovídá nejnižší cenové kategorii a je celoplastové, včetně upínacího bajonetu. Objektiv se vyrábí ve dvou verzích, které se vzájemně liší pouze přítomností či absencí ultrazvukového motorku USM. Nejedná se o obvyklý kruhový motor jako u dražších verzí, ale pouze o mikromotorek, který je sice poměrně rychlý a bezhlučný. Postrádá však jednu z hlavních výhod kruhových motorů, kterou je možnost manuálního doostřování bez nutnosti přepínání AF/MF. Filtrový závit objektivu má průměr 58mm, přední příruba se otáčí a sluneční clona (není součástí dodávky) je kruhová EW-60C.

Zmíněný objektiv je na druhou stranu cenově zvýhodněný a při koupi celého setu vyjde proti koupi samotného těla na pouhých cca 2.600,– Kč (verze bez USM). To je vzhledem k jeho užitné hodnotě cena velmi slušná. Mechanicky sice asi nikoho příliš nenadchne, ale opticky je poměrně slušný, zvláště právě s ohledem na cenu. Pojďme se nyní podívat na pořízené fotografie. První ukázku viz na obrázku č.13:

Snímek byl exponován v režimu priority clony časem 1/100 vteřiny při cloně f 5,6 a nastavené citlivosti na ISO 100 v nejvyšším možném rozlišení a kvalitě formátu JPEG. Fotografii je možné také stáhnout v plném rozlišení a zcela neupravené podobě. Pro snadnější posouzení jsem připravil i dva 100% výřezy, které jsou na ukázkách č. 14 a 15. První z nich je ze středové a druhý z rohové části snímku. Z výsledku je patrné, že kresba je velmi slušná nejen uprostřed, ale i v rohu.

Pro jistotu jsem ještě podobným způsobem připravil i snímek č.16, který byl také exponován v režimu priority clony časem 1/125 vteřiny při cloně f8 a nastavení citlivosti ISO na hodnotu 200. Také tento snímek lze stáhnout v plném rozlišení a nejvyšší kvalitě formátu JPEG. Zde jsem také připravil dva výřezy ze středu a rohu s totožně kvalitním výsledkem jako u předchozí fotografie.

Pojďme se dále podívat na často diskutovanou chromatickou aberaci, na jejíž test jsem připravil ukázky č.19 a 20:

Na ukázce č.19 je testovací snímek s velmi ostrým přechodem světla a stínu, kde se nejčastěji objevuje obávaná chromatická aberace. Snímek byl exponován v režimu priority clony časem 1/125 vteřiny při cloně F8 a nastavení citlivosti ISO na hodnotu 100. Na snímku č.20 je pak výřez z nejkritičtější partie a po chromatické aberaci není ani památky. To je možné považovat za velmi dobrý výsledek. Na testovacím snímku č.21 je již situace trošku jiná.

Snímek byl pořízen opět v režimu priority clony časem 1/80 vteřiny při cloně 8 a nastavení citlivosti ISO na hodnotu 100. Tentokrát není přechod dán rozhraním světla a stínu, ale extrémně světlými partiemi březové kůry s velmi tmavými okraji. Kritické místo navíc není poblíž středu snímku jako u vzorku č.19, ale na jeho samém okraji. Zde se již chromatická aberace objevuje docela zřetelně.

Obecně bych řekl, že EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 II. je obvyklým představitelem kategorie setových objektivů a přes mechanickou nedokonalost je opticky poměrně kvalitní a je myslím vhodným doplňkem testovaného aparátu. V jeho prospěch hovoří také již zmíněná velmi příznivá pořizovací cena, která je zvláště výhodná při koupi cenově zvýhodněného setu. Za zmínku pak stojí také fakt, že objektiv dokáže ostřit už na poměrně krátkou vzdálenost 28cm, což lze využít i při fotografování detailů. Jako ukázka nám poslouží testovací snímek č.23, který byl pořízen v režimu priority clony časem 1/800 vteřiny při cloně f4,5 a citlivosti ISO nastavené na hodnotu 1600. Snímek lze opět stáhnout v původním rozlišení pro lepší posouzení kvality kresby, ale i pro ukázku praktického využití vysoké citlivosti ISO.

Čip

Srdcem každého digitálního aparátu je jeho snímací čip. V případě modelu Canon EOS 350D je jím zcela nový (není totožný s modelem EOS 20D – podobné zprávy jsou pouhé nepodložené spekulace) senzor formátu APS-C s rozměry 22,2×14,8mm a u Canonu obvyklou technologií CMOS s rozlišením 8 megapixelů. Poměr stran je obvyklých 3:2, crop faktor ohniska je x1,6 a největší rozměry snímku jsou 3456×2304 obrazových bodů. Snímky lze snímat rychlostí 3 snímky za vteřinu v sérii až 14, pak se snímání zpomalí cca na 1,5 snímku za vteřinu (JPEG v nejvyšší kvalitě). Ukládat lze v obvyklém formátu JPEG ale i v RAW a případně i v obou současně. Soubory vyhovují DPOF (Digital Print Order Format) verze 1.1 a podporují i PictBridge pro snadný přímý tisk fotografií přímo z fotoaparátu. Citlivost čipu lze nastavit v ekvivalentu citlivosti kinofilmu v jednotkách ISO a hodnotách 100, 200, 400, 800 a 1600. První otázkou, která napadne snad každého, pak je, jak je na tom aparát se šumem při jednotlivých citlivostech. To nám ukáží následující testovací snímky:

Na ukázce č.24 je celkový pohled na testovací noční scénu. Snímek je složen ze dvou shodných polovin, kde jediným rozdílem je použité nastavení vyvážení bílé barvy. Levá část snímku je nastavena na žárovku (která je žlutým výbojkám na snímku asi nejblíž) a pravá je ponechána na automatice. Snímek lze stáhnout i v plné velikosti s jedinou úpravou v podobě spojení dvou odlišných polovin. Rozdíl mezi oběma polovinami je zcela minimální, z čehož lze usuzovat na výbornou funkci automatického vyvážení bílé. Nyní už k samotnému srovnání úrovně šumu při jednotlivých citlivostech ISO.

Na obrázku č.25 jsou 100% a zcela neupravené výřezy z testovací scény nafocené při jednotlivých citlivostech ISO. Pro tyto výřezy jsem zvolil napřed výřezy z dostatečně exponované části noční scenérie. Jsou zde zastoupeny všechny dostupné citlivosti ISO a nakonec také nejvyšší citlivost ISO 1600 s aktivovanou redukcí šumu pomocí uživatelské funkce přímo ve fotoaparátu. Z výsledku je viditelné, že v dobře exponovaných partiích je šumu naprosté minimum a rozdíly mezi jednotlivými citlivostmi jsou nepatrné, včetně aktivace či absence redukce šumu. Na ukázce č.26 jsou seřazeny podobné výřezy, tentokrát z méně exponované části snímku, kde je digitální šum vždy více viditelný. I v tomto případě je výsledek vynikající a rozdíly mezi jednotlivými citlivostmi jsou velmi malé, a to dokonce i při nejvyšší možné nastavitelné citlivosti ISO 1600. Vzhledem k vysoké kvalitě ani zde není aktivace redukce šumu příliš patrná.

Funkce

Nevýhodou předchozího modelu EOS 300D byl především nedostatek některých oblíbených a často používaných funkcí. To se u nového modelu EOS 350D výrazně změnilo a aparát je funkcemi doslova našlapán. Zvýšila se i celková rychlost, například po zapnutí aparát naběhne prakticky ihned. K dispozici jsou obvyklé fotografické režimy od plně automatického “zeleného“ režimu, přes obvyklé kreativní režimy Portrét, Krajina, Makro, Sport a Noční portrét až po Program AE, předvolbu clony nebo času a nechybí samozřejmě ani A-DEP s automatickým nastavením hloubky ostrosti. Samozřejmostí je i plně manuální režim. Měření expozice je realizováno třemi nezávislými systémy. Asi nejčastěji využitelné je obvyklé multisegmentové Poměrové měření. K dispozici je i Celoplošné měření se zvýhodněným středem a také Částečné měření, které měří z 9% plochy uprostřed obrazového pole. Bohužel stále chybí přesné bodové měření, i když ve většině případů složitějších světelných podmínek se dá spoléhat na Poměrové měření, případně se většinou dá scéna proměřit i Částečným měřením.

Autofokus je sedmibodový s výhodným rozmístěním do kříže a lze využít dva režimy. Buď zaostřovací bod vybírá automaticky aparát nebo je možné jej zvolit ručně, což je výhodné především v situacích, kdy potřebujeme přesně zaostřit na specifickou část scény. Autofokus i naměřenou expozici lze v případě potřeby zablokovat. Autofokus přidržením namáčknuté spouště a expozici pomocí speciálního samostatného tlačítka. Naměřené hodnoty lze i korigovat. Funkce korekce expozice je dokonce oddělená od funkce korekce expozice záblesku. Obojí lze samostatně korigovat v rozmezí ±2 expoziční stupně v krocích po 1/3 expozičního stupně. V případě korekce expozice snad jen mohl být rozsah trošku širší, alespoň ±3EV. Korekce expozice, systém měření, nastavení autofokusu a další pokročilé zásahy jsou ale možné pouze v režimech tzv. Tvůrčí zóny, takže je nelze použít v plně automatickém ani v žádném kreativním režimu, pouze v poloautomatických režimech předvolby clony, času, v manuálním režimu a v Programu AE a A-DEP.

Autofokus je poměrně velmi rychlý a lze jej také nastavit do několika režimů – Jednosnímkový, Inteligentní servo a Inteligentní AF. Lze přepnout i na manuální ostření a ostřit podle vlastního uvážení ručně, přičemž stačí pouze přepnout přepínač na objektivu (u většiny objektivů s USM není ale nutné ani to) a navíc stále zůstává funkční i indikace správného zaostření, včetně zvukové signalizace decentním pípnutím, které lze v případě potřeby také vypnout v menu. Tam nejdeme také 9 uživatelských funkcí pro detailní nastavení funkce některých tlačítek, redukci šumu při dlouhodobé expozici, blokování pomocného světla autofokusu (bohužel pouze pomocí stroboskopického efektu vestavěného blesku), přírůstky expozičních kroků po 1/2 nebo po 1/3 EV, synchronizace lamel závěrky na první či poslední lamelu. Nechybí ani možnost předsklopení zrcadla, což jistě velmi ocení nejen milovníci nočních scén a dlouhých expozičních časů. Zrcadlo se sklopí před expozicí a tím se minimalizují otřesy aparátu, které by právě při delších expozicích mohly mít negativní vliv na snímek v podobě pohybové neostrosti. Zrcadlo lze sklopit i pomocí speciální funkce pro usnadnění čištění čipu od prachu. A aparát má dokonce i vestavěný inteligentní senzor, který “pozná“, zda je fotografováno na výšku či na šířku a v případě potřeby při uložení snímek rovnou natočí do správné polohy. Tuto funkci lze i vypnout.

Pomocí různých funkcí lze nastavovat i řadu falších parametrů. Důležité je například vyvážení bílé barvy, které je důležité při fotografování do formátu JPEG při specifických druzích osvětlení. Aparát umožňuje automatické vyvážení a předvolby pro osvětlení sluncem, objekty ve stínu, při zamračené obloze, při použití blesku či žárovkovém a zářivkovém světle. Nechybí ani možnost manuálního změření bílé pomocí speciální funkce a naměřená hodnota vždy do další změny zůstává uložena v paměti. Nastavit lze také kontrast, saturaci, tónování a doostření. Tyto hodnoty je možné dokonce uložit do tří nezávislých pamětí. Můžete dokonce vybrat jeden ze dvou barevných prostorů – sRGB nebo Adobe RGB. Velkou pozornost pak zasluhuje velmi povedený černobílý režim, převzatý z modelu vyšší kategorie EOS 20D. Nejenže je možné pořizovat černobílé fotografie (D-SLR to donedávna neumožňovaly vůbec), lze je také tónovat do populárního sépiového odstínu, ale i do modré, růžové či zelené. A to ještě pořád není všechno, aparát má i vestavěnou softwarovou imitaci klasických filtrů pro černobílou fotografii. Je možné zvolit ze čtyř nejobvyklejších filtrů, které jistě dobře znají všichni ti, kteří začínali klasickým filmovým černobílým procesem. Filtry jsou žlutý, oranžový, červený a zelený. Ukázky všech možností nastavení filtrů pro černobílou fotografii pak najedete na ukázkových snímcích č.28 a 29.

Příslušenství

Není snad ani nutné příliš zdůrazňovat, že k zrcadlovkám Canon je k dispozici obrovské množství příslušenství. Součástí dodávky aparátu je samozřejmě tělo a případně některý z objektivů, podle konkrétního typu cenově zvýhodněného setu. Dále v základním balení najdeme krytku těla, krytky objektivu a také krytku okuláru, která v případě fotografování samospouští zabrání vniknutí parazitního světla do hledáčku a které by mohlo případně negativně ovlivnit expozici. V balení je i pěkný a široký popruh pro nošení aparátu na krku. Je zde také Li-ion baterie NB-2LH (v testu se osvědčila a výdrž byla výborná) se síťovou nabíječkou a nezbytná kabeláž pro připojení k televizoru a USB kabel pro připojení k počítači či tiskárně. V neposlední řadě v balení najdeme také CD se softwarem pro základní úpravy a archivaci fotografií. K aparátu se nedodává paměťová karta (EOS 350D využívá karty typu CompactFlash I. a II. nebo disky Microdrive). Tu je třeba dokoupit samostatně.

Volitelného příslušenství je pak skutečně velké množství, a tak jmenujme alespoň to nejdůležitější. Plně kompatibilní jsou všechny objektivy Canon s označením EF a EF-S, jejichž nabídka je skutečně mimořádně široká ve všech provedeních i cenových kategoriích. Chybí pouze objektiv typu rybí oko, který by vykreslil obvyklých 180° obrazového záběru i na čip formátu APS-C. Dále můžeme použít širokou nabídku externích blesků Speedlite, z nichž nejvhodnější jsou blesky série EX – 220EX, 380EX, 420EX, 550EX nebo nejnovější profesionální model 580EX, který je na ukázkovém snímku č.31 a který patří k absolutní špičce na současném trhu. Velmi dobře lze využít i kruhový makroblesk MR-14EX nebo dvojitý makroblesk Lite MT-24 EX. Do sáněk pak lze zasunout také vysílač Speedlite ST-E2 pro bezdrátové ovládání studiových či externích blesků.

Dále je možné využívat dioptrické korekční čočky, nástavce okuláru, úhlový hledáček, síťový napájecí adaptér, bezdrátové i kabelové dálkové ovladače, propojovací kabely blesku, mezikroužky, předsádkové čočky, filtry a spoustu dalších praktických drobností.

Cena a závěr

Závěrem nesmíme zapomenout na jeden z velmi podstatných parametrů, kterým je cena. V současné době (4/2005) je výrobcem doporučená prodejní cena 28.999,– Kč včetně DPH za samotné tělo a 31.999,– Kč včetně DPH za cenově zvýhodněný set s objektivem EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 II. Cenové hladiny se ale v praxi přímo v obchodech velmi liší, a také velmi rychle pohybují. Ceny v obchodech jsou navíc téměř vždy o poznání nižší, než kolik je výrobcem oficiálně doporučená prodejní cena. Pokud tedy chcete znát skutečně aktuální cenovou nabídku, tak se podívejte do naší aplikace Porovnej ceny, kde najdete denně aktualizované konkrétní ceny jednotlivých setů:

• Canon EOS 350D – tělo
• Canon EOS 350D – set s objektivem EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 II

Celkově bych nakonec řekl, že nový aparát Canon EOS 350D je velmi povedeným modelem, který dále přiblížil kvalitní digitální fotografii i finančně méně silným amatérským fotografům. Za prodejní cenu dostanete vysoce kvalitní přístroj s vysokou užitnou hodnotou. Jako na každém, i na něm se najdou některé nedostatky. Avšak poměr zaplacené ceny k výkonu je mimořádně příznivý. Zapomenout nesmím ani na fakt, že právě Canon nedávno přišel s novou sérií fotografických tiskáren PiXMA. Ty vynikají jak vysokou kvalitou, tak také velmi příznivou cenou nejen samotných tiskáren, ale především samotných fotografií. Fotograf, který se vybaví digitální zrcadlovkou a fotografickou tiskárnou, pak dosáhne stejné kvality fotografií jako při zadání do minilabu. Vyjde ho to cenově stejně nebo dokonce i levněji a není přitom závislý v celém procesu od fotografování až po samotnou fotografii na žádné další cizí osobě a má tak celý proces zcela 100% pod kontrolou. Test některých fotografických tiskáren Canon PiXMA najdete na našem serveru v samostatném článku.

Další technické informace či podrobné specifikace o aparátu samotném či o jeho příslušenství můžete najít na stránkách firmy Canon CZ, které bych chtěl tímto zároveň poděkovat za zapůjčení přístroje pro potřebu tohoto redakčního testu.

Závěrem ještě heslovitý výpis hlavních předností, ale i nedostatků aparátu:

Pokud vás zajímají konkrétní snímky pořízené tímto aparátem, tak je najdete v naší FotoGalerii.