Test fotoaparátu Fujifilm Finepix S5500

Fujifilm FinePix S5500 je EVF zrcadlovka s 10-tinásobným ultrazoomem a čipem o rozlišení 4 Mpix. Bude úspěšným pokračovatelem úspěšného předchůdce S5000? Pro koho může být určen, co od něj očekávat a co ne se pokusíme rozvést v následujícím testu.

Úvod

Model Fujifilm FinePix S5000 měl mezi amatérskými fotografy obrovský úspěch, je proto sympatické, že vývojáři Fuji neusnuli na vavřínech a na světě je pokračovatel Fujifilm FinePix S5500 , který má šanci stát se hrdým nástupcem. Co je nového? Především rozlišení čipu se „zvedlo“ z předcházejících 3 Mpix na 4. Změnily se také možnosti uživatelských nastavení (histogram, manuální nastavení bílé, focení v „surovém“ formátu RAW ad.). Pověstným jazýčkem na vahách u nerozhodnutých může být i hodnota nejdelšího ohniska – celých 370 mm (odpovídající klasickému 35 mm fotoaparátu), který přístroj řadí mezi tzv. ultrazoomy.

Na první pohled

Při prvním potěžkání snadno zařadíte fotoaparát do skupiny, kam patří. Tělo je plastové, fotoaparát váží 337 g (bez baterií a paměťové karty). Přesto fotoaparát působí robustním dojmem. Rozměry jsou 113× 81× 79 mm. Tělo není tvarem žádný módní výstřelek, spíše naopak se drží klasického vzhledu, na jaký jsme zvyklí. Ergonomie přístroje je velmi dobrá, aparát výborně padne do ruky. Místa úchopů jsou pogumována. Všechna tlačítka jsou umístěna na dosah prstů (především palce pravé ruky), není třeba podávat akrobatické výkony. Hlavní vypínač a přepínač mezi režimem focení a prohlížení slouží zároveň jako spoušť a je umístěn napravo nahoře. Zároveň lze zoomovat dvěma tlačítky, která jsou umístěna vpravo pod horní hranou. Bezprostředně nad tlačítky zoomu je otočný volič režimů. Dalším, určitě velmi frekventovaným tlačítkem je ovládání menu. Je jím do čtyř směrů výkyvný joystick, jeho stiskem se potvrzuje volba. Rušícím tlačítkem je „back“, umístěné nad joystickem. Je dobré zmínit, že tlačítkem menu lze ovládat také přepínání do režimu makro a nastavení blesku. Pod menu tlačítkem je ještě ovladač jasu LCD displeje. LCD monitor je 1.5 palce velký (3,8 cm) polysilikonový TFT, s rozlišením 115 000 pixelů a se 100% pokrytím. Velikost monitoru tedy není z největších, na druhou stranu mi zalichotil dobrým podáním barev a jasem. I ve slunečném počasí je na něm snímaná scéna dobře viditelná.

Nad LCD displejem se nachází přepínač volby zobrazení scény na LCD nebo v hledáčku a pro mne málo pochopitelné a možná trochu zbytečné tlačítko („F“) nejpoužívanějších funkcí (velikost obrazu, citlivost a barevný režim fotografie). Tomuto tlačítku nelze přiřadit uživatelská nastavení jako je tomu u jiných značek. Možná jsem zapšklý konzervativec, ale raději bych všechno pěkně pohromadě, tj. pěkně pod jedním tlačítkem, v jednom menu. Nad těmito tlačítky je hledáček chráněný gumovou očnicí, s možností nastavení dioptrické korekce. Hledáček je digitální, rozlišení je stejné jako u LCD monitoru – 115 kpix. Na horní hraně dále ještě najdeme tlačítko funkce korekce expozice (EV), tlačítko pro sekvenční snímání, tlačítko pro režimy ostření (AF/MF). Tlačítko aktivace vestavěného blesku. Je umístěno na levé hraně, vedle mikrofonu. Na spodní straně je závit pro stativový šroub, bohužel plastový a dále víko pro vložení 4 AA baterií. Na levé hraně je gumový kryt pro připojení přístroje k AC adaptéru, USB slot a zdířka pro připojení k televiznímu přijímači. USB slot byl pro mne příjemným překvapením, přístroj lze tedy připojit k PC standardním USB kablíkem. Na levé straně je také víko slotu pro paměťové karty xD.

Vybavení funkcemi je myslím v dané kategorii a cenové hladině výborné, spokojený bude jistě i pokročilejší fotograf. Fotografovat je možné v plně automatickém režimu, v přednastavených programech (portrét, krajina, sport, noční fotografie), v kreativních programech (s prioritou clony, času, programová automatika), pokud chce mít uživatel plnou kontrolu nad fotoaparátem, lze fotit i v plném manuálním režimu. Příjemně mne překvapilo množství možností nastavení bílé: Auto, 6 přednastavených hodnot nebo manuálně. Barevné režimy jsou tři: standart, černobílý a chrome, který nastaví barevnou saturaci a kontrast na maximum.

Na horní hraně je vyskakovací interní blesk. Lze jej používat v režimu Auto, vynutit, nebo naopak potlačit, zvolit pomalou synchronizaci, redukovat červené oči. Blesk lze i manuálně korigovat od –2/3 do 2/3 po 1/3 EV. Dosah blesku je od 30 cm do téměř 5 m. Co mne trochu zamrzelo, je absence sáněk pro externí blesk.

Fotoaparát se dodává s tímto základním vybavením: Návod v češtině, popruh, 16 MB X-Data karta, 4× AA baterie, USB kabel, Video kabel, Adaptér na filtry a předsádky 55 mm, Software FinePix Viewer, Software Image Mixer VCD for FinePix, Software RAW file converter L. Zastavil bych se snad jen u velikosti karty, která není z největších. Fotograf, který bude chtít fotit na nejvyšší rozlišení a v nejvyšší kvalitě (po exponování 8 snímků je karta plná, v režimu RAW se na ní vejdou pouze 4 snímky) je tak nucen okamžitě investovat do karty větší. Přístroj je vybaven funkcí PictBridge, což možnost přímého tisku fotografií bez počítače.

Čip

Je 1/2,7 palcový CCD snímač s RGB filtrem. CCD čip fotoaparátu Fuji FinePix obsahuje celkem 4,2 Mpix, efektivně 4 Mpix. Maximální velikost snímku je 2272× 1704 pix. Lze fotit v režimu Fine (defaultně nastaveno) nebo zvolit normal (nižší kvalita). Velikost snímků lze snížit až na 640× 480 pix. Dále uvádím orientační množství snímků, které lze aparátem pořídit 16 MB kartou:

Běžnému uživateli, který bude tisknout fotografie formátu a velikosti 9×13, resp. 10×15 cm maximální velikost a kvalita snímku určitě plně postačuje. Fotografie lze ukládat na paměťová media xD Picture Card (16 – 512 MB). Fotografovat je možné komprimovaném formátu .jpg anebo surovém, nekomprimovaném RAWu. Citlivost čipu lze ponechat automatickou nebo zvolit hodnoty 64, 100, 200, 400. Pro demonstraci šumu na fotografiích nočních scén přikládám snímky při jednotlivých citlivostech. Lze říci, že šum je, ale není to nikterak hrozné. Až při 400 ISO se stává šum vyloženě rušivým. Přesto si myslím, že funkce redukce šumu pro fotografování při menší intenzitě světla a delších časech by se hodila.

Objektiv

Pro přístroj je použit objektiv Fujinon s 10tinásobným zvětšením ohniska. Zoom lze dále zvýšit digitálním zoomem na konečných 13,6×. Rozsah ohnisek je 37 – 370 mm ekvivalentní k 35 mm aparátu. Trochu možná mrzí nepřítomnost optického stabilizátoru, který se pomalu stává nezbytnou součástí ultrazoomů. Na druhou stranu přiznám bez mučení, že při testovacím fotografování nejdelším ohniskem jsem neměl vážnější problém s rozostřením obrazu. Naopak mile překvapí světelnost objektivu: F2,8 – 3,1 při maximální ohniskové vzdálenosti. Rozsah zaostření je 0,9 m až nekonečno při normálním focení a „širokoúhlém“ ohnisku, při největším zoomu ostří aparát od 2 m do nekonečna. V makrorežimu ale fotoaparát zaostří při nejmenším ohnisku až od 10 cm, což je při všech dnešních supermakrech i u cenově přístupnějších a starších modelů pro mne nepochopitelné. Při nejdelší ohniskové vzdálenosti pak přístroj v režimu makro ostří od 0,9 m. Ostřit lze v režimu Auto (a zde vybrat z možností bodové, multizonové, centrální), manuálně nebo průběžným AF pro pohybující se objekty.

Pozastavím se u manuálního ostření. Fuji FinePix S5500 ostří pomocí zoomovacích tlačítek, po předchozí aktivaci několika tlačítky. Tento systém ostření je poněkud neintuitivní, dospějete k němu až po dlouhém pátrání a zkoušení nebo nahlédnutím do manuálu. Ostření není plynulé, ale po skocích. Navíc při daném rozlišení monitoru i hledáčku nelze úroveň zaostření úplně bezpečně posoudit, neboť není implementována „lupa“ ani stupnice vzdálenosti. Jako člověk fotící občas makrosnímky bych se přimlouval za uživatelsky příjemnější způsob manuálního ostření. Zvláště nepříjemné až neuskutečnitelné může být manuální zaostření při focení za špatných světelných podmínek, kdy selhává AF.

Co je naopak příjemné, je adaptér na tele a širokoúhlé konvertory a filtry, dodávaný v základní výbavě. S přivřením oka lze tento adaptér využít i jako sluneční clonu. K fotoaparátu lze přikoupit širokoúhlou předsádku 0.79× WL-FX9, která ohnisko zmenší na výborných 29 mm a telepředsádku 1.5× TL-FX9 (nejdelší ohnisko bude pak 555 mm). Závit na filtry má průměr 55 mm.

Videosekvence a webkamera

Aparát umí pořídit v systému VGA videosoubor formátu .AVI, zvuk ve formátu .WAV. Lze pořizovat i zvukové poznámky v maximální délce 30 sekund ke každé fotografii. Zvuk lze s obrazem přehrávat. Ozvučené video lze nahrávat v rozlišení 640×480 pix – 30 snímků/sec nebo v rozlišení 320×240 pix – 60 snímků/sec. Výborné je, že délka videosekvence je omezena pouze velikostí xD karty. Aparát můžete použít jako webkameru. Potřebný software najdete na přiloženém CD.

Praxe

Pokud se týká časů, přístroj exponuje první snímek až za 4,6 s od zapnutí. Není tedy příliš rychlý. Bez namáčknutí exponuje snímek za 0,8 s, s namáčknutím za 0,2 s. Při sekvenčním focení „nasype“ 3 fotky za 1,2 s, tedy průměrně 0,4 snímku za vteřinu. Trochu škoda je jen malé množství fotografií, které můžeme pořídit sekvenčním focením v nejlepší kvalitě – maximálně 3. Lze nafotit i více fotografií – až 40 snímků, ale pouze v rozlišení 1280×960 a rychlostí 1,6 snímku/sekundu. Rychlost ukládání je poměrně vysoká, při nejvyšší kvalitě, na maximální rozlišení to dělá zhruba 1 vteřinu. Rychlost závěrky je výrobcem udávaná v rozmezí 15 s až 1/2000 s a zde je jedno velké ale. 15 s je čas, kterým je možno fotit pouze v manuálním režimu. Pokud však budeme chtít fotit v režimu priority času, nejdále se dostaneme na 3 s a to je podle mého málo.

Zobrazování exponovaných fotografií je možné po jedné fotografii, přičemž je lze až 14× zvětšit nebo v náhledu po 9 fotografiích. Při jednotlivém zobrazení lze zobrazit na monitoru i informace o fotce, včetně histogramu.

Zobrazované menu je přehledné, jeho ovládání intuitivní.

Po zkušenostech z testování aparátu mohu deklarovat na přiložených snímcích více než uspokojivou kvalitu fotografií pokud se týká kresebnosti, věrnosti barev při fotografování v exteriéru i interiéru. Všechny fotografie poskytuji v plné velikosti s exifovými daty. Čip si celkem dobře poradí s velkým rozsahem tónů, problémem není focení v protisvětle, kde bývají obvykle problémy s kresbou. Chromatická vada se na snímcích vyskytuje v rozumné míře, soudkovitost při nejmenším ohnisku téměř vůbec, snímky nevinětují. Šum se vyskytuje, od 200 (ale především 400) ISO je celkem patrný a ruší, běžný uživatel však zřejmě ani vyšší citlivost nepoužije.

Fotografie

Závěr

Uživatel dostává do ruky přístroj, který dokáže za celkem málo peněz (doporučená cena včetně DPH je 12 690 Kč) „zahrát“ celkem hodně muziky. Pro toho, kdo se hodlá v budoucnu vážněji zabývat fotografií, představuje Fuji FinePix S5500 výborný „startovní“ přístroj, který si poradí s většinou situací. Slabinou je focení v makrorežimu v kombinaci s manuálním režimem expozice a ostření, při všech ostatních typech scény si výborně poradil. Automatická expozice nezklame, kdo bude chtít mít plnou moc nad přístrojem, při zvládnutí určité neintuitivnosti ovládání, má šanci tvořit kvalitní snímky. Není to digitální šperk na oslavy a party, je to solidní poctivec, který svou práci odvede a možná i příjemně překvapí.

Tímto také děkuji firmě Fuji, za zapůjčení aparátu k testování.