Test digitálního fotoaparátu Canon PowerShot A95

Canon Powershot A95 je kompaktní digitální fotoaparát s 5 Mpix senzorem. Jedinečným znakem tohoto přístroje je velký výklopný display. A95 je zajímavá alternativa pro vás, kdo potřebujete malý nenápadný fotoaparát pro reportáže, dokument nebo snímky zblízka. Fotoaparát, kterým můžete fotografovat v nejrůznějších polohách, aniž byste jej museli přikládat k oku. Test je koncipován jako uživatelský.

Poslední nejnadupanější model řady A – Canon PowerShot A95 jsem obdržel úhledně poskládaný v krabici. Základní balení dále obsahovalo podrobný manuál, řemínek na ruku, USB kabel, AV kabel, čtyři alkalické baterie a dvě CD se softwarem. Součástí je standardně i 32MB CF I karta.

Manuál je velmi podrobný a při vyhledávání neznámé funkce fotoaparátu jistě nezklame.

Základní charakteristika fotoaparátu

5 megapixelový kompaktní přístroj s maximálním rozlišením 2592×1944 bodů, trojnásobným optickým zoomem s rozsahem 38 – 114mm ekvivalentních 35mm filmu, světelností 2,8–4,9 a CCD čipem o velikosti 1/1,8“.

Tělo fotoaparátu

Tento model převzal tvar těla po svých předchůdcích. Rozměry 101×65×35 mm je stále ještě dostatečně malý. Tělo je celokovové s obvyklým plastovým stativovým závitem. Umístění ovladačů je řešeno vzhledem k přítomnosti výklopného 1,8“ displeje velmi rozumně a vše je na dosah prstů. Fotoaparát se velmi dobře drží a výborně padne do ruky. U testovaného kusu se viklal kryt CF karty, který nepůsobil příliš bytelně.

Velkou předností je 1,8“ (46mm) veliký výklopný displej, kterým lze otáčet ve všech směrech a rovinách. Se svými 118 000 body je pro komponování záběru dostatečný, ale pro manuální ostření toto rozlišení nepostačuje. Pro přesné doostření je však možno automaticky (volba v menu) zvětšit střední část obrazu.

Objektiv

A95 má objektiv s rozsahem 7,8–23,4 mm (ekvivalent 35mm filmu: 38–114 mm), 6 členů v 5 skupinách (2 asférické členy), minimální světelnost 2,8 pro nejkratší a 4,9 pro nejdelší ohnisko. V zasunutém stavu vystupuje cca 5mm z těla. Vedle něj je tlačítko na uvolnění krytu bajonetového závitu pro připojení dalšího příslušenství (obr. 2). Digitální zoom má maximální koeficient cca 4×.

Zaostřování

Automatické zaostřování za objektivem (TTL) ostří dle mých měření v minimální vzdálenosti měřené od objektivu:
Normální režim při 38 mm – 32 cm, při 114 mm – 42 cm.
Režim makro při 38 mm – 4 cm, při 114 mm – 23 cm.

Představu o velikosti snímané plochy si můžete udělat z následujících obrázků:

V MENU je možné navolit inteligentní 9ti bodový AF (vybere sám vhodný bod), bodový autofokus s fixní volbou středu nebo bodový autofokus s manuálním nastavením libovolného segmentu. Právě poslední zmíněná možnost je vzhledem k jemnosti kroků asi ne příliš využitelná. Fotograf spíše zvolí ostření pomocí středového segmentu a v případě, že ostřený objekt leží mimo střed, zafixuje polohu namačknutím spouště, a pak pootočí fotoaparátem. Je možné zvolit i manuální ostření. Za špatných světelných podmínek si fotoaparát může přisvítit zaostřovaný objekt pomocným světlem, které je umístěno pod bleskem. Tuto funkci je možné vypnout v menu.

LCD

Na snímanou scénu se můžeme dívat buď pomocí LCD displeje nebo průhledovým hledáčkem, jehož zorné pole se automaticky přizpůsobuje optickému zoomu. Řekl bych, že LCD má tendenci ukazovat snímanou scénu světlejší, než ji následně exponuje. Než jsem si na to zvykl, měl jsem většinu fotek, které jsem fotil v režimu plně manuálního nastavení, podexponovanou. Pravdou je, že mě na to upozorňovala informace na displeji i s hodnotou podexpozice. S barevným podáním barev na LCD jsem byl spokojený.

CCD

CCD má velikost 1/1,8“, patří v této třídě fotoaparátů tedy k těm větším. Jeho maximální rozlišení je 2592×1944 bodů. Citlivost automatická nebo volitelná z hodnot 50, 100, 200, 400 ISO.

Blesk

Dosah blesku je 45 cm–4,4 m (široký konec)/2,5m (dlouhý konec) (při ekvivalentní citlivosti ISO AUTO). Pokrytí blesku ukazují obrázky.

Ještě pro zajímavost porovnání stejné expozice (1/60s, f2,8, ISO 50) s bleskem a bez blesku (vzdálenost k protější stěně je cca 7m):

Napájení a výdrž

Fotoaparát je napájen čtyřmi bateriemi (obr.13) typu AA, čímž se jeho hmotnost zvýší na 365 g. Osobně to považuji za výhodu, fotoaparát se lépe drží. Pokud se vám náhodou stane, že baterie vložíte do fotoaparátu špatně, nic se nestane, kontakty jsou mechanicky jištěny.

Na plně nabité články 2100 mAh jsem během dvou dnů nafotil 326 fotografií při přibližně 1/4 užití blesku. Čistá doba běhu fotoaparátu byla asi 2 hodiny. Pokud s sebou na víkend vezmete náhradní sadu, nemusíte se bát, že zůstanete bez přísunu energie. Bohužel A95 neukazuje stav baterií, takže se ukáže až signalizace vybitých článků. Když se mi to stalo poprvé (bylo to při pokojové teplotě), nafotil jsem ještě deset fotografií, všechny s bleskem. Pak se zasunul objektiv a byl konec. Podruhé se mi to stalo, když byl fotoaparát prochlazen na teplotu cca 0 stupňů, to signalizace vybití jen problikla a nastala „náhlá smrt“ – zatažení objektivu a konec.

Ovládání a menu fotoaparátu

Ovládání fotoaparátu je po určité době používání bezbolestné, uživatel si zvykne. Přístroj se zapíná v horní části tlačítkem ON/OFF. Vedle něj je kruhový volič režimů (obr. 14), který má 14 poloh a před ním ovládání zoomu a spoušť. Na zadní stěně (obr.15) najdeme přepínač mezi režimem focení a prohlížení. Ale nejnápadnější jsou tlačítka ovládání režimu blesku, ostření a další dvě, jejichž význam se mění dle zvoleného režimu. Všechny jsou spřaženy do jediného kruhového přepínače, pod kterým jsou další tři tlačítka. Tlačítko FUNC je asi druhé nejpodstatnější – vstupuje se jím do menu s ovládáním všech právě měnitelných funkcí. Mezi ně patří korekce expozice, intenzita blesku, vyvážení bílé, volba režimu focení, volba ISO, barevný režim, způsob měření expozice a rozlišení spolu s kompresí. Tlačítko DISP slouží k volbě množství zobrazených údajů na LCD. Vedlejší tlačítko slouží k přímému tisku na tiskárnu s podporou přímého tisku PictBridge. Tlačítka SET a MENU jsou umístěna pod displejem téměř na dolní hraně těla. U tlačítka MENU mi to nijak zvlášť nevadilo, nepoužil jsem jej mnohokrát. Zato tlačítko SET se mimo běžné užití potvrzení zvolené funkce užívá v režimu plného manuálu pro přepínání mezi nastavením clony a času. Osobně bych jej právě proto uvítal uprostřed kruhového přepínače. Vše základní by se pak dalo ovládat jen palcem pravé ruky, takto je třeba obou rukou, což při vyklopeném displeji může činit potíže.

Tlačítkem MENU se v režimu focení ovládá nastavení místa ostření, zapnutí redukce červených očí, režim měření expozice a některé další volby, které obvykle už nebudeme měnit. V režimu prohlížení je k dispozici možnost chránit snímek před smazáním, volit otáčení, nahrát zvukovou poznámku ke snímku, smazat všechny snímky či automaticky přehrát všechny snímky.

Vzhledem k rychlosti zoomování z 38mm na 114mm za necelé dvě sekundy je prakticky nemožné zachytit přesně požadovaný výřez scény. Alespoň mně se to nedařilo. Spoušť je umístěna na obvyklém místě a je řešena výborně.

Video

Video má tři režimy: 640×480 (10fps), 320×240(15fps) a 160×120(15fps). První z nich je omezen délkou 30s a ostatní třemi minutami. Záznam se ukládá jako AVI soubor spolu se zvukem ve formátu WAV. Během natáčení nelze zoomovat. Kvalita videa je zvláště při nejvyšším rozlišení dobrá.

Prohlížení

Prohlížení pořízených záznamů je intuitivní a nečinilo mi žádné potíže.

Fotografování

A95 nabízí tyto možnosti: plně automatický režim, režim portrét, krajina, noční portrét, sport, pomalá závěrka, speciální scéna(7 druhů), režim panorama, video, uložené uživatelské nastavení a především manuální režimy P,S,A,M. Zajímavá je právě speciální scéna, kde najdeme režim Listí, Sníh, Pláž, Ohňostroj, Pod vodou, Děti a zvířata a Noční momentka, jejichž přítomnost jistě ocení i méně zkušení uživatelé.

Kompenzace expozice je k dispozici od –2EV do +2EV v krocích po 1/3 EV. Lze měnit intenzitu blesku ve třech stupních. Expozici lze měřit integrálně, se zdůrazněným středem nebo bodově. Z barevných režimů je k dispozici: vypnuto(OFF), živé barvy, normální režim, rozostření, sépie a černobílá fotografie.

U samospouště můžete volit mezi zpožděním expozice 2s nebo 10s. Sérii snímků lze zvolit pomalou, kdy se mezi snímky ukazuje snímaná scéna nebo rychlou, kdy LCD neukazuje nic a fotí se maximální rychlostí. Při obou variantách se snímky ukládají do vnitřní paměti fotoaparátu, teprve pak se začnou snímky ukládat na kartu a focení se tak výrazně zpomalí.

Časy závěrky do 1/1000 lze kombinovat se všemi clonami. Čas 1/1250 lze použít pro široký konec od clony f3,2 a pro dlouhý konec od f5,6. Čas 1/1600 a 1/2000 je k dispozici od f4,5 pro široký a pouze pro f8,0 pro dlouhý konec. Nelze tedy nastavit například kombinaci 1/2000 f5,6.

Provozní časy

zapnutí a vypnutí: cca 1,5s
první snímek po zapnutí : do 4s
první snímek po zapnutí s bleskem: do 4,5s (automatické ostření, automatický blesk, šero)
první snímek po namáčknutí: mensi nez 0,1s
první snímek bez namáčknutí: 0,9s
doba expozice 20ti snímků: 27s (na kartě do 45 sekund)
doba expozice 10ti snímků: 6s (na kartě do 15 sekund)
projetí celého rozsahu zoomu 38mm-114mm: 1,8 s

Testovací snímky

Šum

Testovací snímky prohlédněte v plném rozlišení. Určitým vodítkem v množství šumu je zvětšení objemu dat.

Výřezy z levé části snímků:

Nárůst šumu je u ISO 400 již značný.

Makro

Nejmenší rozměr plochy, kterou lze zachytit, je již na obr. 3. Na obr. 25 je navíc patrné soudkovité zkreslení při tomto režimu a představu o hloubce ostrosti si lze udělat z obr.24. Při focení v režimu makro nelze při nejkratších vzdálenostech užít vestavěný blesk, neboť mu stíní objektiv.

Aberace a soudkovitost

Následující fotografie ukazují oba typy vad. Obě jdou však pomocí softwaru či nastavením větší clony (případně podexponováním) eliminovat, jak ukazuje obr. 27 a 29, kde jsem odstranil chromatickou vadu a obr. 33 a 35, kde jsem fotil v režimu priority clony s f8.

Obr. 27 – obr.26 po odstranění chromatické vady pomocí programu Zoner Photo Studio 7.

Pro srovnání jsem vyfotil tutéž bránu fotoaparátem Canon PS A80 a konstatuji, že snímek vypadá stejně. Obdobně to pro clonu 2,8 dopadlo i pro Minolta Dimage F200. Je to tedy vlastnost, nikoliv vada. Podobná srovnání jsou však již mimo rámec tohoto testu.

Všimněte si „hvězdičkovatosti“ Sluníčka, které je patrně způsobeno 6ti lamelovou clonou.

Některé barevné režimy:

A poslední tři fotografie: automatikou vyfocený preparát pod mikroskopem-řez kořenem. Když to viděl kolega, tak smutně prohlásil, že tohle mu analogem nikdy nešlo, což je dáno velikostí objektivu.

A zachování barev. To dopadlo výborně.

K fotoaparátu lze dokoupit bohaté příslušenství. Například konvertory 0,7× 1,75× nebo podvodní pouzdro pro potápění do 40metrů.

Propojení s PC

Canon PS A95 na stahování fotografií z paměťové karty potřebuje software, který je přiložený na CD. Doporučil bych proto zakoupení čtečky paměťových karet.

Závěr

Pokud potřebujete malý kvalitní fotoaparát s výklopným displejem, není na trhu v dané cenové kategorii konkurent. Pokud displej oželíte, je situace odlišná. Při dnes platné doporučené ceně 12 999,– (prosinec 2004) lze na trhu najít i jiné zajímavé přístroje. Slabší stránkou je u kompaktních přístrojů obvyklá barevná aberace (fialové kontury- angl. fringing), která se projevuje na kontrastních přechodech. Lze ji částečně omezit vhodným nastavením fotoaparátu. Tento fotoaparát je velmi dobrou volbou pro reportážní fotografy, kteří chtějí být nenápadní a budou využívat výhody výklopného monitoru, kdy můžete komponovat, aniž byste přiložili přístroj k oku.

Další informace a podrobné technické specifikace najdete také na internetové adrese společnosti Canon CZ, které tímto zároveň děkuji za zapůjčení přístroje pro potřebu redakčního testu.