Test digitálního fotoaparátu Nikon Coolpix 4100

Nikon Coolpix 4100 je typickým představitelem kategorie levnějších digitálních kompaktních aparátů, určených uživatelům, kteří požadují malý, jednoduchý, skladný a přitom kvalitní přístroj. Je koncipován především pro co nejsnadnější a automatizované ovládání. Základ tvoří trojnásobný zoom objektiv Nikkor a 4 megapixelový snímací čip. Více podrobností se můžete dočíst v našem redakčním testu.

Tělo – provedení a ovládání

Výborně vyřešené je také rozmístění všech ovládacích prvků. Pod ukazovákem pravé ruky je kovové tlačítko spouště a týmž prstem lze také snadno a pohotově ovládat hlavní vypínač celého aparátu. Všechny další ovládací prvky pak lze pohodlně ovládat palcem pravé ruky – levá ruka tak pro manipulaci s přístrojem není vůbec zapotřebí, což je nutno ocenit, protože u aparátu tohoto typu je pohotovost poměrně důležitým prvkem. Přímo pod palcem je ovládání zoomu pomocí obvyklé kolébky. Více vlevo je otočný volič expozičních režimů. V dolní části je pak křížový volič se středovým tlačítkem pro pohyb v menu a také pro ovládání nejzákladnějších funkcí. Kolem tohoto voliče jsou rozmístěny další tři tlačítka pro vyvolání menu, přehrávání snímků a pro mazání exponovaných snímků. Všechny popsané prvky mají jasně rozeznatelné dorazy a jsou srozumitelně a logicky popsané pomocí obvyklých ikonek. Ovládání je tak velmi intuitivní a jednoduché.

V levé části zadní strany je pak nahoře průhledový optický hledáček, doplněný o zelenou a červenou LED diodu indikující stav zaostření a blesku. Hledáček je malý, ale celkem jasný a jeho použití je tak bezproblémové. Do jeho zorného pole nezasahuje ani plně vysunutý objektiv – což se občas stává u aparátů této a někdy i vyšší kategorie. Na většinu situací je však dostatečné (někdy i výhodnější – záleží na zvyku) použití LCD monitoru. Ten je umístěn hned pod hledáčkem a má úhlopříčku 1,6 palců, pětistupňovou regulaci jasu a rozlišení 80.000 pixelů.

Na přední straně aparátu je umístěn také vestavěný blesk s dosahem záblesku 0,4–3,4 metru při širokoúhlém nastavení objektivu a 0,4–2 metry při nejdelší ohniskové vzdálenosti. Blesk má automatickou aktivaci, předblesk proti červeným očím a synchronizaci s dlouhými časy závěrky. Lze jej také manuálně trvale vypnout či zapnout. Za nepříznivého či nedostatečného osvětlení disponuje aparát kromě blesku také přisvětlením pro lepší funkci autofokusu, které je vhodně realizováno vysoce svítivou LED diodou umístěnou na přední straně hned pod bleskem.

Objektiv

I u aparátu této kategorie je jeho nejdůležitější částí objektiv, protože ani sebevětší množství pixelů snímacího čipu nenahradí kvalitní optiku. Nikon Coolpix 4100 je vybaven trojnásobným zoomem Nikkor s ohniskovou vzdáleností 5,8–14,7mm, což je ekvivalent poměrně univerzálního a oblíbeného kinofilmového rozsahu 35–105mm. Světelnost tohoto objektivu je v rozmezí f /2,8 až f/4,9 a jeho optická soustava je složena ze 7 čoček seskupených do 6 skupin. Kresbu a rozlišení objektivu lze posoudit na sérii ukázkových snímků č.4 až č.5, kde je celý snímek a následně jeho 100% výřezy ze středu a rohu. Případně je možno také stáhnout celý ukázkový snímek v původní podobě. Rozsah ohniska je zobrazen na další dvojici snímků č.7 a č.8, které byly fotografovány nejširším a druhý nejdelším možným ohniskem optického rozsahu zoomu. Tento optický rozsah je možno ještě dále prodloužit 4násobným digitálním zoomem.

Z ukázek je patrné, že kresba objektivu je vzhledem ke kategorii aparátu velmi dobrá a ostrost snímků uspokojí i náročnější uživatele. Zajímavým faktem je také prakticky nulová chromatická aberace, která se vyskytuje u levnějších objektivů na ostrých přechodech světla a stínu a bývá u podobných přístrojů většinou problémem. Na ukázku jsem pořídil snímek č.9, na kterém je úzká stinná ulička se silným protisvětlem. Na ukázce č.10 je pak 100% výřez z tohoto snímku právě v problematických partiích a po aberaci není překvapivě ani památky. Tento fakt jen podtrhuje celkově velmi dobrý dojem z optických vlastností objektivu. Drobným problémem tak může být jen sférické zkreslení na širším konci rozsahu zoomu – to je však také poměrně obvyklý jev u objektivů nejmenších fotopřístrojů.

Čip

Druhou nejdůležitější částí každého digitálního fotoaparátu je jeho snímací čip. U testovaného fotoaparátu Nikon Coolpix 4100 je jím 1/2,5“ CCD snímač s rozlišením 4,0 milionu efektivních bodů. Největší možná velikost obrazu tak je 2288×1712 obrazových bodů. Citlivost čipu je ekvivalentní k citlivosti filmu v rozmezí 50 až 200 ISO. Citlivost se ale bohužel nastavuje pouze automaticky, což může být někdy na obtíž, zejména u nočních scén, kdy automatické navýšení citlivosti zvýší i obrazový šum. Ostatně přehled o jeho úrovni si lze udělat podle několika následujících testovacích snímků.

Na testovacím snímku č.11 je náhled poměrně slušně nasvícené noční scény, pouze zmenšeno a doostřeno po zmenšení, ale je zde možno také stáhnout celý originální soubor v plném rozlišení o velikosti cca 1,4MB. Na ukázce č.12 je již 100% a neupravený výřez ze středové části snímku č.11. Z tohoto výřezu je zřejmé, že přestože bylo fotografováno s minimální clonou f 2,8 a automaticky nastavenou maximální citlivostí 200 ISO časem cca 0,5 vteřiny, tak je v obrazu minimum šumu. Obraz je pěkně prokreslený a celková kvalita snímku je vzhledem k podmínkám vynikající.

Na snímku č.13 je již o dost hůře nasvícená noční scéna, kterou standardně používám pro tyto testovací účely. Automatika aparátu opět nastavila citlivost na 200 ISO a clonu na minimální hodnotu f 2,8. Čas se ovšem už natáhnul na celé 2 vteřiny. Na dobře osvětlené středové části snímku se to ani tentokrát příliš negativně neprojevilo (viz ukázkový výřez na obrázku č.14). Výraznější nárůst šumu je ale patrný na tmavé jednolité obloze, z níž pochází ukázkový výřez na obrázku č.15. Při použití stativu by bylo možno tuto úroveň šumu snížit právě manuálním nastavením citlivosti čipu na nižší hodnotu ISO 100 nebo 50. I přesto lze ale po této stránce hodnotit čip vzhledem k cenové kategorii přístroje jako velmi dobrý.

Snímek č.13 a jeho následné výřezy jsou složené ze dvou totožných fotografií, u kterých bylo pouze různě nastavené vyvážení bílé barvy. Levá polovina je exponována s využitím automatiky a na výsledku je vidět, že žluté výbojky jí dělají trošku problém a celý záběr je zabarven až lehce do oranžova. Pravá polovina je již s nastavením na předvolbu žárovka, jejíž světlo je této výbojce asi nejblíž. Tato část snímku je již úplně v pořádku a celkově vypadá o poznání lépe. Tato malá zkouška opět ukazuje, jak důležitou a bohužel často opomíjenou funkcí je vyvážení bílé – obecně, nejen u tohoto přístroje.

Pro pořádek již jen dodám, že výsledné snímky se ukládají na paměťové karty typu SD a nebo v případě nedostatku místa na kartě na interní paměť fotoaparátu s kapacitou 14,5MB, což je elegantně vyřešená náhrada za malé základní karty, které se v této velikosti k aparátům dodávají jako součást dodávky. Výhoda je zřejmá, malou záložní kartu není nutné nosit zvlášť a není třeba nic vyměňovat a dokonce ani přepínat. Interní paměť se totiž aktivuje automaticky v případě, že se zaplní vsunutá paměťová karta a nebo pokud v aparátu vůbec žádná karta není. Soubory se ukládají v systému kompatibilním s formátem DCF, Exif 2.2 a DPOF a to v obvyklé komprimované podobě JPEG. V případě režimu videosekvence se soubory ukládají jako QuickTime.

Funkce

Fotoaparát je celkově koncipován pro maximálně automatizovaný provoz tak, aby jej mohli snadno používat i uživatelé bez jakýchkoli fotografických znalostí či zkušeností. Jako základ je tedy k dispozici plně automatický zelený režim, kde veškerá nastavení provádí automatika. Dále je k dispozici režim Scene Assistance (Portrét, Krajina, Sport, Noční portrét – každý z režimů je na otočném voliči nastavitelný zvlášť), kde u těchto nejpoužívanějších režimů je k dispozici asistence, která velmi jednoduchým způsobem pomáhá začínajícím uživatelům s volbou kompozice – na displeji se objeví například siluetka pro ideální umístění portrétované osoby, do které ji stačí pouze umístit a aparát v tomto místě zároveň ostří a měří expozici. Dále je možno použít volbu Scene (Párty/Interiér, Pláž/Sníh, Západ slunce, Úsvit/Soumrak, Noční krajina, Makro, Muzeum, Ohňostroj, Reprodukce, Protisvětlo a Panorama asistent – každý z režimů je možno snadno vyvolat pomocí menu, při nastavení hlavního otočného voliče na SCENE). Za zmínku stojí především tradičně výborný makrorežim, ve kterém lze zaostřovat již na vzdálenost 4cm – viz ukázkový makrosnímek č.16. Dále může být také praktický režim Reprodukce, který je určen k fotokopírování dokumentů. A oblibu si jistě získá i Panorama asistent, jehož pomocí lze velmi snadno spojovat jednotlivé fotografie do panoramat, přičemž potřebný software je již součástí dodávky.

Ve všech režimech je uživatel přístrojem upozorněn na možnost pohybové neostrosti, pokud expoziční čas překročí bezpečnou hodnotu. V tom případě je lepší použít stativ nebo další známou a velmi užitečnou funkci BSS (Best shot selector), kterou lze aktivovat v menu. V tomto režimu pořídí aparát sérii 2 až 10 snímků, ze kterých automaticky vybere ten nejostřejší, který uloží a ostatní smaže. Funkce je velmi prostá, ale má poměrně slušnou účinnost, která se blíží účinnosti stabilizátorů obrazu.

Měření expozice je realizováno 256 segmentovým měřením Matrix, orientovaným podle jednoho z 5 volitelných zaostřovacích polí. Naměřenou expozici lze v případě potřeby ještě dále manuálně korigovat v rozmezí ±2 EV v krocích po 1/3 EV. Délku expozice řídí kombinovaná (mechanická a CCD), elektronicky řízená závěrka s rozsahem časů 1/3000 až 4 vteřiny.

Již zmíněné vyvážení bílé barvy lze ponechat na automatice a nebo lze manuálně zvolit některou z přednastavených hodnot, které odpovídají barevné teplotě denního světla, žárovky, zářivky, světla při zatažené obloze a nebo elektronického fotografického blesku. K dispozici je také možnost manuálního změření bílé podle bílé referenční plochy (použít lze třeba list papíru) a tuto hodnotu je možno uložit do paměti.

Příslušenství, cena a závěr

Fotoaparát Nikon Coolpix 4100 je standardně dodáván se zápěstním řemínkem, USB kabelem, A/V kabelem a dobíjecími bateriemi se síťovou nabíječkou. Nechybí ani CD se softwarem Nikon PictureProjekt. Jako volitelné příslušenství je možno dokoupit síťový zdroj EH-62B, měkké pouzdro a vodotěsné pouzdro pro podvodní fotografii, které je na ukázkovém snímku č.17.

V době psaní testu (11/2004) je doporučená prodejní cena aparátu 8.990,–Kč včetně DPH, přičemž reálná cena v internetových obchodech je minimálně o 1.000,–Kč nižší. Pokud byste chtěli znát přesnou aktuální tržní cenu, tak ji najdete v naší ojedinělé aplikaci Porovnej Ceny.

Co říci závěrem? Fotoaparát Nikon Coolpix 4100 je prostě typickým kompaktním digitálním aparátem se vším, co k tomu patří. Je malý, lehký a s dobrou ergonomií. Ovládání je jednoduché a snadno pochopitelné. Některé drobnosti ve funkcích mu sice chybí, ale vynahrazuje to zase několik jiných, především funkce BSS. Samotnou obrazovou kvalitu pak lze posoudit jako velmi dobrou. Pokud byste chtěli vidět další snímky pořízené tímto aparátem, tak je naleznete v naší FotoGalerii.

Závěrem ještě malé shrnutí nejdůležitějších vlastností toho aparátu :

Další informace a podrobné technické specifikace najdete také na internetové adrese společnosti Nikon s.r.o., které tímto zároveň děkuji za zapůjčení přístroje pro potřebu redakčního testu.