Oblík neboli Pařezák je vrcholem s kruhovým výhledem zejména díky rozsáhlým polomům, které postihly les kolem vrcholu hory. V oblasti se nachází i další perla - Tříjezerní slať s tmavými rašelinnými jezírky a velkými létajícími šídly. Pokud budete v oblasti Srní, je to asi nejzajímavější výlet.
Celková délka cesty
Celková trasa je 21 km. S výjimkou kratších úseků v závěru výstupu a sestupu z Oblíku je možné absolvovat cestu na kole.
Výchozí místo
Výchozím místem je Srní, vesnička s několika velkými rekreačními
zařízeními včetně krytého bazénu, dostupná autobusem po trase
Sušice – Modrava.
U hotelu Srní je parkoviště.
Mapa
Šumava – Povydří, 1:50 000, 1995 KČT
Trasa
Vyrážíme po žluté značce přes Staré Srní a Mozau. Asi po 40min přecházíme po mostku Vchynicko – tetovský kanál. Vystupujeme nejprve lesem kolem schwarzemberského křížku pak lukami do oblasti Zelenohorských chalup. Asi po 40 min narážíme na modrou značku přicházející od Velkého Boru. Procházíme krásnými loukami se stromořadími a valy z kamenů, které před mnoha desetiletími vybírali z políček místní obyvatelé.
Po hodině chůze širokou cestou přicházíme k odbočce cesty na vrchol
Oblíku (1225m), která je značená žlutou barvou. Na vrchol, kde je pěkná
vrcholová skalka, dorazíte z rozcestí asi za 15 min. Cestu na Tříjezerní
slať lze výrazně zkrátit neznačenou lesní cestou, která začíná na
vrcholu a míří jihovýchodním směrem na rozcestí žluté a modré
v místě, které se nazývá Pod Oblíkem. Cesta z vrcholu sem trvá asi
30min.
Začátek povalového chodníku do Tříjezerní slati je odtud vzdálen jen
0,5 km po silničce, kterou vede žlutá značka.
Z Tříjezerní slati se vrátíme zpět a pokračujeme po modré až k Vchynicko – tetovskému kanálu (30min). Cesta podél kanálu je trochu jednotvárná. Zpestřují ji zajímavé klenuté mostky přes kanál. Asi po 40 min dojdete do místa, kde modrá značka začíná sestupovat od kanálu na Staré Srní. Cesta vede místy, kde bylo v poslední době postaveno několik rekreačních chalup. Na Srní budete asi za 40 min.
Oblík (1225m) je místo kruhového rozhledu. Místními je přezdívaný Pařezák. Celá vrcholová část původně zalesněného vrcholu je bezlesá jako důsledek větrné kalamity. Z vrcholu je krásný pohled na Roklan, který je odtud vzdušnou čarou jen 10 km. Pěkně vidět je i blízká rozhledna na Poledníku (1315m) i vzdálenější Luzný (1373m) a Boubín (1360m).
Tříjezerni slať je asi nejmalebnější šumavskou slatí, která je přístupná veřejnosti. Je zde povalový chodníček, který prochází kolem tří zdejších jezírek. Můžete si zde prohlénout typické rostliny vrchovištních slatí jakými jsou kyhanka sivolistá, rosnatka, klikva, bříza trpasličí či suchopýr. Délka stezky je asi 200 m.
Vchynicko – Tetovský kanál je významná technická
památka postavená v letech 1789 – 1801 schwarzemberským inženýrem J.
Rosenauerem pro plavbu dřeva. Kanál obchází nesplavný úsek Vydry mezi
Antýglem a Čeňkovou pilou. Jeho délka je 14,4 km, výškový rozdíl je
190 m. Umělé koryto široké až 5 m je částečně vyzděno žulovými
bloky.
Kanál je zavodněn až po desátý km na Mozau, odkud je voda vedena potrubím
do akumulační nádrže pod Sedelským vrchem.
Odtud potrubí pokračuje přes vyrovnávací nádrž Vodní zámek až na turbínu vodní elektrárny na Čeňkově pile. Tato elektrárna patří Západočeské energetice a.s. Je zde stálá expozice s názvem Šumavská energie. Kanál dříve ústil do říčky Křemelné betonovou rampou, která je dodnes zachována.