V době nástupu AI jsem vzal Pentax 645N a nafotil dva svitky Šumavy na film Ilford FP4. Svitek jsem tentokrát nevyvolal sám , ale vyzkoušel jsem vyvolání a skenování u Bé Foto v Praze. Srovnal jsem sken s vlastním pře-focením pomocí Canon EOS R5 a makroobjektivem Canon EF 100mm f/2,8 IS L. Náklady na film a vyvolání cca 300Kč, výsledek do týdne. Zhodnocení dále v článku.
Začnu problémy s fotoaparátem.
Fotoaparáty na film dnes v bazaru koupíte velmi levně. Problémem je servis. V tomto ohledu je Pentax, který I ve svých slavných dobách měl v Čechách minimální podporu, na to asi nejhůře. V Čechách dnes nenajdete nikoho, kdo by ho spravil. Pentax 645N jsem poslal do německého servisu před AWH servis, kteří mechanické a elektromechanické fotoaparáty neopravují. V Německu ho ani nevybalili a jen si vzali 2500Kč za zařízení zásilky. Nedávno jsem zjistil, že opravu nespolehlivé závěrky, která občas vynechá, udělají v Polsku, jen chtějí za opravu 300EUR. Závěrka nedovře 1× ze 16 snímků ze dvou svitků, které jsem nafotil. Mohu si však koupit nové tělo Pentax 645 v bazaru za cca 12,000Kč…
Filmové materiály, chemie a papíry
To je dobrá zpráva, zejména pro černobílé fotografy. Ilford stále jede a k tomu i česká Foma. Černo-bílé filmy se dají sehnat bez velkých omezení a za rozumné ceny. Samozřejmě musíte počítat s inflací od dob před 15-ti lety, kdy se situace filmu lámala. To samé platí pro vývojky , papíry a chemii obecně. V Praze máte na výběr bezi drahou “Škodovkou” a cenově lepším Bé fotem. Svitkový film Ilford FP4 pro 16 snímků ve velikosti 6×4,5cm stojí 170Kč, Foma je levnější – 120Kč.
Šumava na klasický film
Vyvolání filmu
Vyvolání svitku v Béfotu stálo v květnu 2026 120Kč. Nabídli mi “ruční” vyvolání ve vývojce XTOL za 220Kč. Tu jsem využil, spíše z pohledu o něco větší jistoty. Vždy si totiž uvědomíte, že to nejcennější jsou vaše fotky, které nikdy nezopakujete. Nejlepší je vyvolat si negative doma sám. Jenže dva svitky mi ležely v lednici už rok a rozdělávat vývojku a ustalovač pro dva svitky je drahé a stojí to čas. Pokud to s klasikou myslíte vážně, určitě se zaměřte na prvním místě na negativ.
Fim doporučuji ihned po vyvolání vložit do archivačního listu,
Můžete pak přesně exponovat ve stylu Ansel Adamse – kombinovat přeexponování ve fotoaparátu s pod-voláním ve vývojce, abyste dostávala “husté” negativy. Zásadní výhodou je pak i možnost , vybrat si vývojku – ovlivnění kontrastu a zrna negativu. Já za sebe musí přiznat, že si spíše udržují filmové ”know how”, ale alespoň zatím nemám čas se filmu vice věnovat. Vždy mám euforii po workshop černobílé fotografie ve Fotoinstitutu, ale chybí mi čas na soustavnou práci, kterou klasika jednoznačně vyžaduje.
Výsledek ručního vyvolání v Bé fotu hodnotím jako solidní vzhledem k tomu, že jsem nebyl schopen řešit optimalizaci expozice a vyvolání. První svitek byl lepší než druhý, kde jsem hodně fotografoval do protisvětla, a film bylo potřeba podvolat. Jenže já už nevěděl, co bylo na kterém filmu.
Skenování
Standardní oskenování svitku je výhodné spojit s vyvoláním filmu. Minilabové automaty totiž mají skener hned za vyvolávací částí. To však nebyl můj případ, když jsem si zvolil ruční vyvolání. Díky další manipulaci pak samozřejmě přibyl prach, který se vždy na negativ okamžitě chytá.
V případě, že zvolíte nejlevnější cestu – vyvolání a oskenování v nejmenším rozlišení 1228×1818px, bude vás to stát 190Kč. Máte tak fotky ihned pro web, pokud jste dobře exponovali. Pokud chcete tisknout, potřebujete vyšší rozlišení. V případě rozlišení 3649×5362px to už bude stát 390Kč. To dovoluje tisk 30×45cm s rozlišením 300dpi.
Problémem skenů v Bé fotu je, že nabízejí jen formát JPEG (8 bit). Já jsem si vybral sken v rozlišení 3708×2704. Problém JPEG v černobílé fotografie je vedle o 2–3EV ztráty dynamické pružnosti i podstatně nižší množství tonalit pro tisk. Problémem však je, že většina běžných fotografických tiskáren stejně asi nedovolí vice než 256 odstínů šedé.
Fotografie a skeny jsem si v Bé fotu vyzvedl za týden.
U světelných stolů vystřídaly studené katody elegantnější LED s lepší svítivostí, kterou navíc můžete regulovat.
Pro co nejvyšší kvalitu skenu doporučuji pře-fotit negativy doma. Použil jsem Canon EOS R5 a objektiv Canon EF 100mm IS L na stativu. Svitek jsem upevnil do rámečku a položil na světelný stůl. Pře-fotografováním negativu do formátu RAW v rozlišení 45Mpix získáte mnohem vice informace než běžným strojním skenováním.
Strojní sken Béfoto I
Ruční sken pře-focením I
Ruční sken Béfoto II
Ruční sken pře-focením I
U běžných negativů, kde není velký rozsah tonalit a malý kontrast, bude rozdíl mezi strojním skenem a domácí ruční prací nepříliš zřejmý.
Filmový snímek Šumavy – rozdíl mezi strojním a domácím pře-focením nebyl patrný.
Pozitiv
Ručně vyvolanou fotografii na barytovém papíru nemůže překonat I ten nejdokonalejší tisk, Problém není technický. Ruční práci poznáte jak pohledem, tak třeba když se dotknete povrchu. Tohle vědí všichni galeristé a kurátoři. Pokud se chcete pohybovat v ranku uměleckých fotografů, budete muset prodávat vlastní ruční práci. Těch, kteří to dnes ještě umí, není mnoho. Proces výroby špičkového ručního pozitivu je řemeslo a spousty zkoušení. Lidí, kteří to umí, už není mnoho a ubývají.
Závěr
Fotografovat na klasický černobílý film je pořád reálná a poměrně dostupná záležitost. Cenově, hlavně při velké produkci, nemůžete konkurovat digitální technologii. Přesto je to cesta pro fotografy, kteří se chtějí odlišit od hlavního proudu a hlavně ty, kteří se chtějí pohybovat v oblasti umělecké fotografie a svoje fotky prodávat.
Výhody
Fotku pořízenou na film poznáte od digitální produkce – zrno, kazy, tzv. film look
Archivace – vaše dobře skladované černobílé negativy přežijí minimálně 100 let, to se o hard discích často tvrdit nedá
Nízká pořizovací cena fotoaparátů a objektivů
Fyzická fotografie má duší na rozdíl od digitální stopy
Nevýhody
Vysoká cena snímku ve srovnání s digitální fotkou
Větší námaha a časová investice nutná pro vytvoření fotografie
Technická omezení klasické fotografie – ISO, dynamický rozsah
Stále platí, že pro 90% je rozhodující fotograf. Přechod z klasiky do digitálu z nikoho neudělal lepšího fotografa. Platí spíše opak. Se studenty rekvalifikačního studia Reportážní a dokumentární fotograf a studia Portrétní a módní fotograf často diskutujeme, jak se odlišit od ostatních fotografů, Jednou z možností může být i schopnost vyrobit klasické fotografie s vysokou archivační hodnotou.