S fotografem Mirem Ondrušem jsme si povídali o různých způsobech a pomůckách pro to, abyste mohli fotografovat zvířata v podmínkách Střední Evropy, kde je zvěř velmi plachá. Maskovací sítě, hejkaly, maskovací stany a další vám však moc nepomohou, pokud je nebudete správně používat a hlavně nebude rozumět chování zvěře.
Na internetu se dnes objevuje mnoho krásných fotografií částečně nebo dokonce plně ochočených zvířat. Zároveň se stále zdokonaluje zpracování, retuše atd.. Fotografie má dvě části: vizuální a příběhovou, jak fotografie vznikla. Postupem času ta příběhová začíná mít stále více váhy.
Asi většina fotografů se začíná fotografovat zvířata v ZOO. Dalším krokem je fotografování ve volných výbězích a oborách (pozn. některá místa v Bavorském lese a na Šumavě nabízejí nádhernou středoevropskou faunu v přirozeném prostředí krásného lesa). Maskování většinou nebudete potřebovat ani na fotografických „safari“ do zemí, kde jsou zvířata méně plachá a nebojí se tolik člověka jako u nás (Afrika, Severní Amerika atd.). Pokud budete mít dostatečnou vůli se učit, podaří se vám určitě krásné fotky. Bude se však jednat většinou o fotografie částečně ochočených zvířat zvyklých na lidi. Příběh většiny takových fotografií nebude moc slavný, i když výtvarně budou krásné.
Protože od 12-ti let fotografuji krajinu hlavně na Šumavě, často jsem ráno a večer narazil náhodně na jeleny, srnce, lišky, jezevce, několikrát i na vlka. Pokud třeba u jelena nebudete mít správný vítr, můžete všechny své maskovací pomůcky zahodit. To samé platí třeba o hluku, který způsobíte neohrabanou chůzí v lese. Pak teprve nastává fáze maskování.
Rostislav Stach, který je legendou fotografů české a slovenské přírody, mi na prvním workshopu Fotoinstitut.cz v roce 2004 v zooparku v Chomutově řekl:“Mojí hlavní výhodou je trpělivost“. Tehdy jsem to úplně nechápal.
Při fotografování krajiny můžete na západ Slunce dorazit na poslední chvíli a uděláte výbornou fotku. To u fotografování divokých zvířat vůbec neplatí. Zamaskovat se musíte nejméně 3 hodiny před tím, než očekáváte příchod zvěře. Pokud postavíte maskovací stan, může si na něj zvěř dlouho zvykat, někdy i několik dní.
V posledních letech jezdíme v jarní sezoně na Slovensko, kde s Mirem Ondrušem, výborným slovenským fotografem divoké přírody, pořádá Fotoinstitut.cz workshop fotografování fauny v Nízkých Tatrách a ve Velké Fatře. Mira jsem požádal o ukázku svých maskovacích pomůcek, které se mu osvědčily v našich podmínkách. Má obrovské zkušenosti se zvěří a lesem, kde je každý den.
Maskování a ochrana teleobjektivů
Nejlepší teleobjektivy od hlavních výrobců Canonu a Sony jsou bílé barvy. Tohle není ideální barva do lesa. Proto se vyplatí investovat do ochranného a zároveň maskovacího neoprénu. V každém případě pro fotografování z krytu nebo stanu budete muset zamaskovat vysunutou část objektivu například kusem maskovací sítě.
Maskovací a zároveň ochranný „oblek“ na teleobjektiv
Maskovací punčocha přes objektiv nebo jeho část
Maskovací sítě
Levné maskovací sítě najdete na čínských e-shopech typu Temu. U nás často pře-prodávají obchodníci s Military pomůckami. Dražší a kvalitní maskovací sítě pocházejí často z Anglie, i když původ bude nejspíše zase v Asii. V případě, že vhodně zakomponujete maskovací síť do přírodního prostředí, velmi dobře vám poslouží i ta nejlevnější z Číny.
Nejjednodušší jsou hladké maskovací sítě, přes které jste zevnitř schopní pozorovat zvěř přes síťovinu. Zaberou menší objem a méně se poškozují při manipulacích v lese.
Průhledná maskovací síť
3D sítě jsou většinou dražší. Poskytují dokonalejší maskování. Zaberou však více prostoru a často se zachytávají o různé větvičky. Tím se poškodí podobně jako hejkal při pohybu hustým lesem. Nevýhodou je, že skz ně většinou nevidíte.
Maskovací síť typu 3D
Zvěř reaguje na jakýkoliv pohyb. Proto je důležité, že v okamžiku, kdy se zvěř objeví, se nesmíte se sítí hýbat a šustit.
Hejkal
Cílem vesty nebo kompletu zvaného „hejkal“ je nejenom barevné maskování, ale hlavně rozbití siluety postavy člověka, kterou vidí zvěř z velké dálky.
Lehká vesta „hejkal“
Maskovací stany
Když si přinesete skládací stoličku, vydržíte v nich dlouho, často poskytnou i ochranu proti dešti. Cenově se pohybují od 3000Kč výše. Je to hodně vysoká investice, pokud si nejste jisti, že je využijete.
Rychle stavitelný maskovací stan s otvory pro objektivy v profesionální kvalitě
Prvním krokem fotografování divoké přírody je začít vyrážet s lehkým teleobjektivem na tzv. šoulačku. Někdy vám pomůže štěstí a vypozorujete místa, kde se zvěř objevuje a jaké má zvyky. Naučíte se sledovat vítr a podle něj plánovat.
Jako nejlepší investici v prvním kroku považuji neopren na ochranu objektivu v kombinaci s punčochou přes objektiv a pak si pořídit nějakou maskovací síť. Oblečte se do barev přírody včetně čepice. Najděte místo například ve stínu u stromu s větvemi nízko k zemi s výhledem na paseku, kam chodí pravidelně zvěř. Zkontrolujte vítr a pak hlavně řádný balík trpělivosti. Někdo určitě přijde a často i proti plánu. Tady na Šumavě nejlepší období začíná v dubnu a končí jelení říjí v září.