V tomto dílu si přiblížíme smysl a podstatu nejdůležitějších hromadně prováděných operací (tj. s velkými "dávkami" fotografií) a jejich souvislost s vlastními virtuálními fotoalby. Způsob umístění svého vlastního alba (www stránek) na internet - s využitím webhostingových služeb - již známe (viz minulý díl, odkaz je zde). Proto také podáme stručné informace o možnostech, čím lze takové své virtuální album vytvořit, tedy o různých programech k tomu určených.
Již v úvodních dílech (v otázce „Jak kvalitní
a velké by měly fotografie být“) jsme se zmínili o možné potřebě
převzorkovat obrázek. Na následujících řádcích si povíme, že
převzorkování není jedinou možností úpravy DF, která se nám může
hodit a vysvětlíme si, jaká „síla“ se skrývá v možnosti provádět
různé úpravy fotografií dávkově (hromadně).
Aby byla celá problematika jasnější, zkusíme si zodpovědět několik dílčích otázek…
Proč se hodí dávkové operace?
Dávkové zpracování se hodí pouze u určitých typů operací. Dávkové aplikování konstantní změny kontrastu a jasu na sto různorodých fotografií z dovolené by bylo pravděpodobně velmi nešťastnou volbou. Naopak pokud potřebujeme mnoho fotografií (tedy celou sadu) přejmenovat nebo převzorkovat (např. pro prezentaci na webu), je využití dávkového zpracování naprosto na místě, neboť prováděná operace nezávisí na rozdílných vlastnostech jednotlivých digitálních fotografií (např. narozdíl od kontrastu a jasu).
Je totiž skutečností, že ne všechny programy, které dokáží realizovat výše zmíněné globální úpravy, zvládají tyto úpravy provádět také dávkově. My vám však v dalších dílech představíme blíže dva programy, které právě zvládají i zpracování dávkové.
Proč dávkově přejmenovávat soubory?
Názvy souborů, tak jak je získáme pořízením digitálním fotoaparátem, mohou většinou vypadat dosti krkolomně – např. 101–0121_IMG.JPG. Pro nás jako tvůrce může být tento název vyhovující, neboť nám jednoznačně určuje (resp. může určovat) jeden z našich třeba pěti tisíc snímků. Pokud ovšem někomu prezentujeme jen určitou relativně malou sadu fotografií, je asi vhodnější, když se fotografie budou jmenovat například Maroko01.jpg až Maroko99.jpg místo názvů 101–0121_IMG.JPG až 102–0219.JPG. Existuje dokonce speciální program SetNameToTime (budeme o něm psát v závěru seriálu), který zvládá přejmenovat dávkově soubory nikoliv prefixem a aditivním číslováním (Maroko01.jpg až Maroko99.jpg), ale na základě EXIF informací (např. datumu a času) získaných z každého souboru. Výsledné soubory se pak mohou jmenovat například 2003–08–30_15–21–31.jpg, 2003–08–30_15–28–41.jpg apod.
Proč převzorkovávat (ve smyslu zmenšení fotografie)?
Proč zvětšovat JPEG kompresi?
V podstatě jediným cílem, který stojí za zvětšováním JPEG komprese je zmenšení datové velikosti komprimovaného souboru. Zde je na místě podotknout, že větší stupně komprese vedou však často již k zřetelnému zhoršení kvality obrázku.
Proč konvertovat grafický formát souboru?
Každý grafický formát má své specifické vlastnosti (např. způsob uložení obrazových dat) a od nich se odvíjí jeho využití. V souvislosti s DF může jít především o konverzi formátu TIFF do formátu JPEG. V souvislosti s tvorbou vlastních virtuálních alb může v úvahu přicházet též konverze thumbnailu do formátu GIF. Více o formátech souborů se dozvíte např. v článku Formáty dat pro digitální fotografie (odkaz zde).
Jaké další globální úpravy (tj. týkající se celého obrázku) můžeme u DF využít?
></div
Aby byla celá problematika jasnější, zkusíme si zodpovědět několik dílčích otázek…
Proč se hodí dávkové operace?
Dávkové zpracování se hodí pouze u určitých typů operací. Dávkové aplikování konstantní změny kontrastu a jasu na sto různorodých fotografií z dovolené by bylo pravděpodobně velmi nešťastnou volbou. Naopak pokud potřebujeme mnoho fotografií (tedy celou sadu) přejmenovat nebo převzorkovat (např. pro prezentaci na webu), je využití dávkového zpracování naprosto na místě, neboť prováděná operace nezávisí na rozdílných vlastnostech jednotlivých digitálních fotografií (např. narozdíl od kontrastu a jasu).
Je totiž skutečností, že ne všechny programy, které dokáží realizovat výše zmíněné globální úpravy, zvládají tyto úpravy provádět také dávkově. My vám však v dalších dílech představíme blíže dva programy, které právě zvládají i zpracování dávkové.
Proč dávkově přejmenovávat soubory?
Názvy souborů, tak jak je získáme pořízením digitálním fotoaparátem, mohou většinou vypadat dosti krkolomně – např. 101–0121_IMG.JPG. Pro nás jako tvůrce může být tento název vyhovující, neboť nám jednoznačně určuje (resp. může určovat) jeden z našich třeba pěti tisíc snímků. Pokud ovšem někomu prezentujeme jen určitou relativně malou sadu fotografií, je asi vhodnější, když se fotografie budou jmenovat například Maroko01.jpg až Maroko99.jpg místo názvů 101–0121_IMG.JPG až 102–0219.JPG. Existuje dokonce speciální program SetNameToTime (budeme o něm psát v závěru seriálu), který zvládá přejmenovat dávkově soubory nikoliv prefixem a aditivním číslováním (Maroko01.jpg až Maroko99.jpg), ale na základě EXIF informací (např. datumu a času) získaných z každého souboru. Výsledné soubory se pak mohou jmenovat například 2003–08–30_15–21–31.jpg, 2003–08–30_15–28–41.jpg apod.
Proč převzorkovávat (ve smyslu zmenšení fotografie)?
- Ne vždy potřebujeme fotografii ve velikosti, v níž jsme ji pořídili. Např. pro interenet je fotografie větší než cca 1600×1200 pixelů de facto nepoužitelná, neboť největší běžně používané rozlišení monitoru (obrazovky) dnešních počítačů je právě 1600×1200 pixelů. Vzhledem k tomu však, že toto maximální rozlišení používá jen hrstka uživatelů (kteří mají většinou 19tipalcové monitory), je rozumné, aby fotografie pro web nebyly větší než 800×600 či 1024×768 pixelů.
- Převzorkováním dojde logicky (díky zmenšení počtu pixelů obsažených v obrázku) ke zmenšení datové velikosti souboru, což je důležité zvláště při prezentování na internetu.
- Bez ohledu na způsob, jakým dochází k přenosu fotografií (internet či datové médium), můžeme jako autoři chtít poskytnout fotografii příjemci v nižším rozlišení, než v jakém jsme ji pořídili, především z důvodu „preventivní ochrany“ před porušením našich autorských práv. Fotografii v rozlišení např. 640×480 pixelů totiž jen těžko někdo zneužije k tisku např. ve formátu A4, s ohledem na výslednou kvalitu.
Proč zvětšovat JPEG kompresi?
V podstatě jediným cílem, který stojí za zvětšováním JPEG komprese je zmenšení datové velikosti komprimovaného souboru. Zde je na místě podotknout, že větší stupně komprese vedou však často již k zřetelnému zhoršení kvality obrázku.
Proč konvertovat grafický formát souboru?
Každý grafický formát má své specifické vlastnosti (např. způsob uložení obrazových dat) a od nich se odvíjí jeho využití. V souvislosti s DF může jít především o konverzi formátu TIFF do formátu JPEG. V souvislosti s tvorbou vlastních virtuálních alb může v úvahu přicházet též konverze thumbnailu do formátu GIF. Více o formátech souborů se dozvíte např. v článku Formáty dat pro digitální fotografie (odkaz zde).
Jaké další globální úpravy (tj. týkající se celého obrázku) můžeme u DF využít?
- změna barevnosti (konverze do ČB, inverze barev, „prohození“ RGB složek,…)
- otočení, stranové převrácení obrázku
- změna jasu, kontrastu, gamma korekce (může se hodit, ale nesmíme to přehnat)
- zaostření (může se hodit, ale nesmíme to přehnat), rozmazání
- oříznutí (tj. vytvoření výřezu při zadání souřadnice nového levého horního rohu a velikosti výřezu)
- efekty (mozaika, olejomalba, reliéf, detekce hran,…)
></div
Dávkové operace a tvorba vlastních
virtuálních fotoalb
Programy pro tvorbu vlastních virtuálních fotoalb mají za cíl vytvořit z určité sady obrázků (které jsou explicitně vybrány nebo je vybrán celý adresář s fotografiemi) jejich thumbnaily a WWW stránku/stránky (tedy stránku v jazyce HTML) s těmito thumbnaily a odkazy na soubory v původní velikosti.
De facto nedělají tyto programy nic jiného, než dávkovou operaci převzorkování (tvorba thumbnailů) a vytvoření odpovídacích WWW stránek.
Existuje široké spektrum programů pro tvorbu vlastních virtuálních (digitálních) fotoalb. Základní princip fungování (tedy vytvoření thumbnailů + WWW stránek s thumbnaily a odkazy na originální soubory) je vždy stejný. Programy se ale výrazně liší v možnostech nastavení vzhledu WWW stránky. Sofistikovanější programy zvládnou vytvořit zcela profesionální WWW stránky ušité na míru představám jejich tvůrce. Dobré ovládnutí takových programů však předpokládá obvykle alespoň základní znalosti HTML jazyka.
Programy, které umožňují tvorbu vlastních virtuálních fotoalb, můžeme orientačně rozdělit do tří skupin:
Programy pro tvorbu vlastních virtuálních fotoalb mají za cíl vytvořit z určité sady obrázků (které jsou explicitně vybrány nebo je vybrán celý adresář s fotografiemi) jejich thumbnaily a WWW stránku/stránky (tedy stránku v jazyce HTML) s těmito thumbnaily a odkazy na soubory v původní velikosti.
De facto nedělají tyto programy nic jiného, než dávkovou operaci převzorkování (tvorba thumbnailů) a vytvoření odpovídacích WWW stránek.
Existuje široké spektrum programů pro tvorbu vlastních virtuálních (digitálních) fotoalb. Základní princip fungování (tedy vytvoření thumbnailů + WWW stránek s thumbnaily a odkazy na originální soubory) je vždy stejný. Programy se ale výrazně liší v možnostech nastavení vzhledu WWW stránky. Sofistikovanější programy zvládnou vytvořit zcela profesionální WWW stránky ušité na míru představám jejich tvůrce. Dobré ovládnutí takových programů však předpokládá obvykle alespoň základní znalosti HTML jazyka.
Programy, které umožňují tvorbu vlastních virtuálních fotoalb, můžeme orientačně rozdělit do tří skupin:
- Jednoduché prohlížeče se základní podporou tvorby
virtuálních fotoalb
Do této skupiny patří většinou freewarové prohlížeče, které jako doplňkovou funkci umožňují vytvoření velmi jednoduchého virtuálního fotoalba (resp. WWW stránky s thumbnaily). Možnosti nastavení vzhledu alba se většinou omezují jen na počet sloupců a řádků (do nichž mají být thumbnaily uspořádány), velikost thumbnailů a nadpis alba. Do této skupiny patří například programy XNView a IrfanView. Právě tyto programy si představíme blíže v následujících dvou dílech našeho seriálu.
- Komfortní (resp. velmi komplexní) prohlížeče s průvodcem
tvorbou virtuálních fotoalb
Jasnými představiteli této skupiny jsou šestkové verze známých komerčních prohlížečů ACDSee a Zoner Media Explorer (viz recenze na Fotoaparátu zde). Jedná se o programy, které poskytují velmi komplexní možnosti nejen při prohlížení a správě velkého množství fotografií, ale i mnoho funkcí pro globální úpravy fotografií a v neposlední řadě též možnost vytvoření virtuálního fotoalba s pomocí průvodce (tzn. během několika kroků, resp. několika za sebou následujících dialogových oken s různými nastaveními). V jednotlivých krocích průvodce máte možnost většinou vybrat základní vzhled alba (rozložení thumbnailů), barvu popředí a pozadí, typ písma, informace zobrazované u každého obrázku atp. – toto je přístup spíše ACDSee. Zoner Media Explorer (ZME) staví hlavně na používání tzv. šablon (tedy již hotových designů alba) a další možnosti nastavení pak závisí na konkrétní vybrané šabloně. Součástí ZME je základní sada těchto šablon. Další šablony je pak možno kdykoliv stáhnout z webu Zoner Media Exploreru.></div
- Specializované programy pro tvorbu virtuálních fotoalb
Třetí skupinu tvoří programy vytvořené speciálně pro tvorbu virtuálních fotoalb. Pomocí košaté sady různorodých nastavení umožňují vytvořit zcela libovolný design alba, rozložení thumbnailů i funkčnost (tedy hlavně způsob procházení albem pomocí odkazů). Veškerá taková nastavení je možno uložit a vytvořit si tak de facto vlastní šablonu, kterou je pak možno snadno aplikovat na nové sady fotografií a vytvářet tak jednotně vyhlížející profesionální virtuální alba. Jediným úskalím je fakt, že abychom mohli plně využít možností takových programů, je nutno znát přinejmenším základy HTML a CSS (kaskádových stylů). Do této skupiny můžeme zařadit programy Thumbnailer (komerční) a ImCat (free i komerční verze). ></div
