Kdo pobýval nějakou chvíli ve vysokých horách, učitě narazil na obyvatele, kteří jsou tu doma po celý rok: sviště a kamzíky. Zatím nejlépe se mi je podařilo vyfotografovat pod stěnami Tofany v italských Dolomitech. Byl to pro mě fotografický zážitek a možná se v tímto článkem trochu přiučíte i vy.
V létě 1999 jsem fotografoval kamzíky a sviště v Dolomitech ve skupině Tofana. Pravidlo číslo jedna je být na místě brzo ráno, kdy v horách ještě nikdo není. Svišťové vylézají ze svých úkrytů a vyhřívají se na sluníčku. Dávají o sobě vědět vysokými táhlými (pisklavými) tóny, které se rozléhají v údolích. Pro fotografování mají jednu výhodu: jsou zvědaví. Ideální je místo s množstvím terénních úkrytů, nepříliš prudký terén, kde se můžete při přibližování skrývat. Od určité vzdálenosti o vás svišť již bude vědět. V okamžiku, kdy mě začal pozorovat, zastavil jsem se a vydal směrem pryč od něho. Je to hra, kde vytváříte kontakt se zvířetem. Několikrát se mi tímto kličkováním podařilo dostat se až na nějakých 10m. Pak svišť mizí v díře. V případě, že přesně víte, kde je, zaujměte pozici a vyčkávejte. Bohužel, někdy tyto úkryty tvoří labyrinty a prostě nemáte šanci.
 |
 |
S kamzíky je to podobné. Rozdíl je ten, že kamzík nezalézá do nory, ale uteče.
 |
 |
 |
 |
