Fotoaparát.cz

Test software Noise Ninja 1.1.2

V dnešním testu se seznámíte se softwarovým produktem určeným k odstraňování šumu z digitálních fotografií. Noise Ninja nás překvapil vysokou rychlostí zpracování, jednoduchostí ovládání i slušným výstupem. Více o tomto software včetně ukázkových fotografií naleznete v následujícím testu.

Úvod

Pravděpodobně každý fotograf pracující s digitální technikou se již někdy setkal s fotografiemi, které obsahovaly větší či menší množství šumu. Pokud nelze záběr zopakovat za příznivějších podmínek, zůstává jediné řešení – použití některého z bohaté nabídky programů na úpravu fotografií. Funkci odstranění šumu obsahuje mj. i oblíbený Zoner Media Explorer 6, ale pro dosažení lepších výsledků je vhodnější nasadit některý ze specializovaných programů. Mezi ty nejlépe hodnocené patří například Noise Ninja (dále jen NN) od firmy Picture Code. Výhradním distributorem tohoto programu pro Českou republiku je Ráj foťáků (viz odkaz zde), divize společnosti TM TRADE. Pro testování jsem měl k dispozici aplikaci Noise Ninja v aktuální verzi 1.1.2, jejíž trial verzi lze získat na stránkách www.noiseninja.cz (viz odkaz zde).

Přípravy

NN je jednoúčelový nástroj k odstraňování šumu z digitálních obrázků. Pro svou práci využívá poměrně komplikovaný matematický nástroj nazývaný vlnková teorie (wavelet theory), který zlepšuje schopnost automatické detekce a potlačení šumu na různých frekvencích, místech a barevných kanálech. NN neponechává nic náhodě a tak během načítání provádí konverzi všech obrázků na 48-bitové RGB (16 bitů na kanál). Během odstraňování šumu dochází k další konverzi, tentokrát ale do barevného prostoru YCbCr, který se využívá např. i při JPEG kompresi. Každý bod je v tomto barevném prostoru reprezentován jasem (Y) a dvěma chrominačními složkami – modro-žlutou (Cb) a červeno-zelenou (Cr). NN při práci počítá s 32 bity na kanál, tedy celkem s 96 bity na pixel. Tři kanály YCbCr obsahují stejné množství informací jako tradiční RGB (red – červená, green – zelená, blue – modrá) model. Navíc pro převod z jednoho barevného prostoru do druhého existují jednoduché matematické vzorce. Důvodem této konverze je snadnější oddělení šumu od užitečné informace v barevném prostoru YCbCr. Jakmile program odvede svou práci, převede fotografii zpět na 48-bitové RGB. Někomu se mohou zdát uvedené počty bitů zbytečně vysoké, ale právě díky nim NN dokáže minimalizovat ztráty obrazových informací během konverzí a zpracování dat.
Po přečtení předchozího odstavce vás asi nepřekvapím sdělením, že NN patří mezi programy, které dokáží počítač pořádně prohnat. Nicméně díky propracovaným algoritmům nejsou minimální požadavky na hardware a software nijak vysoké (spíše naopak) – vystačíte si s počítačem vybaveným alespoň procesorem Pentium nebo jeho ekvivalentem, grafickou kartou s podporou zobrazení 800×600 bodů, 32 MB dostupné operační paměti, 10 MB volného diskového prostoru (pouze pro vlastní program) a operačním systémem Windows 98 SE/ME/2000/XP. Pro svižnější práci je určitě rozumnější použít poněkud silnější konfiguraci. Rozhodující je zejména podpora instrukční sady SSE (Streaming SIMD Extensions) u procesoru (např. Pentium III nebo 4) a velikost volné operační paměti.
Pokud o program projevíte zájem, nečekejte, že získáte úhlednou papírovou krabici s instalačním médiem a tištěnou příručkou. NN je totiž distribuován pouze elektronickou cestou a tak vše potřebné ke zprovoznění naleznete na českých (viz odkaz zde), případně anglických (přesněji řečeno amerických) (viz odkaz zde), stránkách věnovaných tomuto produktu. Ke stažení jsou nabízeny celkem tři soubory – vlastní instalační soubor (NoiseNinjaSe­tup1_1_2.exe, 4,7 MB), kalibrační tabulka (calibration_char­t.jpg, 0,5 MB) a knihovna šumových profilů (noise_profiles­.exe, 1 MB). Vzhledem k uvedeným velikostem není problém stáhnout tyto soubory ani prostřednictvím klasického vytáčeného připojení k internetu.
Celé to má ale jeden háček. Z internetu si stáhnete pouze trial verzi produktu, která je sice prakticky plně funkční, ale výsledné fotografie znehodnocuje vodotiskem ve tvaru mřížky. Na druhou stranu máte jistotu, že nebudete kupovat zajíce v pytli. Všechno můžete důkladně vyzkoušet a teprve pokud budete s programem spokojeni, tak si koupíte licenci. Tím získáte kód, kterým z trial verze uděláte plnohodnotný produkt. Vybírat můžete ze dvou verzí (Home a Professional), které se liší barevnou hloubkou výsledných TIFF souborů (24 nebo 48 bitů), podporou dávkového zpracování a samozřejmě cenou (1 012,– Kč nebo 2 368,– Kč včetně 19% DPH).
Vlastní instalace je velmi jednoduchá. Stačí zodpovědět několik málo dotazů a po chvilce můžete začít pracovat. Ihned po instalaci doporučuji aplikovat nejnovější knihovnu šumových profilů (samorozbalovací archiv noise_profiles­.exe), která rozšíří nabídku předpřipravených šumových profilů o celou řadu dalších modelů fotoaparátů.
Při prvním spuštění programu doporučuji provést kontrolu nastavení (File → Preferences), zejména část označenou Image cache. Ve většině případů by měly výchozí hodnoty zajistit bezproblémový chod aplikace. Vhodným nastavením velikosti použité RAM a disku určeného pro odkládání dat (důležitá je rychlost a dostatek volného místa) lze ale výkon NN optimalizovat. Velikost použité RAM má vliv hlavně na rychlost překreslování obrazu, na vlastní zpracování příliš velký vliv nemá (viz kapitola Rychlost zpracování).

Redukce šumu

Aby NN dokázal odstranit šum z vašich fotografií, musí vědět, jak má poznat rozdíl mezi šumem a detailem snímku. Pro tyto účely používá tzv. šumové profily (noise profiles, což jsou speciální soubory určené pro jednotlivé modely fotoaparátů či skenerů (vhodnější je kombinace filmový materiál/skener) obsahující informace o rozložení šumu pro každý kanál v barevném prostoru YCbCr. Pro některá zařízení jsou profily součástí instalace, další lze nalézt ve volně dostupné knihovně šumových profilů. Pokud ani zde nenajdete vámi používaný přístroj, budete si muset takový profil vytvořit sami.
Knihovna šumových profilů je tvořena adresářovou strukturou, kde názvy adresářů odpovídají konkrétním výrobcům a značkám digitálních fotoaparátů. Jednotlivé šumové profily jsou uloženy v souborech s příponou NZP, v jejichž názvu jsou uvedeny nejdůležitější charakteristiky – typ přístroje a hodnota citlivosti, případně doba expozice. Tak např. profil SonyF828_ISO400.nzp je určen pro redukci šumu ve fotografiích pořízených aparátem SONY Cyber-shot DSC-F828 při ISO 400, Canon10D_ISO800_60TH­.nzp je určen pro snímky z Canonu EOS 10D při ISO 800 a expozici 1/60 s a MinoltaA1_ISO200_2SEC­.nzp odpovídá fotografiím z Minolty DiMAGE A2 při ISO 200 a expozici 2 s.

Obr.1

Uživatelské prostředí programu je řešeno velmi přehledně, což usnadňuje ovládání. Nahoře naleznete obvyklé menu a nástrojovou lištu s několika tlačítky, levá část okna obsahuje tři záložky s nejdůležitějšími ovládacími prvky a největší plocha je pochopitelně vyhrazena náhledu na zpracovávaný obrázek. Práce s programem není nijak složitá. Navíc jsou všechny postupy a nastavení dobře popsány v nápovědě. Celý proces odstranění šumu lze rozdělit do 5 kroků. Prvním z nich je pochopitelně načtení obrázku. V současnosti NN podporuje pouze formáty JPEG (soubory .jpg, *.jpe a *.jpeg) a TIFF (.tif a *.tiff, barevná hloubka 24 nebo 48 bitů, nekomprimované nebo s kompresí ZIP). Nabídka se někomu může zdát příliš omezená, ale uvědomte si, že digitální fotoaparáty ukládají snímky téměř výhradně do těchto dvou formátů. Určitou výjimku tvoří přístroje pracujících s formátem RAW. V tomto případě se ale jedná o proprietární formát, který je nutné před dalším zpracováním v počítači převést pomocí nástroje dodávaného výrobcem fotoaparátu na nějaký „rozumnější“ formát. Tím je většinou právě TIFF.
Dalším krokem je výběr nebo vytvoření šumového profilu. Všechny potřebné ovládací prvky naleznete na záložce Profile v levé části okna. Pokud v knihovně šumových profilů existuje položka odpovídající použitému fotoaparátu a hodnotě citlivosti, případně době expozice, stačí vybrat příslušný NZP soubor a pokračovat dalším krokem. Jste pohodlní a nebaví vás stále dokola vybírat šumový profil? Zkuste tedy zaškrtnout položku Auto load. NN se nyní při otevření každého souboru automaticky pokusí nalézt odpovídající šumový profil na základě porovnání EXIF Exchangeable Image Format) informací a názvů NZP souborů.
Jestliže máte smůlu a knihovna šumových profilů neobsahuje soubory určené pro váš model fotoaparátu, musíte se pustit do vytvoření nového šumového profilu. K tomu můžete použít buď fotografii kalibrační tabulky (lepší řešení) nebo libovolný snímek pořízený příslušným modelem fotoaparátu. Každý šumový profil je charakterizován frekvenční a barevnou složkou. První z nich (Noise profile by frequency) vytvoříte jednoduše pomocí kapátka – stačí na obrázku vybrat oblast, která obsahuje pouze šum a žádné detaily. Tato oblast by také neměla být příliš světlá ani příliš tmavá (v případě použití kalibrační tabulky se vybírá některý ze šedivých čtverců). Rozložení šumu na jednotlivých frekvencích a kanálech barevného prostoru YCbCr se přehledně zobrazí ve sloupcovém grafu. Ten lze také editovat ručně (ikona ruky), ale smysl to má pouze ve výjimečných případech (např. když nemůžete na obrázku nalézt oblast bez detailů). U druhé složky (Noise profile by color) NN analyzuje změny šumu v závislosti na barvě a úrovni jasu. Tentokrát je třeba kapátkem v obrázku označit několik malých ploch bez důležitých detailů, ale různě světlých a barevných. Výsledek je opět zobrazován ve formě grafu. Pokud pracujete s kalibrační tabulkou, usnadní vám práci funkce Auto Scan (ikona monitoru), která automaticky prozkoumá celý obrázek a označí odpovídající plošky. Tuto funkci ale není vhodné používat u běžných fotografií, protože by program mohl mylně za šum považovat některé detaily snímku. Na závěr je vhodné právě vytvořený profil uložit do knihovny šumových profilů pro pozdější využití.

Obr.2

Třetím krokem je nastavení účinnosti filtru a následné odšumnění. Tyto úpravy (záložka Filter se provádějí kvůli různému obsahu jednotlivých fotografií. Ovládací prvky jsou opět rozděleny do dvou skupin – zvlášť pro jasovou a barevnou složku. Pro kanál jasu lze nastavit potlačení (Suppression) určující intenzitu odstranění šumu, citlivost rozlišování mezi šumem a detaily (Sensitivity), míru potlačení izolovaných pixelů Outliers), kontrast (Contrast) a ostrost (Sharpness, na obrázek se aplikuje filtr maskování neostrosti – unsharp mask). Pro barevné kanály můžete změnit úroveň potlačení, citlivosti a saturace (Saturation). Výsledek provedených úprav ihned vidíte na vybrané části obrázku ohraničené zelenou čárou. Pro lepší kontrolu lze obrázek zvětšovat a zmenšovat v rozsahu od 3,1 % do 3 200 %. Ve většině případů by mělo vyhovovat výchozí nastavení filtru. Pokud potřebujete provést určité korekce, tak se doporučuje začít nejprve úpravou úrovně potlačení a pak citlivosti. Pracně nastavenou kombinaci parametrů umožňuje NN uložit do souboru pro pozdější opětovné použití. Jestliže se vám výsledný efekt zamlouvá, je čas spustit redukci šumu v celém obrázku (tlačítko Remove noise s ikonou ozubeného kola). Tato operace trvá v závislosti na výkonnosti počítače a velikosti obrázku od pár vteřin do několika minut (viz kapitola Rychlost zpracování). V dokumentaci je jako referenční údaj uveden čas 11 s pro 3 Mpx obrázek na počítači s procesorem Pentium 4 2,4 GHz. Pro přepínání zobrazení odfiltrovaného a původního obrázku je určena ikona šipky v nástrojové liště, případně klávesová zkratka Ctrl+T. Pokud jste s výsledkem zpracování fotografie spokojeni, můžete obrázek uložit a pokračovat dalším snímkem.

Obr.3

Tím byste se ale připravili o možnost dalšího vylepšení fotografie pomocí nástroje Noise Brush, který naleznete na záložce Touch-up. Z hlediska použití se nejedná o nic složitého – prostě malujete štětcem po obrázku a tím buď odkrýváte původní vzhled snímku, nebo se opět vracíte k odfiltrované podobě. Díky tomu lze velmi snadno zrestaurovat ty části obrázku, kde odstranění šumu nežádoucím způsobem znehodnotilo detaily. Jedná se tedy o velmi užitečný nástroj, nicméně je nutné počítat s tím, že jde o ruční práci, která je pochopitelně časově poněkud náročnější. Chování štětce ovlivňuje několik parametrů – režim práce (obnovení původních nebo odfiltrovaných pixelů), na jaké YCbCr kanály má působit, síla efektu, velikost a vzhled okrajů. Posledním (pátým) krokem je samozřejmě uložení výsledné fotografie do souboru JPEG nebo TIFF. V obou případech lze během ukládání nastavit parametry daného formátu (úroveň komprese a zachování EXIF informací u JPEG, barevná hloubka a metoda komprese u TIFF).

Dávkové zpracování

Obr.4

Pokud hodláte provádět redukci šumu často a u většího množství fotografií, určitě si připlaťte za NN ve verzi Professional. Získáte tak možnost hromadného zpracování souborů (batch processing). Veškeré ovládací prvky potřebné pro tuto funkci jsou dostupné v jediném dialogovém okně, které se otevře po kliknutí na ikonu dvou překrývajících se ozubených kol na nástrojové liště. Dialog je vodorovně rozdělen na dvě části – v horní polovině je seznam souborů (záložka Files), včetně základních informací důležitých pro zpracování (např. model fotoaparátu nebo použitý šumový profil), a protokol chyb (Log), které se objevily během provádění dávkových operací; v dolní části se pak nastavuje umístění původních a upravených fotografií, formáty souborů, použité šumové profily a parametry filtru. Právě tady naplno oceníte výhodu automatického výběru použitého šumového profilu na základě EXIF informací zapsaných fotoaparátem. Problémem jsou snímky získané skenováním, které žádné EXIF informace neobsahují. V takovém případě ale stačí v konfiguračním dialogu do položky Default noise profile zadat cestu k vhodnému (předem připravenému) šumovému profilu. Ten pak NN použije pro všechny soubory, ke kterým nenalezne odpovídající profil. Jen je třeba si dát pozor, aby ve vstupním adresáři nebyly obrázky pocházející z různých zdrojů. Pak by se logicky na některé soubory použil nevhodný šumový profil. Ani v případě dávkového zpracování se nemusíte vzdát výše popsaného nástroje Noise Brush. Stačí v programu otevřít původní i odfiltrovaný obrázek a udělat požadované úpravy. Tuto práci samozřejmě nelze provádět hromadně.

Rychlost zpracování

Většina uživatelů při porovnávání programů obdobného zaměření hodnotí nejen výsledky odvedené práce, ale také rychlost zpracování. Proto jsem se i já rozhodl výkon aplikace NN otestovat. Naměřené hodnoty naleznete v přiložené tabulce. Pro testování jsem použil 3 různě velké obrázky ve formátu TIFF – první (v tabulce uveden jako Obrázek 1) byl pořízen digitálním fotoaparátem Olympus Camedia C-2 (rozlišení 1600×1200 = 2 Mpx, 5,5 MB), druhý (Obrázek 2) byl vyfocen přístrojem SONY Cyber-shot DSC-F717 (2560×1920 = 5 Mpx, 14 MB) a poslední (Obrázek 3) pochází z kinofilmového negativu naskenovaného skenerem Minolta DiMAGE Scan Elite 5400 v maximálním rozlišení (7500×4900 = cca 36 Mpx, 105 MB). Měření jsem prováděl na dvou počítačích označených jako Sestava A („skládačka“, AMD Athlon XP 1500+, 512 MB RAM, disk 40 GB, rozlišení monitoru 1280×1024, Windows 2000 Professional) a Sestava B (Compaq DeskPro, Intel Pentium III/450 MHz, 128 MB RAM, disk 4,3 GB, rozlišení monitoru 1024×768, Windows 2000 Professional). Během testování byl NN na daném stroji jedinou běžící aplikací s uživatelským rozhraním. Před spuštěním NN se velikost volné fyzické RAM pohybovala kolem 350 MB u sestavy A a okolo 75 MB u sestavy B. Uvedené časy jsou vždy průměrem tří měření, přičemž v závorce je uveden rozdíl mezi nejdelším a nejkratším časem. Zajímalo mě také, jaký vliv na rychlost zpracování má velikost využité paměti (parametr RAM usage v nastavení programu), a proto jsem provedl 3 série měření pro různé hodnoty tohoto parametru – 32 MB, 64 MB a 128 MB (respektive 114 MB u sestavy B).
Výsledné časy mě mile překvapily. Přestože ani výkonnější z obou použitých sestav zdaleka nepatří mezi to nejlepší, co dnešní trh s výpočetní technikou nabízí (však už také spolehlivě slouží čtvrtým rokem), tak jsou naměřené hodnoty velice příznivé. Zpracování obrázku s rozlišením 36 Mpx trvalo o něco déle než čtvrt hodiny a to podle mě nepotřebuje žádný další komentář. Pokud jde o změnu velikosti využívané operační paměti, tak je z naměřených časů vidět, že v podstatě nemá význam výchozí nastavení (64 MB) měnit. Rozdíly byly nepatrné, držely se na úrovni několika vteřin. Jedinou výjimkou bylo zpracování naskenovaného obrázku na sestavě B, kdy zejména při nastavení využívané paměti na 114 MB trvalo odstranění šumu mnohem déle než v ostatních případech.

Použitý obrázek Nastavená hodnota využité paměti (RAM usage)
32 MB 64 MB 128MB*
sestava A sestava B sestava A sestava B sestava A sestava B
Obrázek 1 0:11 (0 s) 0:37 (1 s) 0:10 (1 s) 0:34 (0 s) 0:13 (1 s) 0:36 (1 s)
Obrázek 2 0:29 (0 s) 1:43 (0 s) 0:30 (1 s) 1:42 (1 s) 0:33 (0 s) 1:40 (4 s)
Obrázek 3 4:17 (5 s) 15:37 (9 s) 4:24 (0 s) 20:58 (78 s) 4:48 (13 s) 1:07:12 (245 s)

*U sestavy B byl parametr „RAM usage“ nastaven na hodnotu 114 MB – více paměti NN neumožnil nastavit
výřezy z obrázků použitých při testování:
Obr5.jpg: Obrázek 1 – Olympus Camedia C-2
Obr6.jpg: Obrázek 2 – SONY Cyber-shot DSC-F717
Obr7.jpg: Obrázek 3 – sken Minolta DiMAGE Scan Elite 5400

měřítko zobrazení = 100%
zeleně je ohraničena oblast, na kterou byla aplikována redukce šumu></div Obr.5
Obr.6 Obr.7

Závěr

Pokud bych měl své dojmy z programu shrnout do jedné věty, zněla by asi takto: Noise Ninja je rychlý jako vítr, ale průvan v peněžence vám neudělá. Program si mě během testování získal jednoduchým ovládáním a rychlostí zpracování. Velmi užitečnou funkcí je nástroj Noise Brush, s jehož pomocí lze zachránit důležité detaily fotografií a ještě zlepšit již tak kvalitní výstupy. Výborně je také zpracovaná nápověda. Škoda jen, že není dostupná také např. v PDF formátu pro případný tisk. Oproti uživatelům v jiných zemích máme výhodu v podobě českého distributora, který kromě prodeje zajišťuje také technickou podporu v naší mateřštině. Někomu může vadit, že NN existuje pouze jako samostatný program pro systém Windows. To by se ale mělo v dohledné době změnit – v současnosti je již k dispozici beta verze NN pro Macintosh OS X (viz odkaz zde) a uvažuje se i o plug-inu pro Adobe Photoshop. Pokud tedy hledáte vhodný nástroj na redukci šumu v digitálních fotografiích, rozhodně program Noise Ninja vyzkoušejte. Určitě vás nezklame a snad mi i dáte za pravdu, že ceny požadované za obě verze produktu odpovídají nabízeným funkcím.

Výrobce Model fotoaparátu
Canon EOS 1D, 1Ds, 10D, D30, D60, 300D, PowerShot A70, A80, G2, G5, S400 (v Evropě prodáván jako DIGITAL IXUS 400)
Fuji FinePix S2 Pro, S7000
Kodak DCS Pro 14n
Minolta DiMAGE A1, Z1, F300
Nikon D1X, D100, D2H, Coolpix 5700
Olympus E-1, E-20P, C-4000 Zoom
Panasonic Lumix DMC-FZ10
Pentax *ist D, Optio S4
Sigma SD9, SD10
Sony Cyber-shot DSC-F717, F828, V1, P9, S85
></div

Klady + Zápory -
Snadné ovládání Program i nápověda v angličtině
Kvalitní výstupy Není zadarmo
Rychlost zpracování  
Nástroj Noise Brush  
Dávkové zpracování (pouze verze Professional)  
Výborná nápověda  
Podpora v češtině  
></div