Test fotoaparátu Nikon Coolpix 4500

V redakčním testu bych Vás chtěl tentokrát seznámit se zajímavým kompaktním digitálním aparátem Nikon Coolpix 4500. Proč jsem si z celé řady digitálních kompaktů Nikon vybral pro test právě tento? Protože je opravdu neobvyklý a svým způsobem se vymyká z klasického standardu aparátů tohoto typu, a to nejen svými funkcemi, ale i unikátní konstrukcí, designem a rozsáhlým příslušenstvím. Jedná se o skutečně bohatě vybavený čtyřmegapixelový aparát se čtyřnásobným optickým zoomem.

Úvod

V redakčním testu bych vás chtěl tentokrát seznámit se zajímavým kompaktním digitálním aparátem Nikon Coolpix 4500. Proč jsem si z celé řady digitálních kompaktů Nikon vybral pro test právě tento? Protože je opravdu neobvyklý a svým způsobem se vymyká z klasického standardu aparátů tohoto typu a to nejen svými funkcemi, ale i unikátní konstrukcí, designem a rozsáhlým příslušenstvím. Jedná se o skutečně bohatě vybavený čtyřmegapixelový aparát se čtyřnásobným optickým zoomem.

Tělo – provedení a ovládání

Tělo aparátu je kompletně zhotoveno ze silného hořčíkového odlitku, což jej činí velmi odolným a už na první pohled je výrazně “festovnější“, než naprostá většina podobných aparátů, které bývají často pouze z tenkého plechu, pod kterým se skrývá plastové šasi nebo jsou rovnou kompletně plastové. Pokud tedy nerozbijete LCD obrazovku, tak je aparát prakticky nezničitelný, protože i objektiv je ukryt uvnitř aparátu a je chráněn vestavěným MC filtrem a pevnou kovovou obroučkou – veškerý pohyb zoomu se tak odehrává uvnitř aparátu aniž by cokoli vyčnívalo.
První co Vás na tomto aparátu zaujme, je opravdu zajímavý otočný design. Aparát je v polovině rozdělen na dvě části spojené kloubem, takže se tyto části dají nezávisle na sobě otáčet. Pointou této otočné konstrukce je to, že můžete natočit objektiv libovolným směrem a přitom máte LCD obrazovku stále kolmo k očím. To přináší velmi mnoho výhod v nejrůznějších situacích snímání. Můžete totiž s použitím otáčení objektivu a současně stálé kontroly monitoru velice snadno fotografovat i v jinak velmi nepohodlných či dokonce takových polohách, ve kterých by snímání s normálním aparátem nebylo vůbec možné. Také můžete fotografovat nepozorováni; jednoduše řečeno – nemáte fotoaparát před obličejem, což můžete ocenit např. při fotografování dětí, při kterém fotoaparát „na oku“ (jak známo) často ovlivňuje autenticitu jejich projevů. Další výhoda otočné konstrukce vyplývá z toho, že část aparátu s obrazovkou je podstatně těžší, než část s objektivem. Proto lze aparát kamkoli postavit, kompozici doladit otáčením objektivu a fotografovat se samospouští bez nutnosti použití stativu. Po ukončení fotografování můžete opět celý komplet sklopit do transportní polohy, ve které je aparát velmi plochý a dá se tak snadno nosit třeba jen tak v kapse.
Velmi dobře je vyřešená i ergonomie. Pravá část je tvarována podobně jako klasické zrcadlovky a i díky gumovému protiskluznému proužku se tak výborně drží i jen jednou rukou. Také rozmístění ovládacích prvků trošku připomíná kinofilmovou klasickou zrcadlovku a převážnou většinu hlavních ovládacích prvků tak lze obsluhovat touže rukou, kterou držíte aparát. Všechny ovládací prvky jsou pak velmi logicky rozmístěny a lze je snadno používat. Díky velkému množství funkcí je však menu poměrně dost složité a i zkušenějšímu fotografovi chvíli potrvá, než se v něm zorientuje. Pokud však přístroj dostane do rukou začátečník využívající pouze plnou automatiku nebo kreativní programy, tak se složitější funkce nezobrazují a menu je tak velmi přehledné a intuitivní. Jedinou výhradu snad lze vznést proti velikosti křížového multifunkčního přepínače. Ten je opravdu dost titěrný a zacházení s ním chce trošku cviku – především v případě uživatele s větší rukou. Přes tuto titěrnost ale volič nepůsobí laciným dojmem a jednotlivé dorazy jsou velmi dobře rozeznatelné. Přepínač umožňuje velmi snadný pohyb v menu a zabírá jen málo místa – je proveden nikoli jako obvyklá kolíbka ale jako malý joy-stick. Hlavní vypínač a spoušť jsou řešeny prakticky stejně jako na zrcadlovkách – spoušť uprostřed otočného vypínače, přičemž obojí je na rozdíl od multifunkčního přepínače dostatečně velké a spoušť má velmi dobře rozeznatelný rozdíl mezi namáčknutím a úplným stisknutím.
Na zadní straně aparátu je umístěn hlavní 1,5“ LCD monitor s možností regulace jasu a opatřený antireflexními vrstvami. Zobrazuje 110.000 pixelů a cca 97% snímané scény. Vzhledem k jeho využití jak při listování v menu tak i při praktickém fotografování považuji klasický optický hledáček, který je umístěn v otočné části s objektivem, za zcela zbytečný a v praxi jsem jej nikdy nepoužil.
K mechanické konstrukci ještě dodám – další velkou výhodou aparátu je to, že je objektiv opatřen standardním kovovým filtrovým závitem o průměru 28mm, což jistě velmi potěší všechny kreativní fotografy, kteří rádi využívají filtry a různé jiné příslušenství – a toho je k tomuto aparátu opravdu spousta (další informace v kapitole o příslušenství). Tělo samotné je pak také opatřeno standardním kovovým stativovým závitem, který je ovšem vzhledem ke koncepci těla mimo optickou osu objektivu.

Objektiv a čip

Jako u všech fotoaparátů je i u kompaktního modelu Nikon Coolpix 4500 nejdůleži­tější součástí objektiv. Tím je čtyřnásobný optický zoom Nikkor o ohniskové vzdálenosti 7,85–32,0 mm (ekvivalent k 35 mm kinofilmu je 38–155 mm). Světelnost objektivu je cca v obvyklém rozmezí 2,6–5,1. Optická soustava je složena z 10 prvků sestavených v 8 skupinách se dvěma asférickými členy. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost je v normálním provozu cca 30 cm až nekonečno, ale v nastavení makro je pak možno ostřit až v neuvěřitelném rozsahu od 2 cm (!) po nekonečno. V tomto nastavení se tak dají dělat skvělé makrosnímky a to bez jakéhokoli dalšího příslušenství a ve velmi dobré kvalitě. Viz ukázkové foto č.3., odkaz zde.
Nevýhodou tohoto jinak velmi slušně kreslícího objektivu je, že při nastavení na minimální ohniskovou vzdálenost se občas projevuje určité sférické zkreslení, které může například u snímků architektury působit až rušivě – viz obrázek č.4.
Toto zkreslení je však viditelné pouze na okrajích snímků s výraznými a pravidelnými liniemi, takže při fotografování jiných motivů nebo při použití jiné ohniskové vzdálenosti je toto zkreslení neznatelné. I tak je to ale celkem škoda, protože toto je snad jediná podstatnější vada tohoto aparátu. Přesto se však dají s tímto aparátem pořídit i snímky architektury, na kterých není zkreslení patrné. Je však třeba si na tento jev dát pozor. Na obrázku č.5 je ukázkový snímek právě architektonického detailu (odkaz zde) a na snímku č.6 je pak několikanásobně zvětšený výřez na ukázku kresby:
Přes uvedený nedostatek je z ukázkových snímků zřejmé, že objektiv vytváří ve spolupráci s čipem velmi slušné a dokonale ostré snímky. Použitý 1/1,8“ CCD s vysokou hustotou má rozlišení 4,13 milionu obrazových bodů a lze jej nastavit pro rozlišení 2272×1704 ; 2272×1520 (poměr stran 3:2); 1600×1200 ; 1280×960 ; 1024×768 a 640×480. Z již nasnímaných fotografií je pak možné přímo v aparátu vytvářet menší kopie určené pro rozesílání e-mailem. Fotografovat lze s citlivostí ekvivalentní ISO 100, 200, 400 a 800, případně v režimu AUTO, kdy aparát využívá i mezihodnoty
.Snímky lze na paměťovou kartu ukládat ve formátech JPEG (3 stupně komprese) a TIFF-RGB. Použitelné paměťové karty jsou typu CompactFlash I a II a pevné disky Microdrive.

Funkce

Nemá smysl vyjmenovávat všechny funkce aparátu, protože je jich mnoho a většina je u digitálních aparátů obvyklá a proto se soustředím pouze na ty opravdu důležité a významné. Jsou to především:

BSS – asi vůbec nejužitečnější je funkce BSS (Best shot selector), kterou žádný jiný výrobce zatím nenabízí, a která uživateli v mnoha případech značně ulehčí práci a dá se s úspěchem používat preventivně téměř neustále. Funguje to tak, že po stisknutí spouště se provádí série expozic dokud je stisknutá spoušť nebo až po maximální počet 10 snímků. Z nasnímaných záběrů pak software automaticky vybere ten nejostřejší, který uloží a ostatní smaže. Při fotografování z ruky bez stativu je to zvláště při nižší hladině osvětlení neocenitelná pomůcka – lze tak využívat i poměrně dlouhé časy bez nutnosti kontrolovat, zda se záběr povedl či nikoli. O úspoře místa na kartě ani nemluvě. Tuto funkci lze využívat pouze bez blesku (který by se nestačil tak rychle nabíjet) a po ukončení série je pak nutno několik vteřin (3–5) počkat, než se snímek vybere a uloží.
Histogram – k dispozici je také možnost zobrazení histogramu nasnímaných fotografií. Tato funkce dokonce i přímo na snímku zobrazí přepálená místa (pokud se vyskytnou) a je tak možno tento nežádoucí jev identifikovat a ihned na místě nafotit scénu znovu za pomocí jiného nastavení či využití expozičních korekcí a zachránit tak snímek, který by se jinak dal jen stěží (nebo vůbec) opravit.
Nastavení vyvážení bílé – aparát umožňuje 5 různých nastavení bílé barvy, přičemž každé z nich se dá ještě korigovat v rozmezí ±3 stupně a v případě zářivky se dá navolit i její typ. Samozřejmostí je navíc také automatické a ruční nastavení. V případě ručního nastavení si pak aparát poslední hodnotu pamatuje a lze ji i po čase vyvolat a zvolit – což se dá s výhodou použít u takzvaných digitálních filtrů, protože aparát si takto pamatuje poslední použitý filtr. Ukázkový snímek č.7 ukazuje příklad scény se smíšeným denním a umělým světlem, vyvážení bílé nastaveno na AUTO:

Redukce šumu – aparát je samozřejmě vybaven redukcí šumu. Tato funkce mírně prodlužuje ukládání snímků na paměťovou kartu. Její použití je však poněkud sporné, protože Coolpix 4500 si v naprosté většině případů poradí i bez její aktivace a to i v případě několikavteřinových expozic nočních snímků. Na ukázkovém snímku č.9 je noční snímek exponovaný cca 8 vteřin bez zapnutí funkce redukce šumu (odkaz zde):
Při testování aparátu jsem samozřejmě zkoušel i nárůst šumu při jednotlivých nastaveních citlivosti (viz složený obrázek vpravo). Při nastavení citlivosti čipu na ISO 100 a 200 je rozdíl neznatelný a obraz je krásně čistý. Při nastavení na ISO 400 je vidět velmi jemný náznak zrna a až teprve při ISO 800 je při velkém zvětšení znát podstatnější rozdíl oproti předchozím nastavením ale pořád ještě na velmi slušné úrovni.
Makro – jak jsem již uvedl v kapitole o objektivu, tak aparát umožňuje fotografování již na vzdálenost 2cm a makrosnímky se tak pořizují velmi snadno. Tento režim je u většiny aparátů spojen jen s pevným nastavením zoomu, ale v případě tohoto aparátu lze makro použít i v určitém rozsahu zoomu což dále zpříjemňuje práci v tomto režimu.
Kreativní programy – samozřejmostí digitálního kompaktu jsou kreativní přednastavené programy. Coolpix 4500 jich nabízí 16 (!) a to včetně méně obvyklých režimů, jako například režim Ohňostroj nebo Kopírování dokumentů. Mezi dalšími přednastavenými programy samozřejmě najdeme režim Panorama asistent (o kterém se ještě zmíním), Reprodukce, Protisvětlo a další. Navíc je možno také aktivovat plně automatický režim.
Programy pro pokročilé – kromě zmíněných kreativních programů je k dispozici také obvyklá čtveřice programů pro pokročilé uživatele: program s pružnou volbou, předvolba clony, předvolba času a plně manuální režim. V těchto režimech je možno také využívat korekce expozice v rozsahu ± 2 EV (škoda, že tento rozsah není alespoň ± 3 EV) v krocích po 0,3 EV. Velmi cenná je v této kategorii aparátů neobvyklá samostatná korekce expozice záblesku ve stejném rozsahu a krocích jako korekce expozice. Ještě dodám, že v plně manuálním režimu je možná u času B až pětiminutová expozice (!), což lze využít ve speciální technické a vědecké fotografii, ovšem i ke kreativním experimentům.
Měření expozice – k dispozici jsou 4 zcela nezávislé systémy měření expozice. Měření matrix pracující s 256-ti zónami, dále obvyklé měření se zvýhodněným středem a měření bodové, které měří expozici buď jen uprostřed a nebo se měřící bod posouvá současně s posunem jednoho z pěti zaostřovacích bodů.
Úprava perspektivy – ne zcela samozřejmá je také vestavěná funkce úpravy kácejících se linií u fotografií architektury. Již exponovaný snímek se touto funkcí dále upravuje a po vyhovujícím srovnání se vytvoří jeho kopie, která se uloží na kartu.
Autobracketing – je funkce známá z klasických kinofilmových zrcadlovek. V tomto nastavení aparát provede několik po sobě jdoucích expozic s různou korekcí a z exponovaných snímků lze pak vybrat ten nejzdařilejší. Tato funkce je velmi užitečná při fotografování za ztížených podmínek, kdy je scéna velmi odlišně a různorodě nasvícena. Digitální Coolpix 4500 má však oproti kinofilmovým aparátům ještě navíc velmi užitečnou funkci autobracketingu s různým nastavením vyvážení bílé barvy, čímž lze vytvořit sérii různě barevně zabarvených snímků.
Režim Panorama asistent – umožňuje vytvářet panoramatické snímky spojením libovolného množství snímků a to jak horizontálně, tak vertikálně. V tomto režimu exponované snímky je pak třeba definitivně spojit speciálním softwarem, který je součástí dodávky aparátu.
Režim vícenásobné expozice – Za zajímavost považuji režim Vícenásobná expozice, který umožňuje dvě po sobě následující expozice zkombinovat do jednoho snímku, a to tak, že již exponovaný první snímek se na monitoru prolne do aktuálně snímaného záběru

Příslušenství

Zajímavou kapitolou je pak příslušenství. K aparátu je ve standardní dodávce 16 MB karta, Li-On baterie včetně síťové nabíječky, USB kabel k PC a anténní kabel pro přenos snímků do TV, software pro úpravu a archivaci snímků Nikon, základní verze Photoshop Elements, popruh a krytka objektivu.
Mimo toto standardní a obvyklé příslušenství lze k aparátu dokoupit až neuvěřitelné množství dalších užitečných věcí. Nejzajímavější a nejdůležitější jsou předsádkové objektivy – úmyslně používám termín objektivy a nikoli čočky, protože se skutečně jedná o objektivy složené z několika elementů. Skutečnou perličkou je předsádka fisheye FC-E8, která rozšíří úhel záběru objektivu až na 180° a to ve dvou možných nastaveních. Buď jako plnohodnotné rybí oko s celkovým úhlem záběru 180° a kruhovým zobrazením a nebo se zobrazením 180° na úhlopříčce klasického obdélníkového formátu. Tento typ předsádky zatím konkurenční značky ke svým digitálním kompaktům nenabízejí. FC-E8 poskytuje obraz s velmi zajímavou a nezaměnitelnou perspektivou a to ve velmi slušné kvalitě. Nevýhodou této předsádky je vyšší cena, nemožnost použití fotografických filtrů a nutnost opatrné manipulace, aby nedošlo k poškození značně vypouklé přední čočky. Na následujících snímcích č.10 (odkaz zde) a 11 (odkaz zde) jsou ukázky snímků pořízených s touto předsádkou, přičemž při snímku č.10 bylo nastaveno kruhové a při snímku č.11 klasické zobrazení:

Další předsádkou je širokoúhlá čtyřčočková WC-E63, která rozšíří úhel záběru objektivu koeficientem 0,63 x na ekvivalent kinofilmu o rozsahu cca 24 až 100 mm a to už je na širším konci rozsah dostatečně široký i pro krajinnou či reportážní fotografii, případně pro fotografování ve stísněných prostorech. I tato předsádka je přitom dostatečně kvalitní, solidně robustně provedená a relativně levná. Její jedinou relativní nevýhodou je značná velikost (filtrový závit 72 mm) a při jejím nasazení je aparát dosti neskladný.

Následující předsádky TC-E2 a TC-E3ED naopak ohnisko objektivu prodlužují a to v prvním případě 2 x na hodnotu ekvivalentu kinofilmu 310 mm a ve druhém případě dokonce až na hodnotu 465 mm. Obě tyto předsádky jsou také velmi kvalitně provedené (TC-E3ED dokonce obsahuje prvek z ED skla) a značně rozšiřují možnosti použití tohoto aparátu ale obě jsou také poměrně rozměrné a při nasazení na aparát neskladné. Přičemž výkonnější TC-E3ED má také značnou pořizovací cenu.
Na objektiv se dá také připevnit adaptér ES-E28 na kopírování či chcete-li “skenování“ kinofilmového materiálu a to jak negativního tak diapozitivního. Do adaptéru se nasune film a aparát se namíří proti bílé stěně a následně se pořídí snímek s použitím blesku.
Pro úplnost dodávám, že je možno použít i celou řadu filtrů (např. polarizační, infračervený atd.).
Velmi zajímavým příslušenstvím je také makrosvětlo Macro Cool-light SL-1, které také nemá zatím v nabídce jiných firem obdobu. Jedná se o makrosvětlo podobné konstrukce jako makroblesk jen s tím rozdílem, že snímaná scéna není nasvícená zábleskem ale trvalým světlem speciálních LED diod. Výhodou je velmi snadné použití a instalace (pouze se našroubuje do filtrového závitu) a především oproti makroblesku mnohonásobně nižší cena.

Dalším použitelným příslušenstvím je pak kabelové dálkové ovládání MC-EU1 a rameno SK-E900 s adaptérem AS-E900 pro připojení klasického externího blesku.
Posledním a také velmi zajímavým příslušenstvím jsou redukční kroužky, které vyrábí buď přímo Nikon a nebo firmy zabývající se fotopříslušenstvím. Pomocí těchto kroužků lze Coolpix 4500 připojit k téměř jakémukoli dalekohledu nebo mikroskopu. Tímto způsobem se dá získat velmi silný teleobjektiv – ovšem za cenu nižší světelnosti. Ale to není všechno, stejným způsobem lze připojit třeba i hvězdářský teleskop a pořizovat tak velmi kvalitní astrofotografie, případně napojením na mikroskop efektní mikrofotografie.

Cena a závěr

Závěrem bych chtěl říci, že přestože je Coolpix 4500 již více než rok na trhu, tak ve své kategorii patří k absolutní špičce a vzhledem k nedávnému výraznému snížení jeho ceny bude jistě ještě dlouho velmi zajímavým aparátem, který si jistě najde své příznivce. Zde jsou ještě jednou v krátkém přehledu hlavní výhody i zápory tohoto přístroje: