Přinášíme zhodnocení tématu zpracovaného na základě 19. dílu Školy světla: AKTIVNÍ LUMINOGRAFIE - SVĚTLO V POHYBU. Mistr Jan Pohribný, MQEP vybral a zhodnotil v článku Vaše fotografie. Úkol zněl takto: „Vytvořte luminografii (kresbu nebo malbu světlem) pomocí jakéhokoliv světla, během jediné delší expozice, kterým dotvoříte smysluplně objekt, postavu či prostor (místnost, krajinu apod.)“
Téma Luminografie je v posledních letech docela populární a nejeden fotograf si za přispění stále dostupnějších světelných (zejména LED) zdrojů a fotografické techniky či dokonce smartphonu již tuto kreativní metodu vyzkoušel. Je to také vidět na zaslaných snímcích, že autoři již systematicky využívají potenciál světla jako malířského štětce, světelného razítka, grafického prvku a překračují tradiční hranice fotografie aniž by museli si nějak výrazně “pomáhat” v postprodukci a umělými dodatečnými zásahy. Přes to mne malinko překvapilo, že se do soutěže nezapojilo víc autorů, kteří by tuto metodu třeba prozkoumávali z dalších úhlů a možností. Nevadí, ještě dostanete příležitost v posledním díle věnovaném této kreativní technice, kde odhaluji další tvůrčí postupy, jak dosáhnout úspěšné a někdy velmi komplikované luminografie…
Lahváček: Srdce
Klasický a osvědčený příklad světelné kresby s možná až příliš jasným poselstvím je Srdce od Lahváčka. Nakreslit přesný tvar není zase tak jednoduché neb vše se děje v prostoru a tvůrce nevidí během kreslení celistvou stopu tvaru, jako když kreslí třeba tužkou na papír. Chválím nejen zajímavě zvolený barevný kontrast – červená světelná kresba srdce v nazelenalém prostředí přírody, ale také využití reflexu kresby na hladině, což fotografii oživuje a zdůrazňuje, že luminografie rozhodně nevznikla v počítači…
Elve: Luminografie
Luminografie od Elve již kombinuje obě základní techniky tedy kresbu a malbu. Nejzdařilejší je asi hned úvodní foto z triptychu s postavou, kde je nejen působivé prostředí a temná atmosféra barokního zámku, či kláštera, ale také světelný “mrak” či duch a postava sugestivně osvícená barevným protisvětlem. Středověká studna je dobrou ukázkou, co světlo, kterým zblízka malujeme po jednotlivých částech objektu, či postavy, zdůrazní nebo naopak potlačí, samozřejmě i s možnostmi měnit barevnost pomocí filtrů nebo kombinace RGB světel. Prostřední foto s tenisákem je zábavné a možná nejoriginálnější z triptychu, ale světelná dráha skákajícího míče nepůsobí přesvědčivě. Možná by bylo lepší pracovat s větším zdrojem světla nebo dokonce zkusit nasvětlit míček a s ním skoky kreslit (musel by asi být upevněn na nějaké černé tyčce).
Frantiszek: Ti druzi
Zajímavý autoportrét zaslal Frantiszek, který sice rámuje výrazná světelná kresba do jakési nepovedené spirály, ale mnohem přitažlivější je mikrokosmos, který se nachází uvnitř tohoto obrazce. Snad je to struktura starého zrcadla, co vytváří iluzi prvního dne Stvoření a autor je zde jako Stvořitel…
Zuzik: Neboj se!
Atmosférou i promyšlenou světelnou malbou s barvami působí obě fotografie od Zuzika, kde zejména Neboj se! vyvolává částečně nasvětlená postava v kombinaci s grafitti na zdi domu celý příběh skoro detektivní.
Jiří Kolář: Představy
Samostatnou kapitolou jsou abstrakce od Jiřího Koláře, kdy velmi nápaditě opravdu malířským způsobem využil na triptychu Představy potenciál světelného štětce a reflexí v tabulích skla (pokud se nemýlím), které vytvářejí zvláštní geometrickou strukturu jako doplněk amorfní výrazně barevné malby. Druhá jeho série Plynutí, zase pracuje kreativně se záměrnou neostrostí, čímž ještě více zdůrazňuje nezávislost na konkrétní předloze, jak tomu u většiny foto bývá…
rkzt: v Zajetí ohně
Malířsky se také na své modelce vyřádil rkzt, jehož v Zajetí ohně je velmi expresivní, možná až příliš potlačující základní námět. Zejména velmi světlé tahy štětcem na sebe upoutávají a skutečný “oheň” v jejich žáru není tak patrný.
Sandra Wija: Aura I
Daleko jemněji se světelným štětcem pracuje Sandra W. na foto Aura I, kde cítíme opravdu každé vlákno štětce, ladnost tvaru, jen je škoda, že světlo malinko více zasahuje i do vlasů modelky a zplošťuje tvar její hlavy.
Sandra Wija: Trojská můza
K vrcholům této soutěže patří však její Trojská můza, kde nejen působivě komponuje, ale také nasvětluje zdařilou architekturu Trojského mostu, ale především smysluplně využívá potenciálu světelné LED tyče, která za modelkou vytvořila auru, kruh, který skvěle architekturu, ale i postavu doplňuje.
Atropina: Vlastní svět
Světelná RGB LED tyč sehrála i významnou roli u Atropiny, kde vtipně glosuje svět našich dětí, ale do značné míry i nás dospělých, na snímku Vlastní svět. Virtuální realita je často velmi lákavá, barevná, ale se skutečným světem má mnohdy jen málo společného…
rkzt: Vestecký rybník
Světelný kruh za modelkou tvoří s kulovou lampou, která jí osvětluje, dominantu snímku Vestecký rybník, kde se rkzt podařilo velmi čistě zakomponovat i oblé tvary dřevěné lávky a kruhového mola a využít (samozřejmě asi za přispění menších úprav v postprocesu) večerního světelného smogu blízkého velkoměsta, k dosažení opravdu meditativní nálady.
Těším se na další vaše luminografické nápady!
Jan Pohribný, MQEP
Děkujeme za Vaše krásné snímky! Autorům vybraných fotografií gratulujeme.