Léto je nejlepším obdobím pro fotografování Mléčné dráhy. Za jasných letních nocí se nad řekou Vydrou objeví jádro naší galaxie. Vody bývá nejméně v roce, ale přívalové deště či pravý mokrý šumavský týden to všechno umí dokonale změnit.
Léto
Léto bývá poslední dobou velmi suché. Vody je většinou velmi málo a tu trochu, co zbývá si bere elektrárna na Čeňkově pile z Vydry obtokem z Tetovského kanálu. Přes den je u Vydry mnoho lidí. Pokud však vyrazíte hodně brzo ráno nebo naopak večer, až budou zaše všichni na večeři, budete mít pro fotografování nejlepší světlo a zase budete sami. Zcela odlišná je pak noc. Fotografování krajiny s noční oblohou je zde obtížnější než na šumavských pláních, neboť jste v kaňonu s omezeným výhledem. Šumění vody a klid, do kterého občas zahouká sova, je zážitek, který stojí za probdělou noc s fotoaparátem.
Mléčná dráha
Výhodou letního období je, že Mléčná dráha se narovná vůči horizontu. Proto můžeme komponovat vertikální výřezy. To je příležitost pro fotografování v kaňonu Vydry. Noci jsou krátké a světlé i v období měsíčního novu. V období kolem letního slunovratu máte tak dvě hodiny, kdy je Mléčná dráha dobře fotografovatelná. U Vydry bývá vždy teplo a objektiv se většinou nerosí. Pro šum sensoru to není nejlepší zpráva, ale ruce zase nemrznou jako v ostatních obdobích. Vyplatí se pořídit vícenásobné expozice a tepelný šum, který je náhodný, zredukovat zprůměrováním.
Červenec 2019: řeka Vydra s Mléčnou dráhou
Canon EOS 5DSR, objektiv Sigma 14mmf/1,8, clona f/1,8, čas 20s, ISO 3200 20×. Autor: Andrej Macenauer
Vodopády
V létě bývají časté přívalové deště. Je třeba zareagovat včas. Na rozdíl od jarních či zimních oblev velká voda mnohem rychleji opadne. Většinu času je sucho a voda prolétne do údolí. Je třeba znát místa na řece, kde se tvoří vodopády.
Je to hra s expozičním časem, jak vyjádřit pohyb a mohutnost proudu. Ve vodě je nutné zanechat určitou strukturu, ale zároveň rozmazat její pohyb delším expozičním časem tak, aby všechny jemné kudrlinky nerušily hlavní motiv.
Na konci června 2016 hodně zapršelo. U tohoto místa bývala dřevěná vyhlídka, která se postupně rozpadla. Vodopád je tvořen vysokým plochým kamenem, přes který za normálního stavu trčí z vody a nic přes něj neteče. Během největších záplav zmizí úplně. Vody musí být tak akorát, aby vytvořila vodopád.
Červenec 2016: vodopád Vydry pod bývalou vyhlídkou I
Canon EOS 5DSR, objektiv 24–70mm f/2,8, ohnisková vzdálenost 70mm, clona f/16, čas 0,5s, ISO 100
Kompozice má tři plány: pozadí, vodopád a peřeje pod vodopádem. Ty se jako hlavní motiv trochu tlučou s vodopádem.
Červenec 2016: Vydra s vodopádem pod bývalou vyhlídkou
Canon EOS 5DSR, objektiv 24–70mm f/2,8, ohnisková vzdálenost 24mm, clona f/16, čas 0,6s, ISO 100
Hlavním motivem jsou výrazné vodní proudy vytékající z vodopádu: linie. Linii jsem koponoval do úhlopříčky, abych vytvořil dojem prostoru.
Po průtrži mračen často vysvitne Slunce, které je pak příliš prudké. Příliš velký světelný kontrast barevné fotografii nikdy moc nepřeje. Pak se vyplatí fotografie pořízené do formátu Raw převést do černobílé.
Červen 2013: Stupně řeky Vydry pod velkou skálou
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16–35mm f/2,8, ohnisková vzdálenost 20mm, clona f/13, 4as 1/4s, ISO 250
Po průtrži mračen se vyjasnilo. Slunce bylo vysoko nad hlavou a světlo pronikalo do kaňonu. Jako hlavní motiv jsem se rozhodl použít výrazný balvan, který jsem zakomponoval do zlatého řezu. Má dostatečně výrazný tvar. Po průtrži se přes něj valí voda. Zároveň je zde výrazná i linie stupně řeky v úhlopříčce pro vyjádření prostoru.