Úspěšného mladého fotografa Tomáše Havla už možná znáte, zvlášť pokud jste pravidelným návštěvníkem Instagramu, kde jeho dechberoucí snímky krajin z celého světa pravidelně okouzlují 154 tisíc lidí. Dnes se společně s Tomášem vydáme za krásami Madeiry.
Jak byste svou tvorbu našim čtenářům představil?
Jsem dobrodruh, cestovatel a milovník přírody a moje tvorba z toho plně vychází. Fotím krajinu i cestovatelské fotky a díky tomu, že jsem s fotkou začal brzy, vnímal jsem během let hodně různých vlivů, trendů, tendencí. Našel jsem si svoji cestu, mám rád dramatické snímky, které nadchnou. Rád porovnávám velikost hor s maličkostí člověka. Chci, aby fotka vtáhla diváka do děje a probudila v něm touhu objevovat a zároveň obdivovat krásu přírody.
K fotografování jste se dostal už jako malý, byl jste odjakživa krajinářem a kdy se vaše záliba v cestování spojila s focením?
Když se ohlédnu, profotil jsem opravdu značnou část svého života. V tomhle směru mám jistou výhodu, náskok, protože pro moji generaci to nebylo typické. Dnes už je to ale díky sociálním sítím jinak. Jako fotograf jsem se dlouho nevnímal, protože mi přišlo přirozené, že zaznamenávám cesty a dechberoucí místa. Proto jsem se vždy věnoval zejména fotce krajiny. Bavilo mě to, tak jsem fotil. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem cítil, že chci svoje fotky posunout dál. Technickým provedením, úpravou… Zjistil jsem, že potřebuji kvalitnější vybavení. Do toho rozjetého vlaku přišli první klienti a já fotku přestal vnímat jen jako zábavu.
Než se dostaneme k putování po Madeiře, podle čeho si své fotografické destinace vybíráte? Necháváte se ovlivnit tím, co je právě populární fotit?
Já se naopak snažím vyhledávat místa, která tak populární nejsou. Třeba do Norska jsem jezdil dávno předtím, než zaznamenalo turistický boom. S Madeirou je tomu podobně, je to oblíbená, ale zatím naštěstí ne tak vytížená destinace. Mám svůj bucket list vysněných míst, který cestovatelským trendům příliš nepodléhá. Jistě se nějaká místa shodovat budou, ale to je přirozené. Nejraději se toulám i fotím v horách, což je samo o sobě kritérium. Mám rád klidná a nedotčená místa. V mém seznamu nenajdete moc tropických destinací.
 |
 |
Na Instagramu můžeme vidět spousty fotek z takovýchto destinací, často se na fotku nějakého turisty provařeného místa stojí takřka fronty, jak se vyhnout mainstreamu a zůstat stále originální?
Osobně to řeším dvojím způsobem. Buď jedu vyloženě nepřipravený a nechávám se unášet cestou, zastavím tam, kde se mi to líbí. Zní to až směšně jednoduše, ale funguje to skvěle. Třeba v Alpách je tolik dechberoucích míst, že si jich snad ani nejde za jeden život dosyta užít. Stačí sbalit batoh, vyrazit na trek a pak už se jen kochat a snímat neokoukané scenérie. Druhý způsob souvisí s přípravou na cestu. Prozkoumat lokalitu na internetu, dát si s tím trochu práce a najít doporučení místních je určitě lepší, než se řídit velkými turistickými průvodci. A pokud už se na takovém mainstream místě ocitnu, snažím se najít novou kompozici, počkat na zajímavé počasí nebo zkrátka jít o kousek dál, než na první vyhlídku, kde končí většina tradičních turistů.
Čím vás zaujala právě Madeira? Plánoval jste se sem vydat už dříve, popř. máte nějaký seznam vysněných fotografických lokalit?
Madeira je nekonečně krásná. Pro můj fotografický styl je to naprostý ideál. Nekonečně dramatické hornaté pobřeží, útesy pod kterými burácí moře. O kousek dál hustý les, který vypadá jako z fantasy filmů. To místo má obrovskou energii, kterou mohu do fotky otisknout. Madeira byl poměrně spontánní nápad, nic, co bych roky plánoval. O to víc mi vyrazila dech a já ji na svůj seznam naopak přidal. Rozhodně jsem tam nebyl naposledy a už teď se těším, až ji v únoru s fotoexpedicí navštívím znovu.
Bez čeho nikdy nevyrážíte na své cesty, pominu-li do očí bijící samozřejmosti, jako je foťák – mám na mysli nějaké vaše oblíbence na poli fototechniky.
Vedle foťáku je to samozřejmě širokoúhlý objektiv, s oblibou používám Canon EF 16–35mm f/2.8L USM. Pak je to stativ a dálková spoušť. Co ale musím přiznat, v poslední době byly moje cesty fyzicky náročné a potřeboval jsem váhu batohu dostat na minimum. Skvělý snímek dokážu pořídit i na telefon.
Co byste doporučil našim čtenářům, aby do své fotografické výbavy na Madeiru nezapomněli přibalit? Je nějaká fototechnika, bez které byste se zde neobešel, popř. která se vám nejvíce osvědčila?
Z hlediska podmínek, které tam panují, se nemusí návštěvníci obávat. Výbava se neliší od jakýchkoliv jiných výprav do hor. Vypíchnout můžu nutnost mít s sebou kvalitní stativ, protože na pobřeží je silnější vítr. Pokud je větrno, je důležité nenechat stativ bez dozoru, nebo nohy jednoduše zatížit. Čím těžší stativ, tím lepší, ale já sám nosím lehký cestovatelský stativ, který váží do 1,5 kg a nikdy nebyl problém.
 |
 |
Jaká místa byste doporučil a proč? Podle čeho jste celou cestu plánoval vy?
Madeira není velká a když už se tam člověk dostane, je možné ji jednoduše procestovat celou a to je právě to, co bych doporučil. Nevynechte pobřeží, národní park ani nejvyšší horu. Když jsem si cestu plánoval, podíval jsem se na rozlohu ostrova a nebylo co řešit.
V jakou denní dobu jste fotil nejčastěji – za svítání, či za soumraku? Popř. zkoušel jste na tomto ostrově i noční fotografii?
Tyto dvě denní doby byly jistě nejvytíženější. Nedá se říci, že bych jednu z nich preferoval. Ráno jsem potkával mlhy, večer zase krásné teplé a měkké světlo. Hvězdnou oblohu jsem na Madeiře nezachytil, po každodenním hikování v horách jsem potřeboval nabrat síly alespoň pár hodinami spánku.
 |
 |
Narazil jste na nějaké místo s obtížnou dostupností, odkud bylo třeba těžké fotku pořídit? Je třeba se vydat na náročné treky, aby člověk tento ostrov věrně zachytil?
Ostrov nabízí nespočet možností, pro fotoexpedici mám připravené jen ty dostupnější lokace. Nejnáročnější z nich je výstup na nejvyšší horu Madeiry, Pico Ruivo. Z vrcholu je celý ostrov jako na dlani.
Je nějaká technika, kterou jste při focení této krajiny nejvíce využíval, jako třeba bracketing nebo dlouhé expozice? Jaké ohnisko se vám nejvíce osvědčilo?
Mám v oblibě právě expoziční bracketing, který jsem i na Madeiře hojně využíval. Díky němu krásně vynikne celá scéna. Velmi často fotím na ohnisko 16mm.
 |
 |
Jak jste sám již zmínil, na začátku února se na Madeiru opět vydáte, tentokrát v rámci fotoexpedice s FotoInstitut.cz. Na co se zájemci o tuto cestu mohou těšit?
Mohou se těšit na neuvěřitelné krásy ostrova hledáčkem fotoaparátu. Prozkoumáme ta nejzajímavější místa Madeiry a opřeme se do procvičování fotografických dovedností. Nechám účastníky nahlédnout do mého fotografického světa a pomohu jim získat klíčové krajinářské dovednosti. Kromě tradičních témat jako jsou třeba fotografické techniky se mohou účastníci těšit i na téma sociálních sítí a budování osobní značky.
Na závěr bych se ráda zeptala, co vás na Madeiře nejvíce oslovilo? Na co třeba rád vzpomínáte nebo máte nějakou oblíbenou fotografii z této cesty?
Nejvíce mi utkvěl v hlavě ten tamější pohodu. Užíval jsem si klidná lednová rána na pobřeží, kde jsem byl úplně sám. Bavilo mě, že jsem ostrov z fotek vůbec neznal a většina míst pro mě byla absolutně neznámá, takže to pro mě byl nevídaný zážitek. K Madeiře jsem si vytvořil úzký vztah a všechny fotky odtud mám moc rád.
Web: www.tomashavel.com
Instagram: www.instagram.com/tomashavel
Facebook: www.facebook.com/…lPhotography