Fotoaparát.cz

Podrobná recenze FX bezzrcadlovky Nikon Z6

Nikon Z6 je profesionální bezzrcadlovka cílící hlavně na video a na fotografy požadující rychlé sekvenční snímání. Z části se jedná o nástupce D750 – jaká je bezzrcadlovka v praxi?

Úvod

Bezzrcadlovky jsou dnes velmi populární, takže není divu, že se do jejich výroby pustil i Nikon a jsou pro něj momentálně prioritou, i když chce zachovat i zrcadlovkovou řadu. I nativních objektivů je stále více a začínají se objevovat i profesionální kousky. Ve zkratce zde shrnu základní výhody, potenciální problémy a nedostatky bezzrcadlovek vůči zrcadlovkám.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Plusy

Diskutabilní

Minusy

Parametry:

Specifikace Nikon Z6
Bajonet Nikon Z
Rozlišení 24,5 Mpx
Velikost snímače FF
Stabilizace čipu Ano
ISO 100–51200
ISO (rozšířené) 50–204800
Závěrka 1/8000–30s
Proesor Expeed 6
Hledáček EVF
Pokrytí cca 100%
Zvětšení cca 0,8×
Rozlišení EVF 3,69M bodů
AF typ hybridní
AF body 273
Blesky jen externí
Max. FPS 12
Buffer (RAW) neuvedeno
Video Až 4K (30p)
Displej LCD (dotyk.)
Velikost 3,2"
Rozlišení 2,1M bodů
Artikulace Pouze výklopný
WiFi Ano
BT Ano
3,5mm Jack Ano
HDMI Ano
USB USB-C
Paměť 1×XQD/CF
Baterie En-El15b
Výdrž baterie 310 sn.
Rozměry 134×100.5×67.5 mm
Hmotnost 675 g
Cena 49 990 Kč

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Ergonomie a design

Celkově je ergonomie velmi povedená, foťák se drží výborně, je dobře vyvážený i s těžšími objektivy a všechna důležitá tlačítka jsou umístěna tak, že na ně lze dobře dosáhnout – v zásadě se nic podstatného nemění ve srovnání se zrcadlovkami Nikon.

produktov? sn?mek fototechniky

Ve zkratce – zadní strana doznala jen malých změn. Zůstal joystick, osmisměrný volič a kupa tlačítek, které jsou ve srovnání se zrcadlovkami trošku jinak přeskládané. Horní strana doznala největší změnu v případě stavového displeje, který je menší a nově zobrazuje bílé hodnoty na černém pozadí. Snížil se počet údajů, které zobrazuje, ale nic důležitého nechybí. Kruhový volič už není „dvoupatrový“, takže se na něm nedají přepínat režimy snímání (jeden snímek, sekvenční snímání, samospoušť…), na to slouží tlačítko na zadní straně obdobně jako u modelů nižších sérií.

produktov? sn?mek fototechniky

Přední strana stále disponuje dvěma funkčními tlačítky, zmizela tlačítka na expoziční bracketing, blesk a hybridní tlačítko/přepínač ostření. Nic z toho nemá plnohodnotnou náhradu.

produktov? sn?mek fototechniky

Nová jsou tlačítka na ovládání hledáčku a displeje – jedno přepíná režimy zobrazování mezi displejem a hledáčkem, druhé nastaví, co se zobrazuje v hledáčku při focení.

Mezi další specifikace se řadí absence plnohodnotných vertikálních gripů, jeden slot na XQD karty nebo korekce dioptrií, jejíž seřizovátko se musí nejprve povystrčit a potom je ono seřizovátko asymetrické, takže na jednu stranu jde mnohem dál a je horší odhadnout „nulu“, pokud vám to někdo rozhodí.

produktov? sn?mek fototechniky

Při ovládání bude klíčový i displej, na kterém se skrze tlačítko „i“ objeví rychlé nastavení (položky lze uživatelsky nastavit), kam lze schovat často používané volby, které se už nevejdou na programovatelná tlačítka.

Pokud preferujete podrobnější základní popis ovládání bezzrcadlovky, podívejte se na recenzi Nikonu Z7. Protože je Z6 už druhou bezzrcadlovkou od Nikonu, kterou testuji, zde prostor raději věnuji praktickým postřehům a radám, které jsem na testování shromáždil.

Ovládání v praxi

Na těle bezzrcadlovky se nacházejí 3–4 tlačítka, která jsou vhodná k různému uživatelskému nastavení. Dvě se nacházejí na přední straně vedle bajonetu, třetím je tlačítko nahrávání videa, které v režimu focení nemá přiřazenou žádnou funkci a nějaké možnosti poskytuje AF-ON tlačítko. Tohle nemusí stačit všem fotografům – hlavně poté, co Nikon několik tlačítek odebral a kvůli tomu, že bezzrcadlovky umožňují několik dalších vychytávek, které by si zasloužily tlačítko pro rychlé přepínání.

Test Nikonu Z7

Řešením je používání uživatelsky nastavitelných režimů (U1, U2, U3) na kruhovém voliči. Ten totiž umožňuje přiřadit pro každý režim funkčním tlačítkům jiné funkce. Takže U1 může sloužit pro práci s blesky, kdy se na jedno z uživatelsky nastavitelných tlačítek dostane korekce expozice blesku. Režim U2 může sloužit třeba na akční focení, kdy se může hodit nastavení režimů ostření a hlavně výběr velikosti ostřicích bodů. Režim U3 může sloužit třeba pro bezhlučné ostření…

Pokud by nestačilo ani toto, pomůže nákup profesionálních objektivů Nikon jako 24–70mm f/2.8S, který má nejen jedno další funkční tlačítko, ale i jeden příkazový kroužek, na který lze nastavit několik funkcí. Různé funkce lze přiřadit i zmáčknutí joysticku, ale s tím jsem měl problém, protože se mi jím spíše podařilo pohnout do strany a tím si změnit ostřicí bod.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Tohle bylo přiřazování důležitých funkcí, které bude fotograf potřebovat nastavovat často a je lepší je mít automatizované na hardwarových tlačítkách, než je hledat v menu. Stále existují nastavení, kde není potřeba, aby byla dosažena extrémně rychle – osobně tam řadím třeba expoziční bracketing. Pro takové funkce dobře poslouží nastavení dostupné skrze „i“.

Bezzrcadlovky mají oproti zrcadlovkám tu klíčovou výhodu, že se vám menu umí obrazit i v hledáčku, takže takové nastavení dostává mnohem větší smysl. Vejde se do něj až dvanáct položek, které jsou uživatelsky definovatelné. Určitě si toto menu nastavte podle svých představ, protože jej nejspíše budete velmi často používat.

Uvedu i pár poznámek k hledáčku. Ten je velmi povedený, rozlišení je dostatečně jemné, obnovovací frekvence je dostatečná. Trošku mě iritovalo, že neumí najednou zobrazit histogram i kompletní nastavení – je to buď jedno, nebo druhé. To všechno se také vylučuje s vodováhou – vše najednou tam prostě nedostanete, což je škoda.

Hledáček příjemně přesahuje záda přístroje, takže se nosem nemačkáte na zadní displej, což je oproti zrcadlovkám příjemná změna. Senzor přiblížení funguje dobře při přikládání oka, v tomto ohledu je dostatečně rychlý. Co mi vadilo, při přepínání mezi hledáčkem a displejem se mi často stávalo, že jsem chtěl zapnout galerii vyfocených snímků, rukou jsem pohnul před hledáčkem a foťák to zmátlo, takže se displej na moment vypnul a zapnul se hledáček, i když jsem jej nechtěl použít.

Ještě jedno drobné (i když logické) upozornění – oproti zrcadlovkám je obtížnější úmyslné focení v protisvětle, protože skrze elektronický hledáček často nejde poznat, zdali v obraze protisvětlo máte či nikoliv. Na druhou stranu si namířením foťáku do slunce s teleobjektivem neodrovnáte oči.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Zadní displej je dotykový, má dobré rozlišení, rozumnou viditelnost na slunci a je výklopný nahoru a dolů, co je příjemné. Neumí se vytočit dopředu, což některé konkurenční modely umí. Celkově s ním nebyly žádné problémy.

Bezzrcadlovky mění přístup k bleskům a tichému snímání (a obě témata spolu souvisí). S tichým snímáním – tedy plně elektronickou závěrkou – nelze blesky používat, protože by to dělalo neplechu s odečítáním dat ze senzoru. Podivné artefakty se mohou objevit i při nekvalitním osvětlení a elektronické závěrce. Ta je jinak opravdu tichá, což je pro některé případy velmi příjemná vlastnost.

Nikon Z6 ani Z7 nemají zabudované blesky, což sice někomu může vadit, ale můj názor je, že když už někdo používá takto drahý foťák, měl by používat externí blesky. Ty s foťákem komunikují bezproblémově (mimo výjimku výše), a to včetně blesků třetích stran. U bezzrcadlovek však neplatí, že blesky se zabudovaným infračerveným emitorem pomáhají ostřícímu systému jako u zrcadlovek.

FTZ adaptér funguje výborně, jediný problém je se stativy. Pokud máte na foťáku připevněnou stativovou destičku a sundáváte/nandáváte adaptér (tedy měníte mezi F/Z objektivy), je potřeba stativovou destičku odmontovat. To může být pro někoho velmi nepraktické a v některých případech to znemožňuje jednoduchou výměnu objektivů na stativu.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Zmínit musím ještě voděodolnost, kterou jsem vzhledem k nepříznivému počasí během testování měl možnost několikrát vyzkoušet. S foťákem jsem šel několikrát do lehčího deště, takže se voda dostala i do potenciálně nepříjemných míst jako k hledáčku, do konstrukce pod displej, který jsem se při dešti nebál vyklápět. Kapky prověřily i tlačítka a další voliče a nezaznamenal jsem žádný problém.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Menu

Zde Nikon ničím nepřekvapil, což je víceméně dobře, protože u zrcadlovek má menu poměrně dobře udělané a tady maximálně přibylo pár položek a pár jich ubylo, ale nic podstatného se nezměnilo. Kdo pracoval se zrcadlovkou Nikon, bude jako doma.

Povšimněte si propracovaného nastavení videa, kde je možnost nastavení podle menu fotografování. Některé parametry lze nastavit vždy v menu fotografování a menu videa si je přebere a nemusíte jednu věc nastavovat dvakrát.

Video

Nikon Z6 je v současnosti jednou z nejlepších možností pro nahrávání videa, nabídne 4K při 30 fps rozlišení, externí nahrávání přes HDMI, 10 bit 4:2:2 výstup apod. Překonává ho pouze Panasonic – Lumix S1 umí 4K při 60 fps a na přelomu května a června 2019 zatím nedostupný Lumix S1H, který bude umět 6K video, resp. 5,9K 16:9 při 30 fps.

My na FotoAparát.cz nejsme přímo videografové, takže se zaměříme na základnější parametry videa. Konkrétně se zaměřím na kvalitu a na ostření.

Při ostření mě zaujaly dvě funkce – citlivost určuje, jak rychle foťák zareaguje na to, že zaostřovací bod nemá zaostřeno; rychlost ostření potom určuje, jak rychle bude foťák ostřit poté, co zjistí, že zaostřovací bod nemá zaostřeno.

První video ukazuje obě hodnoty nastavené na nejvyšší hodnotu – tedy nejrychlejší. Ostřicí pod je umístěn mírně vlevo od středu obrazu.

Druhé video ukazuje přeostřování s oběma hodnotami na střední úrovni.

Poslední video ukazuje, jak pomalé to může být.

Ještě je zde ukázka přeostřování z blízka na dálku. Všímejte si, že se foťáku někdy „nechce“ přeostřit, což se dá popohnat tím, že namáčknete tlačítko spouště – to poznáte tak, že obraz je přeostřen nenadále a rychleji.

Foťák navíc na rozdíl od Z7 a další konkurence nemá crop při nahrávání 4K videa, takže data jsou odečítána z celé plochy snímače a výsledné video není přiblížené (např. 1,5× jako další foťáky). Nikon ve videu umožňuje Flat profil, ze kterého lze vytáhnout větší dynamický rozsah a lze ho dobře dobarvit v postprodukci. Výhodou jsou i dva konektory na mikrofon a sluchátka – některé modely mají pouze jeden kombinovaný konektor. Z6 umí i zpomalené video – Full HD rozlišení při 120 fps. Do budoucna se počítá i s RAW videem.

K videu přidám ještě poslední poznatek, který zároveň poslouží jako oslí můstek k další kapitole. Když se foťák přepne do režimu videa, objektivy se Z-kovým bajonetem začnou ostřit tišeji – vibrace se přenesou trošku do nižších frekvencí a na videu to potom nejde tolik slyšet. F-kové objektivy to nedělají a na video nejsou až tak vhodné, protože ostří více „trhaně“.

Ostření

Poslední aktualizace přinesla vylepšení ostření, které zahrnovalo jednak Eye AF, tedy ostření na oko, a podporu ostření při nižší hladině osvětlení. Obě tyto aktualizace vypadají dobře, bohužel jsem foťák musel odevzdat před tím, než aktualizace vyšla, takže na následujících řádcích nebude aktualizace reflektována.

I když je ostření při videu solidní, při fotografování se dají nalézt slabiny. Předně ostření na pohybující se objekty s nepředvídatelným směrem pohybu, tam se foťák ztrácí nebo nestíhá ostřit. Nevýhodou je i absence 3D sledování objektu, jako známe ze zrcadlovek Nikonu. Dále jsou to mírné problémy na AF při slabém osvětlení, kde ostření nezaostřilo nebo mělo problémy ve světle, kde Nikon D750 neměl problém – tohle by se ale po aktualizaci mělo zlepšit.

Aktualizace přinesla i jedno důležité vylepšení – Eye AF. Ten na teoretické rovině funguje tak, že foťák sám identifikuje tváře a oči v obraze a umožní fotografovi vybrat, na které oko chce ostřit, případně to vybírá automaticky podle toho, které oko je nejbližší. Na oko by mělo být vždy zaostřeno, což je výborná funkce pro portrétní fotografy – tedy pokud funguje, jak má, což jsme neměli možnost vyzkoušet.

Každopádně foťák je pro portrétní fotografy vhodný i bez Eye AF a důvody jsou rovnou dva. Prvním je, že bezzrcadlovky díky ostření na snímači netrpí back- a front-focusem, takže se na ostření můžete mnohem více spolehnout. Druhým důvodem je nastavitelná velikost ostřících bodů, takže při focení portrétů si můžete nastavit „pin“, který je opravdu malý a umí zaostřit přesně na oko, takže nechytá řasy či obočí, což při minimální hloubce ostrosti často znamená oko mimo hloubku ostrosti.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Velkou výhodou nejen pro portrétní fotografy je rozmístění ostřicích bodů téměř po celé ploše snímače – cca 81 % plochy. To je výborné, navíc ostřicích bodů je ve foťáku tolik, že doporučuji zapnout přeskakování každého druhého ostřícího bodu, což zrychlí změnu ostřícího bodu.

Ostření je obecně celkem rychlé a spolehlivé, obzvláště s novými „Z-kovými“ objektivy. Se staršími „F-kovými“ objektivy je ostření trhanější a hlučnější, což se projeví hlavně u videa. Každopádně Z6 i Z7 umí dobře ostřit i se staršími objektivy přes FTZ adaptér.

Test Nikonu Z7

Pár slov utrousím i o focus peakingu, který je sice pěknou funkcí, ale po otestování Z7 i Z6 musím konstatovat, že má pár „much“. Vypadá to totiž, že funguje pouze na detekci kontrastu a není schopný detekovat méně kontrastní hrany. Jinými slovy se můžete dostat do situace, kdy tušíte, že máte správně zaostřeno, ale focus peaking nic neukazuje, protože zaostřená oblast není dostatečně kontrastní. Tohle ale zase umí vyřešit 100% náhled na zaostřené místo.

Rychlost snímání

Jako maximální rychlost sériového snímání je uvedeno číslo 12 snímků za vteřinu. Toho je možné dosáhnout pouze při vypnutém ostření a bez měření expozice. Pro většinu fotografů je však důležitější snímání při přeostřování.

Pro nejnáročnější je zde mód H+, který umožňuje snímat rychlostí 9 fps při přeostřování. Buffer se v takovém případě naplní cca po 25 fotkách při kombinaci RAW+JPEG. Následně se snímkovací frekvence značně omezí, nicméně foťák je schopný stále reagovat.

Jako mnohem zajímavější mi přijde režim H, který sice sníží snímkovací frekvenci na 5,5 fps, nicméně v tomto případě umí nejen konstantní přeostřování, ale má bezedný buffer. Po asi 90 snímcích, tedy 16 vteřinách focení, jsem usoudil, že by to mohla být pravda. Foťák se při tom nijak nesekal a po vyfocení byl použitelný.

Pro podobné rychlé focení může stát za zvážení tichá závěrka, pochopitelně ne z důvodu hluku, ale kvůli tomu, že mechanická závěrka neodstřihne senzor od světla a díky tomu může déle zpracovávat informace a lépe ostřit nebo vyhodnocovat expozici. Pocitově mi to tak přišlo, nicméně se mi tato hypotéza ověřuje těžko. Každopádně je potom potřeba si dávat větší pozor třeba na osvětlení, které může v kombinaci s elektronickou závěrkou vytvářet na obraze různé pruhy apod.

Stabilizace senzoru – IBIS

Bezzrcadlovka má zabudovanou stabilizaci obrazu přímo v senzoru, což s sebou přináší několik výhod. Tou hlavní je, že nemusí být stabilizovaný každý objektiv, takže jsou všechny objektivy levnější, lehčí a menší.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Stabilizace se umí vypnout a zapnout sama, protože foťák pozná, že se nachází na stativu. Každopádně si můžete vypnutí/zapnutí stabilizace navolit na „i“ menu, kde uvidíte, jestli foťák zaregistroval postavení na stativ a stabilizaci vypnul. Tohle fungovalo dobře, což je pro fotografa používajícího stativ velké plus, protože si nemusí neustále kontrolovat vypnutí stabilizace na každém objektivu, když je foťák na stativu.

Celkově se síla stabilizace pohybuje okolo 4,5 EV, což pomáhá udržet z ruky 10× delší časy než bez stabilizace. To je slušný výsledek.

Velikost souborů

RAWy mají okolo 30 MB, lze jim nastavit bezztrátovou i ztrátovou komprimaci při až 14bitové hloubce obrazu, JPEGy na vyšší kvalitu mají okolo 6 MB, což je v obou případech rozumné. Horší to je u 4K videa, kde 10 vteřin zabere cca 150 MB místa, minuta vyjde na cirka 900 MB, což není zrovna málo.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Výdrž baterie

Ta se odvíjí od používání. Pokud cvakáte jednu fotku za druhou, není problém se dostat přes tisícovku. Pokud hodně pečlivě komponujete, hrabete se v nastavení a k tomu si ještě prohlížíte fotky, bude problém se dostat na oficiálních 310 sn. Náhradní baterie je/jsou tedy více méně nutností.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

ISO a šum

Nyní se dostáváme k důležité otázce – jak senzor foťáku zvládá vysoké ISO?

Nejdříve se podíváme na 100% výřezy z RAWů (výše). Na nich se ukazuje, že do ISO 3200 včetně není obrazová kvalita nijak zásadně degradována, což je výborná zpráva. Na ISO 6400 se už šum projevuje na nejjemnějších strukturách a jasový šum na plochách, ale snímek bude velmi dobře použitelný. Na ISO 12800 se kvalita začíná lámat, šumu už je více, ale snímek z RAWu se bude dát použít. ISO 25600 už šumí hodně, ale v krizových situacích si dokážu představit, že výsledný snímek bude použitelný. Na ISO 51200 bych se už nespoléhal, nicméně si povšimněte, že až zde se začínají objevovat první náznaky barevného šumu, dříve to byl hlavně jen jasový šum. Od ISO 102400 už je barevného i jasového šumu hodně a fotky budou celkem nepoužitelné. Výsledné fotky jsou bez zásahu odšumu, takže by z nich šlo ještě něco vytáhnout.

Pokud fotíte primárně do JPEGu, výsledky jsou velmi podobné neupravenému RAWu, po pořádném zkoumání zjistíte, že jsou trošku méně kontrastní a postrádají trošku detailů, ale nic zásadního. Do ISO 3200 jsou fotky výborné. Drobné projevy šumu jsou na ISO 6400. ISO 12800 a 25600 ztrácí podstatně detaily, ale v nouzi použitelné budou. ISO 51200 je už silně zašuměné a výše rozhodně nechoďte.

Šum tedy foťák zvládá velmi dobře, minimálně o 1 EV lépe než Nikon Z7 a v současnosti se testovaný Nikon Z6 řadí k tomu nejlepšímu, co ve světě FX foťáků můžete vzhledem k šumu získat.

Ještě se podíváme na schopnosti odšumování. JPEGy výše jsou foceny bez jakéhokoliv ošumování, nyní se podíváme, jak foťák zvládá různé úrovně odšumování při ISO 25600.


První snímek ukazuje vypnuté odšumování, druhý lehké odšumování a na první pohled je patrné, že už zde zmizely detaily a vyhladil se šum na jednolité ploše.


Třetí snímek v celkovém pořadí ukazuje střední hodnotu odšumování, kde už o žádných detailech nelze hovořit a vysoká úroveň odšumu na čtvrtém snímku vytváří doslova patlanici. Osobně bych odšumování při vysokém ISO nechal vypnutou, raději foťte do RAWu a potom si nastavte přesnou hodnotu odšumu na velkém kvalitním monitoru při postprocesingu.

Pro zajímavost jsem vyfotil stejnou scénu i na profil Flat, který se snaží zachovat co nejvyšší dynamický rozsah a co nejvíce informací pro postprocessing. Tohle zvýšení dynamického rozsahu ale zvýrazňuje šum, v tmavých místech snímku více vytváří barevný šum a celkově fotka vypadá hůře. Proto silně nedoporučuji profil Flat používat, pokud fotíte do JPEGu, v takovém případě využijte profilu Standard, Živý nebo si uživatelsky nastavte vlastní. Pokud fotíte do pouze RAWu, profil Flat se může hodit, protože z fotky vytáhnete více informací.

Dynamický rozsah a ISO

Dynamický rozsah závisí hlavně na použitém ISO, takže si ukážeme, jaký vliv má u Nikonu Z6 ISO na zvyšování dynamického rozsahu (resp. snižování kontrastu scény, tedy vytahování podexponovaných míst na snímku) při postprocessingu fotky z RAWu.

Na prvním snímku je v Camera RAW vytažena expozice o +4 EV při ISO 100, čímž došlo k prosvětlení tmavých míst. Na snímku se neobjevil žádný šum, takže ISO 100 umožňuje nejrůznější úpravy expozice při zpracování v počítači.

Další na řadě je ISO 800 při +4 EV. Celkově scéna působí dobře, ale při podrobném zkoumání si můžete povšimnout drobného jasového šumu. Každopádně i ISO 800 umožňuje větší zásahy při postprocessingu.

U ISO 3200 je šum při 100% zvětšení patrný na první pohled. Zde už je tedy potřeba být při zesvětlování tmavých míst na snímku opatrnější a +4 EV je na hraně.

U vyšších hodnot ISO je zvyšování expozice o +4 EV nevhodné, šum je značný a je lepší ponechat tmavá místa na snímku tmavými. Jako příklad poslouží ISO 12800.

Každopádně má foťák velmi dobrý dynamický rozsah. Nejvíce ho využijete cca do ISO 400, kde klidně vytáhnete i +5 EV ze stínů bez výraznějšího šumu. Následně ale musíte s jistým množstvím šumu počítat, případně neměnit tolik expoziční hodnoty při postprocessingu, ale hlídat si správnou expozici při focení, případně využít možnosti expozičního bracketingu.

ADL, HDR a profil Flat

Pokud jde o dynamický rozsah a chcete ho mít co nejvyšší, Nikon má zabudované některé funkce i přímo ve foťáku. První a „nejprofláklejší“ je Active D-lighting, který na několika úrovních zvyšuje dynamický rozsah, respektive snižuje kontrast snímku. Osvědčilo se mi u Nikonu tuto funkci mít stále zapnutou na automatickou míru, případně si kontrast zvýším v počítači při úpravě fotek.


Podobně funguje i profil Flat („Plochý“), který z principu také zvyšuje dynamický rozsah fotky, ale stejně jako ADL tak činí softwarově a vhodný je spíše pro úpravy RAWů, nicméně pokud chcete rychle zvýšit dynamický rozsah fotky do JPEGu, tohle je také řešení.

Pokud chcete kvalitnější řešení, můžete buďto použít HDR, které vyfotí více snímků, jež následně složí. K tomu je lepší mít stativ a nevýhodou je fakt, že složený obrázek je ve formátu JPEG, takže RAW z tohoto nedostanete. Nejpokročilejší možností je využít expozičního bracketingu, který vytvoří RAWy, které složíte až v počítači.


Nízká síla HDR

Vysoká síla HDR

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Závěr a konkurence

Celkově musím uznat, že se Nikon Z6 povedl. Nabídne lepší poměr cena/výkon než Nikon Z7, takže kdo nepotřebuje vysoké rozlišení, Z6 pro něj bude lepší volbou. Předně mě zaujal nízký šum na vysoké ISO a dobrý dynamický rozsah senzoru. Ergonomie je výborná a vytknout se snad dá absence vertikálního gripu či druhého slotu na paměťová média. Předností Z6 je i video, protože umí 4K bez cropu (tedy odečítá data z celé plochy snímače), a pro profesionály umí externě nahrávat 10bit. 4:2:2 skrze HDMI. Potěší i rychlé sériové snímání, kvalitní elektronický hledáček nebo Eye AF.

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

Mezi hlavní zápory patří nedoladěný autofokus, který stále ještě není na úrovni DSRL, hlavně co se týká ostření na pohybující se objekty, přičemž Sony A9 ukázalo, že i bezzrcadlovky mohou umět ostřit možná i lépe než zrcadlovky.

Pokud zvažujete koupi Z6, tento model je výbornou volbou, pokud využijete jeho přednosti jako výborné video, dobré ostření při portrétech nebo výbornou ergonomii v kombinaci s menšími rozměry a nízkou hmotností. Pokud přecházíte ze zrcadlovky Nikon a nepotřebujete vysoké rozlišení, Nikon Z6 je dobrou volbou.

Pokud přecházíte ze zrcadlovek Nikon a chcete bezzrcadlovku s vysokým rozlišením, potom je potřeba si připlatit za Nikon Z7 (recenze), která bude stále dobrou volbou a ušetří spoustu starostí, než kdybyste přecházeli mezi různými systémy.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Kdo chce bezzrcadlovku pro focení sportu a jiných akčních záběrů, lépe mu poslouží Sony A9 (recenze), která navíc nabídne už prověřené Eye AF, dva sloty na karty a kvalitnější ostření. Samozřejmě to bude za příplatek.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Kdo chce celkově dobrou FF bezzrcadlovku a nemá ve skříni objektivy Nikonu za statisíce, mohl by se porozhlédnout také v kempu Sony – konkrétně po modelu A7 Mark III (recenze), který už vychytal základní neduhy a nabídne vše potřebné.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Přímou konkurencí je Panasonic Lumix S1, který nabídne 4K video při 60 fps, dobrou ergonomii nebo nativní podporu hodně objektivů značky Sigma. Lumix S1 je podobně jako Nikon Z6 a Sony A7 III zaměřen velmi obecně na vše.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Tip: přečtěte si srovnání parametrů Nikon Z6, Panasonic Lumix S1, Sony A7 III a Canon EOS RP!

Pochopitelně nemusíte mít důvod se hnát hned do bezzrcadlovkového systému, vždyť Nikon nabízí stále velmi dobrou zrcadlovku D750 (recenze), která je stále o 13 tisíc korun levnější, vydrží déle na jedno nabití či má dva sloty na paměťové karty.

Tip: přečtěte si článek o doporučených bezzrcadlovkách!

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Plusy

Minusy

Galerie

recenze bezrcadlovky Nikon Z6 recenze bezrcadlovky Nikon Z6

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

recenze bezrcadlovky Nikon Z6

recenze bezrcadlovky Nikon Z6