Korsika

Korsika je jedinečná možností kombinovat vysokohorské výstupy s odpočinkem u moře. V přímořských oblastech naleznete krásnou přírodu s olivovníky, korkovými duby, vavříny, bzučením cikád. Hory jsou charakteristické rychlými změnami počasí a v letních měsících častými bouřkami. V mém korsickém cestopisu můžete najít tipy na výlety, zejména v oblastech nejvyšších korsických pohoří. Korsika není daleko a určitě se tam chci ještě s fotoaparátem vrátit.

Výstup na Monte Rotondo (22. až 24.července)

V korsickém přístavu Bastia jsme přistáli ve 12:30 po 4 hodinách plavby z italského Livorna. Po krátkém koupání na zdejší pláži jsme přejeli do krásného starobylého Corte s pevností na skále. Zde jsme nechali auto a k večeru vyrazili do údolí Restonica. Asi po třech hodinách chůze jsme našli místo na spaní v borovém lese na levé straně říčky Restonica. Bylo horko, stan jsme ani nestavěli a přespali jen na karimatkách.

Ráno jsme došli k mostu Timozzo. Kousek za mostem odbočuje vlevo vzhůru příkrá lesní cesta označená nápisem „Rotondo – Lac Oriente“. Výstup přes salaš Timozzo (1h 15 min) až k jezeru de Oriente (2061m) ve spodní části skalnatého amfiteátru Rotonda (1h 30min) nás pěkně probral. V jezeře jsme se vykoupali a začali stoupat sutí a sněhovými poli na hřeben (1h 30min). Kolem 13 hod nás v sedle zachytila prudká bouřka, která je zde v tomto období typická. Proto jsme museli závěrečný výstup na vrchol vzdát a sestoupit na druhou stranu hřebene k jezeru Bellebone (1h). Terén mezi jezerem a chatou Refuge de Petra Piana je dost nepřehledný. Chatu jsme asi po 2 hodinách putování našli. Vypukla další bouřka.V chatě nás nechali přespat na pryčnách. Udělali jsme dobře, neboť našim dvěma kamarádům roztrhala stan postavený venku polodivoká prasata.

České Budějovice – Salzburg – Bad Gastein – Mallonitz – Lienz – Toblach – jezero Misurina – Rifugio Auronzo (2320m)

Filitosa, Bonifacio (25. a 26.července)

Přejeli jsme na jih na pláže u města Propriano, kde jsme na pláži v 30ti stupňovém vedru dosušili stany.
Filitosa – naleziště menhirů je odtud asi 15 km. Tisíce let staré menhiry se zde zachovaly díky opuštěnosti ostrova. Jedná se vedle světoznámého Stonehenge o jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť. Najdete zde i prastaré korkové duby.

K večeru vyrážíme na Bonifacio. Spíme v kempu u mysu Senetosa v typicky středozemském prostředí – vavříny, bzučení cikád.

Další den dojíždíme na samý jih ostrova, do přístavu Bonifacio. Toto město bylo vybudováno na vápencovém útesu jako pevnost proti Saracénům. Pohledem přes Bonifacijský průliv odsud vidíte pobřeží Sardinie. Je zde spousta turistů. Jestli zde budete, vemte si brýle na šnorchlování a sejděte pod útes!

Asi kolem čtvrté vyjíždíme na Porto Vecchio a přes Zonzu do sedla Col de Bavella (1105m). Cestou zastavujeme u borového lesa. Zdejší borovice mají obrovské šišky, které bývají běžně velké 15 až 20 cm. Dvě mám dosud vystaveny na polici. Čekáme chvíli, až odjedou turisté, kteří odsud pozorují západ Slunce a poté stavíme stan.

Věže Bavelly (27.července)

Ráno v 7:30 vyrážíme na věž Bavella 3 přesně podle popisu v průvodci Kletru. Je zde nádherná divoká krajina se skalními věžemi s porosty macchií a borovice. Macchie jsou pro Korsiku typické nízké křoviny tvořené křovíčkovými růžemi, kručinkou, vřesem, levandulí a dalšími. Platí pro ně jedno: pěkně píchají.
Nesouhlasím, že výstup na Bavellu 3 je obtížný. Celou tůru tam a zpět na sedlo jsme zvládli během 4 hodin s posedáváním.
V poledne vyjíždíme k východnímu pobřeží na koupačku a poté na již známé místo u vizzavonského nádraží, kde stavíme stan.

Ajaccio, oblast Calanche (28.července)

Ráno jedeme do Ajaccio, rodiště Napoleona Bonaparta. Je zde jeho rodný dům. Dále projíždíme skalnatým pobřežím nad zálivem Golfe de Porto. Nejzajímavější je část mezi městečky Piana a Porto s krásnými červenými skalami. Tato oblast se jmenuje Calanche a určitě by stála za delší průzkum. Cílem je však nejvyšší oblast Korsiky. Jedeme do sedla Col de Vergio (1464m). Zde stavíme stan.

Paglia Orba a Monte Cinto (29. a 30.července)

Výstup na korsický Matterhorn Paglia Orba byl naší nejkrásnější korsickou tůrou.

Vyrážíme v 7:00. Asi po 40ti minutách dorážíme ke kamenné salaši de Gratule. Trochu klesáme až k potoku jménem Goto a vystupujeme travnatým údolím až k chatě Ciotulli di Mori (2h). Nad údolím pozorujeme Paglia Orbu, která z této strany rozhodně ani zdáním nepřipomíná Matterhorn.Výstup na Paglia Orbu od chaty trvá asi 2 hodiny. Výstup není příliš náročný. Obtížnější je přechod po skalní římse a následující výstup žlabem až k vrcholovému platu. Kousek pod tímto místem můžete pozorovat zajímavé skalní okno v protějším masívu Capu Tafunatu. Po dosažení vrcholu sestupujeme zpět k chatě di Mori a odtud vlevo do údolí. Čekáme na bouřku. Tentokrát přichází až kolem čtvrté odpolední. Na protější straně údolí vidíme ohořelé stromy, jeden dokonce hoří po úderu blesku. Docházíme k chatě Fanela. Stavíme stan. Další bouřka přichází kolem osmé. Opouštíme stan a jdeme raději do chaty.

Druhý den ráno vycházíme již v 6:00. Cílem je nejvyšší vrchol Korsiky – Monte Cinto. Tato hora má ze západní strany několik předvrcholů. Výstup byl dlouhý a namáhavý a ty předvrcholy nám pěkně lezly na nervy. Vrcholu jsme dosáhli kolem půl druhé. Cesta dolů vede přes kamennou útulnu Refuge del Erco do malé vesničky Lozzi, ležící nad přehradou Calacuccia. Sestup sem trval asi 2h 30min. Závěr samozřejmě v bouřce.

Stopem se vracíme zpět do sedla Col de Vergio. Další den se vracíme do Bastie. Čeká nás trajekt zpět na pevninu.
Bouřky jsou typické na korsických horách na rozhraní července a srpna. Ideálním obdobím pro návštěvu Korsiky je konec června a září.