Fotoaparát.cz

Unikátní snímky ze zatmění Měsíce 2019

Zatmění Měsíce je jen událostí, která se velmi popularizuje všemi směry. Nebývá tak časté a vzhledem k tomu, že jde o celkem dynamický děj na obloze, který lze sledovat pouhým okem, budí velký zájem. A tak nám vcelku nudná hvězdná obloha připraví nezapomenutelné divadlo. 

Nad naší hlavou se střídají roční období, konstelace hvězd více či méně známé, tu a tam na nás jasně září planety či se objeví jiná tělesa a my zvolníme tempo, zastavíme se, zvedneme své oči k obloze. Náš souputník střídá své fáze s pravidelnou přesností a občas projde stínem naší matičky Země. Na hodinu téměř zmizí z oblohy a jeho barvy se odlišují od toho, na co jsme zvyklí.

Příběh začíná a já jsem nemohl tušit, jak toto zatmění bude pro mě osobně natolik významné. Vrátím se trochu do minulosti, do léta minulého roku. Byl červencový večer a mělo dojít k úplnému zatmění Měsíce. Předpověď však nebyla příznivá. Nad naší republikou přecházela mračna, a tak souboj s jasnou oblohou převážně vyhrávala. Zažil jsem drobné zklamání při hledání vhodného místa a přejezdech po republice za stálého sledování meteorologického radaru. Ale což, bude další. Budoucí termín bude v roce 2019 v lednu. Třeba počasí vyjde. A když to bude dobře vypadat, člověk si ráno přivstane.

Jsou Vánoce a já po očku sleduji dlouhodobé předpovědi počasí. No nic moc. Letošní zima je stále zamračená a sněhově deštivá, pravděpodobnost se mi zdála velmi nízká, že se to povede. První přesnější předpovědi přicházejí tak týden před dnem D. Každou zimu bývá týden, kdy více mrzne a obloha se vyjasní. Už to bylo o kousek veselejší. Pátek 18.1., večer byla obloha jasná, tak jsem otestoval techniku. Vše fungovalo tak jak mělo a sestava skládající se ze zrcadlovky Canon 5Div, astronomického dalekohledu Newton 200/1000mm sloužícího jako objektiv, astromontáž sledující pohyb oblohy a kabelová spoušť k fotoaparátu, vše fungovalo 100%. Teď nezbývalo nic, jen čekat. V plánu jsem měl ještě drobnou třešnička na dortu. Nad naší zahradou přelétala v neděli ráno (1:15) mezinárodní stanice ISS a to přesně přes Měsíční kotouč. Tuto fotografii už mám v archívu, ale co kdyby…... nakonec bylo zataženo.

Poslední předpověď z nedělního večera – ráno bude jasno a zima. Vstával jsem v 3:30 a skutečně, bylo jasno a teplota –8,5 stupně. Celá show začínala v 4:33, takže jsem musel vše opět nastavit a odzkoušet. V první části úplného zatmění Měsíc vstupuje do polostínu. Není to tak zajímavé, Měsíc postupně snižuje jas, ale i toto je patrné okem. Pár fotografií jsem pořídil. 

Pak nastal, jak říkají astronomové, druhý kontakt, Měsíc začal být postupně ukusován tmavým stínem naší planety. Já jsem postupoval dle svého plánu, pravidelně jsem fotil sérii snímků s různými expozičními časy. Důvodem bylo mít naexponované obě části Měsíce, jak tu nasvícenou a i tu zatemnělou. Je mezi nimi velký světelný rozdíl a tohle prostě snímač fotoaparátu nezvládá na jeden snímek nasnímat. Více obrázků se pak dá složit dohromady v počítači.

Měsíc zmizel téměř z oblohy, stala se z něho koule hrající všemi odstíny červené, hnědé a oranžové. Za vše může naše atmosféra, kdy paprsky s delší vlnovou délkou se více lomí a tak dopadají na povrch Měsíce. Úžasné divadlo. Snímky přibývaly. Už to nebylo v daných intervalech, ale jen jsem si pohrával s různými kombinacemi času a citlivosti snímače. Úplné zatmění končilo a já jsem nemohl čekat na závěr. Odjížděl jsem autem směrem na západ, a tak jsem měl celou dobu Měsíc ještě před sebou. On si tak majestátně vystupoval ze zemského stínu. Sebou jsem měl paměťovou kartu plnou snímků. Dopoledne bude prostor připravit pár fotek a dát je na web a FB.

Den poté, večer, sleduji konverzaci na FB a objevil se tam výkřik s odkazem na zahraniční web. „Podívejte se na fotky, jestli to tam nemáte!“ Při úplném zatmění zároveň dopadl meteoroid na povrch Měsíce, byl to kratičký záblesk v čase 5:41:33. Začal jsem listovat 260 snímky, které jsem toho rána pořídil a fotografie s pořadovým číslem 6A1A0447 v čase 5:41:36 měla cosi světlého na kraji měsíčního kotouče. Zvětšil jsem ji a nevěřil jsem svým očím. To je ono, žádné vadné pixely, prostě je tam ten dopad. Ještě jsem provedl kontrolu na zahraničním webu, kde byl záznam z kamery, která tento záblesk nahrála. MÍSTO SOUHLASÍ. TO JE PECKA. 

Ihned jsem začal upravovat snímek a hned s ním do skupiny astronomických snímků na FB. Píše mi správce, že je to super a že je tam vidět i rozstřik hmoty po nárazu. Zkontroluji ještě s nejbližší vyfocenou hvězdou, jestli to není optická vada. Není. Je to OK. Strhává se lavina laiků na sociálních sítích, gratulace a lidé mi píší emaily. Komunikuji na všech frontách, a to i s profesionálními astronomy, dokonce mám telefonát z USA. Všichni se ptají, jak se mi to podařilo. Snímek oblétává svět, na serverech se i občas objevuje moje jméno. ČEŠTÍ ASTRONOMOVÉ ZACHYTILI DOPAD METEOROIDU NA POVRCH PŘI ZATMĚNÍ MĚSÍCE. Úžasné. Expozice snímku o délce 0,5 sekundy zachytila celý drobný světelný záblesk. Jak jsem se dozvěděl, není tak časté, že by meteoroidy dopadaly při zatmění, v tomto období ani Země neprolétá žádným rojem, byl to sporadický meteoroid. Nyní se odhady pohybují okolo 10 kg hmotnosti a kráter, který vznikl, by měl mít velikost okolo 70 m. Pár kamer po světě tento dopad natočilo. Unikátnost tohoto snímku je v tom, že byl pořízen digitální zrcadlovkou. Obrovská klika, obrovské štěstí. Dva lidé mi napsali: „Štěstí přeje připraveným“.

Občas je dobré se zastavit a občas se nám může poštěstit prožít něco neopakovatelného a výjimečného. Važme si těchto chvilek a važme si lidí, kteří nás obklopují a radují se s vámi z vašich radostí. A nezapomínejte se radovat z radostí jiných.