Měli byste si koupit fotoaparát s výměnnými objektivy, nebo raději kompakt? Jednoznačná odpověď samozřejmě neexistuje, ale existují základní otázky, které byste si měli položit, než se rozhodnete pro jedno, nebo druhé (nebo pro obojí). S těmi vám může pomoci dnešní článek.
Úvod
Prvním krokem při výběru fotoaparátu (tedy hned podle stanovení rozpočtu, samozřejmě) by mělo být rozhodnutí, zda by měl mít fotoaparát výměnné objektivy, nebo ne.
- Fotoaparáty s výměnnými objektivy dělíme dále na:
- zrcadlovky (optický hledáček)
- bezzrcadlovky/systémové kompakty (hledáček buď není nebo je elektronický)
- (a ještě dálkoměry: specifická – a specializovaná – kategorie kompaktů s optickým hledáčkem)
Rozdílů je mezi nimi více, ale ty základní jsou: v nabídce objektivů (zrcadlovky mívají širší nabídku), ostření (zrcadlovky ostří aspoň u levnějších modelů rychleji), rozměrech a váze (bezzrcadlovky jsou kompaktnější a lehčí) a videu (bezzrcadlovky jsou pro natáčení šikovnější, lze využít i jejich hledáček).
Výběr konkrétního modelu může pak veden mnoha různými důvody. Neplatí přitom, že dražší model dělá nutně fotky lepší, než model levnější.
U dražších modelů se často připlácí spíše za odolnost, rychlost a pohodlnost ovládání. Obrazovou kvalitu pak zaručuje v první řadě objektiv; trochu zjednodušeně lze říci, že většina modelů podobného stáří se stejně velkým senzorem by měla být obrazovou kvalitou srovnatelná.
Běžné velikosti čipů jsou (od nejmenšího po největší) 4/3, APS-C a FF. Větší senzor podá čistší obraz, než menší, ale fotoaparát bude větší (a dražší).
- Fotoaparáty se zabudovanými objektivy pak dělíme na:
- kapesní kompakty (malé, často s krátkým zoomem, malé čipy)
- ultrazoomy (větší fotoaparáty s dlouhým rozsahem zoomu a malými čipy)
- profikompakty (často s krátkým zoomem nebo i bez něj, zato s větším čipem a „profi“ ovládáním)
Zde většinou platí poučka, že čím je větší zoom, tím méně jsou technicky kvalitní snímky. Je to dáno tím, že větší zoom vyžaduje více čoček a menší senzor. Nejlepší snímky tedy poskytují profesionální kompakty bez zoomu, jako je třeba Sony RX-1r II s velkým FF senzorem, nejméně technicky kvalitní snímky pak ultrazoomy s často těžko uvěřitelnými hodnotami zoomu, jako je nový Nikon P1000 s rekordním 125× přiblížením.
Nikon P1000 se 125× přiblížením
To ale neznamená, že ta druhá zmíněná kategorie nemá svůj smysl! Pořízení fotoaparátu či objektivu je vždy o hledání kompromisu mezi kvalitou výstupu a univerzálností; zmíněné dva modely pouze stojí na opačných extrémech spektra.
Sony RX-1r II, jeden z mála kompaktů s fullframe čipem a pevným objektivem
Stejně tak se dá říci, že účel fotografií není jen jeden. S pevným objektivem a špičkovým senzorem sice uděláte prokreslené, brilantní snímky, ale někdy prostě potřebujete na dovolené vyfotit plachetnici na obzoru, která pak poputuje rovnou do rodinného albíčka bez větších ambicí stát se mistrovským dílem – a pak se právě bude hodit onen 125× zoom.
65× zoom kompaktního fotoaparátu Kodak AZ652
Co je na co
Obecně tvoří fotoaparáty s napevno přimontovaným objektivem kompaktnější alternativu těm s výměnnými. Pokud byste chtěli pokrýt rozsah zoomu jako u Nikonu P1000 fotoaparátem s výměnnými objektivy, nesli byste s sebou plný fotobatoh a stejně byste nedosáhli tak vysokého zvětšení. Totéž platí o zmíněném profikompaktu RX-1: jistě, mohli byste si místo toho vzít zrcadlovku s odpovídajícím objektivem, ale nebudete tak nenápadní a po čase se zrcadlovka daleko více pronese.
…ne vždycky se nám chce tohle tahat
Na druhou stranu, výměnný objektiv umožní dvě věci – za prvé mít objektiv určený pro jednu věc, v níž exceluje, třeba na macro – a za druhé dosáhnout vynikajících světelností, protože nejste omezeni velikostí sestavy. Pokud vám tedy nevadí tahat s sebou občas objektiv zvící malé bazuky.
Makro záběry vyžadují makro objektiv
Vyměňovací objektivy jsou svým způsobem závazek (nechtěl jsem napsat „díra na peníze“ :). Jak se budete fotografický rozvíjet, stále budete objevovat nové výzvy a vždy zjistíte, že právě pro danou výzvu existuje vhodnější objektiv, který ještě nemáte.
Určitě nemá smysl koupit si zrcadlovku a skončit u základního objektivu, který k ní byl v akci za půl darma. V takovém případě byste byli udělali lépe s kvalitním kompaktem; existují totiž přístroje, v nichž se nachází poměrně velký 1“ nebo dokonce 4/3 či APS-C senzor a které jsou menší než zrcadlovka s odpovídajícím objektivem. Třeba Canony řady G1 X.
Zvážil bych také nákup fotoaparátu s výměnným objektivem pro nefotografa, tedy typicky rodinného příslušníka, který třeba fotí hodně, ale není to pro něj přímo jeho hobby. Jistě, zrcadlovkou mu uděláte radost, ale z dlouhodobého hlediska i starost. Když najednou bude s sebou muset tahat několik objektivů, když potřebuje větší zoom, může to být nakonec danajský dar.
Naopak třeba pro potomka, který se začíná o fotografování čile zajímat, je možnost výměny objektivů garancí možnosti budoucího fotografického růstu.
Jaké objektivy potřebuji?
Typický rozsah zoomu u základního objektivu (bez)zrcadlovky nebo objektivu obyčejného kompaktu odpovídá rozsahu cca 28–80mm na kinofilmu/FF. Sem spadají i nejrozšířenější 18–55mm objektivy pro APS-C zrcadlovky. Klasický cca 3× zoom od mírně širokoúhlého po krátký teleobjektiv – vhodný rozsah pro každodenní focení, ale nemusí stačit vždy zejména pro své krátké přiblížení.
I z běžného 18–55mm objektivu vylezou hezké snímky
Řešením jsou objektivy typu 18–135mm nebo 18–200mm (superzoom), které už by stačily i třeba jako jediný objektiv na dovolenou, ovšem za cenu horší kvality obrazu a horší světelnosti.
 |
 |
18mm a 135mm – praktická ohniska na jednom zoomu
Pro snímání za horších světelných podmínek se hodí pevné objektivy se světelností F1.4–1.8. Není špatný nápad začít od tzv. základního ohniska, tedy cca 35mm na APS-C nebo 50mm na FF.
Snímek z pevné padesátky na clonu F1.2
Oblíbené jsou i obdobně světelné portrétní objektivy, což může být 50mm a víc na APS-C nebo 85mm a víc na FF. S nimi objevíte další věc, kterou vám kompakty a základní zoomy zrcadlovek neumožní – práci s esteticky rozostřeným pozadím/popředím, bokehem.
Ostré pozadí někdy u portrétu ruší – vhodný objektiv ho umí odstranit
Pokud vám nevadí větší váha i cena, oblíbené jsou na to objektivy typu 70–200mm F2.8.
Pokud plánujete fotit třeba zvířata v ZOO (nebo i v přírodě), hodí se zase objektivy ještě delší (superteleobjktivy), třeba 300mm (nebo i víc). Existují i v nejnižší cenové třídě v podobě málo světelných 70–300mm objektivů, stejně jako ve třídě profesionálních skel typu 300mm F2.8. Výběr je pak jen dle vaší náročnosti a náročnosti scény, na kterou takový objektiv potřebujete.
Na zvířata se musí často z větší vzdálenosti…
Opačným extrémem jsou pak tzv. ultraširokáče (ultra-wide lenses), tedy objektivy jako třeba 10–20mm (pro APS-C) nebo 16–35mm (pro FF). Samozřejmě existují i ještě širší. Hodit se mohou na krajinu, realitní či architektonickou fotografii nebo třeba kontaktní reportáž.
15mm na fullframe stačí i na celou místnost
Pro nejširší záběry pak existují objektivy typu „rybí oko“ (fisheye). Mohou pokrýt záběr až 180° (výjimečně i více), ale za cenu zkreslení jako v kukátku u dveří. Využití je buď pro dokumentaci prostoru nebo umělecké snímky.
Rybí oko
Podle čeho vybírat dále?
Byť ohnisko a světelnost jsou dvě nejdůležitější kritéria výběru, je jich samozřejmě více:
- Motorek: rychlejší typy motorků (třeba USM) znamenají rychlejší ostření, vhodný parametr výběru pro fotografování sportu. Některé typy motorků (STM) jsou zase optimalizované i pro natáčení videa.
- Stabilizace: stabilizované objektivy (IS, VR…) mají plovoucí čočku, která má za úkol omezit chvění při snímání z ruky a podat tak ostřejší záběry; důležité u dlouhých ohnisek a obecně tam, kde vás čeká hodně focení z ruky za ne ideálních světelných podmínek.
- Utěsnění: Utěsněné objektivy (WR, AW…) se hodí pro snímání v prašném či vlhkém prostředí.
- Velikost: Objektivy typu „pancake“ (palačinka) jsou širší než delší, ty nejmenší jsou jen pár milimetrů dlouhé; sestava se pak vejde i do menší brašny a je nenápadná při práci. U teleobjektivů se zase někdy uplatňují fresnelovy čočky (PF, DO) pro zkrácení fyzické délky objektivu.
- Macro: takový objektiv by měl správně ostřit až na zvětšení 1:1. To je určené pro snímání detailů, hmyzu, rostlin, drobné produktové fotografie…
- Tilt/Shift: objektivy pro práci s perspektivou. Tilt umožňuje naklápět rovinu ostrosti, shift rovnat sbíhající se linie. Široké objektivy se hodí na architekturu, delší na produktovou fotografii. Samozřejmě i na fotografii uměleckou.
- Speciální: Soft objektivy pro měkké portréty, 3D objektivy pro stereo-záznam, objektivy s apodizačním filtrem pro jemný bokeh, katadioptrické objektivy fungující jako hvězdářský teleskop… pokud jste opravdu fajnšmekr, který ví co chce, jsou pro vás na trhu nachystané i takovéto věci.
Kolik objektivů tedy potřebuji?
Na to bohužel nejde jednoduše odpovědět. Každý z nás fotí něco jiného a jinak. Zapálený fotograf-hobbysta bude nejspíše chtít mít pokrytých co nejvíc alternativ, úzce zaměřený profík nebude kupovat ohniska, která nepotřebuje a běžný fotograf-konzument si vystačí se základním objektivem + jedním či dvěma dalšími dle toho, co nejčastějí používá. Tady je to vážně individuální.
Kolik do toho musím investovat?
Pokud si koupíte kompakt, investice tím víceméně skončí, podobně jako když si koupíte set zrcadlovky se dvěma skly a víc nechcete/nepotřebujete. Ve chvíli, kdy se z fotografování stává vážný koníček, nastupuje ovšem neodbytné nutkání pořizovat stále novou fototechniku, to mnoho vás jistě dobře zná :-)
Naštěstí nemusíte investovat moc, abyste měli hezké snímky. Všichni výrobci dnes mají řadu objektivů pro amatérské použití, produkující kvalitní snímky za cenu v řádu jednotek či nižších desítek tisíc.
Pokud není peněženka limit, pak je to jen a jen na vás. S dražším sklem obvykle dostanete méně optických vad, lepší světelnost, stabilizaci či zvýšenou odolnost.
Kdo mi poradí s výběrem?
Při nákupu v kamenném obchodě vám jistě poradí prodavač. Pokud máte spolehlivé kamarády-fotografy, zeptejte se také jich. Ale nejlepší bude nám dotaz napsat dolů do diskuse pod článek, rádi vám poradíme! :-)