Fotoaparát.cz

Jak nastavit fotoaparát pro fotografování zatmění Slunce

V pondělí 21. srpna 2017 bude možné v USA pozorovat úplné zatmění Slunce. Naše redakce spolu s fotoexpedicí FotoInstitut.cz se tam chystá. Je třeba se připravit. V článku najdete, jak nastavit fotoaparát s využitím uživatelských nastavení, které dnes umí většina lepších zrcadlovek. 

V pondělí 21. srpna 2017 bude možné pozorovat zatmění Slunce, které projde napříč Spojených států amerických v dráze tisíců kilometrů. Po zatmění v roce 1999 v Evropě se jedná o jedno z nejlépe dostupných. Bude to moje druhé zatmění Slunce. To první jsem fotografoval v roce 1999 v Maďarsku ještě na film Fuji Velvia fotoaparátem Minolta a zoomovým objektivem značky Sigma 135–400mm/f 4,5–5,6. Výhodou je, že vím, co nás na fotografické expedici čeká. V tomto případě chci znovu zkusit vyfotografovat i přecho­dové jevy zatmění – Bailyho korálky a diamantový prsten.

Co jsou Bailyho korálky (Baily's beads)?

Povrch Měsíce není hladký. Jsou na něm vysoké hory a hluboká údolí, která astronomové dobře znají. V posledních vteřinách před úplným zatměním k nám přímé sluneční světlo proniká právě přes tyto nerovnosti. Ze Země to vypadá jako korálky.

Co je diamantový prsten (diamond ring)?

Tento jev je ve skutečnosti poslední fáze přechodu od částečného zatmění Slunce do úplného. Je to poslední kousek Slunce, který ještě Měsíc nezakryl. Ten pak díky delší expozici zazáří na fotografii jako diamant. Zbytek Slunce je zakryt, září tak sluneční korona, která pak tvoří prsten.

Tabulka expozičního hodnot podle Freda Espenaka

Najdete ji na adrese mreclip­se.com nebo na konci článku. Na těchto hodnotách se většina autorů shoduje. V horní části tabulky si zadáte svoje ISO a clonové číslo, v dolní části si pak najdete expoziční čas.

Jak fotografovat Bailyho korálky a diamantový prsten?

V obou případech se jedná o přechodové jevy, které z časového hlediska předcházejí úplnému zatmění. Pokud by se někdo chtěl speciálně zaměřit na fotografování těchto dvou jevů, měl by se přesunout na okraj pásma úplného zatmění. Bude to však na úkor kvalitních snímků koróny.

Vzhledem k tomu, že se jedná o přechodové jevy, je třeba být zvláště opatrný z hlediska ochrany zraku. Nekoukejte na Slunce přes hledáček fotoaparátu bez ochrany oka!

Před úplným zatmění je nutné pozorovat Slunce přes speciální brýle nebo pomocí fólie Baader AstroSolar zalepené do kartonového papíru, který se nasadí na sluneční clonu před objektiv. 

(Nechráněný pohled do Slunce by mohl poškodit jak váš zrak, tak čip fotoaparátu. )

Při fotografování existují dvě strategie. 

První je mít stejnou expozici pro zachycení Bailyho korálků i diamantového prstenu. V li­teratuře alpo-astronomy.org se uvádí clona f11, ISO 200, 1/250s. 

Zatímco Fred Espenak ve své tabulce navrhuje expoziční čas při stejné cloně a ISO pro korálky 1/1000s a pro diamantový prsten 1/60s. 

Univerzální expozice leží tedy přesně uprostřed. Proto plánuji pro začátek zatmění použít univerzální expozici a na konci se zaměřit pouze na efektní diamantový prsten. To znamená, že si nastavení: f11, ISO 200, 1/60s doporučované Espenakem nechám jako poslední expozici v manuálu M.

Jak nastavit fotoaparát pro fotografování zatmění Slunce a přechodových jevů?

Postup jsem zvolil co nejjednodušší, aby v momentě úplného zatmění, které trvá pouhé dvě minuty, se vše dalo stihnout. Je navržen pro fotoaparát Canon 5DSR, využívá uživatelských nastavení, která jsou tu tři s označením C1, C2 a C3.

Fotoaparát musí stát na co nejpevnějším stativu. Plánuji použít objektiv Canon 300 mm f/2,8 L I ( starší typ) s konvertorem 2× tj. ohnisková vzdálenost 600 mm při cloně f 5,6. Objektiv bude uchycen za stativový kruh. 

Vzhledem k použití konvertoru jako optimální clonu z hlediska kresby považuji f11. Pro eliminaci roztřesení bude určitě nutná kabelová spoušť. Vše budu snímat v maximálním rozlišení do formátu RAW. Důležitá je rychlá paměťová karta pro ukládání dat. Nezapomenout vyčistit kartu před fotografováním.

Fáze částečného zatmění plánuji fotografovat přes fólii Baader AstroSolar zalepenou do kartonového papíru. Ostřit budu manuálně například na skvrnu na Slunci nebo na hranu Slunce. Asi minutu před začátkem úplného zatmění je třeba znovu zkontrolovat přesnost zaostření, neboť se výrazně změní světelné podmínky.

Před prvním pokusem o Bailyho perly na začátku úplného zatmění filtr sundám, ale fotografovat je budu se stejným zaostření jako bylo s fólií. Jakmile začne zářit korona, je možné dobře zaostřit v živém náhledu na hranu Slunce.

Nastavení fotoaparátu Canon 5DSR pro zatmění Slunce

C1 bude naprogramované jako universální pro zachycení Bailyho perel i poslední perly – diamantového prstenu: režim M, ISO 200, čas 1/250s, clona f11, snímání v sekvenčním režimu. 

Poté otočím ovladač do nastavení C2.

Pro zachycení obrovského dynamického rozsahu sluneční korony je třeba 14EV (expozičních stupňů). Canon 5DSR umožňuje nastavit v bracketingu maximálně 7 snímků, které tu volím.

Nastavení: brac­keting 7 snímků, sek­venční snímání v režimu M, ISO 100, clona f11, čas 1/30s, snímání bude od –3EV do +3EV

Expoziční řadu snímků projedu pro jistotu dvakrát. Časy v bracketingu budou takto:

1/250s, 1/125s, 1/60s, 1/30s, 1/15s, 1/8s, 1/4s

Vzhledem k ohniskové vzdálenosti 600mm a hrubému pravidlu, že nejdelší čas v sekundách, aby se neprojevil příliš pohyb Slunce po obloze, je 500/ohnisková vzdálenost tj. 0,8s, na delší časy raději nepůjdu. To ještě doufám, že bude bezvětří, jinak budeme muset ještě více zkracovat časy.

Nyní již bude zbývat vnější vzdálená kolona. Tady už bude potřeba zvýšit citlivost senzoru, tedy ISO.

C3: režim M, snímání po jednotlivých snímcích, počáteční ISO 200, čas 1/4s, clona f11

Po prvním snímku budu manuálně zvyšovat ISO – postupně ISO 400, ISO 800, ISO 1600, ISO 3200. Nastavit automatický bracketing se změnou ISO jednoduše neumím.

Při cvičné zkoušce mi toto všechno trvalo 35 vteřin. 

Vzhledem k tomu, že
se snad v USA dostaneme do místa, kde bude trvat úplné zatmění 2 minuty,
tak se ještě pokusím o diamantový prsten s delším časem na konci zatmění tak, aby se prsten více rozzářil.

Zde si ponechám jako poslední hodnoty podle Espernaka:

f11, ISO 200, 1/60s, snímat sekvenčně

V případě, že zvolíte automatizované fo­tografování zatmění Slunce, doporučujeme vám článek „Automatizované fotografování zatmění Slunce“ od doc. Stanislava Daniše na astro.cz.

Pokud budete mít jiný nápad, jak vyfotit zatmění Slunce s jednoduchou fototechnikou, dejte vědět. Podívat se můžete i na můj prastarý článek ZATMĚNÍ SLUNCE publikovaný v roce 2000, kde jsou fotografie z Maďarska včetně Bailyho korálků.

Doufám, že hlavně budeme mít štěstí na počasí, které je vždy rozhodující.

Ještě slíbená tabulka expozičního hodnot podle Freda Espenaka: