Kdo používá pevnou padesátku od Nikonu se světelností f/1.4 a je s ní spokojený, může pokukovat po trošku lepší verzi – Nikkoru 58mm f/1.4. Důvodem je hlavně fakt, že ona „géčková jedna-čtyřka“ má na kontě už devět let, zatímco padesát osmička neoslavila ani čtvrté narozeniny. Z toho by mohl koukat zajímavý upgrade.
Úvod
Když nezkušený fotograf potká zkušeného, často uslyší jednu radu „Kup si pevnou padesátku.“ Je jedno, jestli to je Nikoňák nebo Canoňák. Pevná padesátka se stala základem pro vstup do výměny objektivů a hlavně pevných skel. Důvodem je především nízká cena a dobrá světelnost – nejčastěji f/1.8 u levnějšího modelu. Ten se prodává doslova za hubičku (ve světě objektivů) do pěti tisíc korun.
Koupě takového objektivu má význam hlavně pro majitele foťáků s čipem velikosti APS-C (DX). To protože se z ní stane portrétní sklo s přepočteným ohniskem 75 mm (80 mm u Canonu). Na Full Framu je nasnadě stejné použití, ale kombinace s nízkou ohniskovou vzdáleností nemaže tak hezky pozadí a navíc vyžaduje malou vzdálenost od snímaného objektu.
Proto se jako portrétní objektivy pro plnoformát označují až ty od ohniska 85 mm až po 135 mm. Pokud bychom chtěli Nikkor 58mm f/1.4 zařadit mezi širokoúhlé objektivy, také bychom narazili. Jako širokoúhlé se označují objektivy do 28 mm, teoreticky ještě 35mm objektivy. Kam tedy patří?
Během testování jsem tento problém celkem hodně řešil. Zkusil jsem portréty. Ano, umí je, ale práce s objektivem s vyšším ohniskem je příjemnější. Na krajinky má moc malý úhel záběru, na makro zase nedostatečnou minimální zaostřovací vzdálenost – 58 cm. V podstatě mně osobně „sedlo“ jen jediné řešení – jako portrétní sklo pro APS-C.
V takovém případě nabídne přepočtené ohnisko ideálních 87 mm. Jelikož se jedná o objektiv pro Full Frame, nižší formát využívá středovou plochu čoček, která poskytuje nejlepší optickou kvalitu. Také zmizí problémy s vinětací a zlepší se zkreslení.
Testováno na:
- Nikon D610
Poznámka – všechny pořízené fotografie byly vyfoceny bez zapnutých korekcí (vinětace, zkreslení) ve foťáku. Ani v postprocessingu jsem tyto chyby neopravoval. Všechny fotky byly vyvolány z RAWu.
Design a ergonomie
Už na pohled je patrné, že je objektiv plastový. To se ale pozitivně podepíše na hmotnosti. I když se jedná o sklo se světelností f/1.4, na první pohled to tak možná ani nevypadá. Hmotnostně ani rozměrově není o moc větší než oblíbená padesátka od Nikonu – a teď myslím tu úplně základní se světelností f/1.8 ve verzi G.
Na těle se nachází jeden pogumovaný ostřící prstenec, a to téměř na konci objektivu. Naopak blíže k tělu fotoaparátu nalezneme stupnici zaostřené vzdálenosti a přepínač manuálního a automatického ostření. Tedy vše se týká ostření.
Jako všechny ostatní moderní Nikkory, i tento umožňuje manuálně zasahovat do automatického ostření. Přepnutí na „M“ znamená plný manuál. A i v tomto modu lze ostřit přesně a rychle. Ani hloubka ostrosti není natolik malá, že by bylo obtížné s objektivem ostřit ručně.
Při ostření se přední člen mírně pohybuje, jenže je hodně zapuštěný v těle objektivu. Takže i přes pohyb není nikdy náchylný na odření, ale ani na otisky prstů nebo odlesky.
Parametry:
- zařazení: pevné sklo, střední ohnisko
- formát: FX
- ohniska: 58 mm
- clona: f/1.4–16
- počet lamel clony: 9
- úhel záběru na FX: 40°50‘
- zvětšení: 0,13×
- minimální zaostřitelná vzdálenost: 58 cm (počítáno od snímacího čipu)
- konstrukce: 9 optických členů v 6 skupinách; 2× asférický člen, Nano Crystal Coat
- ostření: Silent Wave Motor (vnitřní)
- závit na filtry: ano, neotáčí se, 72 mm
- rozměry: 85×70 mm (maximální průměr × délka)
- hmotnost: 385 g
MTF tabulky
Normálně bych zde MTF tabulky nedával, protože v nich mnoho fotografů bohužel neumí číst. Nyní ale musím udělat výjimku. Patří tu, protože jsem si je sám pro jistotu hledal. Přichystal jsem zajímavé srovnání s Nikonem 50mm f/1.8G, o kousek níž ukážu toto porovnání i na reálných snímcích.
 |
 |
Je zde patrné, že ani jeden objektiv opticky neexceluje. I přes přihlédnutí k lepší cloně Nikonu 58mm f/1.4 mi přijde Nikon 50mm f/1.8G mírně ostřejší.
Optická kvalita
Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.
 |
 |
A tady přichází čas na odvolání na MTF tabulky. S výřezem pro clonu f/1.4 jsem se dělal hodně dlouho a snažil jsem se jej zaostřit, aby na něm bylo ostré aspoň něco. Je jasné, že na velkou blízkost bude mít velmi malou hloubku ostrosti. Ale ani po velké snaze jsem nikdy neměl nic ostrého. Jasno mi udělaly až MTF tabulky. Chyba není ve mně, ale v ostrosti na f/1.4. Ta zkrátka není moc dobrá.
Clona f/1.4 na první pohled a bez zvětšení tak špatně nevypadá. Po přiblížení – jako třeba výše na fotce – je ale jasně vidět, že optická kvalita je špatná. A je jedno, zdali ve středu snímku, nebo na okraji. Vlastně bych mohl okraje pochválit, protože jsou jen stejně špatné jako střed, a nikoliv ještě horší.
Na f/2 se situace mírně zlepšuje, ale že je optická kvalita dobrá, to bych neřekl. Obrázek je hezky prokleslený až od f/2.8. Potom k němu nemám výtek, a dokonce jsem nenarazil ani na znatelnou difrakci.
Dobrou zprávou je, že objektiv skoro netrpí chromatickou aberací. Nenarazil jsem na ni ani v okrajích, ale je pravda, že na těchto ohniscích je lehké ji odstranit už samotnou konstrukcí objektivu. Jedna nenápadná aberace však dělá menší potíže – za zaostřeným objektem dostávají kontury nazelenalou barvu a před ním fialovou.
 |
 |
Ještě tu mám slibované porovnání s Nikonem 50mm f/1.8G. Oba objektivy mají clonu f/2.0 a jinak je vše nastavené naprosto stejně. Myslím, že je zcela prokazatelné, že má obyčejná padesátka mnohem lepší kresbu ve středu i na okrajích. Ale padesátka má zase horší chromatickou aberaci.
Když se ještě podíváme na vinětaci, můžeme být vcelku spokojení. Na f/1.4 nalezneme jen mírné ztmavení v úplných rozích po zaclonění, nejdříve na f/2.8 a potom na f/5.6 už v podstatě není vidět.
Zkreslení
To je na první pohled téměř neviditelné. Až po podrobnějším prozkoumaní to vypadá na mírné soudkovité zkreslení. Také si všimněte, že vinětace je tu opravdu jen velmi mírná.
Makro
Jako většina portrétních objektivů ani Nikkor 58mm f/1.4G není dobrý na focení makra. Důvodem je špatná minimální vzdálenost zaostření – 58 cm. To značí maximální zvětšení jen 0,13 a to je opravdu málo.
Noční scéna a odlesky
To je parádní scéna tohoto objektivu. Za celou dobu testování jsem totiž nenarazil na jediný odlesk. A ty jsou právě častým nešvarem v noční scéně. Objektiv nemá problém zaostřit a navíc kreslí hezké hvězdičky okolo silných světelných zdrojů.
 |
 |
Bokeh
Rozostřené pozadí je u tohoto objektivu zásadní a nemám k němu výhrady. Devět lamel clony umožní hezké rozmazání a hlavně kruhový bokeh. Když se na něj podíváme z větší blízkosti, nalezneme mírné cibulové kroužky a také mírnou aberaci na okrajích, ale nic, co by bylo vidět bez přiblížení.
Optická stabilizace obrazu
Objektiv ji, jako většina pevných skel s ohniskem pod 90 mm, nemá. A ani k tomu nevidím důvod. Fotograf chce fotit na nízkou clonu, což značí krátké časy i v horších světelných podmínkách. A díky celkem krátkému ohnisku (na portrétní objektiv) není problém udržet i mírně delší časy. V absenci stabilizace tedy nevidím problém.
Ostření
Když jsem poprvé dostal objektiv do ruky, řekl jsem si, že má pomalé ostření. Po několikadenním testování mi to ale nepřišlo. Objektiv totiž ostří pomaleji, ale přesnou vzdálenost trefí na první pokus, zatímco jiné objektivy ještě doostřují, když se blíží ideálu. Takže žádný problém.
Závěr
Mně osobně tento objektiv nedá spát. Ne protože bych jej nedočkavě chtěl, ale protože jej neumím pochopit. Nedokážu určit, co s ním Nikon zamýšlel. Nejspíše chtěl představit novou pevnou padesátku, což je základ pro každého začínajícího fotografa. Ale zároveň nechtěl narušit dobře prodávané kusy – tedy 50mm f/1.8G a 50mm f/1.4G. Proto představil před dvěma lety toto trošku netypické ohnisko.
Jenže Nikkor 58mm f/1,4G AF-S to nemá vůbec jednoduché, konkurence je zde opravdu nabitá a svou cenu pohybující se pod padesát tisíc korun nebude mít jednoduché obhájit. První konkurent pochází z vlastních řad a je to několikrát zmiňovaný Nikkor 50mm f/1.8G. Ten je velmi levný – stojí okolo šesti tisíc korun. Navíc je opticky povedený, lehký a malý. Pokud jej už vlastníte, přechod na padesát osmičku není až tak výrazným krokem vpřed.
Další vážný konkurent je Sigma 50mm f/1.4 ART. Za něco málo přes dvacet tisíc korun, což je znatelně méně, nabídne výborné optické vlastnosti a rychlé ostření. Papírově by to měl být nejsilnější soupeř, ale zatím jsme jej netestovali, takže reálné porovnání zatím chybí.
Levnou alternativu má sám Nikon, v podstatě hlavním konkurentem je Nikon 50mm f/1,4G AF-S. A jeho výsadou je hlavně cena – 13 000 korun a přitom nabídne srovnatelné parametry, hlavně dobrou světelnost. Mezi konkurencí se může nacházet i nový stabilizovaný Tamron 45mm f/1.8.
Celkově se jedná o povedený objektiv s jedním problémem – špatnou kresbou na nízkých hodnotách clony. Netrpí výraznou vinětací ani aberací, není těžký ani rozměrný, ovládá se dobře a ostří bezproblémově.
Recenzi ale zakončím lakonicky. Kdybych si chtěl tento portrétní objektiv koupit, připlatím si něco přes deset tisíc korun a vezmu Nikon 105mm f/1.4, ten je totiž jedním slovem dokonalý.
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších portrétních objektivech, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze portrétních objektivů.
Za zapůjčení Nikkoru 58mm f/1.4G děkujeme společnosti Nikon!
Galerie snímků
 |
 |
 |
 |
