Tamron 24-70 f2.8 je objektiv vyšší třídy, který v podstatě konkuruje objektivům Nikkor, Canon nebo Sony se stejnými ohnisky i světelností, avšak s dvojnásobnou cenovkou oproti Tamronu. Přitom Tamron nezvolil kompromisní řešení. Na objektiv byly použity kvalitní materiály, nechybí optická stabilizace nebo zakomponoval asférické, LD nebo XR členy. Co to znamená (a mnohem více) se dozvíte v naší recenzi.
Úvod
Do redakce zavítal univerzální zoom z dílen Tamronu s konstantní světelností f/2.8. Jedná se o objektiv s ohnisky 24–70 mm. Rozsah potěší krajináře, dobrá světelnost zase zaujme reportážní fotografy nebo příležitostné fotografy portrétů. Hlavní je však, že solidní rozsah zoomu činí z Tamronu univerzální objektiv na různé situace.
Jde o dobrou alternativu k setovým objektivům, které nemají tak dobrou světelnost, a také k objektivům samotných výrobců foťáků. Ty jsou často dvojnásobně dražší než tento Tamron. Jeho cena se v českých obchodech pohybuje pod 29 000 Kč. Jako bonus ještě dostanete záruku na 5 let.
Objektiv je určený pro bajonety:
- Nikon F
- Canon EF
- Sony Alpha A (bez stabilizace)
Veškeré testy proběhly na fullframovém Nikonu D610.
Design a ergonomie
Už na první pohled je zřejmé, že před sebou máme objektiv z kvalitních materiálů. Se svými 88 mm v průměru a 117 mm na délku působí celkem mohutně. Pokud jej vezmete do ruky, hmotnost 845 gramů potěší i nepotěší zároveň. Napoví, že objektiv má kvalitní kovové šasi; na druhou stranu se pronese, když vezmeme v potaz, že dohromady s fullframovou zrcadlovkou váží okolo dvou kilogramů. Výrobce nezapomněl ani na utěsnění (plné utěsnění však není inzerováno, výrobce ho označuje „Drip proof“).
Na těle se nacházejí dva prstence – ten větší a dál od těla fotoaparátu slouží k zoomování, ten menší a blíže k tělu ostří. Při zoomování se celkem znatelně vysouvá přední čočka objektivu, což má poměrně velký vliv na těžiště. Spolu s vyšší váhou to znamená, že fotovýbava může být na méně kvalitním stativu náchylnější na převržení.
 |
 |
U testovaného kusu měl zoomovací kroužek ze začátku poměrně tuhý chod, nicméně se nijak nezasekával ani nedrhnul, postupně se lekce uvolnil, takže s ním šlo příjemněji zoomovat. Naopak ostřící kroužek měl chod na můj vkus sice příliš volný, nicméně nebyl volný natolik, aby nedržel zaostřenou vzdálenost. Ani se nezasekával či nijak nedrhnul. Ostřící kroužek však nemá pevné zarážky, takže jím můžete otáčet, i když jste dosáhli nekonečna nebo nejkratší vzdálenosti na zaostření.
U ostření ještě zůstaneme, na těle objektivu nalezneme dva přepínače a zámek vysouvání objektivu. První přepínač mění automatické a manuální ostření. S manuálním ostřením nejsou problémy, prstenec má chod zhruba 100 stupňů, což stačí pro pohodlné a přesné ostření i při nízké cloně. Režim autofokusu, kde se o ostření stará „ Ultrasonic Drive“ motorek, mi přišel lehce provokativní; například některé objektivy od Nikonu dovolují změnit zaostřenou vzdálenost – jen přeostříte manuálně a vyfotíte. Tamron to umí taky, fotograf i v režimu AF může otáčet ostřícím kroužkem a měnit zaostřovací vzdálenost, Tamron ale při tom dělá problémy. Pokud zaostří na špatný objekt a vy začnete přeostřovat na ten správný, jednou zaostří zpět na ten špatný a až potom vám nebude do ostření zasahovat.
Dále ještě zmíním stupnici pro měření vzdálenosti zaostření, ta je poměrně strohá a slouží jen pro hrubou orientaci.
Další přepínač slouží na zapnutí a vypnutí optické stabilizace obrazu (VC).
Dále je na těle ještě zámek vysunutí objektivu. Ten uzamkne objektiv na 24mm ohnisku, kdy je nejkratší, aby se třeba při přepravě nevysouval a nepoškodil. Některým fotografům může zámek přijít vhod, ale v praxi se nestalo, že by se tubus jen tak vysunul. Spíše měl tužší chod, jak jsem psal výše.
Přední člen se při ostření neotáčí a velikost závitu na filtry je 82 mm. Tak velké filtry se už značně prodraží – obzvláště pokud byste vybírali mezi těmi nejkvalitnějšími, což si tento objektiv jistě zaslouží.
Optická soustava
Optická soustava se skládá ze 17 členů ve 12 skupinách, tři z nich jsou LD (Low Dispertion – nízký rozptyl), dva XR (Extra Refractive Index, což umožňuje použít kompaktnější design), tři jsou asférické a jeden hybridní asférický. Kombinace těchto čoček by měla zajišťovat nízkou chromatickou aberaci a malé zkreslení.
Clona má 9 lamel, nejnižší její hodnota je f/2.8 a je konstantní pro celý rozsah zoomu, maximální hodnota clony je f/22 a taktéž je stejná v celém rozsahu.
Úhel záběru
Úhel, který objektiv umí zabrat, se pohybuje mezi 84–34 ° pro full frame, pro APS-C to je 61–23 °. Jak to vypadá pro full frame v praxi, se můžete podívat na obrázcích níže. Jsou foceny tak, aby byl snímaný objekt na snímku stejně velký za použití obou krajních ohnisek, přičemž jsem to fotil s různou vzdáleností od objektu.
 |
 |
Testy optického výkonu
Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (+ – pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Okraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního/pravého okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše (pouze u posledního 70mm ohniska byl výřez posunut více do rohu pro větší názornost).
 |
 |
Na nejširším 24mm ohnisku je největším problémem chromatická aberace. Ta je viditelnější ve větších vzdálenostech od středu. Přiclonění z f2.8 na f4 zvýší ostrost i kontrast; ostrost se znatelně zvyšuje i po zaclonění na f5.6 a do f16 zůstává na podobné úrovni, dále se objevuje vysoká difrakce. Na okrajích je jasně patrná vinětace, po přiclonění se snímky zesvětlují. Každopádně obrazová kvalita na okrajích je velmi dobrá a objektiv produkuje solidní detaily už od otevřené clony.
 |
 |
Ohnisko 35 mm zajišťuje již od otevřené clony velmi pěknou kresbu po celé ploše, navíc se téměř vytratila chromatická aberace. Přiclonění na f/4 a f5.6 ještě vylepší detaily a dobré výsledky se drží až do f/16, kdy se objevují náznaky difrakce.
 |
 |
Na 50 mm je situace velmi podobná jako výše. Už od otevřené clony podává objektiv velmi pěkné výsledky, a to i dále od středu. Chromatická aberace prakticky neexistuje – dobrým ukazatelem jsou číslice ciferníku kostelních hodin. Povšimnout si můžete drobného rozdílu v jasu mezi clonou 2.8 a f/4 v okrajové části, jehož příčinou je lehká vinětace.
 |
 |
Na nejdelším 70mm ohnisku objektiv podal mírně horší výsledky. Kresba už není tak ostrá od plně otevřené clony, ale okraje jsou i tak velmi dobré. Vzhledem k menšímu úhlu záběru je okrajová část s kouskem ciferníku brána více z rohu snímku než na předchozích fotografiích, i tak má poměrně dobrou kresbu. Zase se na nízkých clonách projevuje vinětace a můžeme si povšimnout mírného nárůstu chromatické aberace.
Celkově je objektiv kresebně velmi dobrý. Podává vyrovnané výkony ve středu i na okrajích snímků. Obecně lze říct, že má pěkné výsledky už při otevřené cloně, ale po přiclonění na f/4 nebo na f5.6 se odemyká jeho plný potenciál, který se drží na podobné úrovni až do f/16, kde se začíná projevovat difrakce a kvalita obrazu klesá.
Optické vady
Nejdříve se podíváme na vinětaci neboli ztmavení rohů snímku oproti středu. V JPEGu je dobře korigovaná fotoaparátem, nicméně pohled do RAWu nepotěší.
Jak jsme si ukázali již výše, je přítomná v celém rozsahu ohnisek – s rostoucím přiblížením mírně klesá. Značně je potlačena už při přiclonění na f5.6, na vyšších clonách je téměř nepostřehnutelná. Pro lepší názornost přikládám ještě snímek na 24 mm a f/2.8, 24mm a f/5.6 a 70 mm a f/2.8:
Obdobně je na tom chromatická aberace. Ta se vyskytuje převážně na nejširších ohniscích, nejhorší je na 24 mm a na okrajích snímků – směrem do středu se zlepšuje. Zde na rozdíl od vinětace přiclonění nepomáhá. Pokud ale fotíte do JPEGu, s chromatickou aberací se téměř nesetkáte.
Jelikož se jedná o zoomovací objektiv, je nasnadě očekávat vyšší úrovně zkreslení. Na 24 mm a obecně na širších ohniscích je znatelné soudkovité zkreslení, pokud fotíte rovné linie, případně architekturu. Postupně zkreslení slábne, až se na dlouhém konci dostane na mírné poduškovité.
 |
 |
Bokeh, rozostřené pozadí a popředí
Konstantní světelnost spojená s delšími ohnisky znamená hodně rozostřené pozadí, nízkou hloubku ostrosti a velký bokeh. Nejdříve se pojďme podívat na mazání pozadí a popředí. Objektiv disponuje kruhovou devítilamelovou clonou, takže by měl mít pozadí hladce máznuté.
 |
 |
To se potvrzuje i na testovacích snímcích, kombinace clony f/2.8 a 70mm ohniska poslouží i na méně náročné portréty.
A co bokeh? Už na první pohled nevypadá úplně dobře, prostřední část je výraznější než okrajová. Po přiblížení spatříme „cibulové kroužky“. Ty jsou velmi výrazné a navíc bokeh nemá ani kruhový tvar. Shodou okolností mám fotku podobných světel focených Nikkorem 200–500mm f/5.6, který je výborný pro porovnání toho, jak má vypadat ukázkový bokeh:
Makro
Výrobce udává 0,2× zvětšení při použití minimální zaostřovací vzdálenosti 38 cm a 70mm ohniska. To se pravému makru nepřibližuje ani zdaleka a umožňuje maximálně zachycení větších detailů. Pokud se detaily rozhodnete fotit, malá hloubka ostrosti při nízké cloně bude pěkně mazat pozadí a objekt hezky vynikne.
 |
 |
Protisvětlo
K objektivu dostanete i sluneční clonu, která nikterak nevinětuje, na druhou stranu nedokáže ani plně zamezit nechtěným odleskům. Velmi dobrou zprávou je, že jsem se za celou dobu testování nesetkal s výraznými problémy s protisvětlem. Přímý pohled do slunce nedělá problém a nemá vliv ani na kontrast.
Jediný menší problém je přímě světlo ze strany, čemuž v názorném obrázku nepomohla ani zmíněná sluneční clona. Nicméně i s tímto se objektiv popral velmi dobře, odlesků je minimum a výrazněji nezasahují do snímku. Ve výsledku objektiv zvládá protisvětlo velmi dobře.
Noční scéna
Objektiv se za svůj výkon nemusí stydět ani v noci. Při přiblížení je na testovacích snímcích pouze vidět chromatická aberace. Devět lamel clony znamená 18 paprsků od silných zdrojů světla; jak se můžeme přesvědčit na lampě, skutečně tomu tak je.
 |
 |
Ostření v praxi
Už v úvodu jsem popsal, jak funguje ostřící prstenec a automatické ostření, řeč však nepřišla na rychlost a přesnost. Testovaný kus neměl problém s back ani front fokusem neboli s tím, že by ostřil před či za požadovaný předmět. Narazil jsem však na kuriózní problém, kdy foťák hlásil zaostřeno, ale objektiv zaostřeno neměl – celý snímek byl rozmazaný. Stávalo se tak při přeostřování z krátké vzdálenosti na dlouhou. Mohlo se jednat jen o problém testovaného kusu či kombinace, ale pro jistotu před koupí několikrát přeostřete z krátké na dlouhou vzdálenost. Stalo se mi to pouze párkrát za test, ale není příjemné, když objektiv může „zradit“ v klíčový okamžik.
Jinak s ostřením nebyl problém, drobné přeostřování je velmi rychlé. Kvůli nízké cloně a malé hloubce ostrosti může ostření na 70mm ohnisku trvat až 6 desetin sekundy. Zvuk ostřícího motorku nebyl nijak výrazný ani rušivý, zařadil bych jej mezi ty tišší, nicméně u videa je při použití zabudovaného mikrofonu dobře slyšitelný.
Stabilizace obrazu
Pokud často fotíte z ruky, jistě oceníte optickou stabilizaci obrazu. Tamron si na ní dal záležet a při testování nikdy nedělala problémy. Naměřil jsem účinek 3,3 EV, tedy 10× delší časy než při focení bez ní. To je velmi pěkný výsledek.
Závěr
Tamron 24–70mm f/2.8 v testu rozhodně potěšil. Kresbu má dobrou nejen ve středu, ale i v rozích a je velmi solidní i při plně otevřené cloně. Mimo nejširších ohnisek velmi dobře zvládá chromatickou aberaci a zkreslení. Pochválit výrobce musím i za minimální odlesky v protisvětle nebo dobrou optickou stabilizaci.
Vinětaci lze odstranit v post processingu nebo pokud fotíte do JPEGu, takže ji nebudu považovat jako minus. Zklamal mě bokeh, který není kulatý ani plný. Taky mě zarazilo ostření, které párkrát vůbec nedoostřilo, ale mohlo se jednat jen o záležitost kusu.
Celkově se jedná o velmi dobrou alternativu nejen k setovým objektivům, ale i k mnohem dražším objektivům podobných parametrů od výrobců fotoaparátů – Sony, Nikonu i Canonu. Pokud hledáte univerzální zoom na full frame s konstantní nízkou clonou, Tamron 24–70mm f/2.8 za necelých 29 000 Kč si určitě zaslouží vaši pozornost.
Galerie
(pro zobrazení expozičních informací najeďte myší nebo rozklikněte, druhý rozklik otevře plné rozlišení)
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Za zapůjčení děkujeme společnosti Penta.cz.