Rád bych se s vámi v následujícím článku podělil o pár postřehů a návodů, které používám při fotografování ptáků. Drobní ptáci jsou totiž často vyhlédavaným fotografickým objektem velké většiny fotografů živé přírody.
Nejprve bych se zamyslel nad tím, proč fotografuji ptáky a zvláště pěvce:
Ptáků se u nás vyskytuje asi 400 druhů. Pro jejich rozmanitost a barevnost jsou mým, jakož i velké většiny fotografů živé přírody, často vyhledávaným fotografickým objektem. Další důvod je ten, že má fotovýbava se hodí více na malé ptáky. Je to digitální přístroj Canon EOS 10D s objektivem Canon EF 100 – 400 L US a blesk Canon Speedlite 550 EX. Nezbytnou výbavou je lehký skládací kryt (v určitých situacích lze fotografovat i bez něj). Drobní ptáci mají ve volné přírodě kratší takzvanou únikovou vzdálenost než například dravci, ke kterým se normálně nemůžete přiblížit na potřebnou vzdálenost k fotografování s výše uvedeným objektivem. Dravci mají výborný zrak a jsou velice ostražití. K jejich vyplašení stačí neopatrný pohyb nebo odlesk světla v objektivu. Pro fotografování dravců a velkých ptáků je už potřeba dlouhý teleobjektiv.
Fotografovat pěvce se dá na různých místech a při různých ptačích činnostech. Například v parcích, v lese, u vody nebo doma na zahradě. Nepotřebujete navštěvovat nějaká vzdálená místa, abyste pořídili kvalitní a svým způsobem výjimečné snímky. Nejsnáze tyto ptáky lze fotografovat v zimně u krmítka, v ostatní roční dobu u napajedla nebo v hnízdní době při rodičovských starostech. Tenhle způsob fotografování bych až tak moc nedoporučoval, neboť při „honbě za super snímkem“ může dojít k tomu, že ptáci hnízdo opustí a tím se zničí buď celá snůška nebo uhynou mladí.
Fotografování u krmítka
 |
 |
Vhodně umístěné krmítko může být zdrojem dobrých snímků, protože se na ně slétá mnoho rozmanitých ptačích druhů, počínaje sýkorami koňadrami a konče například dlaskem tlustozobým nebo strakapoudem velkým. Ale i tohle fotografování má svoje specifika. Ptáci na krmítko létají z určitého „odskokového“ místa, proto si jedno takové falešné, ale vhodné pro fotografování, vytvoříme. Poblíž krmítka, s ohledem na pozadí scény a světelných podmínek, upevníme nějakou větev nebo jiný vhodný předmět s možností výměny, aby všichni návštěvníci krmítka nebyli fotografováni na stejném místě. Na tohle „odskokové“ místo si ptáci za nějaký čas zvyknou a před samotnou návštěvou krmítka na ně často na okamžik sedají. Já, abych do svého digitálu s ohledem na ohnisko mého objektivu získal potřebnou velikost snímku, stavím kryt do vzdálenosti asi 4 metrů od takového místa. Pak nainstaluji fotoaparát, pohodlně se usadím v krytu, řádně oblečen podle povětrnostních podmínek a obrním se trpělivostí … U digitálu mám při takovém fotografování stále zapnutý přívod napájení, protože detekce spouště je u 10D trošku pomalejší a pak uniká mnoho krásných snímků.
Fotografování u ptačího napajedla
Další vhodné místo k fotografování ptáků je ptačí napajedlo. Ať zahradní nebo přírodní. Na zahradě, u různých napáječek, můžete postavit kryt na delší dobu beze strachu, že by vám jej někdo odnesl nebo alespoň poškodil. Ptáci si na něj zvyknou a jeho přítomnost jim po nějakém čase vůbec nevadí. Pak se vám podaří vyfotografovat krásné snímky i obyčejného vrabce domácího.
V přírodě mají ptáci oblíbené zdroje vody, kam chodí pít a provádět denní hygienu. U takového místa můžeme vidět ledacos zajímavého a pořídit pěkné snímky. Je to ale trošku složitější než na zahradě – první věcí je takové vhodné místo najít. Pak vypozorovat, kdy je dobře nasvícené a v jakou denní dobu tam ptáci nejčastěji chodí. V neposlední řadě na takovém místě může být problém s krytem. Ptačí napajedlo, které je v blízkosti nějakého lidmi navštěvovaného místa a u něj postavený kryt, láká kolemjdoucí, kteří jsou zvědaví, co že se to tam děje a chodí se na „toho divného táborníka“ dívat a tím ruší naší práci. Ale překonáme-li i tyhle problémy, může se nám dařit.
To slůvko „může“ platí pro všechny druhy fotografování ať zvířat nebo ptáků, protože tihle živí tvorové si nedají poroučet a chodí si a létají jak chtějí, bez nám nějakého pochopitelného řádu. I když ten řád tam také je, ale jen málo lidí se v něm umí orientovat.
I k napajedlům se ptáci přibližují z odskokových míst a ty můžeme samozřejmě také přizpůsobit a využít pro fotografování.
Fotografování na hnízdě
 |
 |
Rozhodneme-li se pro takové fotografování, musíme být velice opatrní. Kolem hnízda nevylamujeme ani nevyřezáváme žádné větve, neotrháváme trávu. Takové odkrytí hnízda může mít katastrofální následky ať z hlediska přírodních vlivů nebo zvířecích predátorů. Překážející větve můžeme jen trochu odklonit a přivázat k okolnímu porostu s tím, že je okamžitě po skončení fotografování uvolníme a navrátíme do původní polohy. Někteří ptáci na přítomnost krytu v blízkosti hnízda reagují negativně, přestávají krmit, nervózně poletují kolem v bezpečné vzdálenosti a k hnízdu vůbec nejdou. V takovém případě je mi přednější zachování života a balím.
Je však ještě jedna možnost, jak krmící ptáky vyfotografovat, a to je umístit fotoaparát na stativ do potřebné vzdálenosti, zamaskovat jej a použít dálkovou nebo dlouho kabelovou spoušť. Já mám takovou pomůcku vyrobenou z domovního bezdrátového zvonku, můj kolega, Rosťa Stach, má tohle „udělátko“ z RC modelového ovládání. Toto fotografování má však i svoje nevýhody. Musíte nastavovat větší clonu kvůli hloubce ostrosti, nemáte kontrolu nad nějakou kompozicí… Ale i takhle lze zhotovit pěkné snímky. Např. ťuhýka, sýkoru uhelníčka, skorce, ale i další ptáky mám pořízené tímto způsobem. Tady využijete všech výhod digitálu. Nemusíte čekat na vyvolání diapozitivů nebo filmů, kontrola a náprava může být okamžitá.
I u hnízd mají ptáci své oblíbené místo, svoji větev, svůj kámen. Tam například vysedává samec „na stráži“ v době sezení samice na vejcích, v čase krmení mladých pak na takové místo sedají ptáci před samotným zalétnutím na hnízdo.
U některých hnízd lze vyzkoušet postavení krytu ve větší vzdálenosti a postupně se s ním přibližovat k hnízdu vždy, když ptáci obstarávají krmení pro mladé a nejsou na hnízdě – aby se nelekli našeho pohybu. Oni o nás stejně ví i když nejsou přímo u mladých, ale není to pro ně tak deprimující. Ale opět tuhle zkoušku nelámat přes koleno. Když se to ptákům nelíbí, nejdou nějakou dobu krmit, jen s varováním poletují kolem, znamená to zase balit, a raději oželet nějaký ten snímek.
Praktické rady na závěr
Při fotografování ptáků využívám i blesk. Ale jen s takovým nastavením, aby „nepřebil“ přirozené osvětlení a pták měl pouze v oku „jiskřičku života“. Dále při fotografování využívám částečného protisvětla (viz. vrabec v obilí), které dává snímku jiný vzhled. Pak ale musím ptáka s bleskem přisvítit více. Mimochodem, tento snímek nebyl fotografován na poli, byl připraven doma na zahradě. Vykalkulovaný snímek. Snopek pšenice posazený s ohledem na pozadí a sluníčko…
 |
 |
Nemáme-li vysoce světelný objektiv a fotografovaný objekt je blízko pozadí, které by jej rušilo, lze jeho „rozbití“ vytvořit použitím 12 mm mezikroužku. Nemáte-li s tím nějaké zkušenosti, doporučuji vyzkoušet. Budete překvapeni.
K fotografování některých jiných druhů ptáků (v tomto případě vodních) lze s úspěchem využít i dalších možností, např. fotografování na zimovištích. Takové místo může být například i ve městě na nezamrzlé řece, kde jsou ptáci zvyklí na přítomnost lidí a jejich zimní přikrmování. Tam se jejich úniková vzdálenost rapidně zkracuje. Jako další z takových vhodných míst bych doporučoval Podkrušnohorský zoopark v Chomutově, kde v zimních měsících na nezamrzlé hladině rybníka lze vidět, ale i fotografovat velké množství různých druhů ptáků (jak se také mohli přesvědčit účastníci prvního workshopu pořádaného FotoAparátem ve spolupráci s Rosťou Stachem, naším profesionálním fotografem živé přírody).
Způsoby fotografování ptáků, které zde uvádím, nejsou samozřejmě všechny a záleží jen na nás, pro jakou možnost a na jakém místě se rozhodneme fotografovat.
Ještě bych se chtěl zmínit o jednom druhu fotografování ptáků a to z mého pohledu v tom negativním smyslu. A to je fotografování portrétů ptáků. Když na snímku nevidím ptáka celého, to mi již signalizuje, že pták je nějak „handicapovaný“, v zajetí nebo fotografovaný po odchytu v ruce. Pro dokumentační účely je tento snímek vhodný, také jsem nějaké takové pořizoval. Mně osobně se tyto snímky nelíbí a jako „živé“ fotografie bych je neprezentoval. I když ptáky i jiná zvířata fotografuji v nějakém parku nebo zoo zařízení, protože určité druhy nelze normálně ve volné přírodě vyfotografovat, pořád se snažím, aby na snímku byli v co nejpřirozenější poloze.
Za učení tohoto způsobu pozorování přírody a fotografování zvířat bych chtěl poděkovat výše zmíněnému Rostislavu Stachovi (www.fotolovy.cz), kterého beru jako svého učitele, a pokaždé, když vidím jeho nějaký nový snímek, obdivuji jeho cit pro fotografické vidění a technickou dokonalost.
Články Rostislava Stacha, které můžete najít
na FotoAparátu.cz:
Bobři na Aljašce
Čepkelická rezervace
Fotografování losů v parku Denali
Létající drahokam
S fotoaparátem na kulíšky