Fotoaparát.cz

Rozhovor s vítězi soutěže "Zimní nálada"

Přinášíme vám informace ze zákulisí 10 vítězných fotografií soutěže "Zimní nálada". Ta probíhala od prosince do února v naší Galerii. Více najdete v článku.

Děkujeme Vám všem, kteří jste nám poslali fotografie na téma „Zimní nálada“. Sešlo se jich ještě o něco více, než posledně… konkurence tedy byla veliká. Deset prvních fotografií, které jste vy, uživatelé naší Galerie vybrali svým hodnocením, si dnes představíme formou článku.

První tři vítězné fotografie obdrží i věcnou cenu - Generální partner FOKAPO věnoval poukázky v hodnotě 3000Kč, 2000Kč a 1000Kč na fotoknihy, kalendáře a tisk fotografií.

Vítězů jsme se – již tradičně – zeptali na okolnosti vzniku fotografie, použitou techniku či jejich oblíbené fotografy, kteří jejich tvorbu inspirovali.

Vítězům gratulujeme a všem ostatním děkujeme za účast!

        

1. místo – Pavel71: Cestou mlhavou…
 


O fotografii: V první řadě bych chtěl zdůraznit, že jsem naprostý amatér, pro kterého je fotografování (pokud je čas a vhodné podmínky) koníčkem, díky kterému jsem se naučil vnímat přírodu kolem sebe. Vítězná fotografie vznikla zcela náhodně, měl jsem nějaké vyřizování mimo město, ve kterém panovalo nepříliš vhodné počasí na nějaké plány o fotografování. Za městem však byly podmínky přímo ideální. Vypravil jsem na již předem vyhlídnuté místo, na kterém mlha zakryla rušivé pozadí a nechala tak vyniknout scéně přesně dle mých představ…možná více sněhu a sněhové jazyky by podtrhly celkovou atmosféru, ale třeba to tak mělo být…

O autorovi: Jsem jednoznačně krajinkář, ať už krajinu jako takovou nebo tekoucí potok či říčku.Ale mojí doménou jsou osamocené stromy v krajině. Vzhlížím k nim s pokorou a úctou a pokaždé přemýšlím, co vedlo onoho člověka vysázet strom právě na ono místo a kolik lidí, například zemědělců, onen strom proklelo, když jim překážel v jejich činnosti. Strom k životu člověka nepotřebuje, člověk však strom k životu ano a to bychom si měli uvědomit.

Oblíbení fotografové: Sice je to paradox ale ze známých osobností je to Robert Vano, líbí se mi jeho osobitý styl a technologie ručního zpracování svých fotografií. V roce 2014 jsem byl účastníkem akce Setkání fotografů v Praze kde, mimo jiné, právě Robert Vano přednášel.Skvělá přednáška se zajímavým a milým člověkem. O to větší bylo moje překvapení, když při vyhlášení vítězů soutěže “Barevný podzim 2014“, jsem byl vyhlášen jako jeden z vítězů a moji fotografii vybral právě již zmiňovaný Robert Vano. Škoda jen, že můj stud a tréma nedovolila požádat Roberta Vano o společnou fotografii, snad někdy příště…

U této fotografie zazněl názor, jestli by nebylo lepší počkat si, až se v dáli objeví nějaké auto. Já spíš čekal, až tam žádné auto nepojede, dokonce některá auta zpomalovala v domnění, že mám nejspíš poruchu na vozidle, když mě viděli pobíhat u krajnice. Každopádně jsem vždy rád za každý věcný komentář, za každou konstruktivní kritiku, protože každý názor od zkušenějších nás fotoamatéry posune o krůček dál, nebo alespoň přiměje přinejmenším k zamyšlení.

Technika: Ve správný čas na správném místě, ale bez fotoaparátu. Tak by se dalo popsat pořízení vítězné fotografie “Cestou mlhavou“ (čas 1/567 s, clona 2, ISO 100) mobilním telefonem Nokia Lumia 920. Nejednou mě překvapilo, že za jistých podmínek se dá z tohoto modelu pořídit obstojná fotografie.

       

2. místo – Tomáš Culka: Pod příkrovem mlhy
 


O fotografii: Bu­dík na 2:15, kafe, malá snídaně, obléknout a vyrazit. Rozhodl jsem se vyrazit na základě předpovědí, které slibovaly roztrhání oblačnosti kolem 4. ranní a mělo to vydržet i přes východ Slunce. Jak jsem se blížil k cíli, byl jsem malinko skeptický, protože začalo chumelit. Po tom, co jsem zalezl do ztichlého lesa, sněžení ustalo a na obloze, mezi vrcholky stromů, se začaly objevovat hvězdy. Přidal jsem na tempu, ale s naloženou krosnou a v 15 cm čerstvého sněhu, který přikryl všechny překážky, to zrovna dvakrát rychle nešlo. Sem tam jsem zastavil, abych se vydýchal a zaposlouchal se do toho ticha. Je úžasné, když člověk málem slyší tlukot vlastního pumpujícího srdce. Po tom, co jsem se dofuněl na vrchol a po 10 minutách zmateného pobíhání a hledání cestičky k vyhlídce, která nebyla pod navátým sněhem a svěšenými větvemi stromů k nalezení, se mi otevřelo toto nádherné divadlo.

O autorovi: Co se fotografického žánru týká, fotím v drtivé většině krajinu. Miluji přírodu, mám rád klid a samotu. Jsem plachý fotograf :). Okamžiky strávené v krajině za fotoaparátem mě velmi naplňují. Když se podaří východ Slunce, naplní mě jakýsi vnitřní klid. A samozřejmě mě velmi těší, když se mé fotografie líbí i ostatním.

Oblíbení fotografové: O­blíbených fotografů mám několik. Ale prvním fotografem od kterého jsem – prostřednictvím jeho webu – čerpal cenné informace je Václav Krpelík.

Technika: Nikon D750, Samyang 24mm f/1,4 AE, složeno z 25 snímků ve dvou řadách. Obloha: 12 snímků, 20.0s při f/1,4, ISO 1100. Krajina: 13 snímků, 30.0s při f/2,0, ISO 800.

       

3. místo – jirfren: Zimní tabule
 


O fotografii: Jde o fotku z lesního prostředí, kde se potloukalo hejno čížků. Nastavení foťáku bylo jednoduché - mám pevnou třístovku, takže ISO muselo jít na hodnotu takovou, aby mi to i s kompenzací expozice (foceno proti světlému pozadí) dalo čas potřebný pro zachycení neposedného čížka (zejména pohyby hlavičkou jsou hodně rychlé při vyzobávání těch šištic.)

O autorovi: Fotím teprve 2 roky a primárně se zaměřuji na wildlife (ptáky, savce.. ). Zkusil jsem i WS, ale to mě moc nenadchlo (ano, fotky fajn, ale ta velká grupa lidí kolem mi nesedí, někdy se ignoruje přirozenost prostředí či chování focené zvěře …a chybí mi tam hlavně ten zážitek z wild.). Okrajově zkouším občas makro či krajinky.

Oblíbení autoři: To není zrovna jednoduché říci, bo každý k fotkám přistupuje jinak…a taky jinak je presentuje. Ale pokud bych musel jmenovat, tak například Petr Bambousek pro jeho neskutečnou dokonalost fotek pro stránce TK a výtvarné, Martin a Ondra Pelánkovi pro jejich schopnosti nafotit úžasné fotky zejména ptáků v jejich přirozeném prostředí, Radek Šálek má spousty výborných fotek, které mě inspirují,… no, mám se ještě opravdu co učit :-)

Technika: „te­lata“ budou asi napořád mými hlavními objektivy (Nikkor 300 stará verze a Tamron 150–600)

       

4. místo – Václav Mulač: Šumava
 


O fotografii: Fo­tografie vznikla za velkého mrazu. Když jsem ráno přijel na parkoviště, tak teploměr v mém autě ukazoval –22. Nasadil jsem sněžnice a šel jsem ještě za šera k mému oblíbenému místu. Čelovka už nebyla nutná a já si užíval nádhernou tichou zasněženou krajinu s hvězdami nad hlavou. Když jsem přišel do údolí, kde jsem pote fotografoval, tak jsem i přes tu okolní teplotu pocítil další „závan“ studeného vzduchu, čili v údolí podle mého odhadu bylo znatelně o několik stupňů méně. Po fotografování, když už ani nešlo otáčet stativovou hlavou, jsem si ještě udělal malou sněžnicovou túru po okolí a užil si tu nádheru a ticho. Po pěti hodinách jsem se spokojený vracel autem domů a v radiu zrovna říkali, jak na Šumavě v mrazových údolích bylo pod –30. No a já byl u toho:) Nádherný den.

O autorovi: Moje fotografie spadá do mého žánru – fotografuji totiž pouze krajinu, respektive pouze Šumavu. Čili je to taková úzká specializace. Pokud jsem v horách, tak samozřejmě také neodolám a pořídím nějaké snímky.

Technika: Foto­grafie vznikla dvojexpozicí na stativu. Na chvilku jsem si v tom mrazu sundal rukavici a sáhl si na hliníkovou stativovou tyč, to pak asi 2 minuty hodně bolelo. Ještě večer jsem to cítil :)

    

5. místo – T.B.K.: za plotom


    

6. místo – Jan Bocek: Zima na horách
 


O fotografii: Fo­tografie vznikla v Nízkých Tatrách v okolí Čertovince. Protože počasí vypadalo slibně, vyrazil jsem do terénu na skialpech vybaven Canonem 5D Mark II se třemi objektivy, nějakými filtry a stativem, což zrovna jízdním vlastnostem mých skialpů nevyhovovalo. Doploužil jsem se na Beňušku a to už světlo pomalu začalo nabírat barvu. Zamířil jsem směrem na Čertovu svatbu a to už všechno kolem zářilo a tak jsem cvakal a tam také vznikla ta fotka, kterou jsem poslal do soutěže.

O autorovi: Fotografuji především krajinu a to většinou Beskydy a Tatry.

Oblíbení fotografové: Rád se podívám na krásné fotografie od Kamaráda, Řeřichy, Raka, Vargice, Ouředníka, Potomy a mnoha dalších.

Technika: Fotil jsem EOS 5D Mk. II s objektivem Canon 17–40/4 při ISO 100, s nasazeným polarizačním a přechodovým filtrem ze stativu. Protože jsem sjížděl k autu po zamrzlé sjezdovce už za tmy, následovaly pády a boule, protože se člověk snaží zachránit především fototechniku.

     

7. místo – Pavel71: Když se slunce loučí
 


O fotografii: U fo­tografie “Když se slunce loučí“, jsem byl limitován prostorem. Určitě by si strom zasloužil více místa, ale z každé strany zasahuje do prostoru les, který by rušil snímanou scénu. Snad budu mít někdy štěstí, že napadne dostatek sněhu (což je na Třebíčsku v posledních pár letech problém) a budou vhodné podmínky. Určitě se na stejné místo vypravím znovu a pokusím se nafotit stejnou scénu pokud možno lépe.

Technika: Použit byl fotoaparát Nikon D3100 s objektivem 18–105 mm VR, který používám dodnes společně se stativem Velbon Sherpa 750 R. Expoziční údaje 1/400 s, F9, ISO 100.

Možná by někoho napadla otázka, jestli jsem nepřemýšlel o novějším modelu fotoaparátu a objektivu? Odpověď je jednoduchá, prozatím nepřemýšlel…i když vlastně trochu ano. Myšlenka samozřejmě taková byla, asi každý by chtěl být majitelem novějších modelů, ale k čemu mi bude výbava za desetitisíce, když ji nebudu umět ovládat. Dokud se nenaučím plně ovládat současnou D3100 a“nevymačkám“ z ní maximum,nemá smysl nad upgrade přemýšlet…i když lepší objektiv by se jistě hodil.

       

8. místo – fialový poustevník: Tichá ulička
 


O fotografii: Jedna z mála mých zimních fotek. Vznikla v době, kdy prakticky celé mé focení se odehrávalo v noci. Ve dne nebylo dost času . Dnes je vše obráceně – na uspokojení mého ,,koně " nacházím čas (nebo jej spíše ,,kradu ") ve dne. Fotka je z Ledna 2010. Vzpomínám si , že se mi podařilo zabloudit do jedné zapomenuté úzké uličky hned vedle Karlova mostu. To ticho, klid a tento výjev – toto vše mě totálně oslovilo. Ač malý kousíček od hlavních turistických cest plných řvoucích turistů – zde jakoby se zastavil čas. Takto v pohodě vznikl obrázek této zasněžené opuštěné uličky.

O autorovi: Dnes fotím úplně jinak. Doba neustále přitvrzuje, mění se, a našinec který žije pod neustálým pracovním tlakem (řidič busu pražské MHD) se musí i s focením přizpůsobovat požadavkům doby. Dnes fotím i o přestávkách mezi prací (tzv. šejdry), takže místo nočních scenérií mě oslovila např. volně žijící zvířata v našich parcích a zahradách.

Oblíbení fotografové: Mí oblíbení autoři jsou dvě velká esa která zrodila naše země. Dvě veká „S“ – Josef Sudek a Jan Saudek. Nejen že mají podobná jména – ale i některé vlastnosti které obdivuji. Hlavně jít tvrdohlavě svou cestou a nenechat se ovlivnit všelikými módními záležitostmi – jen tak lze objevit tu svou správnou originální tvorbu.

Technika: V té době jsem vlastnil 2 foťáky – Canon 400D , Canon 50 D a mimo záklaďáku ještě 2 objektivy, Sigmy 10–20 mm a 18–200 mm.

       

9. místo: – Tomáš Culka: Úsvit ze Sedla
 


O fotografii: Po vydařené noci, jsem se dočkal i překrásného svítání. Mrak „Kurvič“ opět na svém místě, připraven vše zkomplikovat a pokazit. Než se ale stihl přemístit do míst, kde mělo vyjít Slunce, stihl jsem nacvakat několik snímků pro tuto předvýchodovku.

Technika: Nikon D750, Nikon 16–35mm f/4 AF-S G ED VR. Složeno z 21 snímků, 7* plošně v jedné řadě, 3*EBKT 35mm 4s při f/6,7 ISO 400.

       

10. místo – Alaya: Tanečnice paní zimy…
 


O fotografii: Mo­je foto je z Krušných Hor - Cínovec, rok 2009.

O autorce: Nej­raději fotím přírodu a zvířata.

Technika: Foceno na Nikon D90 s objektivem Nikkor 18–70mm f/3,5–4,5 G, 1/250s, F8, korekce expozice +0.7.

    

Generální partner soutěže:

www.fokapo.cz, on-line editor na tvorbu fotoknih, kalendářů a dalších produktů

***

Již nyní můžete soutěžit v dvouměsíční soutěži a téma „Odlesky a odrazy