O BSI technologii jste již nejspíše slyšeli – možná spíše ve spojení s kompaktními fotoaparáty. Ale doba se mění a tato technologie si nedávno našla cestu i do fotoaparátů s velkými snímači. Nejprve „dobyla“ metu APS-C (Samsung) a nyní i "metu nejvyšší" (v oblasti běžných fotoaparátů): fullframe (Sony a7R II). Jak funguje a co nám přináší?
BSI (back-side-illumination) technologie není žádná novinka – pěkných pár let ho používají nejen výrobci kompaktních fotoaparátů, ale třeba i mobilních telefonů.
 |
Tato technologie má za úkol trochu napravit handicap malých snímačů, co se týká efektivity práce se světlem. Menší fotodiody = více šumu při stejné hladině světla a má-li se z důvodu marketingu zachovat jakés takés rozlišení i u pidičipů, musí tyto pochopitelně na malou velikost fotodiod trpět.
 |
Řešení: pokusit se různé elektronické součástky a obvody vést tak, aby fotodiodám co nejméně překážely. Tedy ne mezi nimi (jak je obvyklé z důvodu snažší výroby u CMOS obvyklé), ale pokud možno vespod, aby měla světlocitlivá plocha každé fotodiody co největší prostor.
Takže se tedy nejedná o „podsvícené“ čipy, jak se nám někdy snaží překlady namluvit, a doslovný přepis „čip se zadním osvitem“ také přesně nevystihuje, o co jde. „Senzor naruby“ by bylo v češtině asi nejpřesnější. Zkrátka to, co mezi a nad diodami překáží světlu, strčíme dospod.
 |
To je v podstatě vše. Možná si řeknete, že to je až primitivně samozřejmé řešení, ale výrobcům tím nastávají komplikace s výrobou. Jedná se už tak o velmi jemnou a nákladnou elektroniku, natož při podobném technickém řešení. To je dražší a náročnější, takže se donedávna tato technologie používala jen na malé snímače.
Trend zlomil na podzim roku 2014 Samsung s modelem Samsung NX1 (recenze zde).
Ten přinesl tuto technologii do velkého („zrcadlovkového“) snímače
APS-C (1.5× crop vůči kinofilmu). Samotný přístroj NX1 patří do
nejvyšší třídy „bezzrcadlovek“, tedy „zrcadlovek bez zrcátka“.
Co to umožnilo? Podle slov samotného výrobce navýšit rozlišení na 28MPx a
zachovat velikost fotodiod staršího 20MPx snímače. Spočteme si, že jde
tedy skoro o třetinové navýšení efektivity.
 |
V červnu 2015 pak Samsung „trumfli“ v Sony, když uvedli model
Alpha a7R II (informace
zde).
Ten přináší fullframe snímač s rozlišením 42,4MPx a BSI technologií.
Starší verze a7R měla rozlišení 36MPx. Spočteme si, že se jedná
o navýšení asi o pětinu (což je zanedbatelné). Pokud však budeme
předpokládat, že plocha každé fotodiody rozrostla o třetinu, měl by být
výsledný šum dokonce nižší než u předchozího modelu s nižším
rozlišením.
Tolik teoretická rovina – na potvrzení musíme počkat na test. Za pravdu
by nám (i výrobci) mohl dát fakt, že a7R II se nebojí fotografovat až na
ISO 102 400, což je vzhledem k rozlišení dosti vysoká hodnota,
konkurenční Canon
EOS 5DS končí na ISO 6400 hardwarově a 12 800 se SW navýšením –
byť je pravda, že rozlišením míří se svými 50MPx ještě výše.
 |
Ne že bychom předvídali valnou použitelnost fotoaparátu při hodnotě 102 400, ale znamená to nejspíš, že přístroj bude pravděpodobně nabízet použitelný výstup do vyšších hodnot citlivosti, než dosavadní model a7R, který si troufal „jen“ na ISO 25 600 – přičemž lze říci, že do 3200 či dokonce 6400 byl výstup zcela OK. Je předběžné věštit budoucnost, ale pokud by nová generace senzorů zvládla např. o celý 1EV vyšší ISO bez rušivého šumu, byl to neuvěřitelný technologický skok. Jeden expoziční krok samozřejmě nedostaneme jen pomocí technologie BSI, ale i bez ní se zlepšováním poměru signálu k šumu a lepším processingem generaci od generace situace zlepšuje. Jsme zvědaví, zda půjde v tomto směru opět o evoluci, nebo má Sony (a věřím, že i další výrobci) přichystáno v tomto směru po dlouhé době revoluční vylepšení.
Vzhledem k tomu, že Sony i Samsung patří mezi přední výrobce senzorů, můžeme se těšit na technologii BSI asi i v dalších fotoaparátech – a snad i některých dalších značek, které si senzory např. u Sony objednávají.
 |
Tip - přečtěte si také:
Šum na fotografiích
Test Samsung NX1
Test Sony a7 II (verze
s 24MPx)