Cestujeme po světě a zapomínáme, že nejkrásnější místa jsou často za humny. Mojí oblíbenou destinací je Afrika. A tak mi kamarádi nevěřili, když jsem vyrazil na fotoexpedici do Toskánska, které nabízí dokonalou přírodní scenérii.
Malebná krajina v Toskánsku
Toskánsko, italsky Toscana, je středoitalský region s krásnou hornatou krajinou, vinicemi i tabákovými plantážemi, krásnými městy a městečky i gastronomickými specialitami. Pro fotografa doslova ráj – etruské hradby, honosné paláce, poklady gotiky i renesance, přívětiví lidé… Klikaté silničky vedoucí k usedlostem na kopcích, slunce a všudypřítomné cypřiše. Piniové háje a romantické zátoky na pobřeží…
Procházely tudy dějiny – žili tu Etruskové, od 4. století toto území ovládali Římané a po nich se tudy převalili Langobardi a Frankové. Ve středověku pak mezi sebou soutěžily městské státečky a jejich boj o moc zapříčinil poměrně rychlý ekonomický i kulturní rozvoj. Ve vnitrozemí byla postupem času nejsilnější Florencie (kde se narodil například Dante a působili zde Giotto, Michelangelo nebo Rafael), na moři pak Pisa. Turisté a milovníci památek ale najdou řadu skvostů i v mnoha dalších městech, jako Siena, Lucca, Arezzo, Anghiari, Prato nebo Cortona…Nabízí dokonalou přírodní (a nejen přírodní) scenerii. Na světě podle mě není mnoho míst, která by měla takové krajinářské kouzlo.
Do Toskánska jsem vyrazil s Fotoinstitutem, který zajistil ubytování v samém srdci Toskánska, ve městečku San Quírico d'Orcia poblíž městečka Pienza. Krajina protkaná klikatými silničkami mezi zelenými stráněmi, vinicemi, olivovými háji a alejemi štíhlých cypřišů, vysázených podél cest. Projeli jsme desítky malebných měst, městeček a vesnic. Jejich stavby jsou typické, kamenné. Krásné, úzké romantické uličky každého uchvátí. Měli jsme možnost ochutnat i výborná toskánská vína a navštívit vinice.
Coby fotografové krajináři jsme vstávali před rozbřeskem, abychom při východu slunce už byli na vytipovaných lokalitách a fotili toskánskou krajinu při východu slunce. V Toskánsku uplatníte dlouhá skla od 200mm, například pro focení obrysů městečka Pienza, za kterým přímo slunce vychází. Nebo pro snímky typických zemědělských stavení nejlépe zahalených do mlhy.
V oblasti Val D'Orcia je asi nejčastěji focená usedlost Belveder právě v blízkosti městečka San Quírico d'Orcia. Důvodem jsou ranní mlhy nejspíš z malých rybníčků v jeho okolí. Střídali jsme dlouhé sklo pro detail a široké ohnisko pro celkový pohled i s popředím.
Širokým ohniskem jsme fotili celou krajinu i s popředím nebo linií polní cesty. Kouzelné jsou tu na jaře trsy žlutých keříků, kterých je v okolí množství, v protisvětle jsou krásně prozářené a snímek oživí.
Přes den jsme většinou courali úzkými toskánskými uličkami, slunce bylo pro krajinářskou fotografii příliš silné.
Spíš se zdálo, že nám vychází východy, ale západu se nedočkáme. Poslední den jsme dokonce dvě hodiny čekali v dost citelném chladu a na obloze se proháněly černé mraky. Nezbývalo nám nic jiného, než to vzdát, zabalit aparáty a vyrazit na večeři. Po příjezdu na ubytování začalo nepříjemně pršet a v tom okamžiku jakoby se stal zázrak. Studený déšť se proměnil v nádherný lehký deštík, v mracích se objevila modrá obloha, vykulilo se sluníčko a na posledních dvacet minut ozářilo kraj. A my fotili poslední paprsky v dešti a protisvětle.
Fotografický výlet nakonec dopadl nad očekávání – pěkné fotky, dobré jídlo, skvělé víno a mé díky za perfektní zážitek patří jak Fotoinstitutu, tak všem příjemným a mimořádně trpělivým kolegům. Tímto, doufám, byly zahájeny Fotoexpedice Toskánsko s FotoInstitut.cz, které vřele doporučuji.
Josef Peterka
Fotografování se Josef Peterka začal věnovat od r. 1953, používal starý měchový přístroj 6 × 9, poté fotoaparát na kinofilm. První kvalitnější fotoaparát FLEXARET VI získal až v r. 1960. O několik let později si zakoupil první kvalitní přístroj MINOLTA 6 × 6. Následoval však pracovní úraz, amputace pravé ruky a fyzické omezení. Nebyla šance vyvolávat filmy a fotografie. Teprve s příchodem digitálních fotoaparátů se mu naskytla příležitost vrátit se k hodnotné fotografii. Začal používat Nikon D 70 a v současné době pracuje s Nikonem D 200 a D 700.
Jeho první výstava fotografií s názvem „Okolí vesničky střediskové“ se uskutečnila k 655. výročí založení vesničky Křečovice, která je rodištěm Josefa Suka. Druhá výstava fotografií, Peru, Bolívie a Kuba, byla realizována v Písecké bráně, spolu s uměleckou fotografkou Hanou Rysovou. Další výstavy se uskutečnily v KC Novodvorská, v kavárně UMPM Palachovo nám. v knihovně v Sedlčanech a v Křečovicích při výročí narození skladatele J.Suka.