Test fotoaparátu Sony RX100 III

Do dnešní recenze jsem si vybral takový bonbónek mezi malými kompakty od firmy Sony - RX100 III. Model řady, která se dočkala již třetího pokračování, přístroj dostal širší objektiv na začátku zoomu a výrazně vyšší světelnost na delším konci při stávajícím velkém čipu s vysokým rozlišením. Bohužel dostal i podstatně vyšší cenu než u jeho předchůdců - a tak se podívejme, zda mají tyto úpravy svoje opodstatnění a jak se to projeví na kvalitě fotografií.

Sony RX-100 III je relativně malý kompakt se silnější hloubkou s „vystrčeným“ krytem zoomového objektivu. Design fotoaparátu je poměrně strohý. Z předního pohledu je obdélníkový s ostrými hranami, při pohledu zhora s výrazně zaoblenými bočními stranami. Všechny ovládací prvky jsou zarovnamé a zapuštěné do těla. Stejně tak jako velmi strohý design, zaujme i poměrně velká hmotnost, která dává tušit, že dílů z plastu ve fotoaparátu asi mnoho nebude. Přístroj je vyveden pouze v černém provedení s několika málo drobnými barevnými doplňky, jako je třeba modré logo ZEISS, označující, čí je konstrukce objektivu.

Další zvláštností této konstrukce je elektronický hledáček, který se dnes u podobných kompaktů téměř nepoužívá. Konstrukce zde umístěného hledáčku je výsuvná, stejně jako maličký vestavěný blesk. Vysunutí hledáčku je však poněkud obtížnější. Nejprve se odjištějím pojistky vysune hledáček nahoru, potom je ještě nutné jej ručně vysunout dozadu. Stejný postup je i pro zasouvání, nejprve zasunout dopředu a poté zamáčkout dolů. Na horní straně kromě zmiňovaného hledáčku a interního blesku a samozřejmně spouště ještě najdeme volič expozičních režimů a pákový volič zoomu, oboje taktéž plně zapuštěné do těla přístroje. I přesto není problém oba voliče ovládat přes malé výřezy, které jsou proto uzpůsobené. Zadní strana je klasická „soňácká“. Kruhový 5-bodový volič pro dané funkce a volbu hodnot, kolem kterého jsou ještě 4 ovládací tlačítka pro nabídku funkcí, přehrávání naexponovaných snímků a videí, vlastního nastavení a MENU. Celé ovládání tu zakončuje tlačítko záznamu videa v horní pravé části. Zbytek zadní strany tvoří velký LCD displej, nad nímž je maličké tlačítko vyklopení blesku (patice pro externí blesk bohužel chybí) a na levé straně fotoaparátu je pak tlačítko vysunutí el. hledáčku. Na pravé straně jsou pod krytkami schované konektory pro HDMI kabel a multifunkční micro USB. Poslední ovládacím prvkem je samotný objektiv, kdy otáčením prstence se dají nastavovat hodnoty určitých funkcí (clona, čas…)

Ještě bych se zmínil o jedné zvláštnosti v konstrukci, a to v konstrukci objektivu. Při širokoúhlém ohnisku je objektiv vysunutý v max. výtahu, kdežto při nastavení na nejvyšší ohniskovou vzdálenost je zasunutý v těle.

Celé tělo je relativně hladký povrch, pouze pod palec pravé ruky je umísten drsnější

Základní parametry:

Snímač CMOS Exmor R® typu 1.0 (13,2 mm x 8,8 mm) Rozlišení 20,1 MPix (5472×3648pixel)
objektiv ZEISS® Vario-Sonnar® T* 24–70 mm /1,8–2,8
Formát RAW, JPG, video AVCHD / mp4
El.hledáček 1,44MPix
3“ TFT LCD 1,3MPix
P/A/S/M
ISO 100–12800
Exp.čas 1/2000–30s
Barevný prostor sRGB/AdobeRGB
SD/SDHC/SDXC/Memory Stick PRO Duo™/Memory Stick XC-HG Duo™
Rozměry 102×58×39mm
Hmotnost 290g bez objektivu

Hledáček a LCD

Výsuvný elektronický hledáček OLED Tru-Finder™ F (organický elektroluminiscenční) má rozlišení 1,44 mil. bodů se 100procentním pokrytím obrazu a zvětšením asi 0,6× (ekvivalent k 35mm formátu) s objektivem 50mm na nekonečno. Jeho povrch ZEISS® T* přispívá ke snížení odlesků a únavy očí. „Celý hledáček je navržen tak, aby se minimalizovalo rozmazání způsobené chvěním očí.“ píše výrobce. A my mu budeme věřit. Automatickoruční výklopný systém je poněkud zvláštní, ale je plně funkční a spolehlivý. Už jen vysunutím hledáčku se fotoaparát sám zapne (pokud už zapnut není), což chválím. Bohužel v opačném „směru“ – zasunutím hledáčku do těla, občas došlo i k vypnutí fotoaparátu, což už mi tak úplně vhodné nepřišlo. Tak jak je u Sony zvykem zobrazované informace v hledáčku si můžete zvolit z několika typů, od plného zobrazení až po holý snímek. Rozhodně tedy musím chválit, hledáček u takovéhoto kompaktního přístroje je vždy přínosem.

LCD je dnes již standardního rozměru 3 palce a poměru 4:3. typu Xtra Fine TFT LCD s automatickým ovládáním jasu a vysokým rozlišením 1,23 mil. bodů. A stejně jako u hledáčku je možné nastavit zobrazení všech funkcí až po zobrazení pouze holého snímku. Výklopný systém vám umožňuje vyklápět LCD nahoru o 90° a dolů o cca 45°, do stran výklop není možný. Pokud máte nastaveno zobrazení informací „pro hledáček“, je základní zobrazení podobné jako na jiných předchozích DSLR. Další možná zobrazení jsou již spojena s živým náhledem. Samotná konstrukce výsuvného mechanizmu hledáčku je poměrně tuhá (bez vůlí) a samotný hledáček je poměrně tenký, proto je třeba na něj dávat pozor.

Jak už jsem psal u posledně testovaného fotoaparátu Sony, stejné a tradiční je i zobrazení pro prohlížení naexponovaných snímků a videí. Zde nečekejme žádné převratné novinky, ale dosavadní klasiku: zobrazení čistého snímku, s informacemi, nebo případně s histogramem spojené s možností až 17× zvětšení. To vše je plně postačující proto, abychom zhodnotili, zda je snímek povedený či ne. Při „oddálení“ snímku se zapne zobrazení náhledů s možností nastavení více snímků. Dalším oddálením se dostaneme do kalendáře, takže máme okamžitý přehled, kdy které snímky vznikly. Poměrně přehledné a jednoduché.

Tak jako u všech fotoaparátů se tlačítkem MENU dostanete do Nabídky nastavení funkcí, rozdělené do 6 skupin, kde každá skupina má i více stránek nabídek jednotlivých nastavení funkcí. Nastavení a používání WiFi pro nastavení funkcí a ovládání fotoaparátu již není nijakou novinkou, stejně tak jako možnost ovládat fotoaparát pomocí vašeho mobilního telefonu.

Nastavení funkcí je možné kromě Menu nastavovat i díky tlačítku Fn na zadní straně fotoaparátu a zadnímu 4+2 polohovému kruhovému voliči (čtyřsměrový a dva kruhové pohyby) se středovým potvrzovacím tlačítkem. Pomocí nich je možné upravovat nastavení funkcí a přizpůsobit si je podle sebe. Tlačítkem Fn se vám zobrazí po stranách téměř všechny funkce a po vybrání čtyřpolohovým voličem můžete kruhovým pohybem vybírat přímo hodnoty určitých funkcí. Vše je přehledně zobrazeno na LCD. Každá funkce tak lze vybrat až třemi možnými způsoby, v Menu, nebo přes Fn přímým nastavením, nebo proklikáváním do dané funkce. Možná to zní složitě nebo nesrozumitelně, ale je to poměrně jednoduché.

Čip a ISO

V úvodu jsem se zmínil, že „při stávajícím velkém čipu“, což by mohlo vést k domněnce, že se jedná o stejný čip jako u RX-100 II, ale není tomu tak. RX-100 III používá sice taktéž 20,2Mpix čip s úhlopříčkou o velikosti 1 palce, ale jedná se o novou technologii BSI CMOS, kde zjednodušeně řečeno vrstva s tranzistory a obvody je umístěna až pod světlocitlivou vrstvu, kdežto u klasického CMOS čipu tomu bylo obráceně. Má to své výhody i nevýhody, blíže na http://cs.wikipedia.org/wiki/BSI_CMOS. Rozlišení je tedy 20,2MPix (5472×3648 pixelů). Velikost čipu je 13,2 × 8,8 mm. Poměr stran je 3:2, ale lze přepnout na 16:9 (rozlišení 5472×3080 pixelů), a 4:3 (rozlišení 4864×3648 pixelů) případně využít funkce panorama, kde nejširší snímek má 12416×1856 pixelů. Přístroj používá Steady Shot optickou stabilizaci. Procesor pro zpracování je nový Bionz X, o kterém výrobce píše: “Obrazový procesor BIONZ X fotoaparátu umožňuje vysokorychlostní a vysoce přesné zpracování informací přicházejících ze snímače CMOS. Obrazový procesor umožňuje fotoaparátu poskytnout vysoký rozsah ISO – až ISO 12800, takže dokážete zachytit neuvěřitelné detaily i při nejvyšším nastavení citlivosti.“. Tak mu budeme věřit :). Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 80 až 12800 ISO (v režimu rozšíření s nastavením na vícenásobné ISO až do 25600 ISO). V následujících ukázkách vidíte, jak se hodnota ISO projeví na šumu u snímků ve dne a v noci. Jedná se o snímky ukládané do jpg.

na snímcích je vidět že v celém rozsahu ISO nedochází k degradaci barev a i při nejvyšším ISO jsou patrné drobné kontrastní detaily. Co se týče ploch s nižším kontrastem nebo jednolitější plochou zde dochází k viditelnějšímu šumu někde u hodnoty ISO 3200 a stejně tak i k slévání barvy. Noční snímky kontrastního typu mi přijdou bez šumu až do hodnoty cca ISO 5000. Ale ani při vyšším ISO nedochází k degradaci kresby nebo velmi rušivému šumu. Další ukázkou je porovnání snímků v podvečer, první sloupec jsou snímky ukládané přímo do jpg a druhý jsou snímky převedené z RAW.

Je zřejmé, že ani u jpg, ani u RAW nedochází k výrazné degradaci kresby ani při nejvyšším ISO. U RAW se šum začíná projevovat zhruba od hodnoty ISO 3200–4000, u jpg je se u této hodnoty začíná projevovat vyhlazování ploch, které u nejvyšších hodnot ISO 10000 a 12800 už je docela silné. Ostatně u RAW je u těchto hodnot šum také docela výrazný. Ale tak jako u denních i nočních snímků nedochází nikde k posunu barev, hlavně při vyšším ISO není to „ujíždění“ do fialového nádechu, jak tomu bývalo donedávna.

Další ukázka s ISO je již známá funkce vícenásobného ISO, kdy dojde k expozici 4–5 snímků naráz a složí a uloží se z nich jeden výsledný snímek, který má díky tomu menší šum. V tomto případě je vidět, že hlavní „úpravu“ to provede s velkými jednobarevnými plochami, kde je šum výrazně potlačen. Druhá ukázka je porovnání ISO 400 a ISO 8000 (nejedná se o vícenásobné), na zmenšených fotografiích. Je vidět, že jediný rozdíl je v zobrazení jednolité tmavé plochy, v tomto případě oblohy, kdy u vysokého ISO už dochází k znatelnějšímu šumu, kdežto na ostatních objektech není patrnějšího rozdílu.

Ještě smysluplné použití vysokého ISO se těžko posuzuje pouze dle digitálního snímku na LCD monitoru, ale řekl bych, že do ISO 6400 nebude na první pohled šum vůbec patrný. Otázkou používání vyššího ISO je tak asi, kromě informačních snímků, vlastní rozvaha zda případný šum bude na závadu či naopak. Co bych asi doporučil, je vypnutí funkce „redukce šumu při vyšším ISO“.

Možná to někomu připadá málo, ale uvědomme si, že se jedná o kompakt s čipem menším než je APS-C. Navíc i zde je silnou zbraní stabilizace čipu, takže není problém nastavit ISO 1000–1600 a udržet i relativně dlouhé časy z ruky, jak ukazují následující dvě fotografie.

Objektiv

Jak už jsem uvedl na začátku, objektiv je pevný, typu ZEISS® Vario-Sonnar® T* 24–70 mm /1,8–2,8 s maximální clonou 11. Není to velký rozsah, ale u takto světelného objektivu se ani nelze divit, vždyť v krajních polohách dostáváte 24mm/1,8 a nebo 70mm/2,8.

Další ukázky jsou z minimálního a maximálního ohniska při všech dostupných clonách (u ohniska 24mm 1,8–11 , u ohniska 70mm 2,8–11) pro porovnání jaký je bokeh u jednotlivých clon. Vzdálenost od objektu cca 50cm a rozostřená oblast cca dalších 30cm.

Následuje ukázka vlivu clony na kresbu ve středu a v rohu snímku při vybraných clonách opět při použití na minimálním 24mm a maximálním 70mm ohnisku. Pro ukázku jsem použil nápis na kamenné desce ve vzdálenosti cca 1m. Při ohnisku 24mm je vidět, že kresba v rohu je trochu deformovaná, ale změna clony na to nemá významný vliv. Při ohnisku 70mm je to podobné, snad jen při nejnižší a nejvyšší cloně je kresba lehce měkčí než u středních hodnot.

V plném rozlišení má RAW i JPG snímek v poměru 3:2 rozlišení 5472×3648pixel, což většinou plně dostačuje na fotografii formátu A3 (45×30cm) i vyšší. Ukládat snímky je možné na Memory Stick Duo™, Memory Stick PRO Duo™, Memory Stick PRO Duo™ (vysokorychlostní), Memory Stick PRO-HG Duo™, Memory Stick Micro™, Memory Stick Micro™ (Mark2), Memory Stick XC-HG Duo, paměťová karta SD, paměťová karta SDHC, paměťová karta SDXC (UHS-I), paměťová karta microSD, paměťová karta microSDHC, paměťová karta microSDXC karty. Snímek ve formátu RAW má cca 25MB, snímek v nejvyšší kvalitě JPG má 4–6 MB.

Režimy expozice

Systém měření expozice a výběr expozičních programů se nezměnil, a tak tu najdeme základní zelenou automatiku, žlutou super automatiku, P – programová automatika, A – preference clony, S – preference času a M – manuál. Scénické režimy: portrét, krajina, makro, sport-akční, západ slunce, noční záběr/portrét.

Expozimetr pracuje ve 3 režimech, maticové měření, se zvýrazněným středem a bodové. Korekci expozice lze nastavit v rozsahu +/-3 EV v krocích po 1/3 EV. Případně je tu možnost Bracketingu. Možnosti vyvážení bílé jsou pak stejné jako u dalších typů Sony.

Nerozlučnou dvojici funkcí DRO (pro JPG i RAW) a HDR (pouze pro JPG) zde najdeme také. Tato funkce je velmi zajímavá. Omezení je snímání pouze do JPG, a také nemožnost použití pro snímky s pohybem. A jako vždy upozornění, že tyto funkce, zvláště HDR, nejsou 100% řešením na velký rozdíl světla a stínu a jejich použití je třeba si vyzkoušet a najít optimální variantu, která vám vyhovuje. Na výběr je velké množství kreativních stylů: Portrét, Ochrana před rozmazáním pohybem, Sportovní akce, Makro, Krajina, Západ slunce, Noční scéna, Fotografování z ruky za šera, Noční portrét. Závěrka pracuje v rozsahu 1/2000s až 30s + B.

Pokud nemáte jistotu, jestli je zvolená expozice správná, je tu velká možnost nastavení snímání v Bracketingu a vybrat si pak jen tu fotografii, která vám vyhovuje.

Zaostřování a režimy snímání

Standardní je výběr z širokého zaostřovacího pole se zvýrazněným středem a bodové. Stejně tak je standardní i výběr z AF-S, AF-C a DMF (přímé manuální ostření po AF). V případě slabého osvětlení lze použít vestavěný blesk pro přisvětlení. Rychlost AF je přiměřená. Kromě jednotlivých snímků a stupňované expozice lze v režimu snímání exponovat i série. Další možnosti nastavení snímání si lze zjistit v technické specifikaci. Funkce DMF již byla zmíněna, kromě ní můžete použít plný a budete ostřit ručně, k čemuž vám pomáhá až 17× násobné zvětšení na LCD i v hledáčku spolu s detekcí zaostřených hran.

Tak jako u předchozích typů je možné využít funkci panorama, kdy fotoaparát snímá v rychlém sledu snímky a ve výsledku vytvoří jeden snímek. Velikost snímku: běžný na šířku: 8192 × 1856, na výšku: 3872 × 2160, širokoúhlý na šířku: 12 416 × 1856, na výšku: 5536 × 2160. Výsledné fotografie se zdály dobře spojené.

Vestavěný blesk a externí blesky

Vestavěný výklopný blesk pracuje v režimech AUTO, Doplňkový, Synchronizace na 1. lamelu, synchronizace na 2.lamelu, vypnutý blesk. Výrobce udává dosah od 0,4m až do 10m. Přístroj bohužel nemá patici pro externí blesk. Dosah skoro 21m, který výrobce také ve specifikaci udává je dost troufalý, u blesku fyzické velikosti 3×20mm. Je také udávám pro ISO 12800, což je ale ISO při kterém je kvalita kresby velmi.diskutabilní.

Záznam videa

Formát XAVC S s vysokou přenosovou rychlostí umožňuje nahrávat v rozlišení Full HD při rychlosti 50 Mb/s a nabízí tak extrémně vysokou kvalitu obrazu s minimální úrovní šumu. Mimo to máte díky formátu AVCHD možnost snímat v rozlišení Full HD a poté formát snadno upravovat pomocí mnoha různých programů. Ukládat se dá ve formátu AVCHD (až 1920 × 1080 / 50p rychlostí 28 Mb/s) / mp4 (až 1440 × 1080 / 25p rychlostí 12 Mb/s). Fotoaparát nabízí i řadu filtrů a efektů, které jsou přesně popsány v návodu pro obsluhu. Nepřetržité nahrávání je možné po dobu 29 minut. Maximální doba nepřetržitého nahrávání videa formátu MP4 (12M) je asi 15 minut (omezeno limitem velikosti souboru 2GB). Doba nahrávání se liší, protože fotoaparát je vybaven funkcí VBR (proměnlivou bitovou rychlostí), která nastavuje obrazovou kvalitu podle scény snímání.

Závěr

Tento fotoaparát je jistě velmi zajímavý kousek, i když nečekám jeho velké rozšíření mezi rodinné fotoaparáty. Přece jenom rozsah zoomu 24–70mm i když jinak vysoce světelného kvalitního objektivu Zeiss a zvláště poměrně vysoká cena je docela určující věc, která „posílá“ tento fotoaparát do rukou spíše fajnšmekrů a fotografům, kteří si potrpí na vysokou kvalitu a nehledí tak úpěnlivě na cenu. Za to se jim fotoaparát odmění perfektní kvalitou snímků a možností hrát si s nízkou hloubkou ostrosti, která dává fotografiím ten správný nádech a duši. A toto měl asi i výrobce na mysli. Ať již budete fotoaparát používat jako doplňkový k zrcadlovce, nebo jako hlavní fotoaparát, kdy malý rozměr při zachování vysoké kvality byl vaším důležitým parametrem. Snad jedinou výtku bych u takto vybaveného fotoaparátu měl, a to v absenci patice pro externí blesk. Přeci jen u fotoaparátu za 24000,– by již měl být samozřejmostí. Na druhou stranu el. hledáček, i když s nutným výklopným mechanizmem, je příjemný doplněk, který dnešní kompaktní fotoaparáty už postrádají a to je škoda.