Fotoaparát.cz

PhotoHint: Jak na infračervenou fotografii

Baví vás fotografování krajiny a rádi byste zkusili něco netradičního? Proč nezkusit infračervenou fotografii (dále jen IR fotografie). Krajina se dá fotografovat v každém ročním období, nicméně pro získání hezkých fotek v létě si budete muset hodně přivstat nebo dlouho počkat na západ slunce. Z tohoto pohledu je IR fotografie zajímavá volba, protože velké množství světla nebo dokonce polední slunce je pro IR fotografii ideální. Ostatně to byl i jeden z důvodů, proč jsem začal s IR fotografií experimentovat - prostě jsem byl líný brzy vstávat a večer už se mi nechtělo:-)

Díky digitálnímu snímači ve fotoaparátu, který má schopnost zaznamenat také infračervené světelné spektrum, máme možnost pohlédnou na svět očima tak, jak jej nikdy neuvidíme, nebo jak jej vidí některá zvířata. Zvládáte-li alespoň trochu práci v některém editoru, lze například pomocí jednoduchého přehození barevných kanálů vytvářet zajímavé iluzorní krajinky, které zaujmou snad každé laické oko.

Co k tomu potřebuji?

Čtete-li tento článek, tak nějaký digitální fotoaparát zcela jistě máte. IR fotografie se dají pořizovat prakticky jakýmkoliv digitálním fotoaparátem. Potřebujete pouze fotoaparát, stativ a IR filtr. Tady přichází dobrá zpráva – žádný drahý filtr není potřeba kupovat. Vystačíte si s tím nejlevnějším, který seženete. Na aukčních portálech nebo po internetových bazarech jich je k nalezení spousta. Značka filtru nehraje roli, ale údaj, na který byste si měli dát pozor je vlnová délka filtru. Tím se právě jednotlivé filtry liší a na tomto drobném detailu může vaše snažení poměrně rychle skončit. Proto pokud si budete chtít IR fotografii vyzkoušet, je dobré se dívat po filtrech, které nejsou tak tmavé (propouštějí i část viditelného světelného spektra) a mají označení vlnové délky mezi 720nm – 760nm. Čím je číslo vyšší, tím je filtr tmavší. Tím pádem bude expozice delší a výsledné fotografie pouze černobílé.

A proč stativ? IR filtr je temně červený až černý, proto když jej našroubujete na objektiv (nebo jinak před něj umístíte), výrazně se prodlouží expoziční čas. Z tohoto důvodu je potřeba fotoaparát pevně umístit, aby se v průběhu expozice nepohnul. Stativ je pro tento účel samozřejmě ideální. Pokud vlastníte fotoaparát, který neumí ukládat snímky do tzv. surového formátu RAW nebo tento formát souboru nechcete používat, budete se muset spokojit s černobílými IR fotkami. Barevné IR fotografie totiž vyžadují alespoň elementární práci se surovým formátem RAW v nějakém editoru. O tom ale později.

Jak začít?

Poměrně častým problémem u všech začínajících fotografů je, že se nedokáží vyrovnat s nástrahami práce s dlouhou expozicí, resp. téměř černým filtrem. Jak tedy správně s IR filtrem pracovat, aby byly fotografie ostré?

1. Umístíme fotoaparát na stativ, vybereme kompozici a zaostříme. Nyní musíme vypnout automatické zaostřování objektivu (nejčastěji umístěno na levém boku objektivu či na těle – přepínač AF/MF). Nastavíme tedy zaostřování do polohy MF (manual focus) a našroubujeme IR filtr. Musíme ale dávat velký pozor, abychom při šroubování filtru nepohnuli s ostřícím nebo zoomovacím prstencem na objektivu. Výsledná fotografie byla tím pádem rozostřená.* U některých zoomovacích objektivů dochází při zoomování (změně ohniska) k vysouvání předního tubusu. Tato konstrukce je pro IR fotografii trochu více problematická, protože je poměrně obtížné našroubovat filtr, aniž bychom si tubusem pohnuli. Z tohoto pohledu je lepší volba nějaký levný objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností – např. pevná padesátka apod. B) Zaostřujeme pouze před nasazením IR filtru, protože je velmi tmavý a po jeho nasazení v hledáčku nic neuvidíte, tudíž ani místo, kam ostříte.)

2. Po našroubování filtru zbývá už jen nastavit správnou expozici. Je třeba pracovat alespoň v režimu priority času (Tv – Canon či Pentax, S – Nikon a ostatní), priority clony (Av – Canon atd., A – Nikon atd.) nebo v ideálním případě v plně manuálním režimu M. A jaké hodnoty nastavit? To závisí na mnoha věcech – množství světla ve scéně, světelnost použitého objektivu, atd.. Při fotografování krajiny většinou používáme vyšší clonová čísla, proto je použijete i v tomto případě. Expoziční čas (aby fungoval expozimetr fotoaparátu) nemůže být delší než třicet (s některými modely šedesát) sekund, protože pak už fotíte metodou „pokus – omyl“. ISO nastavíme jako poslední tak, aby nám právě expoziční čas nevyšel delší než 30 sekund. Z důvodu množství digitálního šumu a prokreslení stínů se jej snažíme udržet někde kolem hodnot 100 – 400. Že nám díky nízkému IS0 a tmavému filtru vyjde dlouhá expozice i v pravé poledne nevadí, protože máme fotoaparát na stativu.

3. Pokud jste vše nastavili správně, můžete exponovat. Ale pozor! Před samotnou expozicí je dobré aktivovat časovou spoušť, abychom co nejvíce eliminovali rozhýbání fotoaparátu na stativu. Pokud máte, můžete samozřejmě použít drátěnou spoušť nebo zapnout funkci předsklopení zrcátka. Pokud drátěnou spoušť nemáte nebo nemůžete předsklopení zrcátka nastavit, nevadí. S časovou spouští si rovněž vystačíte. Takže pokud je vše nastaveno, zakryjeme krytkou nebo aspoň palcem hledáček, aby se nám do fotoaparátu nedostalo žádné parazitní světlo a můžete exponovat.

*) Některé objektivy mají v horní části indikátor zaostřené vzdálenosti, který ukazuje, na jakou vzdálenost máte v tom či onom konkrétním případě zaostřeno. V tomto indikátoru jsou umístěny také červené rysky pro ostření v IR. Je to proto, že v IR je nutné ostřit o kousek blíže než ve viditelném spektru. Nicméně při fotografování krajiny, kdy používáte vyšší clonová čísla, není nutné se tímto problémem zabývat. 

Co dělat s tím červeným obrázkem?

Jestliže jste vše nastavili správně, výsledkem vašeho snažení bude sice správně zaostřený a exponovaný snímek, ale celý zabarvený dočervena nebo dožluta (ev. domodra dle síly použitého IR filtru – u filtrů nad 820nm). O tom, co budete moci se snímkem dále dělat, rozhoduje formát souboru, do kterého jste fotografovali.

Canon EOS 5D, objektiv EF 24–70 f2.8L s nasazeným IR filtrem 720nm bez vyvážení bílé barvy. Expoziční čas 15s, f8, ISO 200. 

Pokud ukládáte obrázek do formátu JPG, JPEG nezbude vám nic jiného, než jej převést – ať už ve fotoaparátu nebo v počítači – do černobílé podoby. To nemusí být nutně na škodu, pokud se vám líbí černobílé fotografie. S pomocí IR filtru získáte zajímavé černobílé fotografie, které budou mít zcela jiný kontrast než standardní černobílé.

Canon EOS 5D, objektiv EF 24–70 f2.8L s nasazeným IR filtrem 720nm převedený do černobílé podoby

Pokročilejší uživatelé mohou tento červený nebo oranžový obrázek ve fotoaparátu použít jako zdrojový obrázek pro nastavení vyvážení bílé barvy a získat tak hezčí IR snímky.

Canon EOS 5D, objektiv EF 24–70 f2.8L s nasazeným IR filtrem 720nm po použití vyvážení bílé barvy

Pokud jste fotografovali do surového formátu RAW máte mnohem širší možnosti, jak s obrázkem dále pracovat.

Asi budete trochu překvapeni, ale při vyvolávání RAWů u IR snímků jsou poměrně velké rozdíly ve výsledcích v závislosti na použitém editoru. Používám značku Canon, což není nijak důležité, ale důležité je, jaký editor pro zpracování fotografií použijete. Pro zajímavost dnes hojně používaný Adobe Lightroom byl pro mně v tomto případě prakticky nepoužitelný. Obstojných výsledků jsem dosáhl s programy Zoner Photo Studio Professional a Canon Digital Photo Professional. V čem spočíval rozdíl? Při vyvolávání RAWů je třeba nastavit barevnou teplotu na co nejnižší hodnotu – 2000 K a kapátkem si kápnout kdekoliv do trávy nebo jakéhokoliv místa zobrazujícího ve skutečnosti zelenou trávu, listy apod. Tím kromě vyvážení bílé barvy nastavíme také odstín. A zde je ten zásadní rozdíl.

Výsledek vyvolání RAWu v Adobe Lightroom.

Výsledek vyvolání RAWu v Zoner Photo Studio Professional při stejném nastavení.

Často jsem byl žádán, ať napíši tutoriál na úpravu IR fotografií. Právě díky značným rozdílům v možných výsledcích, kterých jsou uživatelé schopni dosáhnout, je prakticky nemožné napsat nějaký obecný návod, jak upravovat IR snímky v počítači. Každý typ fotoaparátu podává trochu jiné výsledky díky použitému snímači a filtru umístěném před snímačem ve fotoaparátu a kvality použitých filtrů bývá rovněž různá (udávaná vlnová délka u neznačkových filtrů neodpovídá skutečnosti apod.).

Za dobu, co se IR fotografii věnuji jsem se setkal s tím, že uživatelé značky Nikon měli situaci o něco snazší v tom smyslu, že z fotoaparátu dostali obrázky, ve kterých bylo více barevných informací při použití IR filtru o vlnové délce 720 nm. Což bylo dle mého názoru dáno sílou použité UV-IR block filtru, který je umístěn před snímačem fotoaparátu (pozn. anglicky často nazýván Hot Mirror). Ale i zde byly velké rozdíly. Například se stařičkým modelem Nikon D 70 bylo velmi jednoduché udělat IR fotky. Na druhou stranu s modelem D 300 to bylo prakticky nemožné.

A zde se nabízí řešení, jak se s tímto problémem vypořádat. Pokud vás IR fotografie opravdu chytne a fotíte-li již nějaký ten pátek, zcela jistě máte doma nějaký starý model digitální zrcadlovky, které se ze sentimentu či jiného důvodu nehodláte vzdát. Vdechnout fotoaparátu nový život nebo nalézt způsob využití tohoto starého fotoaparátu se skrývá v tom, že jej můžete předělat na fotografování pouze v IR světelném spektru.

Proč předělat fotoaparát na focení v IR spektru?

Odstraníte-li UV-IR block filtr před snímačem fotoaparátu a nahradíte jej IR filtrem, získáte fotoaparát, se kterým bude velice jednoduché pořizovat IR fotografie. Nebude nutné používat stativ, protože odstraněním UV-IR block filtru se nebude prodlužovat expoziční čas. Tzn. budete moci fotit IR fotografie tak říkajíc z ruky (exp. čas např 1/125 apod.). Díky tomu budou mít fotografie vyšší kvalitu. Nebudou obsahovat tolik šumu a také nehrozí neostrost z důvodu pohybu při dlouhé expozici. A poslední velká výhoda je, že budete moci normálně používat hledáček. Jelikož bude IR filtr umístěný přímo ve fotoaparátu před snímačem, uvidíte scénu v hledáčku normálně, ale výsledné snímky budou infračervené.

Stejný snímek jako v úvodu článku pořízený Canonem EOS 350D IR (upraveným pouze pro snímání v IR spektru o vlnové délce 720nm). Expoziční čas 1/500s, f8, ISO 200.

Upravit fotoaparát pro snímání v IR spektru je poměrně složitá operace. Na internetu se dá nalézt spousta návodů a tutoriálů, jak to u toho či onoho modelu provést. Pokud nejste elektrotechnik nebo zručný kutil, není radno se do toho pouštět sám a i v opačném případě to bude pro vás zřejmě poměrně obtížné. Nějaký ten pátek existují firmy, které se na tento druh úpravy specializují a pokud si na výměnu filtru ve fotoaparátu netroufáte, lze se na ně bez problémů obrátit. V Česku žádná taková firma bohužel neexistuje. Nejbližší možný úpravce sídlí na Slovensku, příp. naleznete další různě po Evropě. Pro jejich nalezení stačí použít internetový vyhledávač.

Závěr

Ať již máte upravený starý fotoaparát pro IR nebo si prostě jen koupíte IR filtr a kombinaci se stativem v pravé poledne vyrazíte na focení krajinek, nudit se určitě nebudete. Objevíte zcela jiný svět, objevíte zcela nové kreativní možnosti a i o tom fotografování přece je – objevovat, tvořit, experimentovat, udivovat, bavit. Tak vám přeji příjemnou zábavu!

Tomáš Drozd

www.tomasdrozd.cz, www.irstudio.cz