Test Samsung NX Mini

Aneb pokročilý fotoaparát pro mobilní generaci. Přináší dosud nejtenčí tělo mezi přístroji s výměnnými objektivy, 1“ snímač a špičkovou konektivitu. I s nasazeným testovaným „pancake“ širokáčem ho strčíte do kapsy od košile. Jaký je a pro koho?

Samsung, jakožto největší výrobce smartphonů, má mnoho zkušeností s tím, co dnešní mobilní generace chce. A protože také patří mezi průkopníky fotopřístrojů třídy „mirrorless“ (chronologicky mu patří hezká 3. příčka po Panasonicu a Olympusu), není až takovým překvapením, že se pokusil oba světy propojit. Koneckonců, není to poprvé – Samsung Galaxy Camera přinesl do kompaktního přístroje Android a špičkovou konektivitu a Samsung Galaxy NX to samé do světa pokročilých „bezzrcadlovek“. I smartphony Samsung se vyznačují důrazem na fotografické funkce, ať už je to současný topmodel Galaxy S5 s technologií snímače ISOCELL či další aktuální přístroj, Galaxy K Zoom, který do tenkého těla telefonu vměstnal 10× optický zoom.

NX Mini tedy nepřichází jako jedináček, ale do celkem rozvětvené rodiny podobně zaměřených přístrojů, jen přináší zase o něco jiný přístup.

Konstrukce a hlavní charakteristiky

Hlavní charakteristikou přístroje je jeho tloušťka, přesněji „netloušťka“. Tělo je po celé své ploše v podstatě uniformě silné (tenké, max. 23mm!) bez jakýchkoliv výstupků a nerovností. Jeho design je dnes moderní „retro-hi-tech“ s kombinací imitace kůže a stříbrného kovu. Povrch je ale kožený jen zdánlivě. Ve skutečnosti se jedná o tvrdý plast, který si u testovaného kousku navíc trochu povrzává, když se silněji stiskne. Barvy povrchu mohou být černá, bílá, hnědá (testovaný vzorek), šedoozelená (nevím, asi se jí nějak říká – dámy?) a růžová. Při sundaném objektivu vidíme na těle i velmi malý a mělký bajonet, ve kterém trůní 1“ snímač (tedy stejně velký jako mají Nikony 1 nebo Sony RX100) s 20.5Mpx. U objektivu se také zastavíme – v testu jsme měli 9mm F3.5 pevnou „palačinku“ (eq. 24mm), která má jen něco přes centimetr tloušťky (ve vypnutém stavu, po zapnutí přístroje se o pár mm povysune). Jedná se o podivný objektiv v tom smyslu, že nemá ani prstenec pro manuální ostření (proč taky při daném ohnisku a světelnosti), ani filtr pro závit, ani krytku. Skutečně, „telefonový“ přístup se projevuje i zde – objektiv je krytý tvrzeným sklíčkem podobně jako u mobilů a pokud si ho potlapáte, stačí ho oleštit o rukáv. Sám výrobce tvrdí, že krytka by jen zbytečně přidávala na tloušťce. Posouzení tohoto přístupu nechám na čtenáři, osobně mě všude strkat a pokládat odhalený objektiv trochu znervózňovalo, ale to je dáno zkušeností ze zrcadlovek a jejich optiky. U mobilu mi to nijak zvláštní nepřijde a je fakt, že třeba u něj se mi krycí sklo objektivu nepoškrábalo nikdy, a to s ním šoupu po stole každou chvíli.

Další objektivy samozřejmě také existují a jsou už klasičtějšího střihu: 9–27mm F3.5–5.6 je k dispozici už teď a 17mm F1.8 by měl přijít brzy, stejně jako adaptér na NX APS-C objektivy, které tak budou suplovat dlouhá ohniska.

Mobilních inspirací najdeme vícero. Trochu mě překvapila podpora pouze MicroSD karet, které se většinou používají právě v mobilech. Ale je to logické – kartu můžeme mezi mobilem a foťákem prohazovat, což cílovému publiku bude vyhovovat.

Dalším telefonovým prvkem je i ovládání přes (kapacitní) dotykový displej. Ne že by to byla ve fotoaparátech nějaká novinka, ale zde je tento přístup uživateli dost vnucován, například není možné zvětšit fotku na displeji jinak, než „pinch“ zoomem nebo dvojitým poklepáním. Samsung sám dokonce propaguje NX mini jako ultimativní „selfie“ (čti selfí) fotoaparát – což je disciplína, kde mobily díky svým předním kamerkám vedou. NX Mini to řeší výklopným displejem o 180°, který vám umožní se vidět a vyfotit. Aby bylo vše víc pohotové, vyklopení displeje do krajní polohy zároveň zapne fotoaparát, samospoušť a automatický režim s detekcí tváře (ve výchozím nastavení). Zapnout si můžete i expozici při úsměvu či samospoušť aktivovanou mrknutím…

Další fotografické vlastnosti a funkce

Troufám si tvrdit, že fotografické publikum čtoucí FotoAparat.cz zajímají i jiné funkce a použití, než je fotografování se s kamarády z natažené ruky, takže se podíváme, zda je tento přístroj schopen posloužit i zapálenému fotografovi.

Potenciál na to má – 20.5 Mpx s (na poměry malých kompaktů) velkým 1“ čipem (2,7×), navíc technologie BSI (s obráceným osvitem – zkrátka že obvody jsou až pod samotnými světlocitlivými diodami a nepřekáží tak světlu). Citlivost od ISO 160 – 12 800 (s rozšířením od 100 až 25 600) je papírově výtečná, možnost fotit do RAWu samozřejmostí v této třídě a výměnné objektivy jsou také velké plus pro zapálené uživatele. Výklopný displej je praktický při mnoha fotografických disciplínách a rychlý (byť kontrastní) AF s možností dotykového ostření je také fajn. Malé rozměry znamenají nenápadnost a snadný transport a dobrá konektivita umožňující snadný přenos fotek atd. je také vítána.

(pokračování na další stránce)

Zkušenosti z focení

Fotoaparát je malý, lehký, ale nemá pevný úchop – což u takového kompaktu nevadí a je to zcela běžné. Úchop jistí řemínek na ruku – klasický řemen na krk k foťáku není. Trochu špatnou polohu má blesk – je na místě, kde ho můžete při držení zakrýt prstem, záleží jak jste zvyklí foťák uchopit, mě se to nijak často nestávalo. Tlačítka jsou na malou velikost poměrně četná a dobře rozmístěná. Některé funkce jimi ale nespustíte a mnoho tlačítek tak nahrazuje dotykový displej – již jsem zmiňoval zoom při přehrávání, dále je to například tlačítko „Fn“ spouštějící rychlé menu. To je softwarové a stále přítomné. Umožní vám otevřít „klasickou“ kontextovou nabídku, ve které už se můžete pohybovat a přepínat hardwarovými tlačítky. Najdete tam čas, clonu, korekci, měření, WB, blesk… znáte to. Stejně tak nejde měnit velikost aktivního AF bodu jinak, než prstem na displeji.

Samotné nastavování expozičních parametrů je možné provést jak dotykově, tak naštěstí i tlačítky. Roller však nenajdete, jen šipky.

Co se týče programovatelných tlačítek, Samsung byl poměrně skoupý – jsou dvě, jedno je „Wi-Fi“ tlačítko nastavující vybraný režim konektivity a druhé je „mazací“ tlačítko umožňující v režim focení nastavit vybraný parametr (měl jsem tam předzměření WB).

Co se týče výkonu a svižnosti, zdálo se mi, že se přístroj chvílemi „zasekl“, ale nakonec za to mohla ve většině případů asi moje pomalá karta. Bohužel jsem byl vybaven jen pomalou kartou ze svého starého mobilu, což byla rychlostní třída 4 – a při focení RAWů + JPEG jsem si počkal třeba 5 vteřin na uložení fotografie. Rozumím, chyba na straně uživatele, nicméně fotoaparát po dobu zápisu nedokáže nic dělat – a RAWy má poměrně velké (kolem 28MB, po převodu do .DNG cca 18MB soubor). Ovšem jednalo se podle výrobního čísla o raný kousek fotoaparátu měl verzi firmware 01.03, přičemž nyní už je k dispozici novější – Samsung slíbil vylepšenou stabilitu a vyléčení několika bugů, které se v testované verzi firmware údajně mohou vyskytovat. Vážných problémů jsme si však ani ve verzi 01.03 nevšimli.

S foťákem se mi jinak pracovalo dobře. Přivítal bych ještě o něco lepší displej – vzhledem k tomu, že není k dispozici hledáček. Rozlišení není příliš dobré a zvláště lidé přecházející z mobilů, majících dnes běžně HD a FullHD (a nově i QHD) displeje, můžou být z jemnosti displeje spíše zklamáni. Stejně tak dotykový displej znamená upatlanost – a na tomto kousku se otisky prstů chytaly poměrně dobře. Navíc ani čistý displej není na slunci extra dobře čitelný. V kombinaci s lesklým povrchem je to jeden z důvodů, proč jinak nedám dopustit na hledáčky.

Autofocus je pouze kontrastní, ale byl docela svižný – s objektivem krátkého ohniska a vyšší clony ani neměl moc práce.

Při focení je hlavní charakteristikou přístroje skladnost a jednoduchost. Strčím do kapsy, neřeším krytku, ani nic jiného. Zapnu foťák (třeba vyklopením displeje) a rovnou fotím (třeba sebe, kterak zakrývám na fotce něco zajímavého).

Možnosti manuálního nastavení ale i tak mám a obrazová kvalita by měla být dobrá (to si ukážeme dále), takže přístroj je podle mých zkušeností vhodný i pro pokročilého uživatele, hledajícího výkonný kapesní kompakt pro vážnou práci. A zejména pokročilý uživatel pak ocení jeden příjemný detail – v setu s fotoaparátem se dodává licence Lightroom 5!

Menu:

Ještě se rychle podíváme na strukturu a grafické zpracování menu: To je celkem jednoduché a přehledné, lze se v něm krom šipek pohybovat i dotykově, což jsem ale neshledal na malém a na šířku položeném displeji praktickým. Posuďte ho nejlépe sami z animované prohlídky:

(pokračování na další stránce)

Obrazová kvalita:

Od (relativně) velkého čipu s rozlišením celých 20Mpx lze čekat fotky s vysokou úrovní detailů, ovšem otázkou bude zejména množství šumu při vyšších citlivostech. Oboje posoudíme na komentovaných ukázkách:

Citlivost:

Kresba RAW vs. JPEG:

Detaily:

Video:

Ukázkové video shlédnete zde. Přístroj umí FullHD, ovšem neumožňuje do natáčení zasahovat. Ostření i expozice se upravuje automaticky. Maximum je FullHD při 30p.

Objektiv:

Konstrukčně nedomyšlený detail je lesklá plocha kolem čočky objektivu – je směrem k čočce sešikmená a měl jsem od počátku obavy, aby nedělala odlesky. Zdá se, že je (1 a 4) skutečně z části způsobuje právě tento konstrukční prvek. Druhý typ odlesků (2 a 3 ve směru hod. ruč.) může být dán tím, že čip je extrémně blízko zadní čočce a je ještě krytý sklíčkem:

Verdikt:

Obrazová kvalita je ve třídě kompaktů dobrá. Vysoké je rozlišení, snesitelný šum (samozřejmě na poměry kompaktů, nelze srovnávat s APS-C!), slušný DR vylepšitelný speciálním režimem. JPEG engine v podání Samsung by snesl značné vylepšení (nelíbí se mi odšumování a výsledný efekt zpracování na kresbu, přehnané doostřování) a RAWy jsou zjevně po softwarovém zásahu (úpravy RAWů jsou bohužel běžná věc). Objektiv je ve středu snímku tak tak ostrý pro vykreslení takto náročného čipu (20Mpx je zkrátka až moc), ovšem trpí zkreslením, rohovou neostrostí, aberacemi a odlesky. Odměnou jsou však rekordně nízké rozměry.

(pokračování na další stránce)

Závěr:

Samsung NX mini je skutečně zajímavým přístrojem. V malém a nenápadném těle toho přináší celkem dost, byť to skrývá v trendy kabátku „selfie-kompaktu“. Právě kombinace obrazového výkonu a nenápadnosti je nejsilnější zbraní tohoto přístroje pro zapáleného fotografa. Pro avízované publikum amatérských mobilních fotografů to může být také dobrý vstup mezi seriózní přístroje – focení autoportrétů a sdílení fotografií na síti je stejně jednoduché, jako z mobilu, kvalita snímků je ale nesrovnatelná. Byť jsem měl proti přístroji v průběhu testu pár výtek, dojem nakonec zanechal kladný a to také s ohledem na cenu, která je více než konkurenceschopná. Do budoucna může jít o zajímavý systém – je samozřejmě potřeba více objektivů a dalšího příslušenství a také jsem zvědavý, zda se dočkáme pokročilých těl ve stylu „V“ řady velmi podobného systému Nikon 1.

Pokud chcete znát mé doporučení, tak ano, přístroj stojí za koupi jako kapesní zápisník s dobrou obrazovou kvalitou nebo třeba jako foťák pro rodinného příslušníka, který doteď cvakal jen na mobil.

Ukázkové snímky: