Fotoaparát.cz

Test fotoaparátu Konica Minolta DiMAGE Z10

Známá a komerčně úspěšná série digitálních kompaktních aparátů KonicaMinolta DiMAGE Z1 a DiMAGE Z2 se v současné době rozdělila na dvě větve, v klasické sérii pokračuje modelem DiMAGE Z3, ale kromě toho přibyla i její levnější odnož, která je zahájena novým modelem DiMAGE Z10. Naše redakce ji dostala k praktickému testu jako první ze všech médií v ČR. Jak test dopadl se dočtete v následujícím samostatném článku.

Tělo – provedení a ovládání

Tělo aparátu jasně navazuje na předchozí modely DiMAGE Z1 a DiMAGE Z2, kterým je značně podobné. Opět na první pohled zaujme velmi moderním, pro někoho až extravagantním stříbrným designem. Tělo je velmi dobře ergonomicky tvarované a skvěle padne do ruky. Vzhledem k cenové relaci přístroje není nijak překvapivé, že je v podstatě 100% tvořeno plasty (bohužel je plastový i standardní stativový závit – i když je alespoň umístěn v optické ose objektivu). Ty jsou pouze v úchopových částech vhodně doplněny gumovými protiskluznými díly. Díky tomu je aparát velmi lehký a bez baterií a paměťové karty váží pouhých 300g. Všechny ovládací prvky jsou dobře rozmístěné, ale některé bohužel nedostatečně popsané, mají jasně rozeznatelné dorazy a jsou snadno dosažitelné i při držení aparátu pouze jednou rukou. Jedinou výjimkou je hlavní vypínač, při jehož stlačení je nutno si pomoci i levou rukou. Otočný přepínač (LCD monitor, hledáček a přehrávání snímků) kolem tohoto hlavního vypínače bohužel zůstal stejně nevhodně koncipován jako u předchozích modelů a při dlouhodobějším užívání bych asi měl velkou obavu o jeho poškození.

Oficiální snímek Z10 Pohled zezadu
pohled z boku

Ovládání zoomu je řešeno klasickým kolébkovým přepínačem, který je přirozeně umístěn pod palcem pravé ruky. Na horní straně aparátu jsou pak ještě dvě tlačítka pro nastavení režimů blesku a zapnutí funkce makro. Mezi nimi a ovládáním zoomu je pak hlavní otočný volič režimů, na kterém se dá nastavit obvyklá plejáda snímacích režimů. Celkem je jich 11. Plně automatický režim, 5 kreativních režimů (portrét, sport, krajina, protisvětlo a noční portrét), poloautomatický program s pružnou volbou, předvolba clony a předvolba času. Nechybí ani plně manuální režim a snímání videosekvencí.
Spoušť je umístěna klasicky a zcela přirozeně pod ukazováček pravé ruky. Má ale dost nezvyklý tvar elipsy a navíc je podélně zakulacená i podle tvaru těla přístroje. Přes neobvyklý tvar je ale dostatečně velká a má velmi dobře rozeznatelný mezistupeň namáčknutí pro zaostření a konečný doraz pro samotnou expozici.
Na první pohled jistě také zaujme vestavěný blesk, který není proveden jako obvyklý vyskakovaní, ale je řešen jako stacionární, podobně jako je to běžné u kompaktních aparátů. Aktivuje se automaticky, ale lze u něj nastavit obvyklé režimy : záblesk vždy, zakázaného záblesku, předblesku proti červeným očím i synchronizace s pomalými časy závěrky. K dispozici jsou dokonce i samostatné korekce zábleskové expozice v rozsahu +/- 2 EV v krocích po 0,3 EV.

Ovládací prvky Princip zobrazení na LCD

Samostatnou kapitolou je LCD monitor Switch Finder, který je řešen stejně jako u modelů DiMAGE Z1 a DiMAGE Z2. Hledáček totiž nemá samostatný displej, ale při přepnutí na zobrazení v hledáčku se hlavní velký LCD mechanicky překlopí tak, že v hledáčku vidíme jeho odraz pomocí zrcátka. Fungování celého systému je zřejmé podle zobrazení na snímku č.5. Samotný TFT LCD monitor má úhlopříčku obvyklých 38 mm a zobrazuje 113000 obrazových bodů.
V pravé úchopové části aparátu je ukryt prostor pro napájecí články, kterými jsou 4 obvyklé klasické AA tužkové baterie a nikoli speciální atypické články. Pokud by vám baterie náhodou nečekaně došly, tak se dají snadno dokoupit nové prakticky kdekoli. V téže části aparátu je pak také slot pro paměťové karty SD (Secure Digital) nebo MultiMedia Card. Je to první aparát, kde se setkávám s tím, že paměťová karta není chráněna krytem, ale vkládá se přímo do volně přístupného konektoru na těle aparátu. Po zasunutí je karta pod úrovní povrchu přístroje a po opětovném stisknutí se vysune a je možno ji opět vyjmout.

Objektiv a čip

Širokoúhlá předsádka

Jak již bylo nespočetněkrát řečeno, tak nejdůležitější částí úplně každého fotoaparátu je jeho objektiv. V tomto případě je jím osminásobný megazoom, jehož ohnisková vzdálenost je ekvivalentní ke kinofilmovému rozsahu 36 až 290mm, při solidní světelnosti f 3,2 až 3,4. Optická soustava objektivu je složena z celkem 11 čoček, sloučených do 9 skupin. Dva z elementů mají asférický tvar, pro eliminaci optických vad a sférického zkreslení především při nejširším možném úhlu záběru. Zajímavostí také je, že u tohoto modelu aparátu se při zoomování přední část objektivu nevysouvá. Tím je možné přímo na aparát (bez jinak obvykle nutných redukčních kroužků) instalovat klasické fotografické filtry, se závitem 43mm. Podstatné je také to, že komu by se nejširší možný úhel záběru ekvivalentní kinofilmovému ohnisku 36 mm zdál málo, tak si jej ještě dále může rozšířit volitelnou širokoúhlou předsádkou ZCW-200 na ekvivalent velmi slušných 26 mm. Předsádka se instaluje přímo do téhož závitu na objektivu.

Makro

Objektiv má také vynikající makrorežim, který se dá snadno zapnout samostatným tlačítkem. V tomto speciálním režimu se pak můžete objektivem přiblížit k fotografovanému motivu až na neuvěřitelný 1cm. To je na aparát této kategorie opravdu velmi slušný parametr. Ukázkový snímek pořízený v tomto makrorežimu si můžete prohlédnout na tomto obrázku.

36 mm

Na následujících ukázkách si názorně předvedeme rozsah optického a digitálního zoomu, včetně ukázkových výřezů pro posouzení kresby v plném rozlišení. Na prvním testovacím snímku je celkový pohled na fotografovanou scénu. Snímek je pořízen nejširším možným úhlem záběru. Na dalším snímku je táž scéna, ale tentokrát fotografovaná nejdelším možným ohniskem optického zoomu. No a nakonec je tu poslední snímek, kde je maximálně využit digitální zoom.

Maximální optický zoom Maximální digitální zoom
Výřezy z předcházejících snímků

Z ukázek je zřejmé, že rozsah ohnisek objektivu je skutečně značný a navíc ještě dále rozšiřitelný čtyřnásobným digitálním zoomem. Ten však lze považovat spíše za nouzové řešení, protože kvalita snímků pořízená pomocí této funkce je obecně u všech aparátů na úkor kvality. Ukázkové snímky ve webovém rozlišení nám toho ale příliš neřeknou a tak se podívejme ještě na jejich výřezy v plném rozlišení, které jsem pro přehlednost složil do ukázkového obrázku.

Fotografování v protisvětle

Z nejširšího záběru jsem zvolil výřez z okrajové části, který je úplně nahoře. Pod ním následuje výřez ze středové části maximálního optického zoomu a dole je výřez ze středu snímku zvětšeného pomocí digitálního zoomu. Z ukázek je patrné, že snímky pořízené pomocí optického zoomu jsou na obou koncích rozsahu kvalitní a ostré. Snímky pořízené digitálním zoomem už jsou podstatně méně kvalitní – to je ale jev obecný, nikoli platný pouze pro tento aparát.
Dalším zajímavým ukazatelem kvality objektivu jsou jeho antireflexní vrstvy a konstrukce s ohledem na případné nežádoucí reflexy, které se objevují při fotografování se sluncem v přímém záběru. Testovací ukázka je na snímku vlevo. Se sluncem v přímém záběru se objevilo několik poměrně výrazných reflexů, především v dolní části snímku, což se dalo vzhledem ke složitosti optické soustavy očekávat. Reflexy jsou znatelné ale relativně malé. Celkově bych hodnotil objektiv tohoto aparátu (také vzhledem k jeho ceně) jako velmi dobrý. Ostrost a rozsah ohniskových vzdáleností je solidní a nežádoucí odlesky přiměřené. Je jen škoda, že k objektivu není sluneční clona, která by se ve slunných letních dnech jistě hodila.

Nastavení barev

Další velmi důležitou součástí každého digitálního fotoaparátu je jeho snímací čip. U tohoto modelu je jím prokládaný CCD čip, pracující v primárních barvách s rozlišením 3,2 megapixelu. Výsledné fotografie mají poměr stran 4:3 a maximální velikost snímku 2048×1536 obrazových bodů a lze jej dále redukovat na obvyklé menší rozměry 1600×1200, 1280×960 nebo 640×480. Data se ukládají na paměťovou kartu pouze v komprimovaném formátu JPEG avšak s možností volby tří stupňů komprese a podporou přímého tisku pomocí funkce PictBridge. Ve třech stupních lze nastavovat také míru softwarového doostření a kontrast snímků. Ve čtyřech stupních je možno volit barevné tónování fotografií. Základní implicitní volbou jsou přirozené barvy, ale zvolit lze i zvýrazněné saturované barvy, černobílý režim a fotografie tónované do populárního sépiového odstínu. Praktická ukázka všech čtyř možností je sestavena do ukázkového snímku vpravo.

Noční záběr

Velmi důležitá je také úroveň obrazového šumu, která je závislá na nastavení citlivosti čipu v ekvivalentech citlivosti kinofilmu, udávaného v jednotkách ISO. KonicaMinolta DiMAGE Z10 umožňuje nastavení citlivosti v pěti stupních o hodnotách 64, 100, 200, 400 ISO a automatické nastavování, které zvládá i mezihodnoty mezi těmito stupni. Pro otestování šumu jsem zvolil svoji obvyklou standardně nasvícenou noční scénu. Celkový pohled je na ukázkovém snímku vlevo.

Různá ISO pro předcházející záběr

Na dalším testovacím snímku jsou již sestaveny a popsány jednotlivé výřezy, fotografované při všech nastavitelných hodnotách ISO. Z výsledku je zřejmé, že v tomhle ohledu si aparát vede velmi dobře. Při ISO 64 a 100 je šum minimální, při ISO 200 je již znát velmi lehký nárůst a pouze při ISO 400 je již šum jasněji viditelný avšak pořád ještě na velmi slušné úrovni. Obraz by navíc bylo možné dále vylepšit zapnutím funkce redukce šumu, která byla při testu vypnutá.

Vybavenost funkcemi

Z důležitých funkcí se podívejme napřed na autofokus. U tohoto aparátu je jím systém Rapid AF známý již z předchozího modelu Z2. Je kombinací pasivního snímače automatického ostření a systému Video AF. K dispozici jsou tři zaostřovací body, mezi nimiž lze volit automaticky i manuálně. Zaostřovací režim je možno nastavit na jednotlivé snímky, průběžné automatické doostřování s prediktivním řízením, nepřetržité automatické zaostřování a nechybí ani manuální ostření. Využít lze i aretaci zaostření pomocí namáčknutí spouště. Automatické zaostřování je velmi rychlé a trvá pouhé cca 0,3 vteřiny, což je výhodné zejména ve spojitosti s také velmi rychlým náběhem celého aparátu, který trvá jen cca 0,5 vteřiny. DiMAGE Z10 je tak ve své kategorii jedním z vůbec nejrychlejších současných fotoaparátů.
Z fotografického hlediska jsou také velmi důležité funkce měření expozice a vyvážení bílé barvy. Měření expozice je možno provádět jedním ze tří režimů. Měření multisegmentové, měření se zvýhodněným středem a nechybí ani přesné měření bodové. Nastavení vyvážení bílé barvy je realizováno automatikou, předvolbami a nebo jedním paměťovým místem pro uživatelské změření této hodnoty.
Závěrka aparátu pracuje s časy v rozmezí 1/2000 až 15 sekund, přičemž manuálně lze zvolit expozici až do 30 sekund. Clona objektivu se nastavuje ve všech režimech automaticky, pouze v manuálním režimu a režimu předvolby clony ji lze nastavit manuálně. Překvapivě ale pouze ve třech stupních – minimální, maximální a střední hodnota, což je bohužel nedostatečné.
Zajímavá je také funkce progresivního snímání, kdy aparát pořizuje sérii snímků rychlostí 1,5 za vteřinu a ukládá je do vnitřní vyrovnávací paměti s kapacitou 16MB. Po uvolnění spouště se na paměťovou kartu uloží 6 posledních snímků. To je velmi výhodné pro fotografování rychlých dějů.
V neposlední řadě také stojí za zmínku možnost pořizování neozvučených videosekvencí v rozlišení VGA 640×480 frekvencí 15 snímků za vteřinu nebo v rozlišení QVGA 320×240 rychlostí 15 nebo 30 snímků za vteřinu. Režim videosekvence XR (Extended Recording – rozšířený záznam) umožňuje na paměťovou kartu SD zaznamenat záznam až do úplného zaplnění kapacity karty. K dispozici je i speciální režim Noční videosekvence, ve kterém je možno zaznamenávat i při nedostatečném osvětlení. Jednotlivé snímky z videosekvencí je také možno vyjmout a uložit jako samostatný statický snímek.

Příslušenství

Jako standardní příslušenství je v balení s aparátem dodáván manuál, popruh, AV kabel, USB kabel, CD s programem DiMAGE Viewer, paměťová SD karta s kapacitou 16MB, 4 alkalické tužkové AA baterie (nedobíjecí) a krytka objektivu. Jako doplňky lze k aparátu ještě dokoupit originální pouzdro, již zmíněný širokoúhlý konvertor ZCW-200, síťový napaječ a kožený závěsný řemínek.

Cena a závěr

Cena aparátu KonicaMinolta DiMAGE Z10 by se měla pohybovat do 9.000,–Kč včetně DPH. To je cena skutečně velmi příjemná a dobře koresponduje s celkovým určením a cílovou skupinou uživatelů tohoto přístroje. Celkově bych pak řekl, že KonicaMinolta DiMAGE Z10 má velmi dobrý poměr ceny a výkonu. Velký rozsah zoomu v kombinaci se svižností celého systému a příznivou cenou si jistě najde své příznivce a to především mezi začínajícícími fotografy, či jako rodinný aparát.

Další podrobné technické i jiné informace můžete najít také na stránkách firmy KonicaMinolta :

odkaz www.konicaminolta.cz nebo na:

odkaz www.konicaminolta.net/dimage.

Samozřejmostí jsou také technické údaje v databázích FotoTechnika na FotoAparátu.cz, odkaz je zde.

Závěrem ještě heslovitý výpis hlavních předností a nevýhod aparátu:

 
Klady + Zápory -
Velký rozsah ohnisek objektivu Plastová mechanická konstrukce
Solidní vybavenost funkcemi Nedostatečný popis některých tlačítek
Vysoká rychlost Nedostatečně jemné nastavení clony
Možnost dokoupení širokoúhlé předsádky  


Děkujeme společnosti Konica Minolta za zapůjčení fotoaparátu pro účely redakčního testu.></div