V jednom z minulých článku jsme si mohli udělat virtuální výlet k ledovcové laguně Jökullsárlón Jokulsárlón, Island: fotografování ledovců. Bez pochyb je to jedno z islandských fotografických “must shot”. Avšak Island, Ostrov Ledový, nabízí hledáčku fotoaparátu ještě další zajímavá a krásná místa...
Vodopády (téměř) kam se podíváte
Každý, kdo alespoň jednou navštíví Island, zcela určitě zamíří do tzv. Zlatého trojúhelníku. A jedním z pomyslných vrcholů je i Zlatý vodopád, Gullfoss. Ještě než se k němu dostaneme, zastavme se u prvního, Reykjavíku nejbližšího, vrcholu trojúhelníka. Ten nás zavede do národního parku Pingvellir u východního břehu největšího islandského jezera Pingvallavatn. V národním parku se nachází místo velmi úzce spjaté s historií celého ostrova. Roku 930 zde byl vyhlášen nejstarší parlament světa známý dnes pod názvem Althing (AlÞing). Nedaleko sněmovních plání, poněkud skrytě před zraky fotografů, padá přes hranu trhliny v zemské kůře říčka Oxará a vytváří nádherný vodopád Oxárafoss.
 |
Canon 5DMkII, EF 24–70mmf /2.8L USM, f=24mm, clona 14, ISO 200, čas 13s, ND400 filtr
Ze sněmovních plání se vydejme po silnici směrem na východ, kde asi po hodině jízdy mineme Gejzír a zastavíme se až u hřmících vod řeky Hvítá – u vodopádu Gullfoss. Ten je znám také pod názvem Zlatý vodopád a nebýt téměř osobní oběti Sigríður Tómasdóttir měli bychom tu dnes místo něho hydroelektrárnu. To se naštěstí nestalo a my se můžeme obdivovat krásnému dvoustupňovému vodopádu. Řeka Hvítá tu tvoří nejdříve sérii malých vodopádů, téměř by se chtělo napsat peřejí, aby pak padala do úzkého kaňonu z výšky více jak 30 metrů. Téměř všudy přítomné jemné kapičky vody nutí fotografy neustále otírat objektivy. Stejně jako u předcho\ího vodopádu i zde se lze dostat velmi blízko. Vzhledem k neustálému větru a vodní tříšti tu fotografování téměř hraničí se sprchováním ;-)
 |
Canon 5DMkII,24–70mm f/2.8L, f=24mm, clona 11, čas 1/45s, ISO 200
 |
Snímek vpravo Canon 5DMkII,100–400mm f/4.5–5.6L,f=400mm,clona 11, čas 1/250s, ISO 200
Mezi další velmi známé, fotografované a snadno dostupné vodopády patří na jižním pobřeží útesové vodopády Seljalandfoss a Skógafoss, oba dva vysoké přibližně 60 metrů. Ty jsou jen “krok” od hlavní islandské silnice R1 a netřeba k jejich návštěvě terénní auto 4×4. Kdysi jejich vody padaly přímo do moře – odtud přídomek útesové. U vodopádu Skógafoss jsou oblíbeným namětem fotografů snímky lidí před padající masou vody. Kolem vodopádu Seljalandfoss se dá projít i za stěnu padající vody. Fotografovat se tu sice moc nedá, zážitek je to však pěkný.
 |
Canon 50D, EF-S 10–22mm f/3.5–4.5, f=22mm, clona 9.5, čas 1/90s, ISO 400, komp.expozice +1/2EV
 |
Canon 50D, 100–400mm f/4.5–5.6L,f=400mm, clona 8, čas 1/180s, ISO 200
 |
Canon 50D, EF-S 10–22mm f/3.5–4.5 USM, f=10mm, clona 6.7, čas 1/180s, ISO 400, komp.expozice –1EV
 |
Canon 50D, EF-S 10–22mm f/3.5–4.5 USM, f=10mm, clona 9.5, čas 1/125s, ISO 400
O více jak sto kilometrů dále na východ se v národním parku Skaftafell nachází čedičový vodopád Svartifoss, ukrytý v údolí tvarem připomínající otazník. Vodopád je pěkný nejen z dálky, ale i z blízka, kdy je možné nechat se inspirovat dlouhými časy a detaily čedičových bloků…
 |
Canon 50D, EF24–70mmf/2.8L, f=57mm, clona 8, čas 1/350s, ISO 200, komp.expozice –1/2 EV
 |
Canon 50D, EF-S 10–22mm f/3.5–4.5 USM, f=10mm, clona 8, čas 1/60s, ISO 100
 |
Canon 5DMkII, 100–400mm f/4.5–5.6L, f=400mm, clona 13, čas 1/20s, ISO 400
Na severu ostrova pak nalezneme u téže silnice R1 Goðafoss, vodopád Bohů. Svůj název získal roku 1000, kdy sněm Althing přijal zákonem křesťanství. Jeden ze zákonodárců zasedajících na Altingu, tzv. godů, se vracel ze sněmu podél vodopádu a na znamení přijetí křesťanství do něj vhodil rytiny pohanských bohů.
 |
Canon 5DMkII, EF 24–70mm f/2.8L, f=24mm, clona 19, čas 1/10s, ISO 50, komp.expozice +1/2 EV
 |
Canon 5DMkII, EF 24–70mm f/2.8L, f=17mm, clona 13, čas 1/10s, ISO 200
O pár kilometrů jižněji, už mimo pohodlnou asfaltovou silnici, se na řece Skjálfandafljót nachází vodopád Aldeyjarfoss jehož vody padají přes čedičové sloupy. Kromě vodopádu je cílem fotografů i čedičová “výzdoba” v okolí Aldeyarfossu.
 |
Canon 5DMkII, EF 24–70mm f/2.8L, f=50mm, clona 11, čas 1/90s, ISO 200
Vraťme se však ještě na hlavní silnici a pokračujme asi dvě hodiny jízdy směrem dále na východ. Mineme jezero Mývatn, odbočky k sopce Krafla a Askja. Zanedlouho uvidíme před námi malý obláček mlhy. To není činná sopka nebo termální oblast, ale vodní tříšť vodopádu Detifoss, nejmohutnějšího vodopádu na řece Jökullsá a Fjöllum. Od parkoviště je to k vodopádu asi 10–15 minut pěšky. Detifoss je vysoký asi 40 metrů, ale dna kaňonu v jeho blízkosti nedohlédneme. Právě z důvodu obrovského množství zvířených drobných kapiček z těměř 200 kubíků vody valících se dolů každou vteřinu. Lze jej fotografovat z obou břehů, ale protože nejbližší most je dosti daleko, je fotografování z obou břehů spojeno s dlouhým přejezdem, Zůstáváme na levém břehu, kde nejdříve fotíme z jakési galerie. Pokud příroda “spolupracuje” a svítí Slunce je navíc vodopád ozdoben duhovým obloukem. Pokud si chcete hřmící masu kalné vody prohlédnout z blízka, lze se po schůdcích a dále po svahu dostat skutečně až téměř na dosah vodní stěny. Že to téměř znamená se jít “osprchovat” asi netřeba zdůrazňovat ;-)
 |
Canon 5DMkII, EF 17–40mm f/4L, f=17mm, clona 11, čas 1/45s, ISO 200, komp. expozice +1EV
 |
Canon 5DMkII, EF 17–40mm f/4L, f=17mm, clona 11, čas 1/125s, ISO 200
Na řece Jökullsá a Fjöllum najdeme ještě další dva vodopády. O 1.5 km proti proudu se nachází vodopád Selfoss. Je mnohem širší než Detifoss a nižší. Spíše na něj využijeme delší objektivy.
 |
Canon 5DMkII, EF 24–70mm f/2.8L, f=50mm, clona 11, čas 1/90s, ISO 200
O dva kilometry po proudu od Detiffosu je možno z hrany kaňonu pozorovat vodopád Hafragilfoss. Nejen vodopád, ale i samotný kaňon vyhloubený řekou, je velmi fotogenický. Teleobjetivem můžeme “vyzobávat detaily” anebo širokým objektivem se pokusit zachytit celý kaňon.
 |
Canon 5DMkII, 17–40mm f/4L, f=23mm, clona 11, čas 1/250s, ISO 400
 |
Canon 5DMkII, 100–400mm f/4.5–5.6L, f=400mm, clona 11, čas 1/125s, ISO 400, komp.expozice –1/2 EV
Možná už je vodopádů dost, přesto si dovolím zmínit ještě jeden. Jako zástupce vodopádů, které nejsou tak snadno dostupné z okružní silnice a pro jejich spatření musí fotograf vydržet několika hodinové natřásání v terénním automobilu a pak ještě třeba zdolat několik kilometrů pěšky. Náhama však stojí za to. Pokud se vydáte do islandského vnitrozemí, zcela jistě nevynecháte oblast Duhových hor. A na cestě k nim, nebo z nich, se nejspíše dostanete i k puklině Eldgjá. V ní je uschován (téměř do písmene) dvoustupňový vodopád Ófærufoss. Je možno jej fotografovat jak z pohledu, tak i z ptačí perspektivy z vrchu kaňonu.
 |
Canon 5DMkII, EF 24–70mm f/2.8L, f=70mm, clona 11, čas 1/125s, ISO 200, komp.expozice –1EV
Přednášku doc. RNDr. Stanislava Daniše, Ph.D. na téma “fotografování na Islandu”, máte možnost navštívit na tradičním 20. Setkání Fotografů, 8. 3. 2014.
Fotografie byly pořízeny během FotoExpedice Island 2013 pořádané FotoInstitut.cz. V průběhu příštího roku se můžete zúčastnit další FotoExpedice Island 2014.