Fujifilm obohatil trh o další model. Je jím Fujifilm X-M1. Jde o zástupce stále populárnější řady bezzrcadlovek, které mají své nesporné výhody, ale také nevýhody. Jak dopadl v redakčním testu, se dočtete v následujícím článku.
Mezi bezzrcadlovky se zařadil další model Fujifilmu. Je jím Fujifilm X-M1.
U Fujifilmu to není zdaleka první bezzrcadlovka. Mezi našimi recenzemi najdete
Základní vlastnosti
| velikost /hmotnost | cca 117mm x 67mm x 39mm/ cca 330 g (včetně baterie) |
| velikost čipu/rozlišení | 23.6 mm x 15.6 mm (APS-C) X-Trans CMOS, 16,5 MPx |
| rozsah citlivosti ISO | 100–25 600 |
| bajonet objektivu | FUJIFILM X mount |
| LCD | 3“, TFT LCD, 920 kpx, výklopný |
| formát dat | RAW/jpg/MOV |
| cena za set s objektivem XC16–50mmF3.5–5.6 OIS (leden 2014) | 20 990,– |
Fujifilm X-M1 je tak trošku v retro stylu. Proč „tak trošku“ ? Stačí se pořádně podívat po ovládacích prvcích a retro je to tam.
Ovládání, ergonomie
Od tvaru typu „cihla“ velkou ergonomii nečekejte. Pod palec pravé ruky se vešla gumová ploška, která umožňuje bezpečnější držení. V přední části je zřetelný grip. Levou ruku prostě někam dáte.
Na horní straně vedle patice pro blesk najdeme základní ovládací prvky. Přepínač pro zapnutí fotoaparátu je mírně menší, než mi vyhovovalo – pro zapnutí jsem musel vyvinout relativně velkou sílu. Spoušť je citlivá přesně tak, jak bych čekal. To znamená, že fungovala zcela bezchybně, odpor byl v obou pozicích „akorát“. Na hlavním otočném voliči najdeme 11 pozic – režimů (to už není retro). P,S,A,M, C (uživatelský), portrét, krajina, sport, SP (scénické režimy), Adv. (rozšířené filtry), Auto a režim SR+ (rozezná 58 režimů a jeden z nich zvolí). Lze říci, že jde o „klasické“ režimy dostupné na fotoaparátech Fujifilm.
Mohutný otočný volič v rohu slouží ke změně nastavovaných hodnot. Obvykle pro kompenzaci expozice. Pak najdeme již jen tlačítko Fn s definovatelnou vlastností (nastavuje se v Menu). Z množství režimů je zřejmé, že cílová skupin bude nejširší fotografická veřejnost. Jako druhý aparát k zrcadlovce bych spíše volil nějaký vyšší model.
Na zadní straně je poněkud netradičně druhý otočný volič – je totiž rovnoběžně se stěnou a na jeho ovládání je třeba si zvyknout. Pravé straně dominuje systém voličů, jejichž umístění a funkce odpovídají zažitým zvyklostem.
 |
 |
Jedním z tlačítek volíme druh ostření – manuální a automatické (více typů). V režimu manuálního ostření lze na LCD zvýraznit kontrast zaostřeného objektu. Nikde jsem však nenašel možnost zobrazit výřez a podle něj posuzovat správnost zaostření. LCD ukazuje pouze zaostřenou vzdálenost a hloubku ostrosti. A to je škoda. Většinu důležitých nastavení najdeme pod tlačítkem Q. Přesto tam nenajdeme například typ měření expozice. Zde pomůže její umístění na Fn tlačítko.
Nastavení – menu
Menu má pro Fujifilm standardní členění. Pro mě osobně začíná být nepřehledné. Poměrně důležité funkce (z mého pohledu) jsou hlouběji – například kompenzace blesku. Ale i to je jen otázkou zapamatování a zvyku. Relativně podstatnou vlastností je možnost simulace filmu. Velvia je prakticky standardní a současně zřejmě nejzajímavější, jde v zásadě o zvýraznění barev.
Mezi ne zcela standardní připojení patří Wi-Fi. X-M1 jím disponuje. Po instalaci aplikace do „chytrého“ telefonu lze přeposílat snímky, případně využít GPS z telefonu pro fotografie. Bohužel nelze aparát ovládat dálkově přes Wi-Fi pro focení.
Velmi dobře funguje funkce dynamický rozsah DR, která je svázána s nastaveným ISO. Maxima 400% je dosaženo při ISO800. Výsledky jsou ovšem vynikající. Osobně doporučuji nastavit ISO Auto, DR Auto. O zbytek se postará zpracování obrazu.
Kompletní specifikaci najdete na stránkách www.fujifilm.cz.
LCD
Mám pocit, že v poslední době není o LCD možné napsat nic výjimečného, protože v dané cenové kategorii dosáhly svých maximálních kvalit. Takže uvedu suchá fakta. Meze pro vyklopení – 85° vzhůru, 90° dolů. > 3“, TFT LCD, 920 kpx. Jednoznačně je perfektní.
Čip
Obrazové výsledky jsou, jak je u Fujifilmu obvyklé, skvělé. Za běžných podmínek i za zhoršených je výstup prakticky 100%. Komu by přesto nevyhovoval, bude ukládat a pak zpracovávat RAW. K výsledkům přispívá absence low-pass filtru, protože není jeho funkce třeba. Struktura buněk je totiž méně pravidelná. Zpracování obrazu pomocí EXR procesoru dokáže zbytek.
Zdroj: www.fujifilm.cz
Video
Natáčet lze pouze v HD a FullHD rozlišení. Nižší rozlišení nenajdeme. Objektiv s rozsahem 16–50 mm je pro video vhodný.
Ale nedoporučuji používat zoom. Vyhněte se průběžnému ostření. Mohlo by se stát, že proostřování bude více než vidět. To je ovšem vlastnost (všeho, co jsem kdy ze zrcadlovek držel v ruce), nikoliv vada.
Ukázkové snímky I
Pokud není uvedeno jinak, jsou snímky v maximálním rozlišení a kvalitě jpg, DR Auto (závisí na zvoleném ISO), NR standardní.
Ukázka bracketingu simulace filmu. Pro živější snímky zřejmě zvolíme Velvii.
Porovnání snímku v režimu P a v úpravě „miniatura“.
Snímky pro posouzení celkové ostrosti v různých situacích. Především protisvětlo je vynikající. Zde se uplatní vysoký dynamický rozsah čipu. DR je maximálně 200%, protože ISO je pevně 200.
Snímek s použitím a bez použití externího blesku EF-20. ISO 1250. Šum je nepodstatný.
Snímky s různými ohnisky a s různými scénami. Od velmi kontrastních, po „šedo-šedé“. První je focený za šera, výsledek je výborný.
Ukázkové snímky II
Maximální hloubka ostrosti. Clonové číslo f/14. WB auto (dopadlo skvěle), ruční expozice. Vědomě mírně podexponováno (bodové měření expozice). Přímo do jpg jsem s vlastní zrcadlovkou lepší snímek neudělal.
Západ slunce. Velvia, podexpozice –2EV. Tahle barevnost se mi líbí.
Při podobných scénách často není zřejmé, jak si s expozicí automatika poradí. Proto jsem mírně podexponoval (-1EV). Se zbytkem si poradila skvěle. Když posunete křivkami, uvidíte bílou labuť a oranžový zobák. Ano, v té tmě „to tam je“.
A na závěr snímky pro posouzení míry šumu v obraze. Zcela vypnout redukci šumu nelze. Lze nastavit hodnoty –2 až +2, kde 0 je „normální. Redukci šumu pro dlouhé časy lze buď zapnout, nebo vypnout. U snímků v prvním sloupci je redukce šumu pro dlouhé časy vypnutá a redukce šumu je na nejměnší úrovni –2. V druhém sloupci je redukce pro dlouhé časy zapnutá a redukce šumu nastavená na normální (0). A výsledek? Fujifilm "to umí“. DO ISO 3200 jej lze používat víceméně bez problému, vyšší, když budeme vědět proč. Zapínat redukci na maximum je zbytečné, stačí i nejnižší. Když zůstaneme v továrním rozsahu ISO 200 až ISO 6400, tak zajistíme možnost minimálně DR 200% a šum nebude ve snímcích podstatný.
Příslušenství
FujiFilm X-M1 by měl být fotoaparát pro širokou veřejnost. Jeho cena není astronomická. V současné době mírně převyšuje i s použitým objektivem 20 tisíc korun. I dostupnost příslušenství je to, co rozhoduje o případné koupi. Měl jsem k dispozici systémový blesk EF-20, s dosahem 6,1 m při 50 mm a ISO 100. Cena se pohybuje kolem 2500 Kč. Osobně bych doporučil spíše vyšší modely, které mají možnost naklápět hlavu ve všech směrech. Například EF-42. Velmi podstatnou částí jsou objektivy. Na stránce www.fujifilm.cz najdete jejich přehled. Měl jsem navíc k dispozici redukci Nikon-Fujifilm od Novoflexu. S ní „přiděláte“ jakýkoliv objektiv Nikkor. Přijdete o automatické ostření, ale to tomu, kdo půjde touto cestou, jistě nebude vadit.
Shrnutí a závěr
Vezmu to od konce. Příslušenství je dostatečné a nebude tím, co škrtne Fujifilm X-M1 z výběru fotoaparátu s APS-C čipem. Obrazová kvalita už vůbec ne, ta je výborná. Především komplikované světelné scény zvládá s přehledem. X-M1 ostří rychle, celkové je aparát velmi pohotový. Poměrně zásadním nedostatkem může být absence hledáčku a tím jistá závislost na focení pouze pomocí LCD. To profesionál opravdu téměř nedělá. A jsme na začátku. Je to model pro široký okruh amatérů, kteří se chtějí odlišovat a možná potřebují více nechat nastavení na automatice (SR+). A cena bude jistě tím, co rozhodne koupi.