I u nás se před nedávnem začalo prodávat Lytro. Tento "revoluční" fotoaparát si zakládá na tom, že nemusíte ostřit. Snímek prostě vyfotíte, a kam zaostříte, to si vyberete až v počítači. Jak ale Lytro funguje v praxi? Dočtete se v testu.
Chcete-li vyslovovat Lytro v originále, pak vyslovujte „lajtrou“, ale prozatím se v našich končinách uchytilo prostě „lytro“.
Lytro je takzvaná light-field camera (neboli Plenoptický fotoaparát). Vše, co se dozvíte o významu tohoto termínu z oficiálních pramenů je, že nezaznamenává jen obrazové body jako běžný digitál, ale celé paprsky světla. To by naznačovalo, že zaznamená jejich dráhu a software fotoaparátu je pak schopný rekonstruovat, odkud paprsek světla přišel, kde v prostoru se tedy fotografovaný objekt nachází. A skoro tomu tak je. Lytro je velmi „softwarový“ fotoaparát. Při fotografování jen zaznamenáte data, která sama o sobě jako fotka vůbec nevypadají, a veškeré výstupy má pak na starosti software. Ve fotoaparátu pro náhled, v počítači pro výstup, nebo na serverech Lyro pro sdílení.
 |
 |
Jak funguje princip light-field fotoaparátu Lytro si můžete nastudovat zde (v angličtině, vyžaduje znalosti optiky a matematiky a velkou představivost). Velmi zjednodušeně řečeno, Lytro využívá větších mikročoček kousek před snímačem (běžně jsou mikročočky velké jako jeden bod a jsou přímo na něm), aby zaznamenalo řadu menších a částečně posunutých výřezů obrazu – projekcí z jednotlivých těchto čoček. Z částeček obrazu a jejich posunu je následně vypočítán třetí rozměr, neboli ona „paprsková“ informace, odkud světlo přišlo. Trochu si to můžete představit jako 3D fotoaparát, který nemá jen dva objektivy, ale rovnou tisíce. Kvůli masovému rozšíření termínu „lightfield sensor“, který evokuje představu, že snímač fotoaparátu je něčím speciální, ještě jednou opakuji: je to obyčejný snímač, navíc má před sebou jen mikročočky a veškerá kouzla dělá z výsledného složeného obrazu software (detail konstrukce snímače s mikročočkami pro zájemce zde (v angličtině).
 |
To má jeden neblahý důsledek. Přestože snímač CMOS s rozměry 4,6×4,6 mm má rozlišení mezi 10 a 16 Mpix (přesné číslo se mi nepovedlo najít, veškeré specifikace Lytro uvádí jen rozlišení 11 Megapaprsků), díky daleko menšímu počtu větších mikročoček, kdy na jednu mikročočku připadá asi 100 pixelů, a částečné duplicitě informací z nich kvůli výpočtu prostoru, má výsledný JPG snímek rozlišení jen 1080×1080 bodů. A to je na tisk málo. Ale Lytro je už z principu díky interaktivitě vyfoceného snímku internetový „sdílecí“ fotoaparát, na facebook toto rozlišení stačí. Nehledě na to, že jak uvidíte dále, pokud chcete mít snímky v JPG, máte lepší volbu prakticky v jakémkoli jiném fotoaparátu. Lytro se zaměřuje na „živou“ interaktivní fotografii.
Další vlastnosti fotoaparátu:
- 4,6×4,6mm CMOS snímač a rozlišením 11 megapaprsků (reálný výstup při exportu JPG 1,2Mpix)
- 8× zoom 43–344mm (35mm eq.)
- světelnost f/2 (v celém rozsahu, objektiv bez clony)
- integrovaný ND filtr (umožňuje –4EV)
- závěrka 1/250–8s
- ISO 80–3200
- 1,52" dotykové LCD s rozlišením 128×128 bodů
- wifi, microUSB
- paměť 8GB (cca 350 snímků), červená verze 16GB (cca 750 snímků)
- rozměry 41×41×112mm
- hmotnost 214g
Zajímavostí je, že hardware fotoaparátu stále stejný, ale nové možnosti jsou odmykány postupně pomocí nových firmwarů. Například wifi modul byl zprovozněn poměrně nedávno, přestože je ve fotoaparátu už od začátku výroby před několika lety.
Konstrukce
Lytro připomíná pokusy z dob začátků digitálních kompaktů, kdy výrobci zjistili, že díky nepřítomnosti filmu mohou opustit tradiční tvar a začali experimentovat. U tohoto přístroje má ale netradiční kvádrovitý tvar své opodstatnění – fotoaparát je jednoduchý, určený pro rychlé cvakání, ale potřebuje velkou optiku. Je to tedy vlastně takový objektiv se snímačem a displejem na konci. Bohužel displej je díky tomu opravdu malinký a má naprosto katastrofální rozlišení 128×128 bodů. S ne příliš velkou nadsázkou lze říci, že sice můžete fotografii po vyfocení zaostřovat, ale na displeji ostrost stejně neuvidíte. Displej je dotykový a většinu nastavení děláte přímo na něm. Jediné další ovládací prvky na fotoaparátu jsou vypínací tlačítko na spodní straně (vedle je pod krytkou konektor microUSB), spoušť na horní straně (má jen jednu polohu, nezapomeňte, neostříte) a nenápadná „drbací ploška“ dotyková mezi spouští a displejem, jejíž účel vysvětlím později.
K fotoaparátu dostanete ještě zápěstní poutko, jehož nasazení do nenápadného rohového očka je horor (naštěstí ho absolvujete jen jednou), a krytku objektivu. Ta je magnetická, což bohužel znamená, že třeba v kabelce z fotoaparátu klidně upadne. Navíc nemá otvor na poutko pro přidělání k fotoaparátu, a pokud ji ztratíte, náhradní, na rozdíl od plastových krytek obyčejných zrcadlovek, těžko seženete. Je opravdu škoda, že tělo Lytra je hliníkové a krytku tak nelze prostě odložit na bok fotoaparátu. Vyloženě nedomyšlený detail.
Ovládání a focení
Vzhledem k tvaru fotoaparátu držíte Lytro v dlani – trochu jako při natáčení malou kamerou. Podle jeho natočení pak buď palcem, nebo ukazováčkem (či ostatními prsty) mačkáte spoušť. Je jedno, jak je Lytro natočené, fotografie je čtvercová. Pokud ale máte spoušť nahoře, můžete jedním prstem fotit, a ukazováčkem drbat „drbací plošku“. Není to úplně pohodlné, vzhled má navrch před ergonomií. Pokud použijete obě ruce, je ovládání snazší. Ona „drbací“, nebo chcete-li „hladicí“ dotyková ploška slouží k zoomování. A opravdu to vypadá, jako byste fotoaparát drbali/hladili na zádech. Já své Lytro drbal. Na nějaké rychlé zoomování zapomeňte, stejně tak přesnou hodnotu zoomu budete chvilku nastavovat. A přesný zoom i kompozice záběru je důležitá, protože pokud chcete sdílet „živý“ snímek, ne jen exportovat JPG, řezat nelze.
Na dotykovém displeji fotoaparát nastavujete a prohlížíte snímky. Potáhnutím zdola nahoru vysunete tlačítko pro přechod do nastavení, nabídku s informacemi o paměti, baterii, možností „pokročilého“ režimu, samospouští a wifi. Pohybem prstu do strany přejdete na prohlížení fotek. Pokud v menu zapnete manuální režim, můžete navíc pohybem prstu shora dolů vytáhnout nastavení expozičních parametrů.
Ve výchozím nastavení fotoaparátem opravdu jen cvakáte, máte ale dvě možnosti, jak do fotografování zasáhnout.
První je „pokročilý“ režim, který vám umožní ostřit. Ano, i Lytro může fyzicky ostřit. V základu je zaostřeno „tak akorát“, aby bylo následně doostřitelné vše od nekonečna k vám. Pokud fotíte širokým ohniskem krajinky, je hloubka ostrosti tak velká, že ani doostřovat nemusíte. Pokud ale zazoomujete nebo fotíte zblízka, pak již po vyfocení ostříte. A nestačí-li to, protože fotíte opravdu blízké objekty, můžete právě v pokročilém režimu dotykem na příslušné místo obrazu na displeji zaostřit i fyzicky optikou fotoaparátu.
V menu fotoaparátu máte také možnost zapnout manuální režim. Pak nastavujete ISO, čas a ND filtr (clonu Lytro nemá a z principu mít nemůže). Bohužel chybí nastavení vyvážení bílé. A to je opravdu problém, neboť fotoaparát trpí častým neduhem automatického vyvážení – odstraňuje převládající barvu (třeba žlutozelená v podzimním lese je katastrofická). A protože výstupem je „živá fotografie“ a ne JPG, úpravu barev v PC nedoděláte.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Nejsilnější stránkou fotoaparátu je makrofotografie. Nejen že již nikdy nebudete mít problém s nesprávným zaostřením, ale navíc je možné makro od 0cm. Opravdu 0cm. Položil jsem lístek přímo na čočku objektivu a fyzické ostření v pokročilém režimu zaostřilo. Jemné doladění je pak otázkou doostření v počítači.
Doostřování
Postproces je u Lytra prakticky stejně důležitý, jako samotné fotografování. Máte v zásadě dvě možnosti. Buď si fotografii zpracujete sami a vyexportujete JPG o rozlišení 1080×1080 bodů, nebo nahrajete snímek na server Lytro (prostor pro vaše snímky je zdarma) a nasdílíte ho s diváky. Pak je tento snímek stále „živý“ a zpracování (přeostření, posun perspektivy pokud ho povolíte) si každý udělá podle svého. Takto je prezentována také většina fotek v tomto testu. I na živý snímek ale můžete použít nějaké „efekty“ pomocí softwaru v počítači před nasdílením.
Ve fotoaparátu lze při prohlížení snímek zaostřit na vybrané místo dotykem na displeji.
V PC (nebo na jablku) použijete jednoduchý program Lytro desktop. Ten slouží jak ke správě snímků (Lytro má formát snímků .lfp, takže běžné správce fotek použít nelze), tak k úpravám, filtrům, exportu do JPG a na web. Filtry jsou jak „instagramové“, tak speciální, využívající informaci o prostorovém uspořádání snímku. Například mozaika z pozadí. Protože je ale zpracování dat a vytvoření snímku výpočetně náročné, potřebujete alespoň průměrný počítač s moderním operačním systémem. Požadavky jsou Mac OS 10.7 nebo Windows 7/8 64-bit, Intel Core 2 Duo nebo lepší a 2GB RAM.
 |
 |
 |
Lytro lze také přes wifi propojit s iPhone, bohužel jsem telefon neměl a nemohl tak spojení vyzkoušet. Aplikace pro propojení s Androidem by měla být do konce roku.
Jak to fotí
Nejprve obvyklé srovnání různých citlivostí na vyexportovaném JPG, byť tedy ISO a potažmo technická kvalita fotografie není zrovna to, co byste u fotografií z tohoto fotoaparátu řešili. Pro kvalitní snímky jděte jinam, zde jakékoli jiné použití než v malém náhledu na webu zabíjí už rozlišení. Ale tak to prostě je, fotoaparát je „sdílecí“ – zaměřený na rychlé focení „živých“ paměťových záznamů. I z možností nastavení, parametrů a ovládání je jasné, že „umělecké“ Lytro bude muset být trochu jiný přístroj.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Ukázka ostření. Zaostříte-li v pokročilém režimu na nulovou vzdálenost, můžete doostřit až cca 1cm daleko.
Ovšem kvalita klesá. To je obecně platné. Doostřovat po vyfocení s Lytrem sice můžete, ale čím dále od fyzického zaostření doostříte, tím nižší je kvalita zaostřeného místa. Za určitou hranicí už zaostření není možné. Tyto „nezaostřitelné“ oblasti jsou problémem při posunu perspektivy (když s fotografií pohybujete pro prostorový dojem). Chovají se totiž plošně, software v nich už prostor nerozlišuje. Opravdu ošklivý příklad je fotografie prstů níže. Problém při posunu perspektivy dělají také odlesky na předmětech při blízkém záběru. Logicky, objektiv má určitý rozměr, a tak každá jeho část vidí odlesk někde jinde – výsledkem je odlesk (jeho lesknoucí se světelný zdroj) v jiné hloubce než je lesknoucí se objekt. Prakticky vzato je to v principu správně, ale vypadá to divně.
A teď už několik dalších ukázkových snímků z testování. Nejedná se o pečlivě vybrané fotky za dokonalého osvětlení. Jsou to snímky z běžného provozu – vidím, cvaknu. Tedy přesně takové, na jaké Lytro cílí. Ostřete si, hýbejte si, prostě si užijte „živou fotografii“.
A jistě jste poznali, že jakmile je horší osvětlení, rapidně se zhoršuje kvalita snímků, což má bohužel vliv i na kvalitu prostorovosti dat a tudíž možnosti přeostřování a posunu perspektivy.
Závěrem
Asi už jste si udělali představu, pro koho Lytro je. Určitě ne pro „umělecké“ fotografy, ani pro ty, kdož potřebují kvalitní výstup. Lytro je pro fotografy, kteří dokumentují svět kolem sebe, nechtějí se zabývat nastavením fotoaparátu, nechtějí snímky upravovat. Chtějí své zážitky sdílet a být originální formou. Lytro by byl ideální fotoaparát do mobilního telefonu, bohužel technologie zmenšení neumožňuje. Lytro má své kouzlo, ovšem zatím mi připadá spíš jako hračka, nástroj pro experimenty. Až a jestli přijde nový model s větším snímačem, rozlišením, méně „Apple like“ ovládáním, možná že o něm mnozí makrofotografové zauvažují. Právě makro pro práci s ostrostí a posunem perspektivy vidím jako nejsilnější stránku tohoto fotoaparátu.
Pokud Lytro chcete, výhradním distributorem je Centrum FotoŠkoda, kde můžete fotoaparát koupit. 8GB verze je za 12490kč, 16GB pak za 14990kč.