Sony RX1 je již na trhu delší dobou a není žádnou novinkou, nedávno ale Sony představilo novou verzi tohoto kompaktu s obřím snímačem. Testovaný model RX1r je prakticky totožný s původní RX1, jen má upravený antialiasingový filtr. Snímky by měly být ostré na hraně fyzikálních zákonů, ale za jakou cenu?
 |
Za jakou cenu? To je otázka hned dvojitá. Za prvé pokud fotoaparát nevyhlazuje antialiasingovým filtrem, zvýší se sice ostrost, ale může vznikat moaré. Barevná vada na jemných strukturách. Za druhé snímač fotoaparátu má velikost kinofilmového políčka – fullframe. Takových fotoaparátů je jak šafránu. Za takto velký snímač si totiž pořádně připlatíte. Nebudu to nechávat na závěr, hned v úvodu musím prozradit, že RX1r je ohromný fotoaparát za ohromující cenu kolem 80 000 kč.
 |
 |
Už jste sebrali spodní čelist z podlahy? Co za tyto peníze RX1r nabídne kromě hřejivého pocitu, že se procházíte s fotoaparátem dražším než většina zrcadlovek? Téměř perfektní ovládání, obrazovou kvalitu a skvělé zpracování. Co naopak nečekejte je zoom.
Hlavní vlastnosti Sony RX1r totiž jsou:
- 24,7 Mpix FullFrame Exmor CMOS snímač (24,3 efektivně)
- 35mm F2.0 objektiv s 8 členy v 7 skupinách
- clona s 9 lamelami F2.0 – F22
- zaostření od 20cm (od roviny snímače)
- ISO 100–25600 (rozšiřitelné na ISO 50)
- závěrka 30s-1/4000s (ze záhadného důvodu při F2-F3.5 jen 1/2000 a při F4-F5 jen 1/3200)
- 1. lamela elektronická, 2. lamela mechanická
- vestavěný vyskakovací blesk GN 6 (ISO 100)
- karty SD/SDHC/SDXC nebo MS (obé do stejného slotu)
- připojení externího mikrofonu
- RAW
- hmotnost 482g včetně baterie a karty
- rozměry 113,3×65,4×69,6mm
- více na webu Sony
Oproti prvním kusům RX1 je zde ještě jeden možná podstatný rozdíl. Chybí kontinuální ostření. Když si fotoaparáty porovnáte, liší se pouze názvem a předním voličem ostření kde na RX1r chybí poloha C. Zajímavé je, že na webu Sony.com (obchod) je ve specifikacích uvedena přesně opačná informace a na obrázcích dokonce C chybí u obou modelů. Trochu to vysvětlí až asijská stránka Sony. U RX1 bylo po nějaké době kontinuální ostření odstraněno. U RX1r by se tedy vůbec objevit nemělo. Zároveň byl ale zrychlen nejkratší čas závěrky z 1/2000 na 1/4000 – škoda že nevíme proč k tomuto kroku Sony přistoupilo (trochu předběhnu, ale tipoval bych, že RX1 prostě nestíhal ostřit).
Konstrukce a ovládání
Sony se také veze na módní retro vlně a RX1r zcela splňuje představy o vzhledu módního retro fotoaparátu. Vzhled ale není všechno. Důležité je také zpracování a to je u RX1r perfektní. Většina přístroje je kovová, kromě několika plastových prvků (např. dvířka baterie). Spolu s váhou cca 482g (skoro půl kila!) máte po uchopení fotoaparátu pocit, že můžete zatloukat hřebíky. Veškeré voliče pevně sedí, dvířka se neviklají. Snad jen kolečka kolečka režimů, kompenzace expozice a režimu ostření jdou až příliš ztuha. Třeba kompenzace expozice (±3 EV) je umístěna na ovládání palcem, ale ten vás po nějaké době intenzivního kompenzování rozbolí.
Co potěší je spousta tlačítek (C, Fn. AEL). A většinu z nich si můžete přizpůsobit. Včetně „šipek“ kruhového voliče na zadní straně. Také jsou na voliči režimů tři uživatelsky nastavitelné režimy 1, 2 a 3. Video má samostatnou spoušť na zadní straně, je to ale poměrně směšné, protože ve fotografických režimech nefunguje video a ve video režimu nelze fotit. Zcela by tak stačila spoušť. Zajímavý je také objektiv. Je na něm kroužek pro nastavení clony. I přes přesvědčivý vzhled však clonu nastavuje fotoaparát elektronicky, kroužkem jen volíte (v příslušném režimu), na jakou hodnotu. Dále je na objektivu kroužek přepínající rozsah ostření 0,2m-0,35m a 0,3m-oo. Ten funguje mechanicky – posune část objektivu.
Milovníky retro potěší tlačítko spouště. Má závit pro drátěnou spoušť. Milovníky moderních fotoaparátů zase potěší sáňky na blesk s konektorem pro připojení příslušenství. A příznivce tradičního ovládání potěší, že displej není dotykový.
Reakce fotoaparátu při ovládání jsou svižné, v menu se nic nezasekne, nastavení na displeji je také rychlé a přehledné. Jediné co mi chybí je režim náhledu s větším histogramem. Na minimalistickém vyobrazení histogramu v pravém spodním rohu prakticky nepoznám jak daleko mi zbývá do přepalu. Ovšem nutno dodat, že dynamický rozsah fotoaparátu je obrovský, takže většinou přepaly nehrozí. V nejhorším podexponujete a kresba ve stínech zůstává dlouho.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Zajímavé funkce
Všemožných nastavení nabízí RX1r hromadu. Scénické režimy nebo sledování obličeje jsou celkem běžné, pojďme se podívat na zajímavější funkce.
Automatická optimalizace DR – lze vypnout, nastavit na automatiku, nebo volit jednu z pěti úrovní. Tato funkce zesvětluje tmavá místa scény. Pod touto položkou se také skrývá automatické HDR z více snímků. Je velmi citlivé a převážně jen tlumí světla, stíny zesvětlí lehce. Běžný automatický expoziční bracketing, vzhledem k mechanickému voliči kompenzace expozice, bohužel chybí.
 |
 |
 |
 |
Stabilizace je jen u videa a to softwarová. Mechanická stabilizace snímače při focení chybí. Není divu, pohnout s fullframe senzorem není nic jednoduchého. Také u ohniska 35mm udržíte poměrně dlouhé časy (když se snažíte, rozlišení 24Mpix vám nic neodpustí) a tak není stabilizace nezbytná.
Fotoaparát má vestavěnou softwarovou opravu vinětace, aberace a zkreslení objektivu. Lze vypnout – ale proč by to někdo vypínal? Na ukázkových fotografiích níže se můžete podívat, že to opravdu funguje.
 |
 |
Panorama lze automaticky poskládat v režimu panorama. Stisknete spoušť a pohybujete fotoaparátem. Skvělé je, že v menu můžete přepnout na fotografování panoramatu na výšku. To se vzhledem k pevnému ohnisku 35mm vyloženě hodí.
Při manuálním ostření fotoaparát scénu zvětší a zvýrazní ostré hrany. Při rozlišení 24 Mpix je možné zaostřit opravdu přesně – je to ale také nutné, protože fullframe s tímto rozlišením a F2 má opravdu malou hloubku ostrosti.
 |
Ostření
Možná jsem jen zmlsaný několika fotoaparáty s ostřením fázovou detekcí na snímači, které jsem nedávno držel v ruce, ale připadá mi, že ostření je největší slabinou RX1r. Jedná se o klasické kontrastní ostření. Prakticky vždy „hledá“, tzn. přejede ostrost a pak se vrací. Také někdy trvá až půl vteřiny. A pokud nemáte výrazný kontrast, často se nezdaří. Například dřevěná textura na skříni nebyla fotoaparátu dost dobrá. Bohužel precizní zaostření je potřeba kvůli malé hloubce ostrosti a to vyžaduje čas. Když už ale RX1r na nějaké místo zaostří, máte jistotu, že zaostřil přesně.
Přepínačem u objektivu volíte mezi automatickým ostřením (AF), manuálním ostřením (MF) a automatickým s možností manuálního přeostření (DMF).
Video
Jak již bylo řečeno, video lze natáčet jen v režimu video na který přepnete voličem režimů. Při videu nemůžete měnit čas a clonu, fotoaparát vše nastavuje automaticky. Můžete ale kompenzovat expozici. Zajímavostí je, že během videa se clona mění zcela plynule (neskáče po 1/3 EV jako při focení). Díky tomu je automatické přizpůsobení expozice během natáčení zcela plynulé. A pohled na lamely clony plynule se svírající a rozevírající prakticky organickým způsobem je fascinující. Nejvyšší kvalita videa je AVCHD FullHD 50p.
Ukázkové video najdete na Youtube FotoAparát.cz
Jak to fotí
Jak to fotí, to je to oč tu běží. FullFrame snímač, 24 Mpix, bez vyhlazovacího filtru – samozřejmě že RX1r fotí skvěle. Otázkou tedy zůstává jen jak moc skvěle fotí.
Odpověď: opravdu skvěle. Ostatně podívejte se na fotografie
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Několik málo postřehů z praxe. Zaujal mě velký dynamický rozsah. Při fotografování oblohy se sluncem v záběru byl (při vypnuté optimalizaci) přepal až v blízkosti slunce a zároveň zbytek scény měl kresbu (v JPG!).
Ostrost je prostě neuvěřitelná. Není to sice Sigma s Foveonem, ale na celkovém záběru parku jsou na stromech vidět jednotlivé tenké větvičky v korunách. V tomto ohledu bych řekl, že RX1r překonává i většinu zrcadlovek – hlavně díky perfektně vyladěné optice. Na špičkovou FullFrame zrcadlovku dá práci sehnat odpovídající objektiv (ale zase lze objektivy měnit).
Co je trochu záludné je světelnost F2, která spolu s velkým snímačem dělá i při „krajinkách“ malou hloubku ostrosti. Je třeba důkladně ostřit do 1/3 nebo přiclonit – s přístupem „je to kompakt, tak to prostě cvaknu“ může snadno být část fotografie mimo ostrost.
Při náhledu fotografií 1:1 je na jemných detailech vidět SW doostření i při zcela vypnutém doostření. Proboha proč? Vždyť foťák je ostrý dost, ty bílé linky kolem kontrastních hran snad nebyly třeba.
RX1r je tak ostrý, že některé šikmé hrany jsou zubaté (pixely) – podobně jako Sigma s Foveonem, jen to rozlišení tu máme téměř 6× vyšší.
Moaré se objeví na jemných strukturách pravidelného charakteru, které svou velikostí kolidují s mřížkou obrazových bodů. Vypadá jako duhové pruhy. V praxi ale, díky extrémnímu rozlišení, jsou struktury které tvoří moaré tak jemné, že třeba plot je velmi daleko a moaré už ani nevidíte. Katastrofa se nekoná a do fotoaparátů s tímto rozlišením se filtry opravdu dávat nemusí.
 |
 |
Závěrem
Tentokrát otázka zda koupit či ne není zcela na místě. Pokud jste ochotní dát za kompakt s pevným ohniskem 80 000 kč, jděte do toho. Samozřejmě je zde přirážka za výjimečnost, kvalitou (kromě ostření) jistě zklamáni nebudete. Výhodou je skladnost (proti odpovídajcí zrcadlovce), nevýhodou nemožnost měnit objektivy. Určitou alternativou může být fullframe NEX, který by se měl také brzy objevit – uvidíme jaký bude.