Rok se s rokem sešel a na trhu se objevují odolnější a odolnější kompaktní fotoaparáty. Test fotoaparátu Nikon Coolpix AW110 a Olympus TG-2 najdete v tomto článku. Rovnou lze napsat, že vydrží opravdu hodně.
Mezi srovnávanými fotoaparáty najdete:
Nikon Coolpix AW110
Olympus TG-2
Cílem článku je popsat dva fotoaparáty z uživatelského hlediska za relativně extrémních podmínek – cestování, prach, voda, šnorchlování… Detailní testy šumu a dalších technických vlastností zde nenajdete. Prohlédněte si především fotografie. Všechny jsou originální.
| Nikon Coolpix AW110 | Olympus TG-2 | |
| Objektiv | 28–140mm (přepočet na 35mm kinofilm) (5 x); F3.9 – 4.8 (W) | 25 mm – 100 mm (4 x); F2,0(W) – 4,9 (T) |
| Makro od (W) | 1 cm, pro 30mm –100 mm ohnisko | 1 cm |
| Závěrka | 4 s – 1/1500 s (podle režimu) | 4 s – 1/2000 s (podle režimu) |
| Velikost čipu; rozlišení | 1/2,3" CMOS; 4608×3456 (16 Mpx) | 1/2,3"; 3968×2976 (12 Mpx) |
| Hmotnost/rozměry | 193 g; 110,1×65,3×24,5 mm | 230 g; 111,5×66,5×29,1 mm |
| LCD | OLED 3"; 614 kpx | OLED 3"; 610 kpx |
| Video | až FullHD | až FullHD |
| Cena (internet, červenec 2013) | 7 590,– | 9 990,– |
| „Drobnosti“ | Plně automatický | Režim priorita clony |
| Ooutdoor | GPS, nárazuvzdornost do 2 m, vodotěsnost do 18 m, mapa světa, kompas, WiFi, hlobkoměr(výškoměr) | GPS, nárazuvzdornost do 2,1 m, vodotěsnost do 15 m, skvělý hloubkoměr (výškoměr), kompas |
Nikon Coolpix AW110
Nikon Coolpix AW110 kompletní specifikace.
Jde o plně automatický fotoaparát s řadou režimů (20 scénických, snadný autorežim, filtry, inteligentní portrét, Auto). To však zcela stačí. Dokonce i režim panorama je velmi dobrý. Lze nastavit 180° nebo 360°. Stisknete spoušť a pak jen otáčíte fotoaparátem. Bohužel, když se rozhodne, že panorama nejde, tak prostě nic neuloží. Ani paskvil. Šance, že je panorama dobré (správně složené) je v opačném případě veliká. Výsledek má 920 resp. 1536 bodů na kratší straně. „Větší“ případ nastane při snímání na výšku.
Nikon nemá mnoho outdoorových modelů. O to překvapivější je, jak se s tím vypořádali. Skvěle.
Aparát se dá ovládat jeho pohybem jak při snímání, tak při prohlížení. Není to příliš intuitivní, ale dá se to nacvičit a pod vodou s akvalungem na zádech a rukavicemi na rukou to bude skvělé. Základem je tlačítko na levém boku aparátu. Pak stačí „klepat“ s aparátem a potvrdit stejným tlačítkem. Zavírání je velmi robustní a je pod ním vše, co potřebujeme – baterie, konektory i šachta pro kartu. Hloubku (výšku) ukazuje na „číselné ose“, osobně dávám přednost zobrazení hodnoty. Ale to je věc vkusu. Baterie se nabíjí v přiložené nabíječce. Kapacita stačí při zapnuté GPS tak na odpolední (časté focení a natáčení videa). Výrobce uvádí výdrž 250 snímků.
Pro GPS platí, že pokud nemá signál, tak uloží nuly. Takže jsme v Atlantiku. Nicméně chytne se rychle. Stiskem tlačítka na boku se ukáže mapa s vaší aktuální pozicí, což je relativně neobvyklé a pro mě osobně velmi příjemné (mapy jsem zaznamenal jen u jednoho jiného výrobce). Pokud není signál GPS, pak zobrazí mapu světa. Připojení přes WiFi jsem neřešil. Intuice by zde zřejmě nestačila a bylo by třeba si projít manuál.
Jediné, co bych AW110 vytknul, je umístění úchytek na řemínek. Pod vodou by bylo lepší moci připevnit aparát za dolní roh, či střed strany. Ale pozor, dané řešení – úchytky v horních rozích – jsou s přiloženým řemínkem kolem krku (a tedy na suchu) dokonalé všude jinde, než pod vodou. Takže častěji půjde o výborné řešení a na mou výtku nedojde.
Ukázkové snímky AW110
Srovnání obou typů panoramatických snímků. Fotoaparát „na šířku“ a „na výšku“. Verze „na výšku“ jasně vede i vedle TG-2. Obsahuje mnohem více informací a stále zabírá 180°.
Focení „tak od ruky“. Kontrast fotografií není takový jako u TG-2. Zda je to použitým objektivem, či zpracováním dat však nevím.
Na závěr dvě podobné fotografie – obsahují vodní hladinu. Ale v první je přímé Slunce. A dopadla v zásadě dobře. Minimum odlesků, rozumný kontrast. Druhá je momentka – pak následovalo koupání :-).
Olympus TG-2
Olympus TG-2 kompletní specifikace.
Olympus vyrábí odolné kompakty již řadu let a u tohoto modelu se dosáhlo velmi zajímavých hodnot. V zásadě jde pouze o vylepšený model TG-1, který jsme recenzovali před rokem. Základem je objektiv se světelností od hodnoty f/2,0. Tím se podstatně odlišuje od AW110 a v reálném prostředí je skutečně za horších podmínek vidět vzdálenější mez pro ostření. Vodotěsnost je opět skvělá. V uváděném maximu patnáct metrů jsem sice nebyl (a pochybuji, že se šnorchlem budu), ale v pěti ano. Ale „ráchal“ jsem se s ním opravdu často.
Ovládání spouště (nic jiného není pod vodou podstatné) fungovalo výborně. Navíc jej lze ovládat poklepem, stejně jako předchozí modely. Takže v rukavicích to bude také skvělé. Hodně se mi zalíbil režim inteligentní automatiky. Přepínal z podvodního režimu na krajinu přesně podle reálných potřeb a přiznám se, že jsem další režimy využil jen ze zvědavosti. Na focení, snad kromě režimu A, opravdu stačí jen iAuto. TG-2 disponuje jedním poloautomatickým režimem – režimem priority clony. Reálně jsou tři. Minimální, maximální a jedna mezi. Fantastický je režim SuperMakro. Při něm se dá nejen snímat od 1 cm (kde ale vezmeme světlo, když aparátem nutně musíme stínit), ale i použít maximální zoom. To ve spojení s větším odstupem dá skvělé výsledky. Režimu panorama bych vytknul snad jen to, že se snaží „slepit“ tři snímky a to i na výšku. Takže 180° není právě vždy k dispozici. Ale kladem je to, že neřeší, zda to slepit jde. Prostě vždy máme nějaký výsledek. Na vybavení fotografickými funkcemi (automatickými) a jejich výsledky si nelze stěžovat. Naopak.
Jako velmi dobře vyřešené se ukázalo nabíjení – nabíjet lze přímým připojením k USB, takže pokud máte notebook, stačí jen kabel a adaptér necháte doma. Bohužel USB není klasické mini, takže musíte mít speciální kabel. Pro mě je excelentní možnost ukazovat hloubku (prakticky ji fotoaparát určuje z tlaku vody) číslem. Ukazoval ji správně a „číslofilům“ jistě udělá informace o hloubce radost. Dokonce lze přes redukci připojovat i předsádky (kolem objektivu je pod kroužkem prostor pro bajonet).I tento kompakt lze rozhodně doporučit pro jakéhokoliv (a to i náročného) uživatele.
Funkce GPS je tu především proto, abychom věděli, kde jsme snímek pořídili. Samozřejmě, že pod vodou jsme bez signálu. Na displeji je kvalita signálu vidět. Když „vidíme satelity“, do snímku se uloží souřadnice místa vzniku fotografie. V prohlížeči pak doma klikneme a jsme zase zpět… Příjem signálu je stále za kvalitou dobrých GPS navigací. Nečekejte, že po zapnutí lze ihned fotit se správnými GPS souřadnicemi. Ovšem je zde jeden rozdíl oproti TG-1. Nyní dokud nemá souřadnice, nezapisuje je do exifu. Takže „na nulách“ nebudete.
Ukázkové snímky TG-2
Srovnání obou typů panoramatických snímků. Fotoaparát „na šířku“ a „na výšku“. Se „slepením“ je občas problém. Ve variantě „na výšku“ se stále omezuje na tři snímky, a proto je úhel záběru menší, než 180°.
Všehochuť. Snímky dopadly skvěle. Na čtvrtém, který byl pořízený až po návštěvě okraje Sahary (třetí snímek) zkuste najít nějaké nečistoty. Já nenašel.
„Zátiší s pitím“. Pohotovost kompaktů může být vynikající. Druhý snímek s kolegy, kteří také čekali, až se letadlo uráčí dorazit… O chvíli později byly plechovky pryč.
Západ Slunce (režim iAuto) a krajinka s vodní hladinou (iAuto). Já bych západ ještě podexponoval. Ale na automatiku je to dobrý výsledek. (Omluvte středovku a absenci něčeho rozumného na obloze…).
Osobní postřehy
Na úvod musím říci, že se stále setkávám s udivenými výrazy kolem se koupajících, když lezu s foťákem jen tak bez pouzdra do vody. Na druhou stranu už potkávám i takové, kterým se na krku či zápěstí houpe totéž. AW110 (100?) jsem letos zahlédl taktéž. Majitelka na něm měla redukci pro připojení předsádek. Proč však na pláži?
Léto si bez odolného fotoaparátu už nějaký ten rok neumím představit. A letos se opravdu povedlo, „protáhnout“ je tím horším. Odolnost v zimě bohužel netestuji, ale tam bych byl velmi optimistický. Za důležitější považuji písek, vodu a pády…
Nejprve k pádům. Ty samozřejmě nikdo testovat nebude. Na to jde o poněkud drahé zařízení. Navíc rozum velí, že nejde o to, z jaké výšky, ale nač se spadne. A, pokud se pamatuji, „normativně se padá“ na překližku, ale tu pod sebou obvykle nemáme. A dokud nepadne aparát na ostrý kámen displejem nebo objektivem, tak se dá předpokládat, že se nic moc nestane pro pády z výšky do jednoho metru. Přiznávám však, že Olympus TG-2 nejmladší dceři spadnul. Tak z půl metru. Po dlouhém hledání jsem našel maličkou oděrku…
Písek. Že je saharský písek jemný jsem věděl. Ale vidět, resp. cítit jej mezi zuby a také všude jinde, je něco zcela odlišného. Ostřící kroužek na objektivu mé zrcadlovky stále hezky skřípe a pod čočkou se také něco najde. Přítomnost několika zrnek písku pod polarizačním filtrem mě ovšem překvapila. Opravdu, byl tam… Na tomto místě musím říci, že jsem nezaznamenal „vpád“ písku do fotoaparátů a po jejich opláchnutí (což jsem si se zrcadlem rozhodně nedovolil) použití na Sahaře nebylo znát.
Voda. Vlastně celý test se točí o použitelnosti pod vodou. Ta je dokonalá. Ale… Musím zde přiznat jeden neduh, se kterým jsem se za ty roky setkal poprvé a to rovnou u obou aparátů. Jsa fyzikář, pokusím se jej i zdůvodnit. V jisté situaci se totiž oběma zamlžil objektiv. A to je špatně. Kdy se to stalo? Aparáty jsem uzavřel v místnosti cca 23°C. Pokaždé kontroluji těsnění. Takže přítomnost nečistot pod ním vylučuji. Vyrazil na pláž, kde se oba hodně prohřály. Pak na padáku, kde teplota je nižší, se zamlžil AW110. Když jsem pobíhal po klimatizovaném muzeu a následně vyšel ven, kde bylo něco přes padesát na sluníčku, tak se zamlžil TG-2. Stejně tak se TG-2 zamlžil po ponoření do vody, když před tím byl zavřený z domova v batohu a prohřátý ze břehu přehrady (to teplo, co bylo v posledních dnech si se středomořím hodně notuje). Ve všech případech stačilo otevřít, nechat vyvětrat, mezi tím srovnat teplotu s okolím a jev se neopakoval. Zřejmě je jmenovatelem prudká změna teploty. Z uvedeného plyne, že by bylo velmi vhodné zavírat aparáty v suchém prostředí při pokojové teplotě. Nebo ve velmi suchém prostředí při vyšší teplotě. Vztah rosného bodu, vlhkosti a teploty nás prostě výjimečně dožene.
Nikon AW110 pod vodou
Podvodní snímky ovšem opět vyšly výborně. Ale… opět voda není, co bychom asi po zhlédnutí přírodopisných snímků o korálových mořích chtěli. Inu, toto není korálové moře. Třetí a čtvrtý snímek jsou ze dna Nechranické přehrady v hloubce 3 – 5 metrů. Je problém vybalancovat a udržet relativně krátké časy 1/30s. To je však problém „obsluhy“ nikoliv fotoaparátu. Dále uvidíte, že TG-2 je na tom obdobně.
Olympus TG-2 pod vodou
Podvodní foto. 2× moře (o tom, kde fotit bych se mohl už asi i rozpovídat…). Na prvním snímku je největší medúza středomoří. Průměr „hlavy“ může být až jeden metr. 2× severočeské moře – Nechranice, která mě mile překvapila. Všimněte si barevnosti při jinak zcela shodně nastavených aparátech. Nad hladinou absolutní jasno ve všech případech. Škeble jsou ve 4,5 metrech.
Osobně jsem se nedostal hlouběji, než do pěti metrů. V moři prostě více než 3,5 m nebylo a i to jsem byl 150 metrů od břehu. Tak jsem se podíval na dno Nechranice pár metrů od břehu. Přiznávám, že v pěti metrech začínala být zima, šero a dno se prudce svažovalo kamsi do temnot, tak jsem se hlouběji neřítil. Vůbec je zajímavé se podívat na expozici. V Nechranici „byla a je tma“. Těch 18 metrů resp. 15 metrů je už na přístrojové potápění, se šnorchlem do 15ti metrů a hlouběji to zvládne asi málokdo. Odpad je veliký. Udržet (typicky) 1/30 sekundy mi moc nejde. Ač na vzduchu by to nebyl problém. Důvod je zřejmý. Voda není vzduch :-).
Shrnutí a závěr
U podvodních fotoaparátů se nechci vyhýbat subjektivnímu hodnocení. Tady je však velmi obtížné oba rozlišit. Oba fotoaparáty jsou totiž více než dobré. Jak v prachu, nad vodou, tak pod ní. Výstupy jsou v daném segmentu dobré až výborné. Myslím, že jediným podstatným parametrem je cena. Za cca 2500,– rozdílu získáme u Olympusu TG-2 sice pro někoho jen pár „drobností“, ale právě ty mohou rozhodnout. Světelnost f/2,0 TG-2 jej předurčuje pro focení za horších podmínek v porovnání s AW110. Škoda, že jsem se nedostal do patnácti metrů…