Test DSLR Nikon D5200

Řady zrcadlovek se neustále rozšiřují a starší modely jsou nahrazovány novými. Model fotoaparátu Nikon D5200 to jen dokazuje. A že toho zvládne hodně se dočtete v následujícím testu DSLR Níkon D5200.

Mechanické provedení, ovládání

Nikon D5200 je nástupcem Nikonu D5100. Je relativně malý – 129×98×78 mm a lehký – cca 555 gramů (bez objektivu). Konstrukce je celoplastová. Není utěsněn proti prachu. Dobře padne do ruky především uživatelům s menšíma rukama. Zadní stranu z velké části zabírá 3" LCD displej s již v zásadě standardním rozlišením 921 tisíc bodů. Nemohu se ubránit dojmu, že hodně dobrého „si vzal“, jak se dočtete dále, i z D7000. V rámci testu jsem použil setový objektiv 18–55 mm.

Na první pohled na Nikonu D5200 zaujme již u D5100 použitý otočný LCD. Obraz je díky 921kpx velmi jemný a příjemný pro posuzování pořízených fotografií přímo v terénu. Také jeho polohovatelnost je opravdu vynikající, včetně možnosti složit LCD směrem k fotoaparátu a tím jej chránit proti poškození v případě, kdy jej nepotřebujete.
Samotné tělo je provedeno v tradiční černé barvě a je plastové (bajonet pro uchycení objektivu, botka pro externí blesk, stativový závit i očka pro popruh jsou ale samozřejmě kovové). Zajímavé je, že model D7000 je dražší „jen“ o cca 4 tisíce korun a to je prachotěsný, vlhkotěsný a má kovový korpus. Je však o něco menší, takže uživatelé a hlavně uživatelky s menší dlaní budou jistě velmi spokojeni. Především červená verze je jistě zaujme.

Rozmístění ovládacích prvků je shodné s D5100. Tj. především spuštění nahrávání videa je tlačítkem u spouště a páčka pro zapnutí živého náhledu je pod hlavním voličem režimů. Navíc je jen tlačítko pro volbu režimu snímání (sekvenční, ovládání dálkovou spouští,…).

Hledáček fotoaparátu je řešen jako zrcadlový, což je u fotoaparátů této kategorie obvyklé. Zobrazuje přibližně 95% fotografované scény a je přiměřeně velký a jasný. Přiměřeně velký znamená zvětšení 0,75× (stejně jako D5100, ale u D7000 je 0,94×). Dioptrická korekce je možná od –1,7D do 0,7D. Hledáček nabízí k zobrazení vše podstatné, pokud vám ale nebude vyhovovat, pak jej skvěle zastoupí LCD.
Veškeré hodnoty lze volit buď přes Menu (což ne každý chce), nebo ty základní(ejší) přes volbu „i“. Navíc lze další volby přisoudit tlačítku Fn. Takže v ovládání není a nebude jistě žádná komplikace.

Čip, snímání, obrazová kvalita

Alfa a omega fotoaparátu. Základním stavebním kamenem je čip typu CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,6×15,6 mili­metru, tedy se standardním crop faktorem x1,5 a s maximálním rozlišením 24 milionu efektivních obrazových bodů v rozložení 6000×4000 pixelů. Přiznávám, že když jsem osobně „vylezl“ z 6Mpx na 16 Mpx, byl to neskutečný posun v detailech (a velikosti dat). A tady je to ještě víc a k tomu to, jak se dále dočtete, vypadá, že bez negativního vlivu na kvalitu výstupu. Ve standardním nastavení je k dispozici citlivost ISO 100 až 6400. V uživa­telském nastavení pak lze ještě povolit rozšíření až na ISO 25600 (Hi2). O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed třetí generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW – 14-bitový) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD (samozřejmě včetně podpory nejnovějších SDHC a SDXC). Závěrka fotoaparátu umožňuje použít rozsah expozičních časů od 1/4000 až po 30 vteřin a nechybí samozřejmě ani čas “B“, tedy trvale otevřená závěrka a Time, který vyžaduje dálkovou spoušť ML-L3. Synchronizační čas pro vestavěný blesk je 1/200 vteřiny. Fotografie lze v režimu sériového snímání pořizovat s frekvencí 5 snímků za sekundu.
Když uvedené shrnu – „papírově“ je tento model velmi vysoko. Jak je to s výstupem vidíte dále na přiložených snímcích.

Obrazové výsledky jsou výborné. D5200 zvládá velmi dobře šum a lze doporučit tovární nastavení. Stejně tak dynamický rozsah je skvělý. A kde nebude stačit, pak jistě pomůže funkce HDR. Tady ale opatrně. Vysoký stupeň dává samozřejmě ve výsledku místo fotografií spíše obrázky. V továrním nastavení výstupu pro .jpg bych snad trochu zaexperimentoval s vyšším doostřováním. To ovšem v případě ukládání do RAW (NEF) postrádá význam.

Funkce

A jak je na tom D5200 s dalšími funkcemi? Je samozřejmě kompletně počeštěný (od verze 3100 všechny modely, což ale není zas tak dlouho). Fotoaparát není vybaven druhým samostatným LCD displejem (tedy kromě toho v hledáčku) a tak se veškeré údaje o parametrech a nastaveních zobrazují na hlavním LCD monitoru. To je trošku škoda (úbytek energie), ale další plus pro verzi D7000. Skvělou vlastností také je, že fotoaparát je vybaven polohovým čidlem a v případě, že jej otočíte na výšku, tak se automaticky otočí a rozložením přizpůsobí i grafika na monitoru (včetně rozložení zaostřovacích bodů), abyste si při fotografování nevykroutili krk.

Také samotné menu uživatelských funkcí je velmi dobře vyřešené, což snad ani nebude již nikdy jinak. Celé menu má opět kontextovou nápovědu, což je především pro začátečníky velmi praktická záležitost. Pokud vám totiž při procházení menu nebude nějaká funkce jasná, tak stačí na zadní straně přístroje stisknout tlačítko s ikonkou otazníčku a na LCD monitoru se vám ihned zobrazí doprovodný text (samozřejmě také v češtině), který vám přesně řekne, k čemu je daná funkce užitečná a jak se používá. Přiznávám, že jsem ji sporadicky také využil.

Velmi podstatnou funkcí je systém automatického zaostřování. Nikon D5200 je vybaven AF modulem Nikon Multi-CAM 4800DX s TTL fázovou detekcí, 39 zaostřovacími poli (včetně 9 křížových snímačů) a pomocným světlem AF. A tím se zcela shoduje s D7000. K dispozici je dále obvyklá paleta nastavení, jako kontinuální ostření, jednorázové zaostření, plně automatické či plně manuální zaostřování. Správné zaostření je indikováno kontrolkou v hledáčku a také akustickým pípnutím (které je ale možné vypnout v případě, že by rušilo okolí). Ostření mě velmi potěšilo – kvalitní, přesné…
Další podstatnou funkcí je možnost natáčení videa. To zvládá s vyšší frekvencí než předchůdce. – 920×1080 (60, 50, 30, 25 fps), 1280×720p (60, 50 fps), 640×424 (30, 25 fps). Při využití nejvyšší kvality a rozlišení je k dispozici maximální délka záznamu 20 minut, což si může vyžádat až 4GB prostoru na paměťové kartě. Odměnou je pak výborná kvalita videa, se kterou se běžné (amatérské) videokamery nemohou měřit. Nikonu D5100 v tomto ohledu nechybí ani řada doprovodných funkcí, jako je automatické zaostřování, možnost fotografování v průběhu natáčení (se skokem v záznamu) a také dodatečný sestřih videa přímo ve fotoaparátu. Zvuk je zaznamenáván interním stereofonním (D5100 jen mono) mikrofonem (lze jej i vypnout a zaznamenávat bez zvuku). Lze zakoupit i externí stereofonní mikrofon ME-1, který lze upevnit do sáněk pro blesk a propojit s fotoaparátem kabelem.

Dále samozřejmě nechybí řada běžných funkcí a expozičních režimů. Zejména pro začínající uživatele byla rozšířena nabídka poloautomatických motivových režimů, z nichž některé jsou opravdu velmi specializované, jako například samostatné režimy pro fotografování dětí, fotografování při světle svíčky anebo třeba jídla. Pro pokročilejší nemohou chybět obvyklé režimy předvolby expozičního času, clony a také plně manuální režim. Na voliči expozičních režimů pak také najdeme volbu speciálních efektů, např. efekt miniatury, či efekt nočního vidění. Ten funguje prostě – zesílí na maximum a černobíle uloží dostupné „světelné“ informace. Maximální ISO ? Těžko hádat. Ale určitě přes 100 000! Reálné využití je tak snad někam pro časosběrné snímání ve tmě. V těchto režimech je však aparát plně automatický, do expozice „si nenechá mluvit“.

U fotoaparátů Nikon je již obvyklá funkce Active D-Lighting, která softwarově zesvětluje tmavé části snímků. V továrním nastavení je v automatickém režimu a doporučil bych to tak nechat. Lze ji však aplikovat i v režimu prohlížení na daný snímek. Jen pozor, pro nejvyšší ISO se funkce deaktivuje a není dostupná (jak často fotíte na ISO 25 600?). Pro specifické potřeby je k dispozici režim HDR, kdy se pořídí dva snímky a složí do jediného. Osobně bych tuto funkci v praxi nahradil úpravou NEFu, ale začátečník ji jistě ocení. Přesto pozor na maximální nastavení – to již musí být záměr.
V menu retušování je dostatečná nabídka úprav vytvořených fotografií. Jistě ji využijí nejen „hračičkové“.
 

Vybavenost funkcemi fotoaparátu Nikon D5200 je tedy také vynikající a ani při delším přemýšlení mě opravdu nenapadá, co by zde v tomto ohledu mohlo chybět. Vlastně napadá. Integrovaná GPS… Ale to bude časem jistě také.

Fotografie I.

Režim nočního vidění. První snímek je v takové tmě, že nevíte, kam šlapete. ISO 102 400 a a tím maximální zesílení dává výsledek vhodný snad jen pro bezpečnostní kamery. Ale proč ne.

Srovnejte (celkově) HDR. V náhledovém rozlišení je více než použitelné dokonce ISO 25 600. ISO 1600 (první snímek) by sneslo velmi vysoké nároky.

Fotografie II.

Snímky pro posouzení vlivu hodnoty ISO a její redukce a funkce D-Lighting. Při hodnotě ISO 6400 a nastavení „Normální“ u obou funkcí je výsledek velmi dobrý. Proto bych míru „Normální“, resp. Auto, doporučil ponechat (tovární nastavení D-Lighting je Auto)

U druhé sady, kde je scéna mnohem kontrastnější a jasnější, bych byl již kritičtější. Ostrost snímku je pro ISO 3200 mírně nižší, přesto bych ponechal stejné nastavení. Ovšem proč při takovém dostatku světla a tomto druhu scény sahat pro vyšší ISO než např. ISO 200.

Poslední sada pro posouzení míry šumu v obraze. Scéna, kde ISO 6400 rozhodně není mnoho. Opět pro redukci šumu a vyvážení světel a stínů vyhovuje nastavení Normální redukce šumu a D-Lighting (resp. Auto). Poslední dva výřezy jsou (zde jediné) snímky, které porovnávají redukci pro dlouhé časy, která se aktivuje pro časy cca nad jednu sekundu. Jsou prakticky shodné. Ověřil jsem si i v jiné sadě, že nedošlo k záměně snímků. Je zřejmé, že rozdíly budou až u časů řádově delších. Fyzikálně totiž není možné, aby oba snímky byly při dlouhých expozicích (minuty) zcela shodné. Toto je ovšem skvělý výsledek. Takže mimo minutových snímků otáčející se oblohy tuto redukci klidně vypněte.

Scénu automatika původně nezvládla. Až –2 EV dalo pro mě příjemný výsledek.

Příslušenství, cena a závěr

Příslušenství je u značky Nikon bohaté. Každý potřebuje především kvalitní základní objektiv, pro běžné univerzální fotografování a právě tohle je jedna ze silných stránek značky Nikon. Model D5200 se prodává v různých setech, ale já bych doporučil ten s objektivem AF-S 18–105mm f/3,5–5,6 VR. Ne, že by v testu použitý objektiv 18–55mm byl špatný. Rozhodně ne, ale rozdíl v ceně (cca 2500,– při prvotní investici) rozhodně stojí za uvedený rozsah při dané kvalitě. Bude stačit na veškeré běžné snímky. Max. 55 mm je často proklatě málo.

Dalším oblíbeným a často nezbytným příslušenstvím jsou externí systémové blesky. Tady je nabídka stále stejně bohatá. Ideálně se cenově k tomuto modelu hodí SB-700. Jde o velmi kvalitní systémový blesk, dostatečný pro naprostou většinu využití. Jeho výkyvná a otočná hlava umožňuje odrážené záblesky od okolních stěn či předmětů. Má také vestavěnou vysouvací rozptylku a odraznou destičku. Méně nároční fotografové pak mohou sáhnout po malém, ale levném blesku SB-400, který pořídí za necelou polovinu ceny modelu SB-700.
Za zmínku stojí také příslušenství v podobě externí GPS jednotky Nikon GP-1, kterou lze připojit kablíkem přímo k fotoaparátu. Stále mi však uniká, proč stojí dvojnásobek levných autonavigací. Přesto je pro mě osobně informace o místě vzniku snímku neocenitelná. Byť je mám jen z kompaktních přístrojů.
Samozřejmostí je u tohoto modelu možnost použití dálkového ovládání. V případě Nikonu D5200 je pak asi nejvhodnější volbou bezdrátové infračervené ovládání ML-L3. Podle mého názoru se bez něj lze obejít jen velmi obtížně (je skvělé na cokoliv ze stativu). Cena je kolem pěti set korun.
Ještě dodám, že snímky ukládané v NEFu lze uživatelsky komfortně konvertovat (vyvolat) v programu Nikon View NX2, který je standardně k dispozici také.

Závěrečné shrnutí bude i u této zrcadlovky krátké – Nikon D5200 je opravdu vynikajícím přístrojem, který mohu jen doporučit. Je ideální pro začátečníky, jímž je primárně určen a je také pro ně optimalizován maximálně usnadněným ovládáním, integrovanou nápovědou a širokou nabídkou snadných a na použití jednoduchých funkcí. Výborná je i obrazová kvalita, o kterou jde především. Pokud jde o záporné vlastnosti, tak snad jen v osobní rovině. Objektivně jsem žádnou nenašel.

Ještě se podívejme na ceny, Nikon D5200 aktuálně (1/2013) pořídíte přibližně za :

Tělo Nikon D5200 – 18.990,– Kč včetně DPH
Set s objektivem AF-S Nikkor 18–55mm f/3,5–5,6 VR – 21.590,– Kč včetně DPH
Set s objektivem AF-S Nikkor 18–105mm f/3,5–5,6 VR – 23.990,– Kč včetně DPH

Kompletní technické specifikace najdete na adrese Nikon.cz.

Na webových stránkách Nikonu najdete další užitečné a nejen technické informace. Zakoupené aparáty zde lze také zaregistrovat, což může být velmi užitečné při jejich ztrátě či krádeži. Značkový servis vám také v případě potřeby zcela zdarma odborně vyčistí snímací čip (omezený počet).