Canon EOS M, Nikon 1 V2

Svého času jsem si myslel, že Canon půjde spíše směrem FF a tzv. bezzrcadlovkám se nebude věnovat. Jak se nedávno ukázalo, byl to omyl. Trh si žádá své a je zde Canon EOS M. Vedle něj je na trhu Nikon 1 V2. Na oba se nyní podíváme. V první ze dvou částí na čistě technické specifikace a rozdíly.

Základní vlastnosti

Fyzické parametry

První co na Mku zaujme, je relativní nepoměr mezi velikostí těla a setového objektivu. Celý komplet včetně blesku má hmotnost 580 gramů. Nejdelší strana fotoaparátu má 109 mm, šířka těla je 32 mm a výška 67 mm. S objektivem měří Mko cca 10 cm.
Nikon V2 vypadá více jako kompakt (také čip tomu více odpovídá) a jeho hmotnost je pod 460 gramů. Nejdelší strana měří 108 mm, výška je 82 mm a tloušťka 46 mm. Od vystouplého hledáčku po krytku objektivu má pak 9 cm.

Zapínání

Mko se zapíná stiskem mírně zapuštěného tlačítka na horní straně. V2 se dá zapnout dvěma způsoby. Buď „klasickou“ páčkou, nebo stiskem pojistného tlačítka na objektivu a vysunutím objektivu do pracovní polohy. Když to neuděláte, pak je rozumné jen prohlížet snímky., rtesp je to zde právě proto. Canon M se po stisku a krátkém přidržení tlačítka pro přehrávání přepne do režimu přehrávání snímků. Nikon V2 na tlačítko přehrávání nereaguje. Ani jeden způsob není podle mě lepší, než druhý, resp. oba jsou funkční a bez chyb.

LCD, hledáček

Canon: Dotykový displej LCD Clear View II, úhlopříčka 7,7 cm (3,0"), poměr stran 3:2, cca 1 040 000 bodů. Subjektivně skvělý. Zobrazení špičkové (pravda, nezkoušel jsem nikde na pláži).
Nikon: 7,5cm (3“) TFT LCD monitor, cca 921 000 px.EVF 11,9mm (0,47“) barevný TFT LCD s cca 1 440 000 px.
Nikon má subjektivně chladnější podání barev než Canon. Absence EVF u Canonu mírně zamrzí. Nikon má navíc hledáček na velmi vysoké úrovni. Ovšem za šera je zobrazení na lCD u Mka mnohem čitelnější. Hledáček Nikonu zobrazuje stejně „tmavě“. Kdo vyžaduje hledáček, pak nutně sáhne po Nikonu. Kdo dá přednost Canonu, tak s mírnou nadsázkou „uvidí i ve tmě“. Snímek níže ukazuje současně oba aparáty, které snímají stejnou scénu.

Ovládání

Oba aparáty časem sednou dokonale do ruky. Menu a nastavení je u Canonu tradiční, přehledné a zcela jasné. Co stránka, to informace. Nic není „za“. U Nikonu je listování trošku nepřehledné, protože je vše na jedné stránce a po překlikání na poslední položku odskočí další strana. Ovšem nikde není informace kolikátá a z kolika, jen posuvník, který ukazuje pozici. Tuto mírnou nepřehlednost ovšem více než dostatečně vyvažuje tlačítko F, které vyvolá editaci nastavených hodnot pomocí „tlačítkokolečka“ pod palcem a nic nebrání změně parametrů nastavení. Lze tedy říci, že Nikon má tradiční „čudlíkové“ ovládání a k tomu v konečném důsledku velmi přehledné. Canon má své standardní SET (vyvolá editaci parametrů nastavení). Ale navíc přidává skvělé dotykové ovládání, kterým se mění mj. režim fotografování (P, A,…). Dotykový LCD funguje velmi dobře. Opět malé shrnutí: ovládání nejen základních funkcí je u obou výborné.

Reakce, ostření

Po pročtení některých informací jsem se reakcím výjimečně vědomě věnoval. Osobně jsem totiž v posledních letech nenarazil na fotoaparát, jehož reakce by nebyly svižné, snad s výjimkou ukládání sekvenčních snímků, kde limituje často rychlost ukládání dat na kartu. Je na místě jasně prohlásit, že oba modely se chovaly přibližně stejně. Jak co do kvality (nekvality) zaostření, tak co do rychlosti zaostření. Jako (polo)profesionální zrcadlovka se nechoval ani jeden. Jako kompakt nižší třídy však také ne. Prostě mě na jejich odezvách nic nezaujalo. Ani výrazně kladně, ani záporně. Bližší informace o možnostech nastavení včetně ostření naleznete na stránkách výrobců, nebo v manuálech.

Dostupné režimy a nastavení expozice

A tady je rozdíl. Canon EOS M nabízí tradiční režimy P, Av, Tv, M. K nim dalších osm – Kreativní automatický režim, Portrét, Krajina, Makro, Sport, Noční portrét, Noční scéna z ruky (udělá a složí čtyři sekvenční snímky), HDR (složí tři snímky). Nikon má na volbu režimu otočný volič, kde nalezneme P, S, A, M. Další čtyři pozice – Zachycení nejlepšího okamžiku, Pohyblivé momentky, Pokročilé videosekvence, Auto. A to je vše. „Klasické“ programové automatiky typu Západ Slunce atp. jsem neobjevil. Frekvence snímání je u Nikonu až 60 snímků za sekundu s průběžným ostřením (ovšem to chvíli trvá a reálně proběhne u nastavení pro 15 fps ). Canon má max. 4,3 fps.
Rozsahy expozičních časů jsou u Canonu 1/4000s – 30s, resp. Bulb. Maximální délku výrobce neuvádí – je však jistě delší, než u V2. Exponoval jsem přes tři minuty. Nikon disponuje 1/4000 s (elektronická závěrka až 1/16 000s) – 30 s, resp. Bulb a Time (s dálkovým ovládáním). Nejdelší čas je však omezen na cca 2 minuty. Já osobně delší časy, byť výjimečně, využívám. Proto je zde jasný (můj) favorit. Absence většího počtu scénických režimů u Nikonu mě osobně nijak nevadí. Fotoaparát v této cenové kategorii by neměl být pouhým cvakátkerm s nutností točit kolečkem na správný obrázek.

Další nastavení

Nastavením pro korekci šumu a rozšíření záznamu světel a stínů se budu věnovat příště u snímků.

Video

Canon maximálně FullHD/25fps resp. HD/50fps. Lze nastavit jak zcela automatické natáčení, tak lze nastavit manuální hodnoty použité clony a času. Vysokorychlostní video však nenajdeme. Nikon max FullHD (přesněji 1080/60i) a lze nastavit i tzv. zpomalený záznam (já jej nazývám vysokorychlostní), který snímá až 1200 snímků (320×120 px)resp. 400 (640× 240 px) za sekundu (celkem až tři sekundy), ale přehrává standardní fps (tedy až 2 minuty, resp. 40 sekund). Důsledkem je zpomalený pohyb. Osobně mám podobné možnosti velmi rád. Ale pozor – jde o výřez a tedy velmi malé rozlišení a trefit se se snímaným dějem do času natáčení je problém. S oběma fotoapráty lze při videu samozřejmě zoomovat (je mechanický) a posun objektivu je samozřejmě mírně slyšet. Canon umožňuje v režimu videa i fotografovat s následným výpadkem ve filmu. Nikon tuto možnost nemá (nenašel jsem ji).

Čip

V zásadě je to alfa a omega jakéhokoliv digitálního fotoaparátu. Bezzrcadlovky přinesly možnost zmenšení těla, zkvalitnění objektivů, ale ne nutně nutnost zachování velikosti čipu. Canon EOS M má čip s crop faktorem 1,6. Je to CMOS, velikost 22,3 × 14,9 mm. tedy to, čemu říkáme APS-C. Rozlišení je až 18 Mpx – 5 184 × 3 456 px.
Nikon má snímač rovněž typu CMOS, ale o rozměru 13,2mm × 8,8 mm (formát Nikon CX, crop faktor 2,7). Rozlišení je až 14,2 Mpx – 4608 × 3072 px. Rozdíl je zřejmý. To přináší možnost menších objektivů pro Nikon (což je jistě dobře a majitel to vítá), ale zase fyzikálně nárůst šumu.

Setové objektivy

Canon dodává tělo (také) v setu s objektivem EF-M 18 –55 mm, světelností 1:3,5 – 5,6. Pro přepočet na kinofilm x1,6. Má optickou stabilizaci a závit 52 mm. Nikon dodává tělo s objektivem 10–30 mm, světelností 1:3,5 – 5,6. Pro přepočet na kinofilm x2,7. Objektiv je také s optickou stabilizací a závitem 40,5 mm.

Příslušenství

Canon má na horní části patici pro připojení blesků. Nikon má na stejném místě multifunkční port pro připojení příslušenství (blesky, GPS, atp.). Především bajonet je v zásadě u většiny bezzrcadlovek stále ještě mírný handicap. Množství originálních objektivů zdaleka nedosahuje počtu těch „starých“ typů. Canon má bajonet EF-M, ale objektivy EF a EF-S jsou kompatibilní při použití upevňovacího adaptéru EF-EOS M. Takže s adaptérem „jde přidělat všechno“. Jak by však Mko vypadalo řekněme s 70–200/2,8 ponechám na fantazii čtenáře. NikonV2 používá bajonet Nikon 1 a má v nabídce redukci FT1 pro použití objektivů s bajonetem Nikon F. Opět si větší sklo na těle V2 umím představit jen obtížně.
Blesky k Mku lze připojit přímo na patici. Canon blesk Speedlite 90EX také dodává jako standardní součást. U Nikonu V2 se musí koupit blesk určení pro multifunkční port, na standardní focení je však interní blesk dostatečný.

Shrnutí a závěr

Každý výrobce jde svou cestou a každé řešení je kompromisem mezi tím, co je možné a tím, co chceme a samozřejmě penězi. Jistě jsem se nezmínil o všech technických aspektech obou strojů, doufám, že jsem však nevynechal ta nejpodstatnější fakta. Cena fotoaparátu Canon EOS M (tělo, objektiv, blesk) je (prosinec 2012) pod 20 tisíc Kč. Nikon 1 V2 (tělo, objektiv) je v současnosti na trhu pod 21 tisíc Kč. A to nejsou vzhledem k cenám low-endových zrcadlovek ceny nízké. Příště se podíváme na výstupy z obou modelů. Kompletní charakteristiku fotoaparátu Canon EOS M najdete na stránkách Canon. Kompletní charakteristiku fotoaparátu Nikon 1 V2 najdete na stránkách Nikon.