Test fotoaparátu Sony Cyber-Shot RX100

Malý kompakt Sony RX100 na první pohled příliš nezaujme. Snad jen nezvykle vysokou cenou. Uvnitř fotoaparátu se ale skrývá nezvykle velký snímač a objektiv má solidní světelnost. Fotoaparát se evidentně snaží zaujmout pokročilé fotografy. Zda se mu to může podařit se dočtete v testu.

Kompakt Sony RX100 rozhodně míří vysoko. Zaujme hned několika parametry. Snímač fotoaparátu je 1", je tedy stejně velký jako snímače Nikon CX z řady bezzrcadlovek Nikon 1. Efektivní rozlišení snímače je 20,2 megapixelů a objektiv má na nejkratším ohnisku světelnost F1.8. Fotoaparát však zaujme také cenou. Za cca 18000kč můžete pořídit zrcadlovku i s objektivem.

• 1" 20,2Mpix Exmor CMOS snímač
• 3,6× zoom (28–100mm po přepočtu) se světelností f/1.8–4.9
• stabilizaci
• ISO 125–6400 (rozšiřitelné na 80 a 100)
• 3" LCD s více než 1,2 milionu bodů
• FullHD video
• velmi přizpůsobitelné ovládání
• režimy P/A/S/M (a automatické)
• RAW
• SD/SDHX/SDXC karty
• kompletní specifikace na webu Sony

Konstrukce

RX100 je opravdu kompaktní. Z těla vypnutého fotoaparátu vystupuje jen mírně o necelý centimetr objektiv, který na výšku zabírá celé tělo. Jinak je fotoaparát plochý, bez gripu. Rozměry RX100 jsou cca 101,6×58,1×35,9 mm, do běžné kapsy se tedy vejde a s váhou 240g ji neprotrhne.

Na fotoaparátu najdete běžné kolečko voliče režimů P/A/S/M, režimu MR (memory recall), videa, panoramatu, scénických režimů SCN (které si pak již volíte na displeji) a dvou plných automatů. Kolem spouště je páčka zoomu. Na zadní straně vedle rozměrného displeje najdete tlačítko movie pro okamžité spuštění nahrávání videa (funguje ve všech režimech), zadní kolečko sloužící také jako 4-směrný ovladač s potvrzovacím tlačítkem uprostřed (lze přenastavit), tlačítko Fn, kterému lze přiřadit různé funkce a tlačítka menu, přehrávání snímků a nápovědy. Posledním ovládacím prvkem je kroužek kolem objektivu. Ten má v různých režimech různé funkce a je třeba si na něj zvyknout, poté vám však manipulaci s fotoaparátem usnadní – skvěle například při manuálním ostření.

Vyskakovací blesk je na levé horní straně fotoaparátu úplně na kraji. Bohužel je to přesně místo, kde fotoaparát držím ukazováčkem levé ruky. Ne že by to nějak vadilo. Tlak blesku ucítíte a prst dáte pryč. A i když nedáte, RX100 prostě fotí bez blesku. Je-li málo světla, pomůže si přístroj při ostření přisvětlovací diodou. Jen expozice bude pochopitelně špatně. Sáňky na blesk na fotoaparátu bohužel nenajdete.

Až na tuto drobnost se fotoaparát drží dobře a na ovládání si rychle zvyknete. Hlavně díky dobré přizpůsobitelnosti, kdy si na tlačítka přiřadíte často používaná nastavení. Nastavit lze takto kroužek kolem objektivu, na zadním 4-směrném ovladači tlačítka do stran, prostřední tlačítko a pochopitelně tlačítko Fn. To je nejzajímavější, protože můžete ze seznamu dostupných funkcí zvolit více položek a opakovaným stiskem Fn mezi nimi následně přepínáte.

A že má fotoaparát nastavitelné kde co. Kromě obvyklých parametrů zvládá RX100 například i kompenzaci zábleskové expozice, synchronizaci na druhou lamelu, HDR a optimalizaci DR a obrazové efekty. Vše nastavené pak vidíte v podobě na displeji přímo při focení. Zobrazení displeje je možné přepnout i na virtuální horizont, stupnici vztahu clony a času, nebo vše až na základní expoziční parametry vypnout.

Objektiv fotoaparátu má ekvivalentní ohniskovou vzdálenost 28–100mm, což znamená 3,6× zoom, a světelnost f/1.8–4.9. Mohlo by to být lepší, ale pravděpodobně právě velký 1“ snímač neumožnil širší zoom nebo lepší světelnost na dlouhém konci. Maximální hodnota clony je v celém rozsahu zoomu 11. Za zmínku rozhodně stojí, že clona je irisová se 7 lamelami, nastavitelná po 1/3EV a má ve většině rozsahu kruhový tvar.

Fotografické režimy

Režimy P/A/S/M snad není třeba vysvětlovat. Fungují jako u každého jiného fotoaparátu. Dále najdete na voliči režimů MR. Po přepnutí do tohoto režimu si můžete vybrat jedno ze 3 dříve v menu uložených nastavení libovolného režimu. Skvělá funkce pokud ve vaší tvorbě převládá situace vyžadující konkrétní nastavení.

RX100 má dva automatické režimy: Inteligent auto a Superior auto. Inteligent auto je běžný automat detekující typ scény, obličeje (RX100 umí i registrované obličeje, takže v davu bude ignorovat cizí osoby) a tak podobně. Superior auto doplňuje tyto funkce o možnost automatického vyfocení několika snímků a jejich následného zkombinování, například pro potlačení šumu. Pozitivní je, že v obou automatických režimech lze ovládat blesk a režim ostření. Navíc pokud nefotíte do RAW, je možné z automatického režimu přepnou do režimu „kreativní fotografie“. V něm posuvníčky nastavujete rozostření pozadí (hloubku ostrosti), jas (kompenzaci expozice), barvu (vyvážení bílé), živost a obrazový efekt (řada omalovánek jako pop art, posterizace, toy camera, retro nebo selektivní barva).

Scénické režimy netřeba popisovat. Na výběr máte portrét, redukci rozmazání pohybu, sport, domácí mazlíčky, jídlo, makro, krajinu, západ slunce, noční foto, noční portrét, ručně držený soumrak, ohňostroj a vysoké ISO. Opět i ve scénických režimech je možné nastavit blesk, režim snímaní a podobně.

Režim panorama je obvyklé Sony Sweep Panorama. Tedy stisknete spoušť a pohybujete fotoaparátem přes panoramatickou scénu. Ze série automaticky vytvořených snímků složí RX100 panorama (jednoduše tak, že je naseká na nudličky a položí vedle sebe, pokročilé transformace a korekce nečekejte). Panorama lze zaznamenat ve všech směrech.

Režim natáčení videa je tak trochu do počtu, protože video je možné natáčet z libovolného režimu. A stejně tak lze v libovolném režimu při natáčení videa stisknout spoušť a vyfotit až 17Mpix snímek. Bohužel nelze při natáčení videa přímo nastavovat expoziční parametry. Můžete ale zoomovat (zoom při videu je pomalejší, tišší a rozsah je rozšířen digitálním zoomem), kompenzovat expozici a dokonce nastavit MF a manuálně ostřit kroužkem kolem objektivu.

Jak to fotí

Nejprve po stránce ovládání. Reakce fotoaparátu jsou svižné. Přesné časy jsem neměřil, ale ostření rozhodně nezdržuje a po zapnutí je RX100 připravený za pár sekund. Po naostření, které je velmi svižné a za dobrého světla trvá pár desetin sekundy, je po stisku spouště snímek vyfocený prakticky okamžitě. Déle trvá jen zapnutí a vypnutí natáčení videa.

Jste-li ze zrcadlovek zvyklí na ostření prostředním bodem a následné překomponování, má RX100 funkci, která se vám jistě bude líbit. Stiskem potvrzovacího tlačítka zobrazíte „ostřicí bod“ a dalším stiskem ho ukotvíte na libovolném objektu na scéně. Pak můžete komponovat a fotoaparát ostří jen na vybrané místo. Tuto funkci oceníte také pro kontinuálním ostření, kdy metoda „zaměřit-překomponovat“ samozřejmě nefunguje. Zvolíte-li manuální ostření, fotoaparát vám při ostření vyzvětšuje obraz pro přesnější zaostření.

Režimy snímání zahrnují kontinuální snímání ve dvou rychlostech (až 10fps při plném rozlišení) a několik druhů samospouště (včetně detekce obličeje).

A čeho se tedy na výstupu z fotoaparátu dočkáte? Níže se můžete podívat na srovnání různých hodnot ISO. Velký snímač se zde opravdu předvedl. Troufám si tvrdit, že fotíte-li kontrastní scény, je ISO1600 bez problémů použitelné na tisk do formátu A4. Problémem není šum, ale jeho redukce, která vede k postupné ztrátě detailů – od ISO 1600 v méně kontrastních oblastech k naprosto brutální ztrátě detailů.

Co se týče optických vad objektivu, Carl Zeiss dělá čest své pověsti. Samozřejmě že konstrukce objektivu s menším zoomem je snazší, to ale nic nemění na skutečnosti, že objektiv dobře zvládá protisvětlo a světelný zdroj v záběru, kdy se na obou koncích objevují reflexe jen v bezprostředním okolí zdroje a nejsou nijak výrazné. Také aberace je docela dobře zvládnutá. Sice se na fotografiích hlavně na širším ohnisku v rozích objevuje, ale neruší. Vinětaci objektiv má, ale opět nic katastrofálního, na běžných fotografiích ji nepostřehnete.

Fotoaparát má 1“ snímač a světelný objektiv, přímo se tedy nabízí otázka, jak to vypadá s hloubkou ostrosti a jaký je bokeh. Stačí se podívat na snímky níže. V extrémním případě (makro, byť na širokém konci) je rozostření pozadí velmi pěkné. Při portrétech už pozadí není rozmazané tolik, ale na „kompaktí“ poměry je to stále dobrý výsledek.

Co se týče kresby na dlouhém a širokém konci, nejlépe můžete výsledky posoudit opět sami na fotografiích níže. 20 megapixelů snímače vykreslí objektiv opravdu slušně. Problém je jen v rozích snímku na širokém ohnisku, kde je při maximálním zaclonění viditelné rozmáznutí. Na dlouhém konci je celkově mírně měkčí kresba při maximálním zaclonění než při otevřené cloně (s výjimkou okrajů snímku, kde je otevřená clona měkčí). Rozdíly jsou však natolik minimální, že je při běžném provozu prakticky nepostřehnete. A kdo ví, zda by se jiný kus RX100 nechoval jinak.

Několik dalších snímků:

Závěr

Sony Cyber-Shot RX100 je povedený fotoaparát. S velkým snímačem a rozlišením a dobrou kvalitou fotek vás rozhodně nezklame. Nejvíc škody v kvalitě fotografií nadělá hlavně při vyšší citlivosti redukce šumu a JPEG komprese, to lze ale částečně obejít RAW formátem. Vysoká světelnost na širokém konci a možnosti přizpůsobení ovládání také potěší. Co už tolik nepotěší je cena. Aktuálně se pohybuje kolem 18000kč. Za tyto peníze si už pořídíte zrcadlovku i s objektivem. Bohužel musím konstatovat, že za takovou cenu bych ve fotoaparátu očekával něco „navíc“. Například GPS, kterou mají dnes už i levné kompakty, integrovaný ND filtr, sáňky na blesk, větší zoom a lepší světelnost na dlouhém konci… prostě cokoli, co by ospravedlnilo profesionální cenu u fotoaparátu, který na profesionály cílí. Jediným vyloženým bonusem je senzor pádu, který při detekci volného pádu za asi 2s vypne fotoaparát (to znamená, že aby se fotoaparát před dopadem vypnul, musel by padat ze skály – a to by mu vypnutí nepomohlo). S funkcemi a možnostmi které RX100 nabízí se jedná „jen“ o velmi kvalitní kompakt s přemrštěnou­ cenou.