Nikon D800

Fotografové používající techniku značky Nikon již dlouho očekávali nástupce populárního modelu D700. Nyní se konečně dočkali, přišel nový model D800. Asi největším překvapením je velmi vysoké rozlišení snímacího čipu, celých 36 Mpix. Ale to samozřejmě není všechno, více v obvyklém redakčním článku.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Mechanické provedení těla fotoaparátu se drží tradic Nikonu v této kategorii. Tělo je kompletně provedeno z lehkých hořčíkových slitin a samozřejmě je také utěsněné proti vodě a prachu. Design je oproti předchůdci D700 výrazně zaoblenější a je také o 10% lehčí. Jinak se vzhledově drží firemní linie, tělo je tedy tradičně celočerné, jen s drobným červeným designovým prvkem u spouště. Jinak je celé řešení tlačítek i ovladačů velmi podobné předchozímu modelu, takže s přechodem na novější typ jistě nebude žádný problém. Subjektivně bych řekl, že úchopová část je trošku mohutnější než u předchůdce, takže se lépe drží a to především fotografům s velkou rukou.

Při prvním zběžném pohledu zaujme nový LCD monitor na zadní stěně fotoaparátu, jeho rozměr byl zvětšen na 3,2“ a jeho rozlišení je 921.000 obrazových bodů. Design menu zůstal prakticky stejný, tedy rozlišený podle témat barevně a samozřejmostí je dnes i plná lokalizace do češtiny. Také pozorovací úhly jsou skvělé a můžete fotoaparátem prakticky jakkoli otáčet a viditelnost údajů je pořád stejná. Zajímavý je také pohled do hledáčku, který je opravdu velký a technicky je řešen pentagonálním hranolem a zobrazuje 100% fotografované scény. Na matnici jsou zobrazeny zaostřovací body a uživatelsky je možné zobrazit i pomocnou mřížku pro fotografování architektury. A nejen to, přímo v hledáčku je možné zobrazit i dvouosý virtuální horizont, pomocí něhož lze přesně srovnat obraz, aniž by bylo nutné sundávat fotoaparát od oka.

Na horní straně fotoaparátu je pak samozřejmostí LCD displej, který zobrazuje všechny potřebné údaje. Vedle něj u spouště pak přibylo i samostatné tlačítko pro spouštění nahrávání videozáznamu. Na přední stěně vedle bajonetu objektivu je pak dvojice funkčních tlačítek, jimž lze přiřadit téměř libovolnou funkci. Jinak zůstalo vše víceméně při starém, osvědčeném schématu řešení a rozmístění ovládacích prvků. Snad jen škoda, že kromě možnosti podsvícení LCD displeje, není instalováno také podsvícení ovládacích tlačítek.
Mechanické provedení, ergonomii i pohodlnost ovládání fotoaparátu Nikon D800 tak lze celkově hodnotit jako vynikající a po této stránce opravdu není co vytknout.

Čip, obrazová kvalita

Základem každé digitální zrcadlovky je její snímací čip. V případě Nikonu D800 je to čip typu CMOS a formátu FX, tedy velikosti kinofilmového políčka. Samozřejmostí je dnes již vestavěná jednotka pro odstraňování prachu. Naopak velkým překvapením je extrémně vysoké rozlišení, které dosahuje 36,3 milionu obrazových bodů. Překvapivé je to zejména právě u Nikonu, který se doposud s rozlišením držel relativně při zemi a upřednostňoval špičkovou kvalitu nad vysokým rozlišením. Trojnásobné rozlišení oproti předchozímu modelu D700 tak všechny doslova zaskočilo. Osobně se domnívám, že se časem dočkáme i varianty tohoto fotoaparátu s čipem stejným, nebo velmi podobným, jako je v současném top modelu Nikon D4 anebo velmi podobným – tedy s mnohem nižším rozlišením, ale s vyšší obecnou rychlostí fotoaparátu a také s větším důrazem na kvalitu fotografií při vyšších hodnotách citlivosti ISO. To už ale opravdu jen spekuluji a Nikon nás možná zase jednou všechny překvapí něčím úplně jiným.
Ale zpět k Nikonu D800 u kterého mě vzhledem k vysokému rozlišení opravdu zajímala obrazová kvalita, především s ohledem na míru nežádoucího šumu v obraze. Nafotil jsem proto obvyklou testovací noční scénu při všech dostupných citlivostech ISO. Na ukázkovém snímku č.14 si ji můžete prohlédnout v plném rozlišení při ISO 50. Současně si na ní můžete prohlédnout porovnání výsledku při různém nastavení vyvážení bílé. Z výsledku je patrné, že rozdíl mezi nastavením bílé na automatiku a na předvolbu pro žárovkové světlo není rozdíl nijak velký, řekl bych, že zhruba v normě, jako u většiny srovnatelných digitálních zrcadlovek. Mnohem zajímavější však je srovnání míry šumu na ukázce č.15, kde jsou seřazeny jednotlivé 100% výřezy ze zkušební scény při všech dostupných citlivostech ISO. Z výsledku je zřejmé, že do ISO 1600 jsou výsledky vynikající. Při ISO 3200 je již znatelná mírná ztráta detailů kresby, stejně jako mírný nárůst šumu. Při ISO 6400 je již ztráta detailů kresby ještě o něco znatelnější, stejně tak jako další mírný nárůst šumu. Výsledek je však stále ještě pořád velmi dobrý a víceméně použitelný. Další dvě nejvyšší citlivosti ISO 12800 a 25600 již nejsou v základním nastavení dostupné a je nutné je povolit v uživatelském menu. To má svoji logiku, protože při ISO 12800 je již ztráta detailů kresby výrazná, stejně jako nárůst šumu a reálné praktické použití fotografií pořízených při této citlivosti je již značně omezené. Nejvyšší hodnota ISO 25600 je již na fotografiích projevuje silným zašuměním a také výraznou ztrátou detailů kresby. Fotografie při této nejvyšší hodnotě pak jsou skutečně prakticky téměř nepoužitelné.

Pro větší názornost jsem přiložil na snímcích č.16 až 19 fotografie v plném rozlišení při čtyřech nejvyšších citlivostech. Pro jistotu ještě dodám, že snímky byly pořízeny s vyresetovaném fotoaparátem a vypnutými funkcemi pro redukci šumu při vysokých citlivostech ISO a při dlouhých časech závěrky. Z výsledků je patrné, že obrazová kvalita není tak dokonalá jako třeba u vyššího modelu Nikon D4, ale ten má zase podstatně nižší rozlišení, což je potřeba brát v úvahu. Přesto bych řekl, že kvalita snímků z Nikon D800 je vynikající a to především právě s ohledem na velmi vysoké rozlišení. Fandům fotografování ve velmi obtížných světelných podmínkách (koncerty, divadlo a podobně) tak asi D800 nebude úplně pasovat, ale třeba krajinářům nebo studiovým fotografům, vyžadujícím právě vysoké rozlišení, bude jistě vyhovovat přímo dokonale. Dobré výsledky pak potvrzují i laboratorní testy asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. Laboratorní výsledky pak nejdete na ukázkách č.20 až 22. Zajímavé bude jistě srovnání s konkurencí, ale potřebné testy ještě nejsou v tento okamžik hotové. Za pozornost stojí i test rozlišení nového základního objektivu AF-S 24–120mm f/4, který najdete na ukázce č.23, a který dosahuje skutečně výborných výsledků.

Přikládám ještě několik fotografií v plném rozlišení, pořízených především při vyšších citlivostech ISO. Zajímavostí je také snímek č.28, pořízený DX objektivem Sigma. Nikon D800 má sice čip formátu FX, ale samozřejmě umožňuje i použití objektivů, určených pro menší čip formátu DX. Pokud použijete originální objektiv Nikon, tak se fotoaparát sám, zcela automaticky přepne do DX módu a přímo na matnici v hledáčku vám zobrazí vymezení obrazového pole pro DX objektiv. Pokud ale použijete DX objektiv alternativního výrobce (v tomto případě značky Sigma), tak se formát automaticky nepřepne (ale je možné provést nastavení ručně) a výsledek vypadá právě jako na ukázce č.28.

Uživatelé fotoaparátů Nikon jistě dobře znají funkci časosběrného snímání, která je již nedílnou součástí většiny digitálních zrcadlovek, ale i kompaktních přístrojů této značky. V případě modelu D800 byla ale tato funkce ještě vylepšena – můžete si vybrat ze dvou variant snímání. V prvním případě nastavíte interval mezi jednotlivými snímky, pak celkovou dobu snímání a pak to celé spustíte spouští a fotoaparát zodpovědně pořizuje klasické fotografie ve stanovém intervalu až do vypršení nastavené doby. Ve druhém případě postupujete prakticky úplně stejně, jen s tím rozdílem, že po doběhnutí stanovené doby snímání se jednotlivé fotografie přímo ve fotoaparátu automaticky spojí do videosouboru ve Full-HD rozlišení. Výsledkem je zrychlené video (pomalu se pro něj zažil výraz „timelapse“) a pokud nastavíte interval jako delší, je možné opravdu velmi výrazně zrychlit i velmi pomalé děje, jako například postupné rozkvetení květu rostliny a podobně. Podobná videa jsou dnes docela populární, ale využívají se spíše v krajinářství, například pro zrychlený pohyb mraků nad krajinou, nebo třeba na západy slunce.

Na následujících odkazech si můžete přehrát ukázkové video pomocí funkce „timelapse“ a také klasické video. Obojí je možné si pustit i v plném, Full-HD rozlišení, s rychlostí 30 snímků za vteřinu:

Ukázka časosběrného snímání: http://youtu.be/J6zbEK8o06E

Ukázka klasického videa : http://youtu.be/TLU1dfK0F5w

Funkce

Jak je již zjevné z velmi vysokého rozlišení, tak Nikon D800 není žádný reportážní nebo sportovní rychlík, ale je určen spíše pro krajinnou nebo studiovou fotografii. Tomu odpovídá spíše pomalejší sériové snímání 4 snímků za vteřinu v plném rozlišení. To ale neznamená, že je přístroj nějak ošizen, naopak – vylepšena byla samotná závěrka, která je nyní testována na 200.000 snímků. Použit je nejnovější obrazový procesor EXPEED 3 (starající se o 16-ti bitové zpracování obrazu) a výrazně vylepšený je také RGB senzor, který nyní obsahuje 91.000 pixelů a který zajišťuje měření expozice 3D colour matrix třetí generace. Senzor ale spolupracuje také při zaostřování a detekci motivu. Doplněno bylo také superrychlé rozhraní USB 3.0 a nechybí ani dvojice slotů pro paměťové karty. První je slot pro karty CF, včetně podpory UDMA. Druhým slotem je SD, podporující také nejnovější karty typu SDXC. Pro automatické zaostřování pak byl použit 51 bodový senzor (z toho 15 křížových), jak jej známe z předchozích modelů, jen s tím rozdílem, že u části zaostřovacích bodů byla výrazně zvýšena jejich citlivost a to až na samou hranici viditelnosti obrazu v hledáčku. To se potvrdilo i při samotném praktickém fotografování, kdy zvýšená citlivost byla opravdu znatelná zejména při slabém osvětlení i nižším kontrastu fotografovaných objektů.
Značná pozornost byla věnována také videozáznamům. Kromě časosběrného snímání zmíněného v předchozí kapitole bylo vylepšeno také několik doplňkových záležitostí. Například to, že fotoaparát snímá Full-HD video bez ohledu na to, zda je nasazen FX nebo DX objektiv. V nejvyšší kvalitě je pak záznam pořizován rychlostí 30 snímků za vteřinu. Doplněna byla také konektivita a video je možné ovládat přímo z počítače. Na těle fotoaparátu pak nechybí nejen konektor pro připojení externího mikrofonu ale také pro sluchátka, které spolu s rozšířeným menu nastavení zvuku jej umožňují dokonale vyladit.

Výrazně rozšířena byla také nabídka retušovacího menu, která nyní obsahuje (včetně úprav videa) celkem 19 různých, více či méně užitečných funkcí. Počínaje možností vyvolání RAWu přímo ve fotoaparátu, přes aplikaci různých barevných filtrových efektů až po korekce zkreslení objektivu, srovnání perspektivy nebo třeba efekty simulující kresbu tužkou, případně efekt miniatury. Určitě se najdou šťouralové, kteří některé efekty označí za laciné a patřící spíše do sféry levnějších fotoaparátů ale já osobně se domnívám, že je vždycky lepší, když nějaké ty funkce přebývají, než kdyby chyběly.
Velmi obsáhlá je také nabídka uživatelských funkcí, kde lze velmi detailně nastavit chování fotoaparátu v různých situacích a také značně upravit uživatelské menu nebo změnit, či upravit funkce jednotlivých ovládacích tlačítek a prvků, včetně dvojice neoznačených na přední stěně, kterým můžete přiřadit funkci téměř dle libosti, podle toho, co využíváte nejčastěji.

Další zajímavou funkcí je například možnost zvýšení dynamického rozsahu fotografie, které lze provést hned třemi různými způsoby přímo ve fotoaparátu. První možností je tradiční funkce Nikonu D-Lighting jako postproces v retušovacím menu. Druhou možností je již také celkem zažitá funkce Active D-Lighting, která se aktivuje ještě před pořízením fotografie. Třetí a nejzajímavější možností je integrovaná funkce HDR. Tu je také nutno aktivovat ještě před samotným fotografováním a má několik možností – buď jako jednosnímková (vhodná jen pro lehké prosvětlení stínů), nebo pomocí série snímků s volitelným prolnutím a vyhlazením, vhodná pro spíše razantnější rozšíření dynamického rozsahu. Na snímku č.33 je ukázka první možnosti – použití HDR jako jednosnímové, jen pro lehké projasnění stínů. Výsledek je příjemný, prosvětlení citlivé a hlavně věrohodně působící.

Příslušenství, cena a závěr

Další podstatnou kapitolou je příslušenství. V první řadě mě zaujala baterie fotoaparátu, kterou je EN-EL15, tedy stejná baterie, jako je třeba v podstatně menším Nikonu D7000. To mě opravdu překvapilo, protože rozdíl mezi těmito fotoaparáty je opravdu značný. Nicméně výrobce avizoval, že celý systém odladil i s ohledem na spotřebu a to především u samotného čipu, ale také třeba u obrazového procesoru. Praktické fotografování pak tento údaj potvrdilo, protože výdrž baterie byla opravdu velmi dobrá a po dobu, po kterou jsem s fotoaparátem pracoval, tak jsem nezaznamenal jediný problém a výdrž baterie je opravdu skvělá. Záměrně však neuvádím žádné konkrétní údaje, protože je to opravdu individuální záležitost podle toho, jak s fotoaparátem pracujete. Zhruba se dá říct, že na jednu baterii se dá v pohodě vydržet celý víkend. Opravdu ale záleží na konkrétním použití, protože při natáčení videa anebo dokonce využití časosběrného snímání spotřeba samozřejmě několikanásobně vzroste. Komu by však kapacita baterie nestačila, tak má samozřejmě možnost dokoupit si přídavný bateriový grip s vertikální spouští.

Zajímavým příslušenstvím je také externí mikrofon Nikon Me-1, vhodný pro náročnější záznam stereofonního zvuku při natáčení videosekvencí. Lze jej pohodlně upevnit do sáněk pro blesk. Také s tímto mikrofonem jsem trošku experimentoval, sice nejsem expertem na audiotechniku, ale pár postřehů jsem přeci jen zaznamenal. Mikrofon je velmi citlivý a poměrně dost směrový, je proto potřeba se s ním trošku naučit pracovat. Zejména je nutné správně nastavit citlivost v menu fotoaparátu, protože vzhledem k vysoké citlivosti se mikrofon snadno zahltí. Pokud tedy budete natáčet jen trošku hlučnější scény, doporučuji citlivost nastavit na nejnižší hodnotu. Naopak při zaznamenávání tichých zvuků je až překvapivé, co všechno mikrofon dokáže zachytit. Samotný zvuk je pak poměrně dost kvalitní, takže na záznam ozvučených videosekvencí jej mohu jen doporučit. Pro opravdové zvukové znalce pak fotoaparát disponuje také konektorem pro sluchátka, kterými lze úroveň zvuku přímo sledovat. V nabídce Nikonu však zatím žádné nejsou, nicméně nabídka firem na audiozařízení je dostatečně bohatá.

Asi vůbec nejpodstatnějším příslušenstvím každé digitální zrcadlovky jsou objektivy. V případě Nikonu asi není moc o čem debatovat, protože nabídka objektivů je opravdu velká a jistě uspokojí prakticky každého. Nicméně asi nejpodstatnější je v tomto ohledu vybrat nějaký univerzální základní objektiv, pro nejčastější běžné fotografování. Vzhledem k vysokému rozlišení čipu je nutné vybrat nějaký opravdu kvalitní základní objektiv, který dokáže dostatečně vykreslit scénu. Možností je hned několik ale nejčastější volbou asi bude poměrně nový zoom AF-S 24–120mm f/4 VR (pozor na záměnu se starší verzí s f/3,5–5,6 která není tak kvalitní). Právě s tímto objektivem byla nafotografována většina ukázkových snímků v tomto článku. Snímky se mohou zdát mírně měkčí, protože fotoaparát ve výchozím, vyresetovaném stavu poměrně málo doostřuje. Nicméně výsledky tohoto objektivu jsou opravdu velmi dobré a jako základ jej lze rozhodně doporučit. Kvality objektivu si můžete prohlédnout také na výsledku laboratorních testů asociace DIWA na ukázkovém grafu č.23. Mechanicky je objektiv dostatečně robustní, disponuje interním ostřením a stabilizátorem obrazu VR druhé generace. Má také na bajonetu gumové těsnění proti vnikání prachu a vlhkosti. V ceně objektivu dostanete také tvarovanou sluneční clonu a měkký ochranný obal – pytlík. Cena objektivu je na současném trhu (04/2012) pod 28.000,– Kč včetně DPH, což lze označit za cenu přiměřenou.
A co cena samotného fotoaparátu Nikon D800? V současné době (04/2012) je cena samotného těla fotoaparátu zhruba do 68.000,– Kč včetně DPH. Cenově zvýhodněné sety bohužel zatím nejsou k dispozici, ale dá se předpokládat, že jistě brzy budou. Tuto cenu bych považoval za přiměřenou.

Co tedy říci závěrem? Dlouho očekávaný Nikon D800 překvapil velmi vysokým rozlišením, z čehož logicky plyne, že to není žádný superrychlý stroj (i když vysloveně pomalý také není), takže pro fotografování rychlých dějů, jako je sport nebo fotografii zvířat asi nebude úplně ideální (zejména pro ty nejnáročnější fotografy v tomto oboru), nicméně naopak třeba krajináři, fotografové architektury nebo studioví fotografové budou jistě vysokým rozlišením přímo nadšeni a nelze jinak, než jim jej doporučit. Přes veškerou snahu jsem na fotoaparátu neshledal žádné nedostatky, naopak lze tradičně vyzdvihnout špičkovou obrazovou kvalitu, velmi robustní mechanické provedení, ale také několik nových užitečných funkcí i širokou nabídku příslušenství.

Na stránkách českého zastoupení Nikon CZ s.r.o. najdete další, nejen technické informace. Zakoupené aparáty zde lze také zaregistrovat na své jméno podle výrobního čísla, což může být velmi užitečné při jejich ztrátě či krádeži.