Nikon Coolpix P510, Sony CyberShot HX200V

Megapixely rostou, optický zoom také. Vybavení fotoaparátů roste. Přináší to kladné výsledky? I na tyto otázky se pokusíme najít odpovědi při porovnání ultrazoomů Nikon Coolpix P510 a Sony CyberShot DSC-HX200V.

Mezi srovnávanými fotoaparáty najdete:
Nikon Coolpix P510
Sony CyberShot DSC-HX200V 

Mezi stále aktuální a dříve testované patří
Canon PowerShot SX40 HS
Fujifilm FinePix HS20EXR, Sony DSC-HX100V
Nikon Coolpix P500,
najdete tedy snímky z předchůdců obou fotoaparátů.

Základní vlastnosti

Nikon Coolpix P510 – kompletní specifikace.

Sony DSC-HX200V – kompletní specifikace.

Nikon Coolpix P510

Obrovský rozsah zoomu 24 – 1 000 mm (!!!) je pro někoho výhoda, pro jiného vzhledem k chování takových objektivů již zásadní problém. Optická kvalita snímků je však vzhledem k náročné konstrukci objektivu velmi dobrá. Základní funkce jsou dostupné přes tlačítka přímo na těle přístroje. Ostatní nastavení jsou v bohatém a přehledném menu (viz. ukázky). Video snímat až v rozlišení Full HD a celkově ve velmi dobré kvalitě, ovšem raději bez použití optického zoomu, kde je v porovnání s HX200V pomalejší a nepřesnější ostření. Snímky nelze pořizovat i do formátu RAW. U P510 můžeme nastavit ISO až do hodnoty ISO 6400.

Sony CyberShot DSC-HX200V

Sony DSC-HX200V je mírně robustnější (jak tělo, tak především objektiv) a i díky tomu má mírně lepší světelnost. Základní funkce jsou dostupné přes tlačítka přímo na těle přístroje. Zoom můžete ovládat jak páčkou na horní stěně, tak i prstencem na objektivu. Nastavování některých funkcí je až „kdesi“ hluboko v menu – pod poslední položkou, která je v zásadě Setupem. Snímky nelze pořizovat i do formátu RAW, což je v této kategorii zarážející. Co hodně potěší milovníky čísel je integrovaná GPS jednotka. Já osobně mám tuto funkci velmi rád. U HX200V funguje opravdu výborně. Když „chytí signál“, je chyba menší než 20 metrů (kačeři jistě vědí). Po krátké době lze říci, že „sedí přesně“.

Video

Oba fotoaparáty mají maximální kvalitu záznamu FullHD (1920×1080, při různých kompresích). Oba používají optický zoom. P510 má v režimu kontinuálního ostření tendence zcela nevhodně přeostřovat. U HX200V jsem tento jev prakticky nezaznamenal.
Ukázkové video P510 a HX200V. Nezapomeňte si nastavit maximální kvalitu přehrávání.

GPS

A zde se lehce zastavíme. Fenomén GPS a možnost přesně vědět, kde jsme fotografii pořídili, se mně osobně velmi líbí. Na obou přístrojích jsem zapnul GPS, v rámci pochopení funkcí a jejich nastavení jsem zapnul neustálý záznam souřadnic (až na výjimky jsem ho nechal) a fotil. Z praktických pozorování vyplynulo, že zapnutí GPS má u Sony značný vliv na vybíjení baterie (což se dá očekávat). Po čtyřech dnech v batohu byly baterie zcela vybité. Ovšem nalezení správných souřadnic i po 100km přejezdu bylo otázkou dvou minut. Po vypnutí záznamu GPS a následném zapnutí v téže oblasti, byl signál prakticky ihned. U Nikonu bylo „lapání“ po přejezdu slabší. V jednom konkrétním případě, kde jsem se k oběma fotoaparátům choval zcela stejně, byl Nikon „doma“ až za dvacet minut a v první chvíli 400 m vedle. Zato Sony měl souřadnice 30 sekund po vybalení z batohu a s chybou cca 5 m (což je v praxi nula). V místě, kde se již „chytil“ i Nikon, byla chyba pod 20 metrů (Nikon zmíněných 400 m). V tomto ohledu ale připouštím, že se mohou výsledky značně lišit. Co považuji za velmi rozumné – v případě, že souřadnice Sony nezná, tak je nezapisuje. Nikon v takovém případě „fotí v Atlantiku“ na průsečíku nultého poledníku s rovníkem. Celkově bych přesnost a chování GPS hodnotil velmi kladně u Sony HX200V. Nikon P510 potřebuje čas a někdy hodně dlouhý.

Zabývat se detailními možnostmi nastavení a v nich hledat rozdíly nemá myslím smysl. Kdo potřebuje, rozdíly si dohledá v manuálech přístrojů. Shrnutí klíčových vlastností najdete v závěru článku.

Ukázkové snímky I.

Není-li napsáno jinak, pak jsou oba fotoaparáty nastaveny zcela shodně (měření expozice, ISO, WB atp. buď v režimu Auto, nebo manuálně).

Použití blesku

Makro

Automatické panorama

Ukázkové snímky II.

Přímé protisvětlo

Zoom

Nezařazené

Zoom

Ukázkové snímky III.

Zoom

Na závěr výřezy pro posouzení šumu v obraze a jeho vývoj pro vyšší ISO.

Shrnutí a závěr

Na první pohled není mezi oběma fotoaparáty podstatný rozdíl. Internetová cena (duben 2012) je 9 990,– a 12 990,– ve prospěch P510. Sony působí robustněji, Nikon má podle mého mínění přehlednější menu. GPSka „nabíhá“ (a někdy podstatně) rychleji u Sony. Na druhou stranu důležité jsou především obrazové výsledky. A zde je to podle mého názoru prakticky nerozhodně. Aberace na kontrastních přechodech se vyskytuje u obou, stejně jako reflexe, které jsou daní za typ objektivu. V reálné rychlosti ostření při snímání za běžných podmínek jsem nezaznamenal rozdíl. Pouze ve tmě, kdy si fotoaparáty přisvěcovaly diodou, bylo ostření rychlejší u HX200V. Správnost zaostření je však shodná. Za šera (osvětlená noční ulice), kde použití přisvětlení nemá smysl, se jako rychlejší a již i přesnější jeví HX200V. Zarážející je absence ukládání snímků ve formátu RAW. V této kategorii (a při vlastnostech předchůdců) bych to nečekal. Takže opravdu podstatný rozdíl jsem našel jen jeden – při zapnutém stálém ostření při natáčení videa HX200V vítězí, protože neproostřuje rozhodně tak často a tak moc, jako P510.