První zkušenosti s Canon EOS 5D Mark III

Udělali jsme první testy Canonu EOS 5D Mark III. Přístroj nepřináší zásadní inovace, ale určitě zamotá hlavu řadě současných uživatelů 5D Mark II, neboť Canon zapracoval a to systematicky na slabinách předchůdce, bohužel ale i na ceně. Zásadní je autofokus, vylepšení videa a potěší řada dalších funkcí. Technologie za tři roky opět pokročila. Díky novému procesoru je fotoaparát v porovnání s Mark II svižnější a přístroj stihne vice spočítat z nasbíraných dat. 5D Mark III jednoznačně potěší všechny, co se specializují na zvířata v divoké přírodě a sport.

V roce 2005 Canon nabídl fotoaparát EOS 5D s FF senzorem (24×36mm) všem vážným fotografům za rozumnou cenu tak, že mohli nasadit bez prodloužení ohniskové vzdálenosti své kinofilmové objektivy. O tři roky později následovník 5D Mark II nabídl senzor s rozlišením 21 MPix a mnohem lepší citlivostí ISO (ISO 6400 použitelné v reportáži, ISO 1600 pro většinu použití). Canon zároveň využil tento vynikající senzor také pro HD video. Musím přiznat, že 5D Mark II mne rozhýbal k přechodu od filmového středního formátu, který jsem do té doby tvrdošíjně používal. V Tibetu a Ladaku jsem přišel o jedinečné snímky mnichů a slavností uvnitř prastarých klášterů, jejichž pohyb inverzní Fujichrome Provia ISO 400 nemohla zmrazit. Rovněž záznam videa pro dokumenty z cest je vynikající věc. Z tohoto hlediska 5D Mark III nic tak zásadního nepřináší.

Konstrukce a ovládání

Těla 5D Mark II a 5D Mark III jsou velmi podobná a ergonomicky výborná. Obě jsou vyrobena z magnéziové slitiny. Velmi podobná se zdá i odolnost vůči průniku vody, par a prachu. Z tohoto hlediska jsem neměl s Markem II nejlepší zkušenost. Kolegovi na expedici odešla elektronika (kompletní výměna elektroniky stála 16000 Kč) poté, co nechal fotoaparát přes noc v promočeném fotobatohu. Odolnost proti stříkající vodě v případě, že fotoaparát necháte ihned po fotografování dobře vyschnout, však pro mne byla zatím dostatečná.

Změny v ovládání, které vycházejí většinou z konceptu Canon EOS 7D, hodnotím jednoznačně pozitivně. Zaměřím se spíše na problémy, které jsem měl osobně s 5D Mark II.

• Nenápadně působí zámek na přepínači expozičních režimů. Je velmi užitečný. Několikrát se mi totiž omylem podařilo při manipulacích s 5D Mark II přepnout z režimu Av do manuálu M a zkazit tak snímek špatnou expozicí.
• Samostatné přepínání fotografování/video jako na 7D je výhodné pro nastavování parametrů.
• Přesunutí zapínání on/off k otočnému kolečku přepínání režimů (zámek zadního ovládacího kola byl ponechán na původním místě jako u Mark II). Zadní kruhový ovladač osobně považuji za nezbytný. Proto se mi u Mark II, kde je zámek kola a vypínaní spojen v jednom přepínači, stává, že když ponechám omylem přepínač v mezipoloze, najednou nemohu nastavit kompenzaci expozice.
• Tlačítko kontroly hloubky ostrosti je nyní výraznější a v logické poloze.
• Zadní kruhový ovladač má velmi příjemný, lehce přibrzděný chod při změně polohy. Jen bych rád věděl, jak snadno se pod něj dostane voda. Při fotografování v ruských mrazech s přechody do tepla mi starý ovladač několikrát přimrzl.

Závěrka

Canon garantuje 150.000 snímků. Tady nic nového. Pro rozsáhlé časosběry to nebude… Výborná věc je možnost nastavení tichého chodu závěrky (režim jeden snímek má normální režim a také režim still- S). Tohle je určitě výborná věc, hlavně když jako fotograf musíte být skryt. Fotografování zvířat, svatyně s věřícími… Cvaknutí závěrky Canonu v normálním režimu je v hrobovém tichu prostě neskutečná rána. Canon zřejmě přeprogramoval pohyb zrcátka, aby ztišil závěrku. Díky. Závěrka nyní umí 6 snímků za vteřinu proti 4snímky u Mark II. Při fotografování zvířat a některých sportů zásadní zlepšení. Vlajková loď Canon EOS-1D X má sice na FF 14 snímků/s, ale senzor má „jen“ 18 Mpix vs. 22Mpix (Mark III) avšak také jiný rozpočet a samozřejmě i jinou cenu.

Ze zkoušení závěrky bylo patrné, že Canon přestavěl algoritmy řízení hlavního zrcátka. Vedlejší zrcátko usměrňující světlo na senzory automatického ostření totiž musí být v aktivní doostřené poloze co nejrychleji po dokončení expozice uzavřením závěrky. Režim s předsklopením zrcátka funguje velmi dobře, ale chce to vyzkoušet a zvyknout si.

Autofokus

Ano. Všichni křičí konečně je z 5D profi model. 9-ti senzorový autofokus s jediným citlivým křížovým senzorem uprostřed hledáčku pil krev většině reportážních fotografů, o wildlife a sportu raději nemluvit. Faktem je, že jsem se s tím u 5D naučil žít. Ostřit středním senzorem a překomponovávat je běžná praxe, pokud zrovna nefotíte geparda. Jinak musíte předostřit nebo v reportáži přednastavit expozici. Souhlasím, že toto je hlavní vylepšení, za které si nechává Canon dobře zaplatit. Zásadní není jen nárůst počtu senzorů z 9 na 61. Citlivé body jsou rozmístěny zároveň i blíže k okrajům hledáčku. V pozadí stojí výkonnější mikroprocesor Digic 5+. Díky tomu bude v průměru i lepší přesnost, neboť využití více informací není nikdy na škodu. Menu nastavení autofokusu s 5-ti podmenu je určitě impozantní. Určitě budeme muset vyzkoušet reálné situace (např. letovky dravců) pro přesnější test. Fotoaparát jsme zkoušeli odpoledne za jasného dne na projíždějících autech, kde naleznete spousty hran. Se světelným objektivem Canon 24–70mm/f2.8L fungoval výborně a v porovnání s Mark II znatelně svižněji. Při řadě aplikací je zásadní možnost rychle přepínat jednotlivé citlivé body. K tomu slouží malý multiovladač na zadní stěně přístroje nad velkým kruhovým ovladačem. Pokud ho chcete aktivovat a přepínat s ním rovnou on-line mezi jednotlivými senzory, musíte si nastavit tuto funkci v uživatelských nastaveních. Jednotlivé křížové senzory se při zkoušení chovaly rovnocenně. Autofokus jako takový je však na rozsáhlejší test. Chléb se láme, když je málo světla a nefotíme zrovna zebry…

Senzor

22Mpix vs. 21Mpix rozlišení u Mark II je prakticky totožné. Senzor je ale zcela nový. Mikročočky bez mezer usměrňující světlo na jednotlivé elementy – fotodiody údajně usměrní veškeré dopadající světlo bez ztrát. Inovovaný je prý i systém redukce šumu na senzoru. Canon rozšířil citlivost ISO z 6400 u Mark II až na 25600. Tohle je věc, která nás samozřejmě hodně zajímá. Nafotil jsem si v JPEG noční snímky s Mark II a Mark III. Bohužel přístroj, který jsme měli k dispozici v úterý odpoledne byl tzv. před-výrobní s nestandardním Firmware. Proto nechci zbytečně spekulovat. Zpracování mikroprocesorem je pro potlačení šumu zásadní. Podle toho, co jsem viděl bych počítal se zlepšením okolo jedné clony přepočteno na ISO. Každopádně toto ještě otestujeme, jakmile bude k dispozici standardní přístroj z výroby.

Při fotografování do JPEG bude umět Mark III potlačit barevnou vadu (a také vinětaci a zkreslení) u objektivů Canon, které pozná (opět aplikace vycházející z výkonějšího procesoru). Nedávno představená konkurence Nikon D800 nabízí 36Mpix ve stejné kategorii. Jak moc je tento rozdíl zásadní hlavně v profesionálním segmentu ukáže až trh.

Zadní LCD display

Vynikající. Jasný. Odolnější sklo proti poškrabání. Je stejný jako ve vlajkové lodi EOS-1D X. Velký display spolu s menší spotřebou byl hlavní inovací 5D vůči 5D Mark II. Teď už ten skok není tak velký. Často ukazuji na cestách display se snímky lidem, abych s nimi navázal komunikaci. Nedávno jsem takhle uklidnil rozzuřené černošky v Harlemu… Proto moc dobrá věc.

Live view potřebujete pro přesné doostření. Zvětšení 5× a 10× zůstalo shodné. Jen mačkáte lupu na levém boku namísto tlačítka plus vpravo nahoře.

Hledáček

100% pokrytí proti 98% u 5D Marka II chválím. Jen upozorňuji, že čím větší světelnost objektivu, tím světlejší. Toho si všimnete mnohem více. V hledáčku si můžete zapnout matnici s pravítky např. pro kontrolu svislic a horizontu.

Video

Ani Canon sám netušil, co způsobí mezi tvůrci nasazením Full HD videa v kombinaci s velkým senzorem vysoké citlivosti a možností nasadit kvalitní fotografické objektivy pro natáčení videa před třemi roky s 5D Mark II. Opět díky nestandardnímu Firmware nechceme zatím zveřejňovat videa. Přesto díky rychlejšímu processingu řízeného procesorem DIGIC 5+ věřím, že dojde k dalšímu zlepšení obrazové kvality díky kvalitnější kompresi – omezení tzv. moire, barvy apod.. Přístroj nabízí citlivější kompresi All-I, kde se zvlášť pracuje s každým políčkem videa. Počítejte však s téměř trojná­sobným nárůstem spotřeby kapacity na kartě. V porovnání s fotografováním, je video mnohem náročnější na paměť. Proto si myslím, že většina fotografů tenhle režim pro běžné reportážní záběry nebude používat. Video tvůrci, kteří mají neustále k dispozici výkonný počítač, však budou určitě potěšeni. Přibyla rovněž zástrčka pro nasazení sluchátek. Opět spíše pro video tvůrce.

Baterie, paměťové karty

Naštěstí se nestalo jako mezi 5D a 5D MarkII, že by Canon změnil typ baterie. Dobrá zpráva je, že jak 5D Mark II i 5D Mark III používají stejné baterie typu LP-E6. Zůstává i stejný systém kontroly, kde si u každé baterie můžete zjistit procento nabití a jeden ze tří stupňů stavu baterie z hlediska efektivity dobíjecího cyklu (po dvou letech se mi u všech 4 baterií místo 3 čárek ukazují u Marka II jen dvě, kapacita je však pořád velmi dobrá – bez podrobného testu).

Ke slotu pro CF kartu přidal Canon ještě jeden pro SD. Snímky tak můžete zálohovat ihned v přístroji na dvě různé karty nebo na jednu kartu nahrávat RAW a na druhou JPEG, či jejich kapacity „spojit“ a po zaplnění jedné začít využívat druhou.

Další funkce

Režim vícenásobné expozice

Zajímavá funkce pro hračičky. Procesor umí rozlišit mezi tmavými či světlými pohybujícími se předměty a vytvořit multiexpozici, kde se opakují pouze například světlé pohybující se objekty. Profesionál však asi u kritických záběrů spíše vsadí na sekvenci.

HDR

Opět ukázka využití větší výpočetní síly procesoru. Nastavení ve fotoaparátu je podobně jako u předchozí funkce velmi jednoduché. Lze si zvolit i z několika různých přednastavení síly efektu. Jen nesmíte zapomenout obě nastavení, multiexpozici i HDR, po konci fotografování zase vypnout.

Porovnávání a hodnocení fotografií

Velmi se mi líbí možnost porovnat dvě fotografie ve stoprocentním zvětšení ve dvojnáhledu. Pokud budete sedět na expedici někde večer u zásuvky a budete se nudit, ušetříte si čas doma po návratu. Mazání přímo na kartě je však vždy trochu riziková záležitost. Když však budou v té chvíli všechny karty již plné, určitě to oceníte. Na zadní straně najdete i tlačítko rate, které umožňuje udělovat snímkům od jedné do pěti hvězdiček podobně jako v programech Brigde, Lightroom a spol.. Informace se přenáší do EXIF.

Lupa, histogram, kontroly přepalů a podpalů

U lupy Canon změnil algoritmus. Snímek naskočí ihned na výrazné zvětšení tak, aby šla co nejrychleji posoudit ostrost. Dobré. Samozřejmě lze změnit v nastavení. Kontrola přepalů a histogramů jak v jasech tak po barevných kanálech zůstala shodná.

Cena

Předpokládaná cena těla Canon 5D Mark III je mezi 70.000 až 80.000 Kč (průměr 75000 Kč) je vůči ceně kolem 48.000 Kč zásadní nárůst. V této třídě pokračuje trend, kterého jsme si všimli i při nedávném představení nové řady nejkvalitnějších objektivů řady L. Příkladem budiž např. výměna objektivu 24–70mm/2,8 L I za 24–70mm/2,8 II, kde předpokládáme zvýšení ceny z nějaký 28.000 Kč o zhruba 15.000 Kč (v USA skoro 1000 USD). Fotografy divokých zvířat určitě nepotěšilo dramatické zvýšení cen nové řady dlouhých teleobjektivů. Není to jenom efekt tsunami. Tohle je cena za prémii, když jste na špici v inovaci a zákazníci pochopí výhody a mají vysokou loyalitu ke značce. Na druhou stranu ekonomická situace ve světě není moc růžová. Nároční fotografové, kteří si zvykli na full frame, však mají zase méně prostoru k manévrování. Každý zde ví, že špičkové tělo samotné bez objektivů nestačí a položky v rozpočtu se musí sčítat.

Závěr

Pokud jste vlastníky Canonu EOS 5D Mark II a nefotografujete sport nebo wildlife naplno a s profesionálními ambicemi, máte čas na přemýšlení. EOS 5D Mark III je velmi logické a úspěšné vylepšení svého staršího bratříčka a nepochybně vás nezklame. Každý si však musí zvážit, kolik je schopen investovat. Ten, kdo fotografuje na cestách, ví, že je s tím spojeno riziko např. utopení fotoaparátu nebo krádeže. Fotoaparát se musíte snažit vždy využít na 100% a nemá skončit ve “vitríně”.

Děkujeme společnosti Canon za zapůjčení předvýrobního vzorku.
Při testování spolupracovali Jan Dobrovodský a Pavel Macenauer.

Díky za komentáře.