Tuto reportáž jsem zcela neplánovaně fotografoval v prosinci na nočním Times square v New Yorku. Demonstranti hnutí Occupy Wall street sem dorazili v doprovodu policejních kordónů. Fotografování Canonem 5D Mark II jsem kombinoval s natáčením videa. Emotivní projevy, mic checking, diskuze a korektní přístup policie v plné polní, to vše před zraky davů v záři neónů sobotní noci, kdy tato část New Yorku žije naplno...
Rok 2011 určitě nebyl skoupý na události, které se dotýkají většiny lidí na této planetě. V lednu vypukla Arabská revoluce, v březnu zemětřesení v Japonsku ukázalo na zranitelnost jaderné energetiky, v červenci byl snížen poprvé v historii rating Spojených států amerických a následně se naplno projevilo i dlouhodobě nezodpovědné chování politiků Evropy a s nimi propojeného bankovního sektoru: propukla krize Eura. Celý svět je dnes ještě více propojen ekonomicky, ekologicky či lidsky: sociální sítě umožňují nejenom informovat, ale i organizovat a ovlivňovat neskutečně rychle. New York a Wall street si však stále drží klíčovou pozici a všichni sledují, co se tu děje.
Fotoaparát je součástí většiny mobilů, obrazová revoluce se přenáší do videa a záběry bývají v celosvětové síti i do několika minut od události. Redaktorů jsou najednou miliony. Fotografiií vzniká nepočítatelně a někteří lidé bezmyšlenkovitému mačkání spouště doslova podléhají. Kvantita nezaručuje kvalitu, je tomu spíše naopak. Většina fotografií naštěstí odchází stejně snadno jako vznikla – rozbije se hard disk, zastará mobil apod. Nebo je autor jednoduše všechny smaže, protože je plná paměť. Stejně tak jako v minulosti se stáváme náhodnými svědky důležitých událostí, aniž bychom si to uvědomovali. V přemíře informací se ztrácejí souvislosti. Síla fotografie však zůstala nezměněna. Je schopna zastavit čas a zopakovat nám zážitek třeba po mnoha letech.
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 2000, čas 1/20 s, f 6,7
Před vánoci asi většinu návštěvníků New Yorku napadne vyrazit omrknout vánoční stromeček v Rockefellerově centru a pak vyrazit do divadla nebo nějakého podniku v oblasti Times square. Zajde sem i většina fotografů, aby zachytila něco ze záře neónů a proudících davů ze všech konců světa. 15. listopadu policie rozehnala tábor demonstrantů v parku Zuccotti. Proto demonstrace před davy z celého světa v srdci Manhattanu byla ideální příležitost, jak přitáhnout pozornost a roznést zprávy do světa.
![]() |
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 2000, čas 1/60 s, f 4,5
Hnutí Occupy Wall Street vzniklo v polovině září loňského roku. Lidi různých politických smýšlení a sociálního zázemí sjednotila nespokojenost se sociální a ekonomickou nerovností, vysoká nezaměstnanost v USA, korupce a chování některých korporací hlavně v bankovním sektoru. Sloganem je “We are 99% – Je nás 99%“. Podobné protesty se později roznesly i do jiných měst včetně Evropy. Vznik tohoto hnutí vyvolal ve Spojených státech, kde smýšlení je převážně pravicové, velkou diskuzi. The Home of the Brave, the State of the Free na dolarových bankovkách nebo American Dream, který zdůrazňuje právo a svobodu rozhodování jednotlivce, jsou pořád postuláty, na kterých si v USA nesmírně zakládají a to platí i pro obyčejné lidi. Occupy Wall street podporují převáženě voliči demokratů včetně těch starších. Mají však I příznivce na opačné straně, jako třeba některé sympatizanty s tzv. Tea Party, což je pravicová odnož republikánů.
Lidé z různých konců USA začali protestujícím v době kdy stanovali v parku Zuccotti nakupovat pizzu v okolních restauracích na dolním Manhattanu, až ji začali odmítat. Později na kontě hnutí přistálo skoro 500 tisíc dolarů. O různorodost lidí a názorů jsem se přímo přesvědčil i já z projevů v krátké chvilce na Times square.
![]() |
![]() |
Nejprve najela na pod sochu kaplana Duffyho Times square policejní auta a těžko-oděnci v přilbách.
Uviděl jsem dívku s papírovým mákem. Hned mi bleskla hlavou známá fotka z naší Sametové revoluce. Proto jsem se natlačil s foťákem k hradbě policajtů. Ti byli v pohodě. Ten policajt na snímku koukal na moje 5D-čko. Líbilo se mu. “Připravili jsme ti pěkné divadlo na focení, co?”. S úsměvem jsem mu odpověděl, že je to tu “superb”.
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 4000, čas 1/60 s, f 3,5
Kde se vzali, tu se vzali různí kameramani. Natáčí se vším, co je po ruce.
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 2000, čas 1/60 s, f 4,5
Ve Spojených státech není možné si s policajty příliš zahrávat. Policie zde má autoritu a na nějaké diskuze není prostor. Přistoupit na ulici k policajtovi a ze dvou metrů mu udělat portrét si moc fotografů bez svolení nedovolí. Na druhou stranu je Amerika mediální velmocí a hlavně tady v New Yorku je na to policie zvyklá a umí se v tom pohybovat. Tady na Times square jsou demonstranti pod ochranou davu a Netu zároveň.
Průvod asi dvou set lidí vstupuje na náměstí s transparenty. K průvodu se přidává okolní dav, ve kterém je samozřejmě i řada sympatizantů. Hnutí Occupy Wall Street nezískalo od městské správy povolení na použití mikrofonů se zesilovači. Proto musí používat tzv. techniku “mic check – mic od microphone”, kdy řečník vykřikne heslo, které pak jeho okolí přenaší do davu, který je opakuje. Podobným způsobem sympatizanti hnutí pronikali i třeba na předvolební meetingy prezidenta Obamy.
Některé z projevů se snažím točit na video svou digitální zrcadlovkou. Hlavním problémem natáčení videa z ruky přes živý náhled zrcadlovky je přesné zaostření. V pohybujícím davu se to někdy zdá jako mission impossible. Bude dost odpadu. Jde ale i o zvukovou stopu, kterou lze přinejhorším vypreparovat přes Adobe Premiere. Kombinace fotografování a videa je vždy velký problém. Řídím se zde spíše pocitově. Zvuk a pohyb žádá video.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 2000, čas 1/60 s, f 4,5
Většině demonstrantů jde o maximální publicitu. USA je demokratická země a nemusejí se bát, že účast na podobné akci je bude stát policejní potahování nebo něco mnohem horšího, jak je tomu v jiných částech světa. Projevy jsou spontální a zajímavé a přitahují více a více lidí. Témata jsou různorodá. Nespokojenost se ztrátou práce, nekalé praktiky některých velkých korporací. Jeden z demonstrujících byl třeba Egypťan, který obviňoval USA, že bombička se slzným plynem, která zabila jednoho z demonstrantů na Tahrír square v Káhiře, byla vyrobena v Pensylvánii. Určitě smutné. Když ji nevyrobí v Pensylvánii, vyrobí ji někdo jiný. Na tomhle stojí všechny problémy, jde o peníze…
Tahle dívka byla úžasně spontální a akci prožívala velmi emotivně. Prostě ženský vůdce. Chce to jen čekat na dobrý okamžik. Dlouhá léta jsem fotografoval středoformátovou zrcadlovkou, kde mě fotka stála patnáct korun, a nemohl jsem si dovolit plácat snímky sekvencí. Je to takto i mnohem zábavnější než ta palba z kulometů moderních digitálních zrcadlovek. Navíc ušetříte čas s promazáváním fotek a toho je vždy hrozně málo.
![]() |
![]() |
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 4000, čas 1/200 s, f 3,5
Hlavní slabinou Canonu 5D Mark II je systém automatického ostření. Jediným citlivým sensorem je středový křížový sensor. Jistota je proto často tzv. středovka, kde zamíříte na nějaké místo s co největším kontrastem a okamžitě exponujete, protože nemáte šanci rychle překomponovat. Silnou stránkou je naopak vynikající obrazová kvalita, kterou oceníte hlavně když je málo světla. Pro fotografování jsem zvolil trochu riskantní taktiku minimálních clon (f 2,8 a 3,5), abych co nejvíc zkrátil časy expozice a nemusel použít maximální hodnoty ISO, kde je červený barevný šum už hodně patrný. Fotografování uvnitř demonstrací je velmi kontaktní. Doslova pláču, že nemám zoom 16–35mm, který by zde byl ideální. Většinu snímků fotografují na 24 mm a víc to prostě nejde a tady bych mohl ještě blíž. Jsem tu však v tu pravou chvíli a mám v ruce jak fotoaparát, tak i kameru se záznamem zvuku. Tak se chlapče snaž. Žádné příště nikdy není…
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 4000, čas 1/200 s, f 3,5
Pozadí s americkou vlajkou. Udělal jsem 4 záběry. Tenhle má nejlepří výraz, ale kluk mi trochu utekl z výřezu. Škoda…
Náboj demonstrace postupně vyhasíná. Dále procházím nočním New Yorkem a fotografuji. Jsem tu již poněkolikáté. Vzpomínám si, jak když jsem tu byl poprvé, jsem na ceduli na domě uviděl nápis Broadway a nechápal, co na tomhle městě lidé tolik obdivují. Časem to začínám chápat. New York je vlastně celý svět v jednom místě v té své úžasné různorodosti a rozporuplnosti. Přemýšlím o scénáři na nějaký ten vlastní dokument českýma očima, kde použiji materiály, které jsem tenhle večer získal. Třeba bude hotov již pro další Setkání fotografů.
Finanční krize, centrum dění se přesouvá do Číny a Indie, Afrika se dere vpřed… Hodně se určitě v příštích desetiletích změní. Oni tihle mladí lidé z Occupy Wall street neznají řešení a nedokážou předpovědět budoucnost. Zůstávám však optimistou. Západní svět, do kterého dnes naštěstí patříme i my Češi a Slováci, má pořád kulturu, přírodní podmínky i spousty chytrých hlav, které se v diktátorským režimech nikdy nemohou plně rozvinout. Líbil se mi nápis na jednom z plakátů demonstrantů. Česky je to přibližně takto: „Nikdy nepochybuj o tom, že malá skupina přemýšlivých a o své pravdě přesvědčených občanů může změnit svět. Je to vlastně jediná šance, kterou svět má!“
![]() |
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm/f 2,8, ISO 2000, čas 1/60 s, f 4,5















