Zpracování tématu: "Barvy podzimu"

Jemnějším způsobem pro vytvoření prostoru ve fotografii je využití S-křivky, podle linie (v našem případě cesty) ve tvaru písmena S. Fotografií používající tento prostorový stavební prvek přišlo nepoměrně méně. V podstatě jenom jedna, která stojí za publikování. I té by pomohlo několik korekcí. Třeba tmavší mokrý asfalt na cestě pro její zvýraznění. A třeba i nějaké ty červené lístečky na stromech pro barevné zpestření, pokud by to příroda v dalších týdnech dovolila.

Další blok budou tvořit klasické i méně klasické krajinářské motivy.

Začnu úplně klasickým krajinářským motivem kombinujícím osvědčenou krajinářskou trojkombinaci: zajímavý strom, voda a její břeh. Příjemná barevná harmoničnost podpořená zaručeně účinným zlatým řezem je jistotou plnohodnotného účinku na diváka.

Výrazně experimentálnějším dojmem působí tento příspěvek. Pohybová neostrost v celé ploše obrazu je poměrně rizikový způsob jejího využití pro náchylnost k nudnosti pro diváka. U této fotografie je ale v plné harmonii díky souladu směru pohybové neostrosti s liniemi výrazných kmenů stromů. Výrazná, dynamická fotografie.

Barvy podzimu najdeme i ve městě. V tomto případě v kontrastu jak barevném, tak i obsahovém. Mezi teplým, barevně výrazným přírodním prvkem a studeným, ocelově modrým civilizačním. Výrazné ubíhající linie civilizačního i přírodního motivu jsou základním stavebním prvkem snímku. Umístění stromu ve zlatém řezu i jeho výrazná barevnost jasně volí dominantu fotografie.

Druhý příspěvek městské krajiny nevyužívá princip kontrastu, ale naopak vzájemné harmonie. Velice zajímavý postřeh fotografa všímajícího si „rekultivovaného“ barevného ladění našich paneláků s podzimním stromem.

Monochromatický snímek se zajímavým prvkem kruhů na vodě a listím nad nimi. Pro lepší působení by ale fotografie potřebovala „vyčistit“ od rušivých a zbytečných prvků. Konkrétně od rušivého stébla trávy dole uprostřed zasahujícího do hlavního motivu. A od výrazné tmavé větve stromu v pravé horní části. Bez nich by se fotografie mohla stát jemnou až zenovou kompozicí. Mírným ořezem zleva by se hlavní prvek dostal víc do třetinového dělení plochy a stal se plnohodnotnou dominantou.

Tematicky výrazně odlišná svou dušičkovou tematikou, ale jinak ne moc vydařenou, je tato fotografie. Protisvětlo pro zvýraznění barevných kahánků bylo zvoleno správně. Ale to je bohužel asi jediné pozitivum. Fotografováno je „nakřivo“. Vzájemné překrývání důležitých prvků v obraze působí kompoziční zmatek a nevýraznost.

Bez tematického skoku se z polocelku přesouvám ke skupině krajinářských detailů.

Bohužel horní část fotografie je prázdná, nevyužitá. Žluté květy ve spodní jsou jako téma pro zajímavou fotografii žel nedostačující. I zde je fotografováno nakřivo.