Zpracování tématu: "Symbol"

Milí přátelé, fotografové. Tak uplynul další měsíc, za který se mi nashromáždila nová nadílka Vašich fotografií. Tentokrát na zadané téma: symbol. Příspěvky jsou různorodé jak po stránce využití typu symbolu: ikonické anebo konotační, tak i z hlediska kvalitativního. V některých zřídkavých případech se objevilo i nepochopení smyslu symbolu jako takového.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrum FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji za svou fotografii „Směr“ získal Jiří Římánek. Fotografie do tématu na říjen 2011 „Detail“ můžete posílat do konce měsíce.

Své hodnocení Vašich fotografií rozčlením do bloků podle typů symbolů. Využití jen jistých typů symbolů a jiných ne pro mne bylo totiž asi to nejpřekvapivější u Vaší nadílky.

U ikonických symbolů je samozřejmě, jak se dalo čekat, nejvíce zastoupen křesťanský kříž. Ale kupodivu ani jeden příspěvek využívající židovskou symboliku, nebo hvězdu, srp a kladivo, nebo třeba bílý prapor. Dalším překvapením bylo docela časté používání dopravních značek jako symbolů.

U konotačních typů symbolů Vás vůbec nezaujaly ty nejznámější a nejčastěji používané: vejce, zámek, brána, hodiny nebo třeba jablko. Nejpopulárnější byla kupodivu lavička.

Začnu tou nejpočetněji zastoupenou skupinou: kříž jako symbol.

Kostely a hřbitovy máme v naší kultuře téměř na každém rohu. Symbol kříže provází naši civilizaci již 2000 let. Nejklasičtější možný přístup s využitím kříže zvolil tento autor. Jednoduchá, strohá, téměř plošná fotografie tří pomníků a dvou křížů na strukturovaném pozadí staré a oprýskané zdi. Stylově správně je zvoleno i černobílé řešení. Čistému, historizujícímu přístupu se nedá nic vytknout. Snad jen, že podobných fotografií je už nafotografovaných dost velké množství, takže bude asi přehlížena.

Podobný i když modernější přístup zvolil i tento autor. Kompozičně zajímavě rozčleněno na plnější pravou aktivní zónu využívající opakujícího se rytmu prvků, a levou pasivní obsahující pouze strukturu zdi. Na rozdíl od předešlé je sice barevná, ale využívající pouze tlumené barvy, které jsou pro zvolený motiv nejvhodnější.

I když v prvním případě jde o fotografii z interiéru a v druhém z exteriéru, mají tyto dvě fotografie kupodivu docela dost společných stavebních prvků a dokonce i chyb. Takže kromě toho, že jsou obě v černobílém provedení – zjevná snaha o co největší stylizaci – se dá předpokládat, že i v barevné verzi by nehýřily mnoha barvami a byly by v podstatě monochromatické. Nicméně černobílé řešení je v pořádku. Větším problémem u obou je extrémní kontrast. Ten u první fotografie způsobuje až nečitelnost obsahu a u druhé nevhodné potlačení dvou hlavních motivů: letadla a kříže. Těžko říct, zdali k tomu u druhé fotografie došlo už zbytečným použitím polarizačního filtru, nebo až nesprávným převodem do černobílé stupnice. Z hlediska kompozice obě fotografie spojuje výrazné využití úhlopříček a nakloněných linií v kompozici.

Na závěr tohoto bloku jsem si nechal tuto fotografii s názvem Směr. Přiznám se, že jsem si nějakou dobu nebyl jistý, zda se mi vůbec líbí. Kanárkově křiklavé barvy červené a žluté v popředí mě poněkud rušily a odpuzovaly. Ale pak jsem si uvědomil, že právě to je na této fotografii to nejzajímavější. To ji právě odlišuje od vcelku banální a vzhledem k překrývajícím se prvkům i stavebně nesprávné kompozice. Působící navíc jako „cvaknutí“ z okénka auta. Prostě výrazně barevné dominanty moderní civilizace v kontrastu s monochromatickým dvě tisíciletí starým symbolem. Proto jsem se rozhodl dát cenu této fotografii. I když je mi jasné, že to bude pro mnoho čtenářů určitě kontroverzní volba. Je to fotografie, na kterou si člověk musí zvyknout. Snad jen ještě malá technická poznámka: kříž, budova, a tedy i celá fotografie, se trochu naklánějí doleva.