Chcete se na nové verzi fotoaparat.cz poprvé přihlásit se svým starým účtem? Použijte prosím aktivační formulář.

Fotografování polárních září

Fotografování Aurora borealis neboli polární záře je vždy úžasný zážitek. Poprvé jsme ji fotografovali na Islandu v září 2011 a od té doby se tam každý rok vracíme. Island díky své poloze západně od břehů Evropy je pro pozorování aurory výborným místem. Toto je aktualizovaný článek, který původně vyšel v roce 2011. Najdete v něm potřebné informace pro fotografování polárních září a hlavně nové fotografie.

CO JSOU POLÁRNÍ ZÁŘE

Polární záře jsou světelné úkazy, vznikající ve vysoké atmosféře od 80 km výše, kde je jen malé množství částic vzduchu. Na Slunci vznikají vlivem nerovnoměrností v magnetickém poli sluneční skvrny, které jsou zároveň i nejchladnějšími místy na povrchu naší hvězdy. V sousedství skvrn dochází k masivním erupcím, při kterých je proud částic nazývaný též sluneční vítr, tvořený alfa částicemi (helium), protony a elektrony, vyvržen do vesmíru. V závislosti na energii výbuchu se pak vítr pohybuje různými rychlostmi řádově tisíckrát menšími, než je rychlost světla. Některé z těchto mraků částic se mohou dostat do blízkosti naší planety a setkat se s jejím magnetickým polem. Větší část slunečního větru je pak odražena zpět do vesmíru. Malá část je však zachycena a částice se pak začnou pohybovat po spirálách směrem k magnetickým pólům naší planety. Proto ty typické pokroucené tvary, které pozorujeme.

EF11-24mm f/4L USM, Canon EOS 6D, 12.00 mm, F4.0, ISO 1000, 15.0 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV

Polární záře nad jezerem Mývatn s typickou spirálou
Canon EOS 6D, objektiv 11–24mm f/4,0, čas 15,0 sec, f/4,0, ISO 1000 

Proud částic slunečního větru s vysokou energií naráží při průchodu atmosférou do molekul dusíku a kyslíku v obalu Země. V důsledku těchto nárazů se emituje záření. Pro dusík je charakteristická modrá a červená barva záření. V nejvyšších vrstvách atmosféry však převládá kyslík, který má dva excitační stavy: vyzařují zeleně nebo hnědo-červeně. Zelené záření zcela převládá. Pokud mají částice slunečního větru dostatečnou energii, proniknou hlouběji do atmosféry. Vidíme pak i růžovou záři, která je ve skutečnosti směsicí zelené a červené.

EF11-24mm f/4L USM, Canon EOS 6D, 11.00 mm, F4.0, ISO 2500, 20.0 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV

Polární záře nad jezerem Mývatn s fialovou částí uprostřed, kde došlo k vybuzení záření atomů dusíku
Canon EOS 6D, objektiv 11–24mm f/4,0, čas 20,0 sec, f4,0, ISO 2500

KDE JE MOŽNÉ FOTOGRAFOVAT POLÁRNÍ ZÁŘE

Aurory lze pozorovat v polárních oblastech. Severní záře se nazývají aurora borealis, jižní pak aurora australis. Pravděpodobnost pozorovatelnosti polární záře závisí na elektromagnetické šířce místa, nikoliv zeměpisné. Zeměpisné póly se totiž neshodují s magnetickými v důsledku rotace země. Z tohoto hlediska má Česká republika trochu smůlu. V oblasti Velkých jezer v Severní Americe ve stejné zeměpisné šířce budete mít mnohem větší pravděpodobnost pozorovat polární záře než v Praze ve stejné zeměpisné šířce. Z tohoto hlediska například jižní Island je šťastnějším místem díky poloze více na západ. Geomagnetická šířka u Reykjavíku je shodná s mnohem severněji položeným Murmanskem v Rusku či severem Norska.

Svoji geomagnetickou polohu a tím i pravděpodobnost pozorování polárních září si můžete zjistit pomocí map na http://www.spaceweather.com/…atitude.html. V případě Islandu doporučujeme ve­dur.is

JE MOŽNÉ PŘEDPOVĚDĚT VÝSKYT POLÁRNÍ ZÁŘE?

Čekání na polární záři je asi nejtěžší část pro každého lovce. Na webu či v mobilních aplikacích najdete velmi dobré informace týkající se aktivity Slunce. Určit v kolik hodin a kde přesně se budou záře vyskytovat je však prakticky nemožné.

Příběh mého prvního fotografování polární záře v roce 2011

8. záři jsme na Islandu studovali polohu aurorálních oválů na http://spaceweather.com/Celý Island ležel na jih od oválu a vůbec se ho na na severu nedotýkal. Rovněž množství skvrn na slunci bylo spíše průměrné http://www.solen.info/solar/Byli jsme v ideální pozici uprostřed islandských hor s jasnou oblohou. Po polárních zářích však ani stopy. Druhý den 9. září proto panovala skepse. Pomohla náhoda. Po tradičním nočním dojezdu uviděl první polární záři kolega Milan kolem 22:00, když si šel zakouřit na balkon hotelu. Ihned odpískal fotografický poplach, který vzhledem k expedičním fotografickým batohům a stativům připomínal ten vojenský. Někteří jedinci opouštěli horké sprchy a hrozili zápalem plic. Svou první záři jsme sice vyfotili, okolí nebylo ideální. Násle­dující den 10. září jsme již byli všichni v pohotovosti, ale k pobřeží Islandu se blížila fronta. Situaci s oblačností jsme sledovali přímo z auta při cestě po jižní dálnici.  Polární záře se objevila zhruba ve stejnou dobu. Využili jsme tehdy poslední krátké chvíle jasné oblohy u jižního pobřeží a fotili přímo u silnice. Jako popředí pomohla řídce projíždějící auta. 

EF24-70mm f/2.8L USM, Canon EOS 5D, 25.00 mm, F5.6, ISO 400, 20.0 s, WB Ru?n?, kompenzace 0 EV

Polární záře a dráhy světel automobilu na jižním pobřeží u Víku
Canon EOS 5D Mark II, objektiv 24–70mm/f 2,8, čas 20,0 sec, f4,0, ISO 400

Podle statistik jsou nejlepšími měsíci pro pozorování polárních září, říjen a březen, a doba od dvou hodin před místní půlnocí do dvou hodin po půlnoci. Dobré měsíce jsou i září a duben. Těžko říci, proč by to měla být pravda. Určitě platí, že při fotografování dlouhými časy a při vyšších hodnotách ISO uvidí vaše zrcadlovka polární záři mnohem lépe, než lidské oko. Na severu je v prosinci, lednu a únoru hodně zima a fotografové budou raději zalezlí v teple… Každopádně vždy musíte mít trochu štěstí. Sluneční vítr se pohybuje různými rychlostmi a i při velké aktivitě Slunce nemusí vůbec natrefit na naši maličkou planetu a místo, kde se zrovna nacházíte.

Z hlediska polohy byste mohli očekávat, že na severní polokouli uvidíte nejvíce polárních září na severní části oblohy. To ale úplně neplatí. V průběhu silných erupcí je vidíte i směrem na jih. Největší pravděpodobnost podle statistik je však mezi severozápadem a jihovýchodem.

Dúležitým předpokladem je jasná obloha. Mraky působí rušivě a jsou noční můrou lovců polárních září. Někdy ale mají zajímavý tvar a mohou fotografii dodat na dramatičnosti, jako v následujícím případě:

EF11-24mm f/4L USM, Canon EOS 6D, 12.00 mm, F4.0, ISO 1000, 30.0 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV

Záclonky nad Mývatnem
Canon EOS 6D, objektiv 11–24mm/f 4,0, čas 30,0 sec, f4,0, ISO 1000
Na snímcích na pravé straně jsou patrné typické záclonky. O deset minut později se celá obloha pokryla oblačností.

FOTOGRAFICKÁ TECHNIKA

FOTOAPARÁT

Potřebujete klasický nebo digitální fotoaparát s plnou kontrolou závěrky, t.j. režimem Bulb a plně manuálním režimem nastavení expozice. Díky problémům s ostřením v noci je velkou výhodou živý náhled, který umožní přesně zaostřit na Měsíc, nejjasnější hvězdu, či například světélko domu v dálce. Některé objektivy např. L-ková řada Canonu mají značku, kam lze nastavit zaostření v případě, že nejste schopni zaostřit přes hvězdy či Měsíc. To však musíte mít vyzkoušeno pro váš konkrétní objektiv.

Dobrou funkcí je „Live Bulb“ nebo „Live Time“ (Olympus), při které zároveň na displeji živého náhledu vidíte, jak se scéna exponuje, takže můžete expozici ukončit, jakmile jste s výsledkem spokojeni.

Rozdíl mezi Bulb (B) a Time (T) je ten, že při prvním musíte spoušť zaaretovat, při druhém expozici jedním stiskem spustíte, dalším ukončíte.

OBJEKTIVY

Důležitý je objektiv se slušnou světelností. Může to být zoom i pevné ohnisko. Protože je pohyb polární záře po obloze naprosto nepředvídatelný, ultra- široké objektivy jsou velkou výhodou hlavně v otevřené krajině, kde polární záře bude hlavním motivem snímku. Na Islandu jsme používali s manželkou Canon EOS 11–24mm f/4.0, 16–35mm f/2.8 a 24–70mm f/2.8 na tělech Canon EOS 6D a Canon EOS 5D Mark II. Ohnisko 24 mm f/1.4 je nejlepší volba v případě, že se rozhodnete pro objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností. Extrémní světelnost tohoto objektivu umožní zkrátit expoziční časy a zachytit tak typické záclonky. Je to proto asi nejlepší objektiv pro časosběry. Distorze perspektivy ještě není extrémní a máte ještě celkem široký úhel záběr.

STATIV

Pevný stativ je klíčový. Bohužel vesměs platí, že čím těžší a robustnější, tím lepší. Velmi důležitá je však i dostatečně kvalitní hlava, aby při delší expozici hlavně ve vertikální poloze fotoaparátu neujížděla. Já jsem nakonec skončil u Arca Swiss H1, kterou používám již 12let – vše ostatní jsme na expedicích zničili.

KABELOVÁ SPOUŠŤ

Polární záře se pohybují. Pokud kabelovou spoušť nemáte s sebou, kompromis je rychlá samospoušť 2 vteřiny ideálně s předsklopeným zrcátkem, pokud to vaše zrcadlovka umí.

14.0 mm f/2.8, NIKON D800, 14.00 mm, F2.8, ISO 640, 5.0 s, WB Ru?n?, kompenzace -1/3 EV

Maják na jižním pobřeží Islandu
Nikon D800, objektiv Nikon 14mm f/2.8, 5,0 sec; f2,8; ISO 640
 Zajímavostí je, že maják na snímku není nasvícen Měsícem, ale rotujícím světlem druhého majáku v sousedství, 
au­tor: Pavel Macenauer

FOTOGRAFOVÁNÍ AURORY BOREALIS

Polární záře jsou vlastně světelné pruhy, které se pomalu pohybují po obloze, někdy se však mohou po několik vteřin úplně zastavit. Co udělá záře v následujících dvou vteřinách však nikdy nevíte. Proto se tolik hodí kabelová spoušť, abyste přesně splnili kompozici, kterou chcete.

Jako u každé fotografie je vedle atraktivního motivu, o který máte v případě polární záře postaráno, klíčové zdůraznit hlavní objekt snímku kompozicí. Snímky auror bez měřítka nejsou tím pravým ořechovým.

V ideální případě byste měli mít dopředu promyšlenou kompozici snímku a v okamžiku, kdy vypukne erupce, jste na místě nebo alespoň v autě řítícím se na vybrané místo, kde budete do několika minut.

Na internetu či ve fotografických publikacích najdete spousty krásných fotek s jezery, majáky, kostelíky apod. Tihle chlapci však většinou žijí na Aljašce či na severu Norska. I oni musí mít štěstí na počasí, neboť i jeden mrak na obloze může působit hodně rušivě.

Existují různé názory, zda je lepší fotografovat s Měsícem v zádech či bez něj. Jisté je, že díky světlu Měsíce se osvětlí obloha a tím klesne kontrast záře vůči obloze, což je nepříjemné. Výhodou je naopak pěkně prosvětlená krajina v popředí.

14.0 mm f/2.8, NIKON D800, 14.00 mm, F2.8, ISO 400, 13.0 s, WB Ru?n?, kompenzace -1 EV

Polární záře nad automobilem, IslandNikon D800, objektiv 14mm f/2.8, f2.8, 13.0s, ISO 400, autor: Pavel Macenauer

EXPOZICE A NASTAVENÍ FOTOAPARÁTU

Tady bude hodně záviset na intenzitě polární záře. V případě silné polární záře jako výchozí expozici doporučuji použít v manuálním režimu nastavenou dobu otevření závěrky30 vteřin, clonové číslo f4.0 při ISO 800. Samozřejmě vše fotografovat v RAW. Při tomto clonovém čísle již kvalitní objektivy dobře kreslí a získáte i trochu hloubky ostrosti pro popředí. V případě slabší intenzity aurory zvýšíte hodnotu ISO.

Při kratších expozičních časech budou mít linie polárních září ostřejší okraje. Delší expoziční časy dovolují přiclonit popředí a zachytit více z pohybujících se září. Hlavně u digitálních zrcadlovek s velkým senzorem, tzv. full frame, je možné zvýšit citlivost ISO i na 800 až 1600. Musíte však hlavně ve tmavých místech snímku počítat se zvýšením obrazového šumu. Můžete snímat v režimu dlouhých expozic, kde je potlačen barevný šum vznikající při dlouhých expozicích, pokud to váš fotoaparát umožňuje. Počítejte však s tím, že pak bude fotoaparát chvíli počítat a nebudete moci ihned fotografovat. Proto spíše vypnout a šum upravit v editoru doma v teple. Může pomoci tzv. „Dark Frame“ neboli černé políčko pro mapování šumu.

Hlavním problémem je přesné zaostření v hluboké tmě v závislosti na kompozici snímku. Pokud svítí Měsíc, není přesné zaostření velký problém. Při zaostřování na jasnou hvězdu se už bez možnosti vyzvětšovat živý náhled asi neobejdete. Pokud součástí kompozice je hlavní motiv v popředí, který musí být ostrý, bude to ještě složitější. Tady uplatníte znalost tabulky hyperfokálních vzdáleností pro ohniskovou vzdálenost objektivu, který chcete použít. Prostě zase – s ultra širokým objektivem u ohniska 14mm při cloně f4,0 je hyperfokální vzdálenost, od které je vše ostré, 1,6metru. U ohniska 24mm, cloně f4,0 již 4,8 metru, ale při minimálním clonovém čísle f1,4, o kterém jsem psal, je to již 13,7 metru.

Rozostření objektivu v průběhu fotografování je velké riziko.(Pozn. o tomto problému jsem se bohužel přesvědčil i na vlastní kůži. Přišel jsem tak o několik zajímavých snímků, než jsem na drobné pootočení ostřícího kruhu přišel.) Pečlivým fotografům, nebo tam, kde oči už moc neslouží, se doporučuje použít lupu pro prozkoumání displeje. Pro mne je to však v drsné praxi spíše teorie.

Problémem hlavně v chladném počasí je kondenzace na přední čočce objektivu. Také si však dejte pozor, abyste nedýchli na hledáček!

ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ

Důležité je snímat do formátu RAW. Dobře exponované snímky nevyžadují většinou větší úpravy v konvertoru, než je obvyklé. Zvýšení kontrastu v obloze pomůže zvýraznit polární záři. Je třeba být opatrný při zesvětlování obrazu aby příliš nevystoupil šum. Určitě si archivujte snímky ve formátu RAW. Obrazové editory jsou stále chytřejší a třeba ze svých starých DNG po letech uděláte ještě lepší snímky.

EF16-35mm f/2.8L II USM, Canon EOS 6D, 22.00 mm, F4.0, ISO 1600, 30.0 s, WB Ru?n?, kompenzace 0 EV

Aurora borealis v pohoří Landmanalaugar a výjimečné jasné islandské nebe
Canon EOS 6D, objektiv 16–35mm f/2.8L II USM, ohnisková vzdálenost 22mm, čas 30,0 sec, f4,0, ISO 1600

Snímek je zajímavý odrazy polární záře v řece.

Přejeme všem mnoho štěstí při fotografování Aurory borealis.


     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jan Dostál m
    Jan Dostál m
    19.10.2011 22:03

    No já si myslím, že na teplejší čočce objektivu (po přechodu z tepla do zimy) vlhkost nekondenzuje. Jinak jsem si článek rád přečetl.

  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    Autor
    24.10.2011 14:23

    To: Jan Dostal Koukám na to. První věta je nesprávně.Dýchnul jsem si nějak do hledáčku a ten se zamlžil. To byl ten problém, na který jsem chtěl zde upozornit. Pak jsem asi zachýchal trochu i objektiv při práci v panice, kdy vám nad hlavou létají polární záře...Díky za korekci.

    Problémem hlavně v chladném počasí je kondenzace na přední čočce objektivu po přechodu z tepla. Dejte si však pozor, abyste nedýchli na hledáček!

  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    Autor
    24.10.2011 14:38

    To: Pavel Svoboda
    Určitě souhlasím že právě v možnosti připravit si předem kompozici je největší výhoda fotografů co žijí delší dobu na severu. Koupil jsem si na Islandu publikaci místního fotografa, který žije v Reykjaviku a shodou okolností jsme v průběhu naší expedice viděli poslední den i několik míst, kam jezdí fotit polární záře. Nejezdí daleko.. Při cestovní fotografii jsou situace jako naše úplně normální. Zastávám názor, že fotograf by měl umět vytěžit maximum z příležitosti kterou dostane a maximálně se přizpůsobit. Fotky s rozsvíceným stanem vypadají zajímavě. Dobrý nápad.

  • Nordenstam
    Nordenstam
    12.01.2012 17:49

    Dobrý den, v nejbližších 14 dnech si chci kupovat svůj první fotoaparát a jelikož jsem fanda Skandinávie a hodlám tam brzo znovu vyrazit, tak jsem se chtěla zeptat zda-li byste mi mohl poradit nějaký konkrétní digitální fotoaprát, který by dokázal nějak zachytit i tu auroru... a zároveň třeba dobře zvládal detailní fotky (kvítek apod.). Doma jsme nikdy foťák neměli, takže o foťácích fakt nic nevím :-) Pro začátek ale hledám něco, co by bylo možné běžně tahat na cesty (tedy nic drahého a se vším vybavením o váze 5 kilo) a zároveň to splňovalo 2 uvedené požadavky (ovšem samozřejmě že nepočítám s tím, že by kompakt dokázal zachytit polární záři nějak špičkově - ale taky chci, aby prostě uměl fotit i ve tmě a ne že budu mít černou fotku :-).
    Moc bych ocenila radu. :)
    Děkuji!

    S pozdravem
    Kristýna S.

  • Valerian Spusta 1
    Valerian Spusta 1
    16.12.2014 14:55

    Přátelé, ověřená praxe při ostření ve tmě, hlavně na delší ohniska:
    Kupte si, ale kvalitní zelené LASERové ukazovátko. Posviťte do hledáčku a na objektivu ostřete. Až se v dáli ustálí ostrý bod, máte zaostřeno. Je ovšem důležité zakoupit opravdu kvalitní laserové ukazovátko, Né levné šmejdy na 100,-, kde není záruka jednotného bodu. V prodejně si ho nechte ukázat.
    Přeji ostré fotky ve tmě.
    www.valin.cz

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (8)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace