PhotoHint 16: Fotografování noční oblohy a hvězd
Hvězdné dráhy vznikají při fotografování noční oblohy dlouhými expozičními časy. V důsledku otáčení naší planety se na fotografii objeví nad krajinou zajímavé oblouky či kružnice v závislosti na zeměpisném směru. Platí zde opačné pravidlo než při fotografování ve dne: čím méně světla, tím lepší snímky. Článek je inspirací a návodem pro všechny, co to chtějí také zkusit.
Stanovení expozice a exponování snímku
Digitální fotoaparát je velkou výhodou pro stanovení expozice. Vždy je to trochu zkoušení. Doporučuji začít expozicí při minimálním clonovém čísle, době otevření závěrky kolem 10 minut při vyšším ISO například 1600. Snímek orientovat na východ, kde budou hvězdné dráhy nejkontrastnější v době po západu Slunce (platí pro severní polokouli!). Tento snímek bude pouze zkušební. Na základě jeho vyhodnocení pak přistoupíme k dalším expozicím. Za dobré považuji expoziční časy v rozsahu od 30 minut do 180 minut. Při takto dlouhých expozičních časech začíná kvalitu obrazu zhoršovat teplotní šum. Obecně platí zásada fotografovat při minimální citlivosti ISO. Při fotografování fotoaparátem Canon 5D Mark II vycházejí snímky při od ISO 100 do ISO 400 z hlediska šumu srovnatelně. Důvodem je, že to, co získáte nižším šumem díky nižšímu ISO ztratíte čtyřnásobným prodloužením expozičního času. Dobrou možností je režim potlačení šumu. Je velmi důležité exponovat do formátu RAW abyste maximálně využily celý dynamický rozsah senzoru. Inverzní film nízké citlivosti bude mít určitě kvalitnější obraz bez šumu. Nevýhodou zde může být snížení citlivosti v dlouhých expozičních časech – Schwarzschildův jev.
Pokud již znáte přibližnou expozici v daném místě, doporučuji spíše přemýšlet o tom, jak mají hvězdné dráhy na snímku vypadat. Pokud máte otevřenu závěrku například 1 hodinu, nemusíte se bát, že prodloužení času o 10 min nějak významně ovlivní přesnost expozice. Vliv délky expozice na hvězdné dráhy vidíte při srovnání následujících snímků.
 |
Canon EOS 5D Mark II, Canon objektiv 24–70/f2.8 L, ISO 400, f 5,6 čas 1252sec
 |
Canon EOS 5D Mark II, Canon objektiv 24–70/f2.8 L, ISO 400, f 5,6 čas přibližně 40 min.
Správně zaostřit objekt v popředí v temné noci je problém. Důležitá je proto kvalitní nejlépe čelová svítilna, kterou si alespoň trochu osvítíte objekt, který chcete mít jako hlavní motiv v popředí. Zaostřujeme pak samozřejmě manuálně.
Aby byl stativ méně citlivý na vítr, nezapomeňte omotat řemen fotoaparátu kolem hlavy stativu, aby nevlál a nechytal vítr.
Při otevřené závěrce má fotoaparát vysokou spotřebu. Navíc bývá zima, čímž se ještě více snižuje výkon baterie. Při fotografování na Sahaře jsem vycucal plně nabitou skoro novou baterii Canon 5D Mark II za zhruba 4 hodiny exponování.
Zpracování snímku
Při fotografování hvězdných drah neřeším nastavení barevné teploty snímku ve fotoaparátu. Snímky budou totiž vždy naprosto odlišné od toho, co jsme schopni vnímat našimi smysly. Počítám s tím, že výslednou barevnou teplotu nastavím až pomocí konvertoru RAW. Zde je zároveň důležité i doladit kontrast. Můžete zkusit softwarově potlačit šum, ale bývá to na úkor kontrastu.
Vliv softwarového zpracování můžete posoudit srovnáním prvního a šestého snímku.
Věřím, že tento PhotoHint podnítí čtenáře toto zajímavé zákoutí fotografie také vyzkoušet. Těším se také na připomínky Vás, kteří už hvězdné dráhy fotografujete.
 |
Canon EOS 5D Mark II, Canon objektiv 24–70/f2.8 L, ISO 100, f 5,6, čas 4394s
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- duben 2011: „Fotografování hvězdných drah“
- březen 2011: „HDR fotografie“
- únor 2011: „Optická neostrost ve fotografii“
- leden 2011: „Polarizační filtr“
- prosinec 2010: „Odrazná deska“
- listopad 2010: „Synchronizace blesku“
- říjen 2010: „Vyvážení bílé a barevná teplota“
- září 2010: „Ploché a plastické svícení“
- srpen 2010: „Sluneční clona“
- červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
- únor 2010: „Fotografické zátiší“
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruJeste bych dodal neco dulezite co zde nepadlo.
Je dobre jeste udelat tzv DarkFrame - snimek se stejnou expozici a pri stejne teplote a ten pak od puvodniho snimku odecist. Daji se tim odstranit hotpixely coz muze pomoc vyslednemu obrazu.
Potom pokud je k dispozici rychla zrcadlovka a je spise kratsi ohnisko pak jsou nekdy lepsi vysledky pri skladani kratkych expozic napr 1 minutovych kdy po vyslednem secteni se pomerne dobre eliminuje sum snimace a da se vic tahat za krivky.
Pokud je fotak pomalejsi tak je lepsi fotit do jpg a ty pak secist.
To: Zdenek
Dobrý tip. Fakt je, že některé pixely opravdu vypadají jako vada na sensoru. Myslím si, že přesto je ideální kombinací DSLR v kombinaci s klasickým fotoaparátem na inverzní film, který netrpí problémy se šumem. Dnes jsou klasické středoformátové přístroje doslova za hubičku a takový slide 6x4,5 je na světelném stole opravdu nádherný. I ty nejlepší DSLR prostě při takhle dlouhých časech šumí. Na druhou stranu je super, že si pomocí digitálu perfektně změříte reálné osvětlení.
Film je tady super ma ale i sva negativa ktera znam kdyz jsem fotil astro na film.
Ne vsechny filmy jsou dobre protoze hlavne pri dlouhych expozicich muzou zabarvovat(v tomto pripade cena nemusi odpovidat kvalite a i kodak gold barvil mirne do cervena, v tomto byly nejlepsi prvni equicolory kdy delali jenom ISO 100, pak se taky zkazily)
Dalsi podstatni problem byl ve fotolabu kde automaticka tvorba fotek selhavala a vysledna fotka byla moc svetla a bez kontrastu, takze si clovek musel priplacet a ne vzdy byli ochotni to udelat. Resenim pak je nechat si jenom udelat negativ a ten si pak doma naskenovat coz je pak dalsi alchymie jak to udelat a dostat z filmu maximum.
Já dodnes fotografuji i na Fujichrome Provia ISO 100. Je to jemnozrnná emulze (mnohem jemnější zrno než všechny negativní filmy). Proces E6 má stabilní vyvolání. Negativní film jsem nikdy příliš nepoužíval díky problémům s minilaby. Jednou mne nalákal pan Karbusický v časopisu, kde psal o tom, jak jsou negativní filmy jemnozrnné. To je ve srovnání s diapozitivem samozřejmě nesmysl - stačí prohnat film skenerem se slušným rozlišením.
Ja s dia zadne zkusenosti nemam takze tam nevim. Co se ale tyce skenovani negativu tak ty se musi skenovat jako dia a pak si je upravit na pozitiv jinak se celkem ztraci kvalita a napr pri fotkach zatmeni slunce delalo skenovani jako negativ prepaly a ztracely se detaily, pokud se dalo skenovat jako dia tak bylo po problemu jen to stalo vic casu pri zpracovani.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.