Canon EOS 5D Mark II: fotografická praxe

S fotoaparátem Canon EOS 5D Mark II intenzivně fotografuji více než rok. Fungoval v ruských mrazech, v prachu a horku afrických pouští nebo v monzunovém dešti. Zde jsou mé zde poznatky z dlouhodobějšího používání v drsnějších podmínkách při fotografování krajin, zvířat a reportáží a částečně i srovnání s předchůdcem Canon EOS 5D, který také používáme.

Konstrukce a odolnost

Robustní tělo z hořčíkové slitiny je podmínkou přežití při cestovatelské fotografii. Zatím úspěšně přežívá občasné pády (většinou v pouzdře), kterým se na cestách a při všech možných manipulacích neubráníte. Za kvalitu mechanické konstrukce se dnes hodně platí, protože je to hlavní parametr, kterým se odlišuje přístroj profi třídy. Je jasné, že v Africe nebude nikdy moc možností, jak fotoaparát opravit. Váha těla odpovídá objektivům, o kterých se předpokládá, že je budete používat. Kvalitní robustní objektivy s vysokou světelností. Tady je také na místě jistá opatrnost hlavně v oblasti zatěsnění, kterým má být tato technika vybavena.

Nedávno jsem se rozhodl vyčistit čelní čočku svého oblíbeného objektivu Canon 24–70mm/f 2.8 L. Použil jsem čistící roztok Hama speciálně určený na optiku. Uložení čelní čočky vypadá na pohled jako těsné. Není tomu tak. Roztok, který jsem lehce rozlil na sklo, se dostal dovnitř a zničil ultrazvukový motorek. Ďábelská tekutina. Nebyl to ether. Oprava znamenala vyměnit motorek – cena 4000 Kč a k tomu ještě domácí kritika…

Jedinečnou vlastností mého filmového miláčka Pentaxu 645 byly dva stativové závity. To 5D samozřejmě nemá a asi nikdy mít nebude. Vertikální snímky ze stativu s kulovou hlavou vyžadují vždy nepohodlnou manipulaci a také stabilita bude vždy nižší než u jedinečné dvojzávitové konstrukce.

Přístroj dobře snášel velká množství jemného prachu při několika týdenní expedici v Etiopii.

Mnohem zákeřnější podmínky jsou však střídání tepla a mrazu, což je běžná záležitost při fotografování zimních měst. V Petrohradu se mi objevil problém se zamrzáním vody pod ovládacím kolečkem kompenzace expozice na zadní straně těla.

Zákeřný je i suchý mráz –20 °C a následný přechod do tepla. Počítejte s tím, že čím nižší teploty, tím déle bude trvat jejich vyrovnání. Doporučuji používat igelitový pytel, který hermeticky uzavřete, například když vstupujete do metra, aby vám na fotoaparátu nezačala kondenzovat vlhkost. Ale znáte to. Pak se objeví atraktivní motiv…

Canon 5D Mark II je celkem odolný proti stříkající vodě, pokud to nepřeháníte a okamžitě po expozici zandáte fotoaparát do vodotěsného pouzdra. Po návratu do sucha pak ihned sušit!

Důležitým zlepšením oproti staršímu modelu 5D je samočištění senzoru před každým vypnutím fotoaparátu. Senzor starého modelu 5D je po expedici nutné nechat vždy vyčistit v servisu. To stojí hodně peněz.

Jeden známý z našeho okruhu se snažil ušetřit a čistit si senzor starého 5D sám. Nebyl asi moc šikovný. Senzor zničil. Oprava byla drahá. Později fotoaparát prodal.

Canon 5D Mark II zatím nepotřebuje vyčistit senzor ani po více než roce používání. Toto je samozřejmě velmi přibližné srovnání, neboť s fotoaparáty fotí dva různí fotografové a záleží třeba na tom, zda měníte objektiv senzorem k zemi.

Výdrž baterií

Canon mě celkem naštval neboť EOS 5D a EOS 5D Mark II používají různé baterie a nabíječky. Určitou útěchou může být, že 5D Mark II umožňuje sledovat historii jednotlivých baterií a můžete přesně odečíst okamžitý stav baterie. Toto považuji za výborné zlepšení, které využijete hlavně na expedicích, kde musíte neustále kontrolovat zásobu energie. Bohužel napájení ze slunečního panelu pro nabíjení článků fotoaparátů je zatím příliš pomalé a tudíž nepraktické.

Živý náhled

Živý náhled je zásadní vlastnost fotoaparátu, kterou potřebujete, abyste byly schopni přesně zaostřit statické snímky. Navíc snímáte s předsklopeným zrcátkem, což sníží roztřesení viditelné hlavně při použití s teleobjektivy. Je to zásadní vylepšení vůči předchozímu modelu. Nevýhodou je, že právě živý náhled je velkým žroutem baterií, takže při cestování v místech, kde není jistota dobití baterek, vždy zvažujte, kde je nevyhnutelný.

Loni jsme týden trekovali bez zásuvky v Simienském pohoří v Etiopii, kde v noci je sice mráz, ale ráno se bleskově otepluje. Na týden mi na intenzivní fotografování s občasným krátkým filmováním přes živý náhled stačily dvě a půl čerstvé baterie. Pro fotografování zvířat jsem používal objektiv 300mm se zapnutým stabilizátorem, který má vyšší spotřebu. Ostrost přes zvětšení na display jsem kontroloval opravdu minimálně. Živým náhledem jsem však šetřil.