Jak volit osvitové režimy fotoaparátu

Zcela manuální volba expozice dává plnou kontrolu nad vzhledem snímku, vyžaduje ale dost zkušeností, ale hlavně ztrácíte někdy kritický čas. Plný automat je zase pravý opak. Proto si přečtete o expozičních režimech a jejich používání. Článek popisuje funkce, které v současnosti nabízí většina výrobců kinofilmových zrcadlovek. Jsou to základy, které musí znát každý fotograf.

Jak volit osvitové režimy fotoaparátu?

Moderní jednooké zrcadlovky jsou vybaveny většinou několika druhy automatických osvitových režimů. K tomu, abychom je uměli správně používat, je třeba vědět, co se za jakou zkratkou skrývá, ale také co přístroj při zvoleném nastavení vlastně dělá.

Standardní programová automatika P

Základním režimem dnešních elektronických fotoaparátů je standardní programová automatika označovaná písmenem P. Kamera v tomto režimu volí podle množství světla a citlivosti filmu kombinaci clony a expoziční doby. Při slabém osvětlení zůstává clona naplno otevřena a množství světla je regulováno délkou otevření závěrky. Při dosažení expoziční doby způsobilé pro fotografování z ruky (většinou kolem 1/60s) začíná automatika zacloňovat objektiv. Při dalším nárůstu osvětlení se pak stejnou měrou zkracuje expoziční doba a zacloňuje objektiv. V případě zoomových objektivů je inteligentní automatika schopna stanovit expoziční dobu pro bezpečné fotografování z ruky v souladu s právě nastavenou ohniskovou vzdáleností. Obvykle pak využívá pravidla nejdelšího možného času jako převrácení hodnoty ohniskové vzdálenosto objektivu.
Hlavní výhodou tohoto režimu je pohotovost. Nelze však pracovat s hloubkou ostrosti a ostře zachycovat velmi rychlé děje.

Režim s předvolbou clony A (PA)

Je to základní režim pro práci s hloubkou ostrosti. V tomto režimu si zvolíte clonu určující hloubku ostrosti a automatika přiřadí čas. Je to nejčastější režim pro snímky krajiny, portréty i makrosnímky. Nevýhodou bývá pomalejší reakce na pohyblivý děj. Hloubka ostrosti jednoznačně roste s hodnotou clonového čísla. V případě, že fotoaparát není na stativu, můžete se dostat do oblasti časů, kde hrozí roztřesení snímku. K rozmazání objektů dochází v případě pohybů ve fotografované scéně např. v důsledku větru. Objektiv optimálně kreslí a přenáší kontrast v tzv. zlatém okně. Všechny tyto faktory je třeba vzít v úvahu.

Režim s předvolbou expoziční doby S (PS)

Kamera v tomto případě automaticky nastavuje velikost otvoru clony podle množství světla. Tento režim je nejlepší volbou při fotografování rychlých dějů nebo při fotografování z ruky při použití objektivů s delšími ohniskovými vzdálenost mi. Mohu potvrdit, že při fotografování objektivem 400/5.6 je vhodné nastavit čas 1/500s. Fotografoval jsem takto tuleně z lodě časem 1/250 s a pohybové roztřesení je na snímcích patrné. V tomto režimu bývá hlavním problémem nízká světelnost objektivu, která Vás nutí prodloužit dobu expozice. Nejste schopni kontrolovat hloubku ostrosti.

Manuální režim M

Jedná se o ruční nastavení obou veličin: doby expozice a clonového čísla. Umožňuje největší zapojení vědomostí a představ fotografa do vzniku snímku. Nevýhodou je delší doba přípravy a fakt, že při rychlých změnách světelných podmínek či rychlém pohybu může snadno dojít k chybě.

Kreativní programy

Jsou to expoziční režimy, které nastavují expoziční hodnoty pro daný typ snímku. Obvyklé jsou programy portrét, krajina, makro, sport. Program portrét nastavuje nízké hodnoty clony pro dosažení malé hloubky ostrosti. Cílem je optická izolace fotografovaného objektu od okolí. Režim krajina naopak maximalizuje hloubku ostrosti. Expoziční hodnoty však volí tak, aby nedošlo k roztřesení snímku.
Kreativní programy mohou mít význam pro vyložené začátečníky nebo jedince, kteří se nechtějí učit technickou stránku fotografie.