Jak fotografovat krajinu

Voda

Tekoucí voda je nádherným dynamickým elementem přírody.
Změnou času otevření závěrky docilujeme různých efektů při jejím zobrazení. Časy 1/250 a rychlejší zmrazí pohyb. Rozmezí 1/60 až 1/2 s představuje oblast, kdy je patrné rozmazání způsobené pohybem. U časů delších než 1/2 s již dosahujeme známého bílého závoje.

Pro fotografování dlouhými časy otevření závěrky je samozřejmě nutný dobrý stativ, ale také bezvětří. Bezvětří je nezbytné zejména, když fotografujeme vodu spolu se stromy nebo travinami na břehu.
U fotografií detailů, např. vodopádů, bývá nutné v důsledku převažující bílé zkrátit čas nebo ubrat clonu o 1–2 stupně(+1 až 2EV). O kompenzacích expozice jsem napsal zvláštní článek Korekce expozice.

Voda odráží velké množství světla.
Zejména v prudkém slunci vidíme známá blyštící se zrcadla.
Světlo odražené na nekovových površích je polarizované. Nasazením polarizačního filtru se prodlouží čas o 1,5–2 otáčky a zároveň se zvýší i kvalita zobrazení.
Z mých zkušeností blyštící se voda bez polarizačního filtru nevychází dobře.
Prodloužení expozice za účelem získání bílého závoje lze dosáhnout i pomocí šedých ND filtrů.

Ještě jeden tip od Jiřího Havla. Zkuste vodní víry se zachyceným listím!

Sníh

Hlavním problémem při fotografování zasněžené krajiny bývá správné stanovení expozice. Zasněžené pole je bělejší než standard, na který je kalibrován expozimetr (18% šedivá). Proto jsou nutné korekce expozice. Jinak by byl sníh šedivý. Korekce se pohybuje od +1EV do +2,5EV. V případě jasného slunečného dne je nutná větší kompenzace. Záleží samozřejmě na záběru. V případě, že zabíráme částečně zasněžené skály nebo les v pozadí s oblohou, je nutná menší kompenzace ve srovnání s motivem, kde bílý sníh více převažuje. Zároveň musíte vědět, v jakých místech měří váš expozimetr. Zónová měření (např.14-ti segmentová čidla) zabírají většinu fotografie. Jednou z možností pro správné stanovení expozice může být bodově změřit neutrální předmět (šedá skála, kmen stromu atd.), který leží uvnitř vašeho odrazu. Tuto expozici pak použijte pro celý obraz. Další informace najdete v článku korekce expozice.
Pro blyštící se sníh je opět výborný polarizační filtr.

Krajina bez obzoru

Velmi rád fotografuji les, stromy, lesní potoky. Hledám vždy zajímavé světlo, které vykreslí detail. Výhodný je den se zataženou oblohou, kdy používám formuli pro velkou hloubku ostrosti: velké clony + stativ + bezvětří. U své Tokiny 28–70/2.6–2.8 používám clony 16 a 22.

Krajina s obzorem

Obloha vyzařuje vždy nejméně o 2 clony více světla než zbytek obrazu. Z toho vyplývá, že když exponujeme podle krajiny, získáváme někdy nudnou bezbarvou oblohu. Zde je výhodné použít již zmíněných půlených filtrů ND filtrů, které umožní snížení kontrastu a vytažení struktury mraků, která by jinak nebyla vůbec vidět.

Západy a východy slunce

Fotografie rudé sluneční koule lze získat z míst, která leží v relativně stejné nebo vyšší nadmořské výšce než obzor. Je dobré si vždy předem vyhledat objekty, které budou tvořit vhodné popředí záběru. Nejvhodnější doba pro záběr sluneční koule je krátká – maximálně 5 minut.
Opět se jedná o situaci s obzorem, kdy uplatníme půlené ND filtry.
V případě, že váš fotoaparát umožňuje bodové měření, bývá nejvhodnější měřit jasnou oblohu v blízkosti sluneční koule a tuto expozici pak použít pro snímek.
Ve skutečnosti správnost expozice je trochu relativní záležitost. Proto je lépe vyzkoušet více expozic a poté vybrat nejlepší záběr.

Blesk

Pro fotografování blesků je na prvním místě nutný bezpečný úkryt. Tím může být dům nebo automobil.
Fotoaparát dáme na stativ. Nastavíme čas 30 s i delší. Clony používáme spíše menší. Objektiv zaměřujeme do míst, kde očekáváme blesk. Je třeba počítat se značnou spotřebou filmu.